Péče o děti
ve zdravotním pojištění

zaměstnavatelé, podnikatelé

Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti velká novela zákonů zdravotního pojištění č. 289/2025 Sb., která se změnami v zákoně č. 48/1997 Sb. promítá při péči o dítě do postupů jak zaměstnavatelů, tak pojištěnců – zaměstnanců. K 31. 12. 2025 byla ukončena kategorie osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. K tomuto datu pozbylo také účinnosti čestné prohlášení zaměstnance o splnění podmínek této péče, vystavované za tím účelem, aby zaměstnavatel nemusel dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. A pokud chtěl být pojištěnec pečující o dítě, resp. o děti ve smyslu výše uvedeném osobou, za kterou byl plátcem pojistného stát, nesměl mít příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.

Jaké podmínky platí od 1. ledna 2026 při péči o dítě? Kdo může být touto „pečující osobou“? Platí omezení v souvislosti s pobytem dítěte ve školce, v družině nebo při návštěvě kroužků? Je registrace v kategorii pečující osoby záležitostí pojištěnce (zaměstnance) nebo zaměstnavatele?

Budeme-li ve zdravotním pojištění posuzovat problematiku péče o děti a souvisejícího placení/neplacení pojistného včetně přímé vazby na platbu pojistného státem, pak musíme primárně rozlišit:

a)  období mateřské a rodičovské dovolené včetně pobírání rodičovského příspěvku a navazující

b)  osobní a řádnou péči alespoň o jedno dítě do sedmi let věku

Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je stát prostřednictvím státního rozpočtu České republiky plátcem pojistného za příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Pokud je osoba (muž nebo žena) zařazena u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce v některé z těchto kategorií, má v příslušném měsíci z pohledu zdravotního pojištění vyřešen svůj pojistný vztah.

Ing. Antonín Daněk

3.1 Výkon samostatné výdělečné činnosti

Nezřídka si osoby na rodičovské dovolené nebo příjemci rodičovského příspěvku přivydělávají výkonem samostatné výdělečné činnosti.

Jaké jsou výhody těchto podnikajících osob?

Pokud osoba na rodičovské dovolené nebo příjemce rodičovského příspěvku začne podnikat jako OSVČ (a to třeba i jako spolupracující osoba), přihlásí se v rámci zákonné osmidenní lhůty zdravotní pojišťovny. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Zvýhodnění takto podnikajících osob spočívá v následujících skutečnostech:

•  vyměřovacím základem za rozhodné období kalendářního roku je 50 % skutečně dosaženého daňového základu bez povinnosti respektovat minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ,

•  taková OSVČ neplatí zálohy ani v kalendářním roce, ve kterém začne samostatnou výdělečnou činnost vykonávat, a ani v dalších letech. Pojistné se vyrovnává (doplácí) jednorázově formou doplatku.

Pojištěnec může vykonávat svoji podnikatelskou činnost i formou paušálního režimu.

3.2 Státní kategorie – mateřská dovolená

Žena na mateřské dovolené patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které platí pojistné stát.

Jaké podmínky platí v případě pobírání peněžité pomoci v mateřství a souvisejícího výkonu výdělečné činnosti?

Maminky-zaměstnankyně mohou pracovat a zároveň pobírat peněžitou pomoc v mateřství v případě, že jde o jiné zaměstnání, než ze kterého se jim tato dávka vyplácí.

Maminky-podnikatelky (OSVČ), které uplatňují nárok na PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí v době pobírání dávky přerušovat nebo ukončovat činnost. Samostatnou výdělečnou činnost sice nesmí vykonávat osobně, ale mohou ji vykonávat prostřednictvím jiné osoby.

Podle ustanovení § 16 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osobní nevykonávání podnikatelské činnosti po dobu jejího pobírání. Podnikat tak lze například prostřednictvím spolupracující osoby (rodinného příslušníka) nebo jiné pověřené osoby, která bude vykonávat činnost ve prospěch OSVČ.

3.3 Osoby bez zdanitelných příjmů

Ženy pobývající doma, ale nepečující o děti, si neuvědomují, že musejí mít řešené své zdravotní pojištění jiným způsobem.

Kdy si taková žena platí pojistné sama?

Občas dochází k nesprávnému pochopení nároku na zařazení do kategorie „stát“. Jedná se o situace, kdy se tyto osoby domnívají, že mají ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah vyřešen tím způsobem, že za ně platí pojistné stát. Například ženy v domácnosti, které:

•    nejsou zaměstnány, nebo

•    nepodnikají jako osoby samostatně výdělečně činné, nebo

•    nejsou jinak zařazeny v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát (např. jako poživatelé některého z důchodů, uchazeči o zaměstnání aj.), nebo

•    nesplňují podmínku osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku – viz dále, apod.

se domnívají, že je za ně pojistné také hrazeno státem. Jedná se o zásadní omyl. Tyto ženy se musí v zákonné osmidenní lhůtě samy přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoby bez zdanitelných příjmů a platit v roce 2026 měsíčně pojistné v částce 3 024 Kč.

Porušení této povinnosti má za následek neplacení pojistného, které dále zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále.

3.4 Pečující osoba zahajuje samostatnou výdělečnou činnost

Osoba registrovaná od ledna 2026 u zdravotní pojišťovny v této kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost dne 2. března. Podniká „klasickou“ formou, tedy standardně platí daň a obě veřejnoprávní pojistná, podává Přehledy zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení.

Jaké podmínky platí pro takto podnikající osobu?

V souvislosti se zahájením podnikatelské činnosti jsou povinnosti této osoby z hlediska placení pojistného a plnění dalších zákonných povinností ve zdravotním pojištění následující:

–   nejpozději dne 10. března musí pečující osoba oznámit svojí zdravotní pojišťovně zahájení samostatné výdělečné činnosti.

–   v roce 2026 a ani v dalších letech není povinností OSVČ placení záloh na pojistné. Úhrada pojistného za rok 2026 bude provedena jednorázově v roce 2027 podle výše daňového základu za rok 2026.

Přestože OSVČ nemá povinnost zálohy platit, nicméně zálohy platit chce (např. z důvodu očekávaného vysokého doplatku pojistného po podání Přehledu o výši daňového základu), právní úprava zdravotního pojištění tomuto postupu nebrání.

Pečující osoba může rovněž vstoupit do paušálního režimu. Vzhledem k tomu, že pro tuto osobu neplatí ve zdravotním pojištění minimum, nemusí být toto řešení při nižších příjmech výhodné.

3.5 Státní kategorie – rodičovská dovolená a pobírání
       rodičovského příspěvku

Na skončení mateřské dovolené zpravidla navazuje rodičovská dovolená, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout.

Jak dlouho lze rodičovskou dovolenou čerpat a jak lze o ni požádat? Může se zaměstnanec vrátit do zaměstnání dříve a je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyhovět?

Zákoník práce hovoří v ustanovení § 196 o tom, že k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich písemnou žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. I když rodičovskou dovolenou mohou podle § 198 odst. 1 zákoníku práce čerpat zaměstnankyně a zaměstnanec současně (a tedy pečovat o dítě v jejím průběhu), náleží rodičovský příspěvek jen jednomu z nich.

Posledním možným dnem čerpání rodičovské dovolené je den třetích narozenin dítěte. Během ní rodič pobírá (resp. může pobírat) rodičovský příspěvek, což je dávka státní sociální podpory. Výše přivýdělku není během pobírání této dávky nijak omezena. Rodič může dostávat rodičovský příspěvek a zároveň se vrátit do původního zaměstnání nebo si najít další zaměstnání. Pro vznik nároku na rodičovský příspěvek je důležité, aby matka prokazatelně zajistila řádnou péči o dítě na dobu, kdy je v zaměstnání.

Zaměstnankyně také může pracovat na kratší dobu na základě své původní pracovní smlouvy. Nástupem do práce na základě původní pracovní smlouvy se ukončuje čerpání rodičovské dovolené. Zaměstnanec tak již není chráněn před výpovědí. Návrat k původnímu zaměstnavateli na původní místo neznamená ztrátu rodičovského příspěvku. Je-li péče o dítě zajištěna v souladu se zákonem (zletilou osobou), je možné současné pobírání rodičovského příspěvku i nástup do původního zaměstnání.

Má-li zaměstnankyně zájem vrátit se do zaměstnání dříve, než uplynula doba, na kterou o rodičovskou dovolenou žádala, obecně se má za to, že zaměstnavatel není povinen její žádosti vyhovět. Zaměstnavatel totiž mohl pod dojmem původní žádosti jednat a tuto nepřítomnost nahradit jiným způsobem, který nelze zvrátit, nebo způsobem, jehož změna by vyžadovala vynaložení finančních prostředků v neúměrné výši.

3.6 Oznamovací povinnost zaměstnavatele vůči zdravotní pojišťovně

K datu 1. ledna 2026 došlo k zásadní změně v plnění oznamovací zaměstnavatelem.

Které „státní kategorie“ oznamuje zaměstnavatel a jaká lhůta je pro toto oznámení určena?

V důsledku rozšiřující se elektronizace při předávání informací jsou dobře dostupné údaje od orgánů veřejné moci, zvláště od České správy sociálního zabezpečení a od úřadu práce. V minulosti rovněž nebyla v takové míře jako nyní rozšířena možnost čerpat rodičovskou dovolenou pouze po část roku, měsíce, či dokonce po část týdne.

Za účelem snížení administrativní zátěže oznamují zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně od 1. ledna 2026 dle nových podmínek v § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. pouze ty „státní kategorie“, které jsou jim přímo známy, tj. v případě ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené. V této souvislosti je další zásadní změnou, že zaměstnavatelé oznamují tyto skutečnosti příslušné zdravotní pojišťovně pouze jedenkrát měsíčně po skončení daného měsíce v den splatnosti pojistného, tedy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, jak stanoví § 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Při plnění oznamovací povinnosti sděluje zaměstnavatel jméno, příjmení, trvalý pobyt, případně adresu místa pobytu, jde-li o cizince, který nemá trvalý pobyt, a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce.

Ustanovení § 10c zákona č. 48/1997 Sb. ukládá, že oznámení podle § 10 odst. 1, což jsou informace od zaměstnavatele, lze učinit pouze elektronicky datovou zprávou ve formátu a struktuře stanovených příslušnou zdravotní pojišťovnou.

3.7 Zahájení osobní a řádné péče v průběhu měsíce

Zaměstnankyně doručila zaměstnavateli čestné prohlášení, ve kterém je zdravotní pojišťovnou potvrzeno, že osobní a řádná péče byla zahájena dne 22. 4. 2026.

Jak postupuje zaměstnavatel ve věci stanovení vyměřovacího základu zaměstnankyně?

V praxi reálně nastávají situace, kdy zaměstnankyně (zaměstnanec) nepečuje o dítě po celý kalendářní měsíc. S odkazem na ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za celkem 21 kalendářních dnů, ve kterých zaměstnankyně v měsíci dubnu podmínky osobní a řádné péče ještě nesplňovala.

Vyměřovací základ za měsíc duben musí činit alespoň 15 680 Kč [(21:30)
x 22 400].

3.8 Celodenní osobní a řádná péče do 31. 12. 2025

Problematika osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku byla v právní úpravě zdravotního pojištění obsažena do konce roku 2025.

Jaké podmínky platily u této kategorie?

Podmínka celodenní osobní a řádné péče byla považována za splněnou jen tehdy, pokud:

–   se jednalo o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě nebylo svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny

–   dítě nebylo umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem

–   dítě předškolního věku nebylo umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšovala 4 hodiny denně

–   dítě plnící povinnou školní docházku nebylo umístěno ve školním zařízení, či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy

Do této kategorie mohla být zařazena pouze jedna osoba, a to otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Aby mohla být tato osoba vedena u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát, nesměla mít příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

Pokud osoba splňovala výše uvedené podmínky celodenní osobní a řádné péče, vystavila zaměstnavateli o splnění těchto podmínek čestné prohlášení a pro zaměstnavatele jako plátce pojistného neplatil minimální vyměřovací základ. Minimum neplatilo u této osoby ani při její podnikatelské činnosti. Vyměřovacím základem zaměstnance byl dosažený příjem za kalendářní měsíc, u OSVČ pak vykázaný daňový základ za kalendářní rok.

Tato kategorie byla ukončena k datu 31. 12. 2025, jakož skončila k tomuto dni i platnost čestného prohlášení vystaveného zaměstnancem.

3.9 Čtyřletá varianta pobírání rodičovského příspěvku

U dětí narozených do konce roku 2023 je možné čerpat celkovou částku rodičovského příspěvku až do 4 let věku dítěte.

Jaký způsobem zabezpečit, aby i v tomto případě nepřetržitě pokračovaly „státní kategorie“?

Aby se zajistila plynulá návaznost „státních kategorií“, tedy aby na ukončení čerpání rodičovského příspěvku plynule navázal počátek osobní a řádné péče, měla by se zaměstnankyně informovat na úřadě práce, ke kterému datu bude oznámeno na zdravotní pojišťovnu ukončení čerpání rodičovského příspěvku za tím účelem, aby se mohla návazně přihlásit na zdravotní pojišťovně jako pečující osoba.

Ze strany zaměstnavatele je o tomto postupu taktéž vhodné zaměstnankyni informovat.

3.10 Osobní a řádná péče od 1. 1. 2026

Problematika osob splňujících podmínky osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku (dále také jen „pečující osoba“) je od 1. 1. 2026 dána novou podobou § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb.

Které základní podmínky platí pro pojištěnce-zaměstnance a pro zaměstnavatele?

Stát je plátcem pojistného za osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku, nejde-li o osoby uvedené v § 7 písmeni c) nebo d) zákona č. 48/1997 Sb., nebo není-li dítě umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a to ode dne, který osoba uvedla v oznámení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto oznámení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně.V případě dodatečného určení příslušnosti k českým právním předpisům podle koordinačních nařízení Evropské unie se pojištěnec stává osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku ode dne, který uvedl v oznámení.Pojištěnec je osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nejméně do konce kalendářního měsíce, v němž bylo oznámení doručeno příslušné zdravotní pojišťovně.

Tím, že byla pro účel placení pojistného státem zrušena podmínka neexistence příjmů ze zaměstnání nebo podnikání, došlo k odstranění dřívější nerovnosti mezi pojištěnci. Rodiče pečující o děti tak získali stejné postavení, jaké mají pojištěnci, za které stát platí pojistné z jiného titulu, a kteří nebyli a nejsou limitováni příjmem ze zaměstnání nebo podnikání (například poživatelé důchodu, studenti, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené aj.). Jestliže má rodič pečující o dítě (tj. splňující podmínky osobní a řádné péče) příjmy ze zaměstnání či podnikání, platí za něj pojistné stát i zaměstnavatel, anebo jako OSVČ.V zaměstnání nebo v podnikatelské činnosti neplatí pro tuto osobu minimální vyměřovací základ z toho titulu, že patří mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát.

Pro daný účel je nastavena věková hranice pouze na 7 let a rodiče již nejsou limitováni dobou, po kterou mohou být děti ve školce (jak je výše uvedeno, do konce roku 2025 se jednalo o dobu maximálně 4 hodiny denně). Dítě tak může být ve školce i v družině celý den. Zrušením této omezující podmínky by mělo dojít k častějšímu využívání zkrácených pracovních úvazků. Podmínka osobní a řádné péče ve smyslu výše uvedeném není splněna, je-li dítě umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem. Tímto zařízením jsou ústavy sociální péče (například dětský domov), zařízení poskytující pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením apod. Provozovatelé kroužků pro děti mezi tato zařízení nepatří, tudíž se nejedná o zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem.

Protože se jedná o subjektivní právo pojištěnce, které může dle svého uvážení využít, stanoví se, od kterého dne lze tento nárok uplatnit, a tedy od kterého dne začíná být za pojištěnce plátcem pojistného stát. Není možné uplatňovat toto právo se zpětnou platností, s výjimkou situace, kdy došlo k dodatečnému určení aplikovatelné legislativy podle koordinačních nařízení Evropské unie.

V této kategorii je osoba evidována nejméně do konce kalendářního měsíce, ve kterém doručila zdravotní pojišťovně oznámení.

Pokud zaměstnanec splňuje výše uvedené podmínky osobní a řádné péče, pak je žádoucí, aby zaměstnavatel informoval zaměstnance, že by se měl dostavit na zdravotní pojišťovnu, kde vyplní oznámení, zpravidla ve formě čestného prohlášení. Toto oznámení zaměstnanec následně doručí zaměstnavateli, který zaměstnanci potvrdí přijetí tohoto sdělení. Na základě této skutečnosti je zaměstnanec osobou, za kterou platí pojistné stát, a z tohoto důvodu pro něj a pro zaměstnavatele neplatí minimální vyměřovací základ.

3.11 Mateřská dovolená, pobírání rodičovského příspěvku,
       čerpání řádné dovolené

Zaměstnavatel přijal do zaměstnání ženu, která po čase nastupuje na mateřskou dovolenou. Následně pobírá rodičovský příspěvek a současně čerpá řádnou dovolenou s náhradou mzdy a odvodem pojistného zaměstnavatelem.

Na mateřské dovolené může být pouze žena, kdežto na rodičovské dovolené a příjemcem rodičovského příspěvku může být i muž.

Jaké postupy platí ve zdravotním pojištění při péči o dítě pro zaměstnavatele a pro zaměstnankyni?

Nástup ženy na mateřskou dovolenou oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kódem „M“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele, podávaném zdravotní pojišťovně výhradně v elektronické podobě, a to do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Zaměstnankyně tímto sděluje zaměstnavateli, že se za ni stal plátcem pojistného stát v době trvání zaměstnání, o tomto sdělení jí zaměstnavatel vystaví písemné potvrzení. Skončení mateřské dovolené oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně ve stejné dvacetidenní lhůtě kódem „U“.

Na skončení mateřské dovolené navazuje pobírání rodičovského příspěvku. Pokud žena požádá úřad práce o vyplácení rodičovského příspěvku, pak to v praxi bývá většinou tak, že rodičovský příspěvek je vyplácen bezprostředně ode dne následujícího po skončení mateřské dovolené, čímž je zajištěno plynulé pokračování „státních kategorií“. Od zaměstnankyně požadujte doklad z úřadu práce, který tuto skutečnost potvrdí. Vyplácení rodičovského příspěvku (počátek nebo ukončení vyplácení této dávky státní sociální podpory) neoznamují zdravotní pojišťovně ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel, tuto informaci obdrží zdravotní pojišťovna od úřadu práce. Vycházejme z rozhodnutí zaměstnankyně vyčerpat rodičovský příspěvek v průběhu dvou let.

Po skončení mateřské dovolené je čerpána řádná dovolená s náhradou mzdy a odvodem pojistného z této náhrady. Mohla by nastat situace, kdy je výše této náhrady mzdy nižší než minimální vyměřovací základ, případně nižší než jeho poměrná část. Jestliže však zaměstnavatel disponuje dokladem o pobírání rodičovského příspěvku, jedná se o kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, a tudíž při souběžném pobírání rodičovského příspěvku neprovádí dopočet a doplatek pojistného do minima – viz ustanovení § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.

3.12 Rodičovská dovolená, dohodnuté neplacené volno, osobní a řádná péče

Po vyčerpání řádné dovolené žádá žena písemně zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou, podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen této žádosti vyhovět. Po skončení rodičovské dovolené zaměstnavatel pracovněprávní vztah neukončí, ale po dobu, kdy pro zaměstnankyni nemá práci (tedy předtím, než do zaměstnání znovu nastoupí), se obě strany dohodnou na poskytnutí neplaceného volna.

Jak postupují v tomto období zaměstnavatel i zaměstnankyně?

Nástup na rodičovskou dovolenou oznamuje zaměstnavatel kódem „M“. Rodičovskou dovolenou lze čerpat nejdéle do dovršení tří let věku dítěte, skončení rodičovské dovolené oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kódem „U“. Při pobírání rodičovského příspěvku například ve zmíněné dvouleté variantě a při rodičovské dovolené až do tří let věku dítěte souběžně běžely po určité období dvě „státní kategorie“.

Dochází k případům, kdy chce žena po skončení rodičovské dovolené žena nastoupit do zaměstnání, nicméně zaměstnavatel pro ni momentálně nemá pracovní uplatnění. Dojde k dohodě, že pracovněprávní vztah není ukončen, ale ženě je poskytnuto po určité období neplacené volno s tím, že k určitému datu nastoupí do práce.

Z obecného pohledu platí, že v případě neplaceného volna není důležité, jak dlouho tato nepřítomnost zaměstnankyně v zaměstnání trvá, nýbrž je rozhodující, zda zaměstnavatel musí nebo nemusí dodržet při odvodu pojistného za jednotlivé měsíce stanovené minimum.

Aby zaměstnavatel nemusel odvádět za období neplaceného volna žádné pojistné (přesněji, aby nemusela toto pojistné hradit zaměstnankyně – vždy zásadně prostřednictvím zaměstnavatele), nabízí se řešení v možnosti registrace zaměstnankyně v kategorii pečující osoby. V této fázi se bude jednat o to, aby ideálně na skončení rodičovské dovolené bez přerušení navázala registrace zaměstnankyně právě v kategorii pečující osoby. V této situaci by měl zaměstnavatel (mzdová/mzdový účetní) upozornit s přiměřeným předstihem zaměstnankyni, aby se do této kategorie u zdravotní pojišťovny zaregistrovala vyplněním oznámení – čestného prohlášení. Takže kdyby dítě dovršilo tří let (skončila by rodičovská dovolená) například dne 19. 6. 2026, měl by zaměstnavatel upozornit zaměstnankyni zhruba s týdenním předstihem, že se má do kategorie pečující osoby zaregistrovat u zdravotní pojišťovny s účinností ode dne 20. 6. Doklad o této registraci, potvrzený zdravotní pojišťovnou, pak žena následně doručí zaměstnavateli a na jeho základě nebude muset být placeno za měsíc červen žádné pojistné z toho důvodu, že na sebe plynule navázalo skončení rodičovské dovolené a počátek evidence zaměstnankyně v kategorii pečující osoby.

V této kategorii může být žena do 7 let věku dítěte, resp. v návaznosti na podání oznámení zdravotní pojišťovně v souvislosti se skončením této péče.

3.13 Přerušení „státních kategorií“

Může však nastat situace, kdy plynulá návaznost evidence ženy v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, nebude dodržena.

Má tato skutečnost vliv na stanovení vyměřovacího základu zaměstnankyně?

Kdyby se žena při skončení rodičovské dovolené dne 19. 6. přihlásila do kategorie pečující osoby například až ode dne 29. 6., přičemž současně není pobírán rodičovský příspěvek, musela by být při odvodu pojistného za měsíc červen dodržena poměrná část minima za celkem 9 kalendářních dnů (20. 6. – 28. 6.) mimo evidenci zaměstnankyně v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Příslušné pojistné se vypočítá jako [(9:30) x 22 400 x 0,135] a činí 908 Kč. Částku 908 Kč uhradí zaměstnankyně zaměstnavateli, který ji pak odvede v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance za měsíc červen.

K řešené problematice ještě dodáváme, že nic nebrání tomu, aby se do kategorie pečující osoby zaregistroval pojištěnec třeba i s příjmem vyšším než minimální mzda.

Řešení č. 3.1 až 3.13 zpracoval Ing. Antonín Daněk (V/2026)