Paušální výdaje

Uplatnění paušálních výdajů znamená vždy pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob určité zjednodušení administrativního sledování a vykazování v rámci jeho podnikatelské činnosti. Jejich uplatnění však záleží na skutečnostech, zda je to pro poplatníka výhodné, tedy zda to vede k jeho daňové optimalizaci. V kapitole si rozebereme podstatu uplatnění paušálních výdajů a jejich výši, výhody a nevýhody uplatnění paušálních výdajů a na příkladech si ukážeme uplatnění paušálních výdajů s uvedením optimálního řešení.

K výhodám uplatnění paušálních výdajů zejména patří:

•    K uplatnění paušálních výdajů se rozhodne poplatník především v případě, že jeho skutečné výdaje jsou nižší, než by byly výdaje uplatněné procentem z příjmů. Poplatník tak může snížit základ daně ve vyšší výši, než když uplatňuje výdaje prokazatelným způsobem a tím u něho dojde ke snížení vypočtené daně z příjmů a rovněž tak dojde ke snížení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění (v případě příjmů dle § 7 ZDP);

•    Na rozdíl od vedení daňové evidence za podmínek uvedených v § 7b ZDP existuje při uplatnění paušálních výdajů jednoduchost evidence, kdy podle § 7 odst. 8 ZDP je poplatník povinen vést pouze záznamy o příjmech a evidenci pohledávek, vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. V pokynu č. D-59 se uvádí, že poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 zákona, nevede daňovou evidenci;

•    Obdobně poplatník, který uplatňuje paušální výdaje k příjmům dle § 9 ZDP, je povinen podle znění § 9 odst. 5 ZDP vést pouze záznamy o příjmech a evidenci pohledávek, vzniklých v souvislosti s nájmem;

I když má uplatnění paušálních výdajů své prokazatelné výhody (daňové i administrativní), nutno připomenout i nevýhody tohoto režimu uplatnění výdajů.

K nevýhodám uplatnění paušálních výdajů zejména patří

I když má uplatnění paušálních výdajů své prokazatelné výhody (daňové i administrativní), nesmí daňový subjekt při svém rozhodování o případném přechodu na paušální výdaje zapomenout na následující skutečnosti:

•    Nemožnost uplatnění daňových odpisů hmotného majetku při uplatnění paušálních výdajů a současně nemožnost přerušení daňových odpisů hmotného majetku. Z § 26 odst. 8 ZDP vyplývá, že pokud poplatník uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník odpisy pouze evidenčně. Při ukončení uplatnění paušálních výdajů a přechodu na skutečné výdaje je nutno pokračovat v odpisování a neuplatněné odpisy za období, kdy poplatník uplatňoval paušální výdaje, již nelze v dalších zdaňovacích obdobích uplatnit;

•    Pokud poplatník s příjmy dle § 7 ZDP zakoupí hmotný majetek ve zdaňovacím období, ve kterém uplatňuje výdaje procentem z příjmů a nevede účetnictví, nemůže jej zařadit do obchodního majetku (tento při vedení paušálních výdajů neexistuje) a tudíž nemůže zahájit odpisování hmotného majetku ani evidenčně. V případě, že v následujícím zdaňovacím období bude poplatník uplatňovat výdaje ve skutečné výši a povede daňovou evidenci, bude mít obchodní majetek a zakoupený hmotný majetek v období, kdy uplatňoval paušální výdaje, může vložit do obchodního majetku a zahájit daňové odpisování v prvním roce odpisování ze vstupní ceny stanovené dle § 29 ZDP;

•    Nemožnost uplatnit paušální výdaje na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP, protože v paušálních výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka;

•    Uplatnění paušálních výdajů má negativní dopad po ukončení finančního leasingu hmotného majetku, kdy převedený hmotný majetek za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele věci nemůže poplatník zařadit do obchodního majetku, a tím není splněna podmínka daňové účinnosti úplaty za dobu trvání finančního leasingu dle § 24 odst. 4 ZDP (za dobu, kdy poplatník ještě neuplatňoval paušální výdaje);

•    Poplatník při uplatnění paušálních výdajů nemůže vytvářet rezervu na opravu hmotného majetku.

Mezi situace, kdy je pro poplatníka s příjmy dle § 7 resp. § 9 ZDP, který dosud uplatňuje paušální výdaje, výhodnější uplatnit výdaje ve skutečné (prokazatelné) výši, tedy přejít z paušálních výdajů na vedení daňové evidence nebo na evidenci příjmů a výdajů, patří např. následující situace:

–   poplatník dosáhne ve zdaňovacím období vyšší skutečné výdaje, než odpovídá výpoč­tu paušálních výdajů procentem z příjmů,

–   poplatník uplatňující paušální výdaje zakoupí v daném zdaňovacím období hmotný majetek a jeho skutečné výdaje spolu s daňovými odpisy by převýšily výši paušálních výdajů,

–   poplatník hodlá tvořit rezervu na opravu hmotného majetku, kterou při uplatnění paušálních výdajů nelze navíc do výdajů uplatnit,

–   poplatník zaměstná zaměstnance a s výdaji na jejich mzdu a na povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění jsou jeho výdaje ve skutečné výši vyšší než dosud uplatňované paušální výdaje,

–   poplatník uplatňující paušální výdaje zakoupí v daném zdaňovacím období několik druhů majetku nesplňující podmínku zařazení jako hmotný majetek, které může při uplatnění výdajů v prokazatelné výši zahrnout do daňově uznatelných výdajů,

–   pronajímatel ve zdaňovacím období provádí opravu na pronajaté nemovité věci (oprava střechy, oken, fasády apod.) popř. hodlá tvořit na budoucí opravy rezervy.

Poplatník při přechodu ze skutečných výdajů na paušální výdaje a z paušálních výdajů na skutečné výdaje nesmí zapomenout ve smyslu znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP na úpravu základu daně za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů dochází.

Ing. Ivan Macháček

2.1 Několik podnikatelských aktivit

Podnikatel provozuje několik podnikatelských aktivit a uplatňuje k příjmům výdaje procentem z příjmů. Za zdaňovací období 2026 dosáhne následující příjmy členěné podle § 7 ZDP:

–   příjmy ze zemědělské výroby 600 000 Kč,

–   příjmy z řemeslné živnosti 400 000 Kč,

–   příjmy ze živnosti „zprostředkování obchodu a služeb“ 200 000 Kč.

Jak je to s uplatněním paušálních výdajů?

Pokud fyzická osoba vykonává pouze jednu činnost spadající pod příjmy zdaňované dle § 7 ZDP, není problém s použitím příslušného procenta paušálních výdajů. V případě, že však vykonává více činností, je nutno uplatnit odlišná procenta paušálních výdajů podle druhu vykonávaných činností. V našem případě může poplatník uplatnit k příjmům ze zemědělské činnosti výdaje ve výši 80 % příjmů, z řemeslné živnosti výdaje ve výši 80 % příjmů, k příjmům ze zprostředkování výdaje ve výši 60 % příjmů.

Paušální výdaje ze zemědělské

výroby

600 000 Kč × 0,80 = 480 000 Kč

Paušální výdaje z řemeslných živností

40 000 Kč × 0,80 = 320 000 Kč

Paušální výdaje z ostatních živností

200 000 Kč × 0,60 = 120 000 Kč

Základ daně

(1 200 000 Kč – 920 000 Kč)

280 000 Kč

Je nutné, aby poplatník správně vedl evidenci dosažených příjmů z jednotlivých činností, aby mohl u těchto příjmů správně použít procento příjmů pro uplatnění paušálních výdajů.

2.2 Řemeslné živnosti

Fyzická osoba má vloženy v obchodním majetku objekty, ve kterých podniká v řemeslné živnosti. Část jednoho objektu pronajímá společnosti s r.o. Podnikatel dosáhne za zdaňovací období 2026 zdanitelné příjmy z podnikání ve výši 1 680 000 Kč a příjmy z nájmu nebytového prostoru ve výši 280 000 Kč. V roce 2026 uplatňuje podnikatel výdaje procentem z příjmů.

Jak je to s uplatněním výdajů?

Podnikatel uplatní u příjmů z podnikání 80 % výdajů. Protože uplatňuje výdaje procentem z příjmů, neexistuje u něho obchodní majetek a příjem z nájmu je proto nutno zdanit dle § 9 zákona, přičemž k těmto příjmům může uplatnit 30 % výdajů.

Jeho dílčí základ daně dle § 7 činí:

1 680 000 Kč – 1 680 000 Kč × 0,80 = 336 000 Kč

Dílčí základ daně dle § 9 činí:

280 000 Kč – 280 000 Kč × 0,30 = 196 000 Kč

2.3 Paušální výdaj na dopravu

Podnikatel provozuje řemeslnou živnost a uplatňuje paušální výdaje ve výši 80 %. V rámci tohoto podnikání využívá k pracovním cestám dodávkové vozidlo vložené v obchodním majetku. Poplatník má rovněž příjmy z pronájmu bytů v činžovním domě, které zdaňuje dle § 9 ZDP. K řešení kontaktů s nájemníky používá svůj soukromý automobil.

Může si poplatník uplatnit v rámci daňových výdajů k příjmům z nájmu paušální výdaj na dopravu?

Nic nebrání poplatníkovi, aby k příjmům z řemeslné živnosti uplatnil paušální výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů, přičemž v těchto paušálních výdajích jsou zahrnuty veškeré náklady související s podnikáním, a současně aby u dílčího základu daně z příjmů z nájmu dle § 9 ZDP uplatnil prokazatelné výdaje.

V tomto případě pak poplatník může v rámci daňově uznatelných výdajů k příjmům z nájmu uplatnit i krácený paušální výdaj na dopravu soukromým silničním motorovým vozidlem dle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP ve výši 4 000 Kč měsíčně, a to za měsíce, kdy toto vozidlo použije k pracovní cestě související s nájmem bytů.

2.4 Přechod ze skutečných výdajů na paušální výdaje

Manželé pronajímají bytové jednotky ve dvou bytových domech, které mají ve společném jmění manželů. Příjmy z nájmu zdaňuje manžel dle § 9 ZDP. V letech 2024 a 2025 prováděli vlastníci na obou domech postupně dílčí opravy (výměna střechy, výměna oken, malování společných prostor, oprava elektroinstalace apod.) a proto uplatňoval manžel v těchto zdaňovacích obdobích k příjmům z nájmu skutečné výdaje (včetně příslušných daňových odpisů). Za zdaňovací období 2026 dosahují příjmy z nájmu částku 1 240 000 Kč a s ohledem na dosaženou výši daňově uznatelných výdajů včetně odpisů obou domů se manžel po skončení roku 2026 rozhodne, že je pro něho výhodnější uplatňovat za zdaňovací období 2026 paušální výdaje 30 % z dosažených příjmů z nájmu. K 31. 12. 2025 činilo dle evidence nezaplacené nájemné od několika nájemníků 32 300 Kč, přičemž dluh byl v roce 2026 uhrazen.

Jaký je postup v daném případě?

Při přechodu ze skutečných výdajů k příjmům z nájmu zdaňovaných dle § 9 ZDP na paušální výdaje se na poplatníka vztahuje úprava základu daně za předcházející zdaňovací období ve smyslu § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. Poplatník musí podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2025 a v něm zvýšit základ daně z příjmů dle § 9 ZDP o neuhrazené pohledávky za nájemci ve výši 32 300 Kč.

Pokud tento dluh na nájemném je uhrazen v roce 2026, nebude již poplatník uhrazené pohledávky z roku 2025 zahrnovat do zdanitelných příjmů v daňovém přiznání za zdaňovací období 2026. Za zdaňovací období rok 2026 tak uplatní poplatník zdanitelné příjmy dle § 9 ZDP ve výši 1 207 700 Kč a paušální výdaje 362 310 Kč.

2.5 Několik druhů živností

Podnikatel provozuje několik druhů živností. Při uplatnění paušálních výdajů zákon o daních z příjmů obsahuje odlišná procenta paušálních výdajů pro jednotlivé druhy živností.

V jakém zákonném předpisu najde podnikatel přehled druhů živností?

Přehled jednotlivých živností nalezneme:

–   přehled řemeslných živností v příloze č. 1 k živnostenskému zákonu,

–   přehled vázaných živností v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu,

–   přehled koncesovaných živností v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu,

–   přehled živností volných v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu

Obsahové náplně jednotlivých živností nalezneme v nařízení vlády č. 278/2008 Sb. v aktuálním znění:

•  obsahové náplně řemeslných živností v příloze č. 1

•  obsahové náplně vázaných živností v příloze č. 2

•  obsahové náplně koncesovaných živností v příloze č. 3

•  obsahové náplně volných živností v příloze č. 4

2.6 Hmotný majetek pro daňové účely

Podnikatel provozující řemeslnou živnost vede daňovou evidenci a ve zdaňovacím období 2027 hodlá přejít na uplatnění výdajů procentem z příjmů. V roce 2026 zakoupil několik věcí s jednotlivou cenou do 80 000 Kč – soustruh, ojetý automobil z autobazaru, počítač, kopírku, tiskárnu, nábytek do kanceláře. Při pořízení těchto věcí uplatnil příslušné částky vždy do daňových výdajů.

Bude muset poplatník při přechodu na paušální výdaje upravit základ daně z příjmů o hodnotu DHM?

Hmotný majetek pro daňové účely je vymezen v § 26 ZDP. Hmotným majetkem jsou mimo jiné samostatné movité věci o vstupní ceně vyšší než 80 000 Kč, které mají provozně-technickou funkci delší než jeden rok. Hmotným majetkem nejsou zásoby. Pokud podnikatel – fyzická osoba vede daňovou evidenci a zakoupí movitou věc o vstupní ceně nižší než 80 000 Kč, může tuto částku uplatnit v plné výši do daňových výdajů.

Pokud jsou tyto movité věci v ceně do 80 000 Kč vydány do spotřeby, nejedná se o zásoby. Zásobou by byly pouze tehdy, když by po zakoupení zůstaly na skladě. Pak by podléhaly u poplatníka, který vede daňovou evidenci, inventuře stavu zásob ve smyslu § 7b odst. 4 ZDP.

Vzhledem k tomu, že „drobný hmotný majetek“ vydaný po zakoupení do spotřeby není považován za zásoby, není nutno při přechodu na paušální výdaje upravit základ daně o cenu tohoto majetku.

2.7 Nižší náklady oproti zdanitelným výnosům

Podnikatel podnikající ve stavební výrobě vede z důvodu zápisu v obchodním rejstříku podvojné účetnictví. Za zdaňovací období 2026 dosáhne výrazně nižších nákladů oproti zdanitelným výnosům.

Jako má podnikatel postupovat?

Při uplatnění paušálních výdajů je pro stanovení jejich výše u poplatníků vedoucích účetnictví rozhodující nikoliv výnos ve smyslu účetních předpisů, ale stejně jako u neúčtujících poplatníků příjem, a sice takový, který by tito účtující poplatníci podle zákona o daních z příjmů měli, pokud by nebyli poplatníky vedoucí účetnictví. Pokud tedy bude pro podnikatele daňově výhodnější přejít z uplatnění nákladů prokazatelným způsobem na uplatnění výdajů procentem z příjmů, musí nejdříve ze svého účetnictví transformovat výnosy na daňové příjmy.

Znamená to, že vyloučí z výnosů zaúčtované pohledávky a naopak zahrne do příjmů zaúčtované přijaté zálohy. Následně může jako daňové výdaje uplatnit výdaje ve výši 60 % z příjmů (jedná se o neřemeslnou živnost).

Podnikatel však musí upravit výsledek hospodaření za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém došlo ke změně způsobu uplatňování výdajů, podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 1 ZDP.

2.8 Daňově uznatelné výdaje

Podnikatel provozuje řemeslnou živnost a vede daňovou evidenci. Jeho manželka je bez zdanitelných příjmů, je v domácnosti a pečuje o dítě, které v roce 2026 ještě nedosáhne věku 3 let. Podnikatel dosáhne za rok 2026 zdanitelné příjmy ve výši 1 900 000 Kč a daňově uznatelné výdaje ve výši 1 100 000 Kč. Jiné příjmy poplatník nemá.

Jak si uplatnit daňové výdaje?

Porovnání zdanění v roce 2026

V daném případě je pro poplatníka výhodné v daňovém přiznání za rok 2026 uplatnit namísto skutečných výdajů paušální výdaje. Poplatník však nesmí zapomenout na případnou úpravu základu daně z příjmů za rok 2025 dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP v podaném dodatečném daňovém přiznání za rok 2025 včetně podání opravného přehledu na územní správu sociálního zabezpečení a na zdravotní pojišťovnu. Pozitivním výsledkem přechodu na paušální výdaje v roce 2026 je i snížení odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění z důvodu snížení vyměřovacího základu pro obě pojistné.

2.9 Paušální výdaje na vedení daňové evidence

Právník dosáhne za rok 2026 příjmy dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP ve výši 1 150 000 Kč. Uplatňuje paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů. V průběhu roku 2026 provedl opravu své kanceláře, nakoupil nový kancelářský nábytek, nový počítač a kopírku. V rámci přípravy daňového přiznání za rok 2026 zjistí v únoru roku 2027, že jeho skutečné daňové výdaje včetně odpisů z hmotného majetku dosáhnou výše 598 000 Kč. K 31. 12. 2025 neevidoval žádné pohledávky. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Jak je to s uplatněním daňových výdajů?

Optimalizační porovnání zdanění v roce 2026

Pro poplatníka je v roce 2026 výhodnější přejít z paušálních výdajů na vedení daňové evidence. Pozitivním výsledkem přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje v roce 2026 je i snížení odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Při uplatnění paušálních výdajů je u poplatníka za rok 2026 vyšší základ daně z příjmů než při uplatnění skutečných výdajů, což má dopad na jeho odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění, a to zvýšení u sociálních pojištění o částku 0,55 × (690 000 Kč – 552 000 Kč) × 0,292 = 22 163 Kč a u zdravotního pojištění o částku 0,50 × (690 000 Kč – 552 000 Kč) × 0,135 = 9 315 Kč. V daném případě při přechodu v roce 2026 z paušálních výdajů na skutečné výdaje poplatník sníží daňové zatížení o 20 700 Kč a pojistné zatížení o 31 478 Kč.

2.10 Přechod na paušální výdaje

Instalatér při svém podnikání na základě živnostenského oprávnění zaměstnává 2 zaměstnance. Za zdaňovací období 2026 dosáhne na základě vedení daňové evidence následující výsledky:

–   zdanitelné příjmy 3 200 000 Kč

–   prokazatelné daňové výdaje 1 250 000 Kč

V těchto výdajích jsou započteny i mzdy vyplacené zaměstnancům a dále zaplacené pojistné na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance hrazené zaměstnavatelem. Pro poplatníka je výhodnější v roce 2026 uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů paušální výdaje. Předpokládejme, že ke dni 31. 12. 2025 poplatník neeviduje žádné pohledávky ani zásoby.

Jaký je postup v dané situaci?

V případě, že by poplatník uplatňoval v roce 2026 skutečné výdaje, činil by jeho základ daně 1 950 000 Kč a poplatník by musel uplatnit dvě sazby daně 15 % a 23 % (tuto od výše základu daně 1 762 812 Kč). Uplatní-li poplatník výdaje procentem z příjmů, jsou v částce výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti, tedy i pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené podnikatelem za zaměstnance.

Při přechodu na paušální výdaje bude základ daně za rok. 2026 vypočten následovně:

Dosažené příjmy z podnikání                     3 200 000 Kč

Paušální výdaje v limitní výši (řemeslná živnost) 1 600 000 Kč

Základ daně                                             1 600 000 Kč

V daném případě dojde nejen k daňové úspoře poplatníka, ale s ohledem na nižší základ daně dojde i k úsporám v odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

2.11 Změna paušálních výdajů na skutečné výdaje.

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 uplatnil podnikatel paušální výdaje k příjmům z provozování živnosti klempířství. Při následné vlastní kontrole dokladů v červnu 2026 zjistí, že do zdanitelných příjmů roku 2025 zahrnul duplicitně fakturu za provedené práce odběrateli ve výši 125 000 Kč a je pro něho výhodnější uplatnit místo paušálních výdajů skutečné výdaje. Chtěl by proto podat dodatečné daňové přiznání za rok 2025 a změnit v něm paušální výdaje na skutečné výdaje.

Jaký je postup při změně paušálních výdajů na skutečné výdaje?

V § 7 odst. 7 ZDP se uvádí, že způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit. Pokud tedy poplatník uplatní v řádném daňovém přiznání daňové výdaje procentem z příjmů, nemůže v dodatečném daňovém přiznání přejít na uplatňování daňových výdajů v prokázané výši.

2.12 Nespotřebované zásoby

Soukromý zemědělec dosud vedl daňovou evidenci. V průběhu zdaňovacího období 2026 se poplatník rozhodl přejít na uplatnění výdajů procentem z příjmů. Ke dni 31. 12. 2025 vykázal v rámci daňové evidence na základě provedené inventarizace částku 85 000 Kč jako zásoby materiálu.

Musí poplatník o nespotřebované zásoby zvýšit základ daně z příjmů?

Pokud poplatník, který vede daňovou evidenci, přejde z prokazatelných výdajů na stanovení výdajů formou paušálu, musí za zda­ňovací období předcházející zdaňovanému období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo, formou dodatečného daňového přiznání zvýšit základ daně o cenu nespotřebovaných zásob, tedy v našem případě o částku 85 000 Kč.

Podstatou zvýšení základu daně dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP o nespotřebované zásoby je skutečnost (platná pro vedení daňové evidence), že poplatník při pořízení (nákupu) zásob cenu zásob uplatnil přímo do daňově uznatelných výdajů. Protože tyto zásoby nespotřeboval do konce zdaňovacího období předcházející zdaňovacímu období, kdy dochází ke změně způsobu uplatňování výdajů, musí o cenu nespotřebovaných zásob zvýšit základ daně (de facto je vyloučit z již uplatněných výdajů).

Tržba z prodeje těchto zásob (v případě jejich následného prodeje) bude vcházet do zdanitelného příjmu příslušného zdaňovacího období. Proto za účelem zamezení dvojího zdanění zákon v § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP stanoví, že do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně.

2.13 Paušální výdaje namísto prokazatelných výdajů

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 uplatnil podnikatel prokazatelně vynaložené výdaje k příjmům z provozované živnosti. Při následné kontrole dokladů v prosinci 2026 poplatník zjistil, že do daňových výdajů roku 2025 zahrnul duplicitně fakturu za nákup zboží ve výši 180 000 Kč.

Může podnikatel v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období 2025 uplatnit paušální výdaje namísto prokazatelných výdajů uvedených v řádném daňovém přiznání?

V ustanovení § 7 odst. 7 ZDP se uvádí, že způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit. Pokud poplatník uplatní v řádném daňovém přiznání daňové výdaje procentem z příjmů, nemůže v dodatečném daňovém přiznání uplatňovat daňové výdaje v prokázané výši.

Pokud však uplatní poplatník v řádném daňovém přiznání výdaje ve skutečné vynaložené výši, může v dodatečném daňovém přiznání uplatnit výdaje v paušální výši. Zákon v ustanovení § 7 odst. 7 tento opačný postup nezakazuje.

2.14 Obchodní majetek

Podnikatel vstoupil od 1. 1. 2025 do paušálního režimu a hradil každý měsíc paušální zálohu. V roce 2026 pokračuje v paušálním režimu se zařazením do prvního pásma paušálního režimu. V prosinci 2026 prodá za 126 000 Kč osobní automobil, který měl před vstupem do paušálního režimu v roce 2024 zahrnut ve svém obchodním majetku.

Jaké je řešení dané situace?

Pokud je poplatník v paušálním režimu, nemá obchodní majetek. Příjem z prodeje automobilu není osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP, protože prodej automobilu se uskutečnil dříve než pět let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Proto je tento příjem zahrnut ke zdanění dle § 10 ZDP. Tím poplatník nesplnil podmínku stanovenou v § 7a odst. 1 ZDP, že celková výše příjmů poplatníka z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) nepřesahuje částku 50 000 Kč.

Z toho vyplývá, že jeho daň není za rok 2026 rovna paušální dani, a poplatník musí podat za rok 2026 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně přehledů na územní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Zaplacené zálohy na daň a na pojistné v rámci platby měsíční paušální zálohy se započtou na výši výsledné daně z příjmů a výsledné výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Poplatník však zůstává v roce 2027 v paušálním režimu.

2.15 Pásma paušálního režimu

Podnikatel provozuje pouze řemeslnou živnost a hodlá od roku 2027 uplatnit paušální režim a platit paušální daň, protože nemá jiné zdanitelné příjmy, děti má dospělé, takže neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti a rovněž nehodlá uplatnit žádné nezdanitelné částky základu daně dle § 15 ZDP. Za rok 2026 dosáhne příjmy z podnikání ve výši 1 900 000 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje.

Jaké je správné řešení?

Ve smyslu znění § 7 odst. 7 ZDP lze u řemeslné živnosti uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 %.

Vzhledem k tomu, že živnostník dosáhne za rok 2026 příjmy v částce nižší než 2 mil. Kč, může se přihlásit do prvního pásma paušálního režimu, ale může si zvolit (dobrovolně) rovněž druhé i třetí pásmo paušálního režimu.

Z odlišné výše stanovené měsíční paušální zálohy pro jednotlivá pásma paušálního režimu vyplývá, že je výhodnější vstupovat do co nejnižšího pásma paušálního režimu, protože čím vyšší je toto pásmo paušálního režimu, tím vyšší jsou měsíční paušální zálohy a tím i celková roční daň z příjmů a obě pojistné.

2.16 Neuhrazená pohledávka

Podnikatel, provozující autodopravu, uplatňuje v rámci svého podnikání paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů. Za rok 2026 vyčíslí zdanitelné příjmy 1 500 000 Kč. V tomto zdaňovacím období zakoupí nákladní automobil a hodlá jej zařadit do obchodního majetku a uplatnit daňové odpisy zrychleným způsobem. Spolu s těmito odpisy by jeho celkové daňově uznatelné výdaje ve skutečné výši činily 1 280 000 Kč. Je pro něho tudíž výhodnější přejít v roce 2026 z paušálních výdajů na vedení daňové evidence. K 31. 12. 2025 eviduje neuhrazenou pohledávku za provedené služby 72 000 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

Podnikatel musí základ daně za zdaňovací období 2025 odvozený z uplatněných paušálních výdajů ve výši 60 % z příjmů upravit formou dodatečného daňového přiznání o částku neuhrazené pohledávky 72 000 Kč a k datu podání dodatečného daňového přiznání odvést rozdíl mezi nově vypočtenou daní z příjmů a poslední známou daňovou povinností.

Pokud dojde k úhradě pohledávky z roku 2025 ve zdaňovacím období roku 2026, kdy poplatník uplatňuje skutečné výdaje, bude příjem z uhrazené pohledávky vyloučen s odvoláním na znění § 23 odst. 4 písm. d) ZDP ze zdanitelných příjmů tohoto zdaňovacího období. V tomto případě budou za rok 2026 činit zdanitelné příjmy 1 428 000 Kč.

2.17 Daň vybírána srážkou

Podnikatel zahájil podnikání od 1. 4. 2026 a rozhodl se k tomuto datu vstoupit do 1. pásma paušálního režimu, neboť splňoval podmínky pro toto pásmo paušálního režimu dle § 2a odst. 5 ZDP. Od října 2026 uzavřel dohodu o provedení práce do 31. 12. 2026, na základě které obdržel za každý měsíc odměnu z dohody v rozmezí 10 000 Kč až 11 400 Kč. U zaměstnavatele poplatník neučinil prohlášení k dani a zaměstnavatel mu proto dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP zdanil příjmy z dohody srážkou podle zvláštní sazby daně 15 % [dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP].

Jako má poplatník postupovat?

Vzhledem k tomu, že dle § 7a odst. 1 písm. b) bod 3 ZDP není na překážku pro uplatnění paušální daně situace, kdy poplatník má ve zdaňovacím období, kdy je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, bude se daň za zdaňovací období 2026 u poplatníka rovnat paušální dani, tedy částce 9 984 Kč × 9 měsíců = 89 856 Kč.

Podnikatel s příjmy z podnikání a s příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 odst. 4 ZDP tak nemusí podávat daňové přiznání za rok 2026 ani příslušné přehledy na pojištění, a i pro zdaňovací období 2027 zůstává v paušálním režimu.

2.18 Přechod z paušálních výdajů na skutečné výdaje

Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání uplatňuje paušální výdaje. Ještě před odevzdáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2026 se poplatník rozhodne, že v roce 2027 bude uplatňovat skutečné výdaje k dosaženým příjmům. Při sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2026 zjistí, že má k 31. 12. 2026 neuhrazené pohledávky ve výši 42 000 Kč a neuhrazené dluhy za dodání zásob materiálu ve výši 59 000 Kč.

Jak postupovat při přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje?

V souvislosti s přechodem z paušálních výdajů na skutečné výdaje v roce 2027 poplatník zvýší v daňovém přiznání za rok 2026 základ daně o výši neuhrazených pohledávek 42 000 Kč. Pokud dojde k úhradě těchto pohledávek z roku 2026 ve zdaňovacím období roku 2027, kdy poplatník uplatňuje skutečné výdaje, bude příjem z těchto uhrazených pohledávek vyloučen s odvoláním na znění § 23 odst. 4 písm. d) ZDP ze zdanitelných příjmů tohoto zdaňovacího období.

Úhradu neuhrazených dluhů dodavatelům materiálu z roku 2026 nemůže poplatník ve zdaňovacím období 2027, kdy vede daňovou evidenci, zahrnout do daňově uznatelných výdajů, a to s odvoláním na znění § 25 odst. 1 písm. zd) ZDP.

2.19 Daňové zvýhodnění na dítě

Podnikatel přešel od 1. 1. 2026 do prvního pásma paušálního režimu a platí v roce 2026 měsíční paušální zálohy ve výši 9 984 Kč. V červnu 2026 se manželce narodilo dítě a podnikatel hodlá uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti.

Jaké je řešení daného případu?

Podnikatel splňuje v průběhu roku 2026 podmínky obsažené v § 2a ZDP a zůstává stále v paušálním režimu, protože u něho nedochází k situaci uvedené v § 2a odst. 8 ZDP. Musí stále platit měsíční paušální zálohy, za zdaňovací období 2026 nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Tatáž situace platí i pro rok 2027. Pokud chce poplatník uplatňovat daňové zvýhodnění na narozené dítě, je jediným řešením dobrovolně vystoupit z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník musí podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu.

V oznámení pak poplatník uvede zdaňovací období 2026, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v paušálním režimu (tedy počínaje zdaňovacím obdobím 2027). Daňové zvýhodnění na dítě tak může uplatnit až za rok 2027, kdy již není v paušálním režimu, neplatí paušální zálohy a za rok 2027 podává řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně příslušných přehledů na obě pojištění.

2.20 Přechod z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů
       procentem z příjmů

Za zdaňovací období 2026 dosáhne podnikatel podnikající v rámci řemeslné živnosti příjmy ve výši 1 100 000 Kč a k tomu daňově uznatelné výdaje v prokázané výši 440 000 Kč. V daňovém přiznání za rok 2026 chce proto podnikatel uplatnit výdaje procentem z příjmů, přičemž dosud vedl daňovou evidenci. K 31. 12. 2025 vykázal neuhrazené pohledávky za provedené služby ve výši 210 000 Kč, vytvořené rezervy na opravy hmotného majetku ve výši 80 000 Kč a neuhrazené faktury za dodávku materiálu ve výši 45 000 Kč.

Jako má podnikatel postupovat?

V souvislosti s přechodem z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů procentem z příjmů v roce 2026 musí poplatník upravit základ daně a daň z příjmů za předcházející zdaňovací období, a to formou podání dodatečného daňového přiznání za rok 2025 a to následovně:

–   zvýšení základu daně:

výše pohledávek  210 000 Kč

zůstatek rezerv      80 000 Kč

–   snížení základu daně:

výše dluhů            45 000 Kč

Celková úprava základu daně za zdaňovací období 2025 v dodatečném daňovém přiznání činí 290 000 Kč
– 45 000 Kč, tedy zvýšení o 245 000 Kč.

V dodatečném daňovém přiznání za rok 2025 dochází k dodatečnému zdanění neuhrazené pohledávky do 31. 12. 2025. Podle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP se již do základu daně nezahrnují částky, které již byly zdaněny u téhož poplatníka. Pokud dojde k úhradě pohledávky z roku 2025 ve zdaňovacím období 2026, kdy poplatník již uplatňuje výdaje procentem z příjmů, bude příjem z této uhrazené pohledávky z roku 2025 vyloučen s odvoláním na výše uvedené znění zákona ze zdanitelných příjmů roku 2026.

Paušální výdaje v roce 2026 budou pak stanoveny procentem z příjmů dosažených v roce 2026, ve kterých již není zahrnuta uhrazená pohledávka z roku 2025, tzn. z částky 1 100 000 Kč – 210 000 Kč = 890 000 Kč. Za zdaňovací období 2026 tak uplatní poplatník paušální výdaje: 890 000 Kč × 0,80 = 712 000 Kč. Jeho základ daně dle § 7 ZDP činí: 890 000 Kč – 712 000 Kč = 178 000 Kč.

2.21 Limity paušálního režimu

Poplatník s příjmy, u nichž lze předpokládat uplatnění 40 % paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP (daňový poradce, soukromý lékař, advokát, právník), se rozhodne od ledna 2027 vstoupit do paušálního režimu. V roce 2026 dosáhne zdanitelné příjmy ve výši 1 200 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje. Jiné zdanitelné příjmy nemá.

Jak má poplatník postupovat?

Protože poplatník dosáhl za rok 2026 příjmy v částce nižší než 1,5 mil. Kč, může se přihlásit do druhého pásma paušálního režimu, ale může si zvolit (dobrovolně) i třetí pásmo paušálního režimu, nemůže však vstoupit do prvního pásma paušálního režimu, neboť jeho příjmy v roce 2026 přesáhly 1 mil. Kč.

V daném případě by byl vstup poplatníka do třetího pásma paušálního režimu vhodný v situaci, pokud poplatník očekává, že se mu bude ve zdaňovacím období 2027 více dařit než v roce 2026 a že dosáhne vyšší příjmy z vykonávané samostatné činnosti překračující částku 1 500 000 Kč, takže v nastávajícím zdaňovacím období překročí limity pro pásmo, které dosud splňoval, ale naplní limity pro vyšší pásmo.

2.22 Určení pásma daňového režimu

Živnostník provozující pouze řemeslnou živnost je v roce 2026 ve druhém pásmu paušálního režimu a chce přestoupit od roku 2027 do 1. pásma paušálního režimu, protože v roce 2026 dosáhne rozhodné příjmy ve výši 1 400 000 Kč.

Jak postupovat v daném případě?

Poplatník splňuje podmínku pro účast v 1. pásmu paušálního režimu (jeho příjmy s možným uplatněním paušálních výdajů 80 % nepřesahují v roce 2026 výše 2 mil. Kč). Pro účast v 1. pásmu musí (při splnění dalších platných podmínek pro účast v paušálním režimu) podat správci daně oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu, a to do desátého dne zdaňovacího období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu (tj. do 10. 1. 2027).

Tento poplatník může nadále zůstat v původním, tj. druhém pásmu paušálního režimu, aniž by musel vůči správci daně cokoliv činit.

2.23 Podmínka pro účast v pásmu paušálního režimu

Advokát je v roce 2026 ve druhém pásmu paušálního režimu, ale v roce 2026 přesáhne příjmy pro toto pásmo paušálního režimu, neboť jeho rozhodné příjmy činí 1 900 000 Kč. Chce však zůstat i nadále v paušálním režimu a platit paušální zálohy.

Jak bude poplatník postupovat?

Poplatník splňuje podmínku pro účast ve III. pásmu paušálního režimu (jeho příjmy, ke kterým by mohl uplatnit paušální výdaje ve výši 40 %, nepřesahují v roce 2026 částku 2 mil. Kč).

Poplatník musí podat oznámení o jiné výši paušální daně na její vyšší výši z důvodu, že přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo, a doplatit paušální daň a paušální veřejná pojistná za zdaňovací období roku 2026 ve výši odpovídající 3. pásmu paušálního režimu za toto zdaňovací období (doplatek rozdílu je splatný ke dni vyměření paušální daně a paušálních veřejných pojistných podle § 38lj ZDP, tj. uplynutím posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani).

2.24 Dobrovolné vystoupení z paušálního režimu

Podnikatel vstoupil od 1. 1. 2026 do prvního pásma paušálního režimu dle § 2a odst. 1 ZDP a platí měsíční paušální zálohy ve výši 9 984 Kč. Od 1. 9. 2026 má poplatník kromě příjmů z podnikání i příjmy ze závislé činnosti. U zaměstnavatele, se kterým uzavřel pracovní poměr, učinil prohlášení k dani na rok 2026.

Jako má poplatník postupovat v dané situaci?

Vzhledem k tomu, že se v daném případě nejedná o příjmy ze závislé činnosti zdaňované srážkou podle zvláštní sazby daně, ale o příjmy zdaňované zaměstnavatelem měsíční zálohou na daň včetně odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění, nejsou splněny u poplatníka podmínky pro stanovení paušální daně dle § 7a odst. 1 ZDP a daň poplatníka na konci zdaňovacího období 2026 není rovna paušální dani. Poplatník sice zůstává v paušálním režimu a má povinnost i nadále v roce 2026 platit měsíční paušální zálohy, ale za zdaňovací období 2026 je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede veškeré zdanitelné příjmy (ze závislé činnosti i ze samostatné činnosti) a na vypočtenou skutečnou daň se započtou jak zaplacené paušální zálohy na daň (100 Kč × 12 = 1 200 Kč), tak sražené zálohy ze závislé činnosti zaměstnavatelem. Obdobně bude postupovat poplatník i v rámci podání Přehledu o příjmech a výdajích a výpočtu odvodu na sociální a zdravotní pojištění za rok 2026, se započtením paušálních záloh na pojistné na sociální pojištění (6 578 Kč × 12 = 78 936 Kč) a na zdravotní pojištění (3 306 Kč × 12 = 39 672 Kč).

Poplatník může v daňovém přiznání uplatnit veškeré odpočty od základu daně (např. zaplacené příspěvky na své doplňkové penzijní spoření) a rovněž příslušné slevy na dani (např. základní slevu na dani na poplatníka, daňové zvýhodnění na vyživované dítě), což v případě uplatnění paušální daně nemohl.

Pokud hodlá podnikatel pokračovat v závislé činnosti i po 1. 1. 2027, může dobrovolně vystoupit z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník musí podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. V oznámení pak poplatník uvede zdaňovací období 2026, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v paušálním režimu (tedy počínaje zdaňovacím období 2027).

Řešení č. 2.1 až 2.24 zpracoval Ing. Ivan Macháček (V/2026)