Péče o dítě

z pohledu zdravotního pojištění

Dokdy může být osoba na rodičovské dovolené a jak dlouho lze pobírat rodičovský příspěvek? Co rozumíme pod pojmem poměrné části minimálního vyměřovacího základu? Kdy je stát plátcem pojistného za osobu splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče?

Za ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené anebo za příjemce rodičovského příspěvku je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát. Po dobu souběhu rodičovské dovolené a pobírání rodičovského příspěvku nevzniká u této osoby jako zaměstnankyně ve zdravotním pojištění problém a při ukončení těchto kategorií používá zaměstnavatel na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kód „U“, kterým oznamuje zdravotní pojišťovně ukončení té kategorie, která skončila později.

Pokud dítě dovrší věku tří let a osoba o dítě nadále pečuje, může splňovat podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku, což je ve zdravotním pojištění taktéž „státní kategorie“.

Podmínky této péče jsou splněny tehdy, pokud

•    se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, přičemž

•    dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně, nebo

•    jde o dítě plnící povinnou školní docházku po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.

Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Zrovnoprávnění postavení mužů na rodičovské dovolené

Do konce března 2012 byl stát plátcem pojistného mj. za ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Pokud byl na rodičovské dovolené muž, zaměstnavatel za něj pojistné platit nemusel, neboť se jednalo o překážku v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce. Tato okolnost snižovala minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., a to až na nulu, pokud tato překážka trvala po celý kalendářní měsíc – obdobně jako například v případě nemoci.

Zákonem č. 369/2011 Sb. došlo s účinností od 1. 4. 2012 ke změně v ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., kdy je stát od tohoto data plátcem pojistného za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Tímto došlo ve zdravotním pojištění ke zrovnoprávnění postavení mužů při rodičovské dovolené. Od data 1. 4. 2012 je rovněž za muže na rodičovské dovolené plátcem pojistného stát, což znamená, že i v těchto případech používají zaměstnavatelé kódy „M“ resp. „U“. U jednoho dítěte tak mohou být na rodičovské dovolené současně matka i otec.

Péče o dítě a „státní kategorie“ zdravotního pojištění

Na skončení mateřské dovolené (pobírání peněžité pomoci v mateřství) zpravidla navazují rodičovská dovolená a pobírání rodičovského příspěvku. Ve všech těchto situacích je za osobu plátcem pojistného stát. Na rodičovské dovolené může být zaměstnanec (na základě podané žádosti, vždy schválené zaměstnavatelem) nejdéle do tří let věku dítěte. To také znamená, že nepřichází v úvahu prodloužení rodičovské dovolené do čtyř let věku dítěte. Naproti tomu čerpat rodičovský příspěvek lze volitelně až do čtyř let věku dítěte. Pobírání rodičovského příspěvku jako dávky státní sociální podpory není nijak závislé na výkonu výdělečné činnosti.

U zaměstnankyně může nastat například situace, kdy na skončení mateřské dovolené plynule, tj. bez přerušení, naváže pobírání rodičovského příspěvku. Jestliže tyto „státní kategorie“ takto na sebe navazují, pak zaměstnavatel v této fázi žádné oznámení neprovádí, pořád platí kód „M“, kterým byla žena přihlášena u zdravotní pojišťovny ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. Na tento postup zaměstnavatele nemá vliv čerpání řádné dovolené po skončení mateřské dovolené – v tomto případě se odvádí pojistné z náhrady mzdy za dovolenou podle zákona.

Jinou variantou je případ, kdy je po skončení mateřské dovolené čerpána řádná dovolená, a teprve po jejím vyčerpání zaměstnankyně nastoupí na rodičovskou dovolenou, přičemž není příjemcem rodičovského příspěvku. V tomto případě jsou „státní kategorie“ přerušené, takže zaměstnavatel použije kód „U“ ke dni skončení mateřské dovolené a posléze kód „M“ ke dni nástupu na rodičovskou dovolenou.

Příklad 1

Zaměstnankyně byla do 12. 1. 2022 do 3 let věku dítěte na rodičovské dovolené, od 13. 1. 2022 čerpá neplacené volno. Bude za ni zaměstnavatel odvádět zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu již za leden nebo až za únor?

„Státní kategorie“ osoby na rodičovské dovolené byla ukončena ke dni 12. 1. Protože je od 13. 1. čerpáno neplacené volno, musí být za měsíc leden dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 19 kalendářních dnů mimo evidenci v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, což se vypočte jako [(19:31) x 16 200]. Tato poměrná část minima činí 9 929,03 Kč a 13,5 % z této částky představuje po zaokrouhlení nahoru pojistné 1 341 Kč. Celou částku 1 341 Kč uhradí zaměstnankyně zaměstnavateli (podle domluvy v hotovosti do pokladny nebo převodem na účet) a tuto částku pak zaměstnavatel odvede v rámci hromadné platby pojistného za měsíc leden za všechny zaměstnance. Od měsíce února již činí platba pojistného 2 187 Kč (13,5 % z 16 200 Kč) za každý celý kalendářní měsíc neplaceného volna – placená zaměstnancem, odváděná zdravotní pojišťovně zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného.

Pro další postup se však nabízí varianta, podle které může být žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, ideálně od 13. 1. 2022. Splňuje-li tato žena zákonné podmínky, dané ustanovením § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., pak:

•    vystaví svému zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení a

•    zaměstnavatel nemusí dodržet u zaměstnankyně minimální vyměřovací základ, takže při nulovém příjmu žádné pojistné placeno nebude.

Za této situace je ve hře ještě jeden aspekt. Pokud žena nebude mít v období od 13. 7. 2021 příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, bude za ni nadále plátcem pojistného stát dle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p. V této souvislosti pak zaměstnavatel nesmí opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni kódem „L“ (v podstatě ke dni vystavení čestného prohlášení) a následně pak odhlásit kódem „T“ ke dni předcházejícímu dni, ve kterém zaměstnankyně opět začne pracovat.

Těmito dvěma kódy se vymezuje další období, po které je za dotyčnou osobu plátcem pojistného stát dle citovaného ustanovení zákona č. 48/1997 Sb. – v situaci, jak je výše zmíněno, kdy tato „pečující osoba“ nemá žádné příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, což ve vystaveném čestném prohlášení taktéž potvrdí.

Doporučený text čestného prohlášení

Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tudíž pro mě neplatí v zaměstnání minimální vyměřovací základ.

Dále prohlašuji, že nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, a na základě této skutečnosti je za mě plátcem pojistného stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p.

Změnu (zahájení zaměstnání nebo podnikání anebo změnu v podmínkách péče) oznámím zaměstnavateli do osmi dnů.

Ve ............. dne ....................

            ...........................................................................

            Příjmení, jméno, adresa trvalého bydliště, podpis

Popisovaný postup platí za situace, kdy zaměstnankyně po skončení rodičovské dovolené nepobírá rodičovský příspěvek a ani jinak není ve „státní kategorii“. Kdyby tento rodičovský příspěvek po skončení rodičovské dovolené pobírala (a i kdyby nesplňovala podmínky celodenní osobní a řádné péče), nebylo by po dobu neplaceného volna odváděno žádné pojistné.