Péče o dítě

zdravotní pojištění po novele

Jaké podmínky platí od 1. ledna 2026 při péči o dítě? Kdo může být touto „pečující osobou“? Platí omezení v souvislosti s pobytem dítěte ve školce, v družině nebo při návštěvě kroužků? Je registrace v kategorii pečující osoby záležitostí pojištěnce (zaměstnance) nebo zaměstnavatele?

Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti velká novela zákonů zdravotního pojištění č. 289/2025 Sb., která se změnami v zákoně č. 48/1997 Sb. promítá při péči o dítě do postupů jak zaměstnavatelů, tak pojištěnců – zaměstnanců. K 31. 12. 2025 byla ukončena kategorie osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. K tomuto datu pozbylo také účinnosti čestné prohlášení zaměstnance o splnění podmínek této péče, vystavované za tím účelem, aby zaměstnavatel nemusel dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. A pokud chtěl být pojištěnec pečující o dítě, resp. o děti ve smyslu výše uvedeném osobou, za kterou byl plátcem pojistného stát, nesměl mít příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.

Mateřská a rodičovská dovolená

Z pohledu zdravotního pojištění je zapotřebí vzít v úvahu, že na mateřské dovolené je pouze žena, neboť „státní kategorií“ je jednoznačně míněna žena na mateřské dovolené.

K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci na jeho písemnou žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

Podle § 198 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jsou zaměstnankyně i zaměstnanec oprávněni čerpat mateřskou a rodičovskou dovolenou současně, tedy oba mohou být zároveň osobou, za kterou platí pojistné stát.

Zákonem č. 369/2011 Sb. došlo s účinností od 1. 4. 2012 ke změně v ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., kdy je stát od tohoto data plátcem pojistného za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Tímto došlo ve zdravotním pojištění ke zrovnoprávnění postavení mužů při rodičovské dovolené. Od data 1. 4. 2012 je rovněž za muže na rodičovské dovolené plátcem pojistného stát, což znamená, že i v těchto případech používají zaměstnavatelé kódy „M“ resp. „U“.

Příjemce rodičovského příspěvku

Za osobu pobírající rodičovský příspěvek je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění po celou dobu jeho čerpání. Pokud žena (muž) již nepobírá rodičovský příspěvek, ale nadále je na rodičovské dovolené, platí za ni pojistné stát.

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky nároku, u dětí narozených do 31. 12. 2023 nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, u dětí narozených od 1. 1. 2024 pak nejdéle do 3 let věku dítěte. Nárok na rodičovský příspěvek není podmíněn výkonem výdělečné činnosti a ani na ni nijak nenavazuje.

Splnění podmínek osobní
a řádné péče

Na období mateřské a následně rodičovské dovolené a pobírání rodičovského příspěvku může ve zdravotním pojištění navázat osobní a řádná péče nejméně o jedno dítě do sedmi let věku (v dalším textu budeme používat i pojem „pečující osoba“).

Od data 1. 1. 2026 byla pro účel evidence pečující osoby ve „státní kategorii“ zrušena podmínka neexistence příjmů ze zaměstnání nebo podnikání, čímž došlo k odstranění dřívější nerovnosti mezi pojištěnci. Rodiče pečující o děti tak získali stejné postavení, jaké měli pojištěnci, za které stát platil pojistné z jiného titulu, a kteří nebyli limitováni příjmem ze zaměstnání nebo podnikání (například poživatelé důchodu, studenti, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené aj.). Jestliže má rodič pečující o dítě (tj. splňující nové podmínky osobní a řádné péče – viz dále) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, platí za něj pojistné stát i zaměstnavatel. V zaměstnání nebo v podnikatelské činnosti neplatí pro tuto osobu minimální vyměřovací základ z toho titulu, že patří mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát – viz § 3 odst. 8 písm. d) a § 3a odst. 3 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pro účel péče o dítě je nastavena věková hranice pouze na 7 let a rodiče již nejsou limitováni dobou, po kterou mohou být děti ve školce (do konce roku 2025 se jednalo o dobu maximálně 4 hodiny denně). Dítě tak může být ve školce i v družině celý den.

Podmínka osobní a řádné péče ve smyslu výše uvedeném není splněna, je-li dítě umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem. Tímto zařízením jsou ústavy sociální péče (například dětský domov), zařízení poskytující pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením apod. Provozovatelé kroužků pro děti mezi tato zařízení nepatří, tudíž se nejedná o zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem.

Protože se jedná o subjektivní právo pojištěnce, které může dle svého uvážení využít, stanoví se, od kterého dne lze tento nárok uplatnit, a tedy od kterého dne začíná být za pojištěnce plátcem pojistného stát. Není možné uplatňovat toto právo se zpětnou platností, s výjimkou situace, kdy došlo k dodatečnému určení aplikovatelné legislativy podle koordinačních nařízení Evropské unie.

V této kategorii je osoba evidována nejméně do konce kalendářního měsíce, ve kterém doručila zdravotní pojišťovně oznámení.

Pokud zaměstnanec splňuje v roce 2026 výše uvedené podmínky osobní a řádné péče, pak musí osobně nebo i elektronicky kontaktovat zdravotní pojišťovnu a zaevidovat se do této kategorie tím způsobem, že vyplní oznámení – čestné prohlášení. Toto oznámení následně doručí zaměstnavateli, který zaměstnanci potvrdí přijetí tohoto sdělení. Na základě této skutečnosti je zaměstnanec osobou, za kterou platí pojistné stát, a z tohoto důvodu pro něj (a pro zaměstnavatele – plátce pojistného) neplatí minimální vyměřovací základ.

Pokračování „státních kategorií“

Pokud na období mateřské dovolené plynule (tj. bez přerušení) navazuje rodičovská dovolená nebo pobírání rodičovského příspěvku, trvá nepřetržitá evidence zaměstnance ve „státní kategorii“. Zaměstnavatel použije v této situaci kód „U“ při skončení rodičovské dovolené.

Kdyby však žena čerpala po skončení mateřské dovolené řádnou dovolenou a teprve pak by nastoupila na rodičovskou dovolenou, použije zaměstnavatel kód „U“ k ukončení mateřské dovolené a následně kód „M“ ke dni nástupu na rodičovskou dovolenou. Ukončení pobírání rodičovského příspěvku zaměstnavatel (ani zaměstnanec) neoznamuje – tuto informaci obdrží zdravotní pojišťovna od úřadu práce. Nicméně doklad o počátku čerpání rodičovského příspěvku je zapotřebí zaměstnavateli doručit.

Placení pojistného ze skutečné výše příjmu, resp. daňového základu

Pokud je pečující osoba zaměstnána, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minima. V případě výkonu samostatné výdělečné činnosti není povinností placení záloh, pojistné se doplácí jednorázově po skončení kalendářního roku na základě podaného Přehledu o výši daňového základu. Při ročním zúčtování pojistného osobou samostatně výdělečně činnou nemusí být v těch měsících, ve kterých je splněna podmínka osobní a řádné péče po celý kalendářní měsíc, dodržen minimální vyměřovací základ.

Zaměstnavatelé nemohou u těchto osob uplatnit odpočet od dosaženého hrubého příjmu. Výjimka (tj. možnost uplatnění odpočtu) uvedená v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. platí pouze pro zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, přičemž odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to bez ohledu na stupeň invalidity.

Snížení minimálního
vyměřovacího základu

Pokud osoba pečuje o dítě (děti) osobně a řádně pouze po část kalendářního měsíce, postupuje se při placení pojistného zaměstnavatelem následovně:

Minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů, kdy osoba o dítě nepečovala. Třeba při zahájení péče o dítě dne 24. března 2026 (podáno oznámení na zdravotní pojišťovně) činí v tomto případě poměrná část minimálního vyměřovacího základu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, částku 16 619,35 Kč [(23: 31) x 22 400]. Je-li této osobě zúčtován za měsíc březen hrubý příjem alespoň 16 619,35 Kč, odvádí se pojistné z dosaženého příjmu, což může být částka i nižší než 22 400 Kč.

Příklad

Žena vyčerpala rodičovský příspěvek a nadále je na rodičovské dovolené, pracovněprávní vztah trvá. Ukončením rodičovské dovolené a dovršením tří let věku dítěte měla žena v úmyslu nastoupit do zaměstnání, avšak zaměstnavatel pro ni momentálně nemá pracovní uplatnění. Mezi oběma stranami došlo k dohodě, kdy ženě bylo poskytnuto neplacené volno s tím, že od určitého data do zaměstnání opět nastoupí.

Vzhledem k tomu, že byla ukončena rodičovská dovolená, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně kódem „U“. V měsíci, ve kterém ještě rodičovská dovolená trvala (byť po část tohoto měsíce) má žena v rámci zaměstnání vyřešen svůj pojistný vztah touto „státní kategorií“. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být v dalším období žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako osoba osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku. Splňuje-li tato žena podmínky dané ustanovením § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., vyplní u zdravotní pojišťovny oznámení (čestné prohlášení) a zdravotní pojišťovna ji zaregistruje jako osobu, za kterou je plátcem pojistného stát. Tento doklad, potvrzený zdravotní pojišťovnou, doručí žena zaměstnavateli – na jeho základě nebude po dobu neplaceného volna placeno žádné pojistné. Aby však skutečně nemuselo být pojistné odvedeno, musí počátek osobní a řádné péče plynule, tj. bez přerušení, navázat na skončení rodičovské dovolené. Z toho plyne, že oznámení o počátku osobní a řádné péče musí být podáno s přiměřeným předstihem, jelikož toto nelze učinit zpětně.

Kdyby nebyla dodržena plynulá návaznost těchto dvou „státních kategorií“, pak by muselo být uhrazeno příslušné pojistné. Například, kdyby skončila rodičovská dovolená dovršením tří let věku dítěte dne 2. 4. a oznámení o registraci do kategorie osoby splňující podmínky osobní a řádné péče by bylo podáno až dne 22. 4., pak by muselo být odvedeno za duben pojistné za 19 kalendářních dnů, ve kterých „státní kategorie“ v dubnu netrvala. Pojistné činí 1 916 Kč[(19:30) x 22 400 x 0,135]. Tuto částku by uhradila zaměstnankyně zaměstnavateli, který by ji následně odvedl v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance za měsíc duben.

Oznamování státních kategorií

Zaměstnavatelé oznamují zdravotní pojišťovně dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. pouze ty „státní kategorie“, které jsou jim přímo známy, tj. v případě ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené. V této souvislosti platí, že zaměstnavatelé oznamují tyto skutečnosti příslušné zdravotní pojišťovně pouze jedenkrát měsíčně po skončení daného měsíce v den splatnosti pojistného, tedy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, jak stanoví § 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.

Zaměstnanec především oznamuje zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání a také sděluje a na vyžádání zaměstnavatele dokládá ke dni nástupu do zaměstnání a v průběhu zaměstnání skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem (například přiznání důchodu, zahájení studia, pobírání rodičovského příspěvku apod.).

Pojištěnec oznamuje zdravotní pojišťovně vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné, a to u „státních kategorií“ uvedených v § 7 odst. 1 písm. i), j), k), m), n), r), s) a t) zákona č. 48/1997 Sb. Například se jedná o pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání, invaliditu třetího stupně nebo splnění podmínek osobní a řádné péče.