Péče o děti ve zdravotním pojištění
– řešení situací z praxe

Kdy je stát plátcem pojistného za osobu celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku? Ve kterých situacích je možné splnit u zaměstnance podmínky celodenní osobní a řádné péče? Lze ve zdravotním pojištění uplatňovat nároky finanční povahy i se zpětnou platností?

Období celodenní osobní a řádné péče představuje jednu z problémových oblastí zdravotního pojištění jak u zaměstnavatelů, tak u zaměstnanců – pečujících osob. Na období mateřské, resp. rodičovské dovolené může navázat celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku (dále také jen „pečující osoba“). Z pohledu platné legislativy se v této souvislosti vychází pro účel odvodu pojistného zaměstnavatelem nebo OSVČ z ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) a § 3a odst. 3 písm. a) z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Placení pojistného státem a související řešení pojistného vztahu je kodifikováno v ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud:

-    se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo

-    dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně, nebo

-    jde o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem (což je i školní družina).

Reálně lze podmínku celodenní osobní a řádné péče ve smyslu takto uvedeném splnit u zaměstnance při zkráceném pracovním úvazku (případně při práci na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) nebo při práci doma.

Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

ZVÝHODNĚNÍ PEČUJÍCÍ OSOBY – Dle § 7 odst. 1 písm. k) z. č. 48/1997 Sb. pečující osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání nebo ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazuje, pak stát pojistné neplatí, avšak při splnění zákonných podmínek nemusí být u zaměstnance (zaměstnavatele) nebo u OSVČ dodržen minimální vyměřovací základ.

Podívejme se na podmínky a postupy platné ve zdravotním pojištění na základě dvou dotazů, které autor obdržel.

Příklad 1

Žádám o radu ohledně zaměstnankyně, která má dítě do 7 let a řádně o něj pečuje. U předchozího zaměstnavatele pracovala na zkrácený úvazek a nedosáhla na minimální mzdu, účetní jí nepočítala zdravotní pojištění ze skutečného měsíčního příjmu, ale v roce 2023 z minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč a od ledna 2024 z minima 18 900 Kč.

Myslím si, že pro tuto zaměstnankyni minimální vyměřovací základ neplatí, když pečuje o dítě do 7 let, a měla by platit jen z dosažené mzdy. Pokud to tak je, jakým způsobem může požádat zdravotní pojišťovnu o vrácení neprávem odvedené částky? Jedná se zřejmě o několik tisíc.

Předně, protože se jedná o řešení situace zaměstnankyně, nebude žádat o vrácení přeplatku dotyčná osoba, ale vše proběhne prostřednictvím zaměstnavatele.

Pokud skutečně byly ze strany zaměstnankyně splněny podmínky celodenní osobní a řádné péče, definované v § 3 odst. 8 písm. c) z. č. 592/1992 Sb., pak zaměstnankyně vystaví bývalému zaměstnavateli čestné prohlášení dle dále uvedeného vzoru, ve kterém uvede, od kterého data byly po dobu zaměstnání podmínky celodenní osobní a řádné péče splněny. Je pravdou, že pokud subjekt činný určitým způsobem ve zdravotním pojištění uplatňuje některé ze svých práv, pak mu nelze toto právo upírat, s výjimkou situace, kdy je nárok promlčen. Platí, že ve zdravotním pojištění se zákonné nároky (závazky, resp. pohledávky) uplatňují v rámci promlčecí doby, která je desetiletá.

Čestné prohlášení
– VZOR

Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, stanovené v § 3 odst. 8 písm. c) z.č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list (rodné listy) mého dítěte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .,

narozeného dne  . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Dále prohlašuji, že tento nárok současně neuplatňuje jiná osoba.

Zaměstnavateli oznámím veškeré změny, které mají vliv na zařazení do této kategorie, a to nejpozději do 8 dnů ode dne této změny.

Ve ……. . dne ……….

…………….

zaměstnanec

Pokud zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, v tomto případě podle již citovaného § 3 odst. 8 písm. c) z. č. 592/1992, pak je vyměřovacím základem zaměstnance dosažený příjem, tedy částka relevantně i nižší než minimální mzda. Za celé období, tedy od data, od kterého byly podmínky celodenní osobní a řádné péče splněny, vyčíslí zaměstnavatel částku vzniklého přeplatku, která bude v konečné fázi vrácena zaměstnankyni.

O vrácení přeplatku může zaměstnavatel standardně se zdůvodněním požádat zdravotní pojišťovnu nebo o tuto částku lze snížit odvod pojistného v dalším měsíci. Za každý kalendářní měsíc, ve kterém ke změně došlo, se podává opravný Přehled za tím účelem, aby byly údaje v informačním systému zdravotní pojišťovny správné.

Příklad 2

Maminka pracuje na 50 % úvazek v pracovním poměru. Její mzda je 16 500 Kč hrubého (jiné příjmy nemá, ani již nepobírá rodičovský příspěvek). Doma má tři děti a to 4 leté (chodí do školky a ve školce spí), 7 leté a 9 leté (obě dvě chodí po škole i do družiny). Musí se jí její vyměřovací základ dopočítávat do 18 900 Kč, tj. do minimální mzdy pro zdravotní pojištění nebo nikoliv? Hraje zde roli, kolik má děti a jak jsou staré? Případně jsou zde nějaké další podmínky u maminek, kteří pečují o děti a zároveň pracují a jejich odměna za práci nedosahuje minimální mzdy?

Rozsah pracovního úvazku není ve zdravotním pojištění důležitý, zásadní je výše zúčtovaného příjmu a skutečnost, zda zaměstnavatel musí nebo nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ.

Aby zaměstnavatel nemusel v této situaci provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu a tudíž aby mohl odvádět pojistné z příjmu 16 500 Kč, nesmí být dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně, nebo dítě plnící povinnou školní docházku nesmí být umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, což je i školní družina.

U dětí ve věku 7 a 9 let podmínka splněna není, a pokud 4leté dítě pobývá ve školce více než 4 hodiny denně, tak rovněž nejsou dodrženy zákonem dané podmínky.

Pokud tedy nejsou splněny podmínky uvedené v citovaném ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) z. č. 592/1992 Sb., pak zaměstnavatel provádí dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, tj. v roce 2024 do částky 18 900 Kč.

ZÁVĚR!

V souvislosti s řešením popisovaných situací doplňujeme, že minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen tehdy, když je zaměstnaná osoba příjemcem rodičovského příspěvku – tedy fakticky bez ohledu na to, zda jsou podmínky celodenní osobní a řádné péče splněny či nikoli.

Ing. Jiří Hálek

§ 3 zákona č. 592/1992 Sb.

(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;

d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

f)  která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,

c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8...