Pedagogická činnost – novela

Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků bylo novelizováno. Novela nabude účinnosti 1. září 2022. Jaké změny novela přinesla?

Účinnost byla stanovena odlišně od jednotných dat účinnosti stanovených v § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv z důvodů naléhavého obecného zájmu. Použití výjimky z důvodu naléhavého obecného zájmu vysvětlil předkladatel (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) tím, že organizace školního roku má svá právními předpisy daná pravidla. Školní rok vždy začíná k 1. září, od tohoto data se stanovuje rozsah přímé pedagogické činnosti jednotlivých pedagogických pracovníků a vytváří se nové rozvrhy na následující období školního vyučování. Stanovení data nabytí účinnosti ke dni 1. ledna nebo k 1. červenci by proto nebylo vhodné a ani praktické, neboť by mohlo vyvolat nutnost měnit rozsah přímé pedagogické činnosti u zástupců ředitele školy v průběhu školního roku.

Důvodem pro novelizaci nařízení vlády byla změna pravidel snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupců ředitele, která má za cíl především posílení kompetencí ředitele školy a sjednocení pravidel pro ustanovování zástupců ředitele školy. Současně má nová právní úprava za cíl omezit rizika neefektivního čerpání finančních prostředků státního rozpočtu, a to v souvislosti se změnou financování škol zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí.

Ke snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupců ředitele školy v nařízení vlády č. 75/2005 Sb. dochází za pomoci využití principu tzv. „konta“ či „banky“ odpočtů z týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupců ředitele škol v regionálním školství. Celkový rozsah odpočtů bude určen podle počtu rozhodných jednotek, kterými jsou třídy, oddělení, studijní skupiny apod. Nová rozpětí počtu jednotek a rozsah odpočtů jsou konstruovány tak, aby odpovídaly standardní praxi organizace škol.

V souvislosti s novelou nařízení vlády byla novelizována taktéž vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů. Ta nově bude stanovovat počet skupin odborného výcviku, od kterého vzniká v dané škole nárok na ustanovení zástupce ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucího učitele odborného výcviku.

PRACOVNÍ DOBA PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ zřizovaných MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí se závazně člení na dobu výkonu přímé pedagogické činnosti [§ 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů (dále jen „zákona č. 563/2004 Sb.“)] a na dobu výkonu prací souvisejících s přímou pedagogickou činností.

Vydáním nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků vláda realizovala zmocnění v § 23 odst. 5 zákona č. 563/2004 Sb. Podle něj vláda stanoví nařízením rozsah přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků škol zřizovaných obcí, svazkem obcí, krajem nebo MŠMT. To znamená, že uvedené nařízení vlády je závazné výhradně jen pro stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků ve veřejných školách. V případě škol soukromých a církevních může ředitel školy postupovat v souladu s tímto právním předpisem, ale právě tak se od něj může odchýlit a stanovit pedagogickým pracovníkům své školy rozsah přímé pedagogické činnosti podle vlastního uvážení. K tomu má dostatečnou oporu v ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., podle něhož je to právě ředitel školy, kdo určuje pedagogickým pracovníkům týdenní rozsah hodin jejich přímé pedagogické činnosti. Povinnost stanovit pedagogickým pracovníkům své školy přímé pedagogické činnosti platí obecně pro ředitele všech škol bez ohledu na zřizovatele.

Následující odstavec 2 § 23 zákona č. 563/2004 Sb. pak ale omezuje ředitele škol veřejných (nikoliv tedy soukromých a církevních) v tom smyslu, že ředitel školy zřizované obcí, svazkem obcí, krajem nebo MŠMT stanoví týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků podle prováděcího předpisu. Tímto předpisem je právě nařízení vlády č. 75/2005 Sb.

V odborné literatuře byla diskutována otázka, zda ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb. není pro ředitele veřejné školy nadbytečné, když se při stanovení týdenního rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků musí držet prováděcí předpisu. Je však třeba si uvědomit, že v řadě případů nařízení vlády stanoví rozsah přímé pedagogické činnosti nikoliv pevně, ale v rozpětí (např. u vychovatelů, učitelů odborného výcviku, trenérů, asistenta pedagoga a mnoha dalších pedagogických pozic). V těchto případech je to právě ředitel školy (veřejné) a nikdo jiný, kdo v rámci rozpětí stanoveného právním předpisem určí každému jednotlivému pedagogickému pracovníkovi konkrétní týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti.

Stávající úprava obsažená v nařízení vlády č. 75/2005 Sb. však nenastavuje jednotná pravidla pro ustanovování zástupců ředitele školy. V případě zástupců ředitele jednotlivých druhů škol stanoví stávající právní úprava počet tříd, který je rozhodný pro určení jejich týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti. Ředitelé škol mají možnost ustanovit zástupce ředitele školy se sníženým týdenním rozsahem přímé pedagogické činnosti již při minimálním počtu tříd (např. 1–3) v rámci školy. Dále platí, že pokud je ve škole ustanoveno více zástupců ředitele školy, stanoví se každému z nich týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle jím přiděleného počtu tříd.

DŮVODY NOVELY NAŘÍZENÍ VLÁDY – Právní úprava obsažená v nařízení vlády č. 75/2005 Sb. je významně věcně spojena s mechanismem financování škol ze státního rozpočtu podle školského zákona. S účinností od 1. ledna 2020 došlo ke změně způsobu financování škol a z toho důvodu by ponechání nařízení vlády č. 75/2005 Sb. v nezměněném znění byl spojeno s rizikem neefektivního čerpání finančních prostředků státního rozpočtu. Takovýto stav vyhodnotilo MŠMT jako nevyhovující a i to byl důvod zpracování novely nařízení vlády.

Od 1. ledna 2020 se novelou školského zákona zásadním způsobem změnil způsob financování mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin, jejichž činnost vykonává právnická osoba zřizovaná tzv. veřejným sektorem, tj. obcí, svazkem obcí, krajem nebo MŠMT. Pro tuto skupinu škol byl opuštěn systém financování prostřednictvím normativu na žáka (normativní způsob financování). Pro uvedené školy právní předpisy stanoví maximální možný rozsah vzdělávání nebo maximální možný rozsah přímé pedagogické činnosti hrazený ze státního rozpočtu.

Nový systém garantuje financování skutečného rozsahu vzdělávání, tj. podle počtu odučených hodin. Rozpis rozpočtu pro školy nově provádí přímo MŠMT, nikoli jako dříve krajské úřady. V případě základních uměleckých škol a vyšších odborných škol zůstal systém normativů na žáka/studenta zachován, ovšem s tím rozdílem, že normativy stanovuje centrálně MŠMT.

V tzv. normativním způsobu financování škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, který byl od 1. ledna 2020 nahrazen novým způsobem financování, neexistovala jiná, než faktická regulace počtu zástupců ředitele a jejich týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti. Tato regulace byla nepřímá, a to prostřednictvím rozepsaného objemu přidělených finančních prostředků státního rozpočtu. V novém způsobu financování (tzv. normativ na pedagogického pracovníka) tato faktická regulace rozepsaným objemem finančních prostředků není, a proto existuje riziko neefektivního čerpání finančních prostředků státního rozpočtu. K takovému neefektivnímu čerpání finančních prostředků státního rozpočtu by mohlo dojít například tak, že by nadměrně narostl počet vedoucích pedagogických pracovníků, jimž se podle nařízení vlády snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti; v takovémto případě by byly finanční prostředky státního rozpočtu využity na financování většího počtu fyzických osob.

Další problém spočívá v tom, že platné znění nařízení vlády jednoznačně neodpovídá na otázku, zda lze tytéž započitatelné jednotky započítat více zástupcům ředitele školy. Existuje proto v praxi dvojí přístup. Při přístupu restriktivním určí ředitel školy podle počtu započitatelných jednotek a přílohy nařízení vlády rozsah odpočtů ze standardní míry přímé pedagogické činnosti a tento rozsah odpočtu přidělí svému zástupci nebo v daném poměru rozdělí mezi více svých zástupců. Při volnějším přístupu stanoví ředitel školy podle počtu započitatelných jednotek a přílohy nařízení vlády svému zástupci, popřípadě svým zástupcům, týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti, a to i tak, že některé započitatelné jednotky započte opakovaně (např. zástupci ředitele školy, jenž má svěřenu agendu průřezového charakteru, a vykonává tedy svou činnost vůči všem třídám školy). Současná právní úprava zástupců ředitele školy také neurčuje, od jakého minimálního počtu započitatelných jednotek se zástupcům ředitele školy týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti snižuje. I to souvisí s problémem financování. Takovýto přístup je možný tam, kde dochází k faktické regulaci objemem přidělených finančních prostředků, ale nikoli tam, kde jsou využity prvky nákladového financování pedagogické práce.

Podstatou novely nařízení vlády č. 75/2005 Sb. je využití principu tzv. „konta“ či „banky“ snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti (odpočtů z týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti) zástupců ředitele školy a vedoucích učitelů praktického vyučování. Celkový rozsah odpočtů bude určen podle počtu rozhodných jednotek, kterými jsou třídy, oddělení, studijní skupiny apod. Navržená rozpětí počtu jednotek a rozsah odpočtů jsou konstruována tak, aby odpovídala standardní praxi organizace škol.

Dle nové právní úpravy bude moci ředitel školy určit počet svých zástupců a mezi ně pak z „banky“ rozdělí určitý počet hodin snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti. Může tak mít méně zástupců s větším odpočtem hodin. Zároveň je stanoveno, že zástupce ředitele školy nemůže mít nižší týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti než ředitel školy. Vedoucí učitelé praktického vyučování pak vykonávají činnosti obdobné jako zástupci ředitele školy (záleží na organizaci příslušné školy), nastavení odpočtu přímé pedagogické činnosti u těchto pedagogických pracovníků tak reaguje na potřeby středních škol organizačně zabezpečit činnosti související s realizací praktického vyučování ve všech oborech vzdělání, ve kterých neprobíhá odborný výcvik, respektive probíhá odborný výcvik v menším rozsahu.

Novela také navyšuje v případě existence dalšího (odloučeného) pracoviště u mateřských škol, základních škol, středních škol a konzervatoří, celkový počet odpočtů v rámci „banky“ o další 2 hodiny za každé takové pracoviště, a to za předpokladu, že bude v dalším pracovišti mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře dosažen minimální počet 3 jednotek. V případě školských poradenských zařízení bude za každé další pracoviště do týdenního rozsahu snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy započítána navíc 1 hodina.

HLAVNÍ ZMĚNY, které přináší novela, se týkají ustanovení § 3, § 4 a příloh. Za ustanovení § 4 se vkládá skupina ustanovení § 4a až § 4g.

·    Ke změnám ustanovení § 3 nařízení vlády

V ustanovení § 3 nařízení vlády se předně zrušuje odstavec 1, který stanoví, že pedagogickému pracovníkovi, který není jmenován do funkce zástupce ředitele školy, ale řídí některou ze škol, jejíž činnost daná právnická osoba vykonává, může ředitel školy snížit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti až do výše stanovené tímto nařízením pro zástupce ředitele školy, kterou řídí, neboť nová ustanovení § 4a až 4g upravují pravidla pro stanovení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupců ředitele školy kompletně.

Dále se v odstavcích 2 a3 § 3 nařízení vlády terminologicky slaďuje označení činnosti metodika informačních a komunikačních technologií s označením specializované činnosti podle § 9 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, neboť jde o totožnou činnost.

Legislativně-technická úprava v odstavci 5 § 3 nařízení vlády navazuje na terminologickou změnu v § 3 odst. 3 a 4 a na rozšíření počtu příloh nařízení. Na skutečnosti, že činnost koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií nebo výchovného poradce může vykonávat ředitel školy, zástupce ředitele školy nebo vedoucí učitel praktického vyučování, se nic nemění.

·    Ke změnám ustanovení § 4 nařízení vlády

Předně je třeba zdůraznit, že dochází ke změně používaného pojmu. Namísto dosavadního pojmu „počet tříd“ využívaného pro označení rozmanitých započitatelných jednotek (kromě tříd, studijních skupin, kursů, výchovných skupin, popř. celého školského zařízení) se zavádí obecnější pojem „jednotka“. Tato změna je promítnuta v celém nařízení.

V odstavci 1 § 4 dochází k legislativně-technickému vyjasnění, jelikož jednotky jsou rozhodující nejen pro stanovení přímé pedagogické činnosti ředitele školy a pro snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy a vedoucího učitele praktického vyučování, ale také např. pro stanovení přímé pedagogické činnosti vedoucího vychovatele ve školní družině. Z tohoto důvodu již nebude výslovně uvedeno, že se uvedené jednotky počítají pouze řediteli školy a zástupci ředitele školy. Školy a školská zařízení stanoví počet jednotek podle kategorií uvedených v písmenu a), mimo základní umělecké školy, konzervatoře, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a střední odborné školy s výtvarnými obory, které se při stanovení počtu jednotek řídí písmenem b) příslušného ustanovení.

Dále se doplňuje jako započitatelnou jednotku školní klub. Prováděcí právní předpisy ke školskému zákonu výslovně neupravují organizační členění školních klubů, jako je tomu např. v případě školních družin, kdy je započitatelnou jednotkou její oddělení. Školní kluby se podle dlouhodobého stanoviska MŠMT do počtu jednotek započítávají a započítávaly se tak i podle předchozích právních předpisů. Věta za středníkem se týká specificky pouze sportovních tříd gymnázií a souvisí s kalkulací rozsahu odpočtů pro ředitele školy a zástupce ředitele školy.

Nakonec se zrušuje odstavec 2 s ohledem na obsah nových ustanovení § 4a až 4g upravujících pravidla pro stanovení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupců ředitele školy kompletně.

·    Nová ustanovení § 4a až § 4g nařízení vlády

Nově vkládaná skupina ustanovení § 4a až § 4g upravuje rozsah přímé pedagogické činnosti zástupců ředitele, včetně specifické skupiny zástupců ředitele a vedoucích učitelů praktického vyučování. Použití uvedených ustanovení je výslovně vyloučeno v případě zástupců ředitele školy pro odborný výcvik či vedoucích učitelů odborného výcviku, kterým bude i nadále snižována přímá pedagogická činnost dle přílohy č. 1 nařízení vlády.

Podle § 4a se určí odpovídající (základní) týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti a ten se následně zástupci ředitele školy nebo vedoucímu učiteli praktického vyučování snižuje podle následujících pravidel.

Ustanovení § 4b až § 4d nastavují pravidla využití principu tzv. „konta“ nebo „banky“ snížení (odpočtů) týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti. Platí pravidlo, že celkové disponibilní snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti vzniká jako součet snížení z přílohy č. 2, tak z přílohy č. 3. Snížení podle přílohy č. 2 vzniká jako nejvýhodnější ze součtu jednotek všech vykonávaných škol, s výjimkou školní družiny (jednotky tohoto školského zařízení se započítávají, ale snížit rozsah přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování podle něho nelze), snížení podle přílohy č. 3 vzniká součtem snížení uvedených u každého z vykonávaných druhů škol. Jednotky vzniklé za úsek praktického vyučování (§ 4c) samostatně upravují rozsah snížení podle § 4c.

Ustanovení § 4c obsahuje zvláštní způsob výpočtu rozsahu snížení – jednotkou je každá i jen započatá skupina 120 žáků nebo studentů zúčastňujících se praktického vyučování nebo praktické přípravy, respektive 42 žáků nebo studentů v případě škol zřizovaných podle § 16 odst. 9 ŠZ.

V případě oborů vzdělávání, v nichž je realizován odborný výcvik, tedy těch, které jsou uvedeny v oddílu C a oddílu D, tabulce D3, D6 dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, bude možné započítat žáky a studenty ve škole, ve které se odborný výcvik uskutečňuje v 9 a méně skupinách. V případě, že ve škole bude uskutečňován odborný výcvik v 10 a více skupinách, žáci zúčastňující se odborného výcviku nebudou započítáni dle § 4c do celkového počtu jednotek pro zástupce ředitele školy a vedoucí učitele praktického vyučování, ale vznikne nárok na určení zástupce ředitele školy pro odborný výcvik či vedoucího učitele odborného výcviku, kterým bude snižována přímá pedagogická činnost dle přílohy č. 1 nařízení vlády. Toto ustanovení reaguje na novelizovanou vyhlášku č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, která nově stanovuje podmínky pro ustanovení zástupce ředitele školy pro odborný výcvik a vedoucího učitele odborného výcviku. Zároveň bylo nutné upravit postup, kdy se ve škole uskutečňuje odborný výcvik v menším rozsahu, nicméně je stále nutné jej organizačně zajistit. V takovém případě by měli být studenti započteni do banky odpočtů pro zástupce ředitele školy a vedoucí učitele praktického vyučování, a tyto organizační potřeby školy by mělo zajistit odpovídající snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti.

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti vedoucího učitele odborného výcviku ve škole zřízené podle § 16 odst. 9 ŠZ je stanovován podle bodu 4.5 přílohy č. 1.

Ustanovení § 4d pak stanovuje, že v případě dalšího pracoviště u mateřských škol, základních škol, středních škol a konzervatoří, které má alespoň 3 jednotky, bude celkový počet snížení (odpočtů) týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti pro zástupce ředitele školy navýšen o další 2 hodiny za každé takové pracoviště. V případě školských poradenských zařízení bude za každé další pracoviště do týdenního rozsahu snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy započítána navíc 1 hodina.

Rozsah snížení přímé pedagogické činnosti konkrétnímu zástupci ředitele školy a vedoucího učitele praktického vyučování určuje ředitel školy, nejvýše však v počtu hodin stanoveném podle § 4b až 4d. Je-li ve škole ustanoveno více zástupců ředitele školy nebo vedoucích učitelů praktického vyučování, snižuje se jim týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti nejvýše v takto stanoveném rozsahu, na základě rozhodnutí ředitele školy (viz nový § 4e).

V novém ustanovení § 4f je s ohledem na posílení pravomoci ředitele školy určovat individuálně týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele školy zakotveno pravidlo, že zástupce ředitele školy nesmí mít týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti nižší než ředitel školy; pod tento rozsah se může zástupce ředitele školy dostat jen tehdy, pokud vykonává další činnost podle § 3 odst. 5 nařízení vlády (tedy např. koordinaci v oblasti informačních a komunikačních technologií).

Nové ustanovení § 4g upravuje, že ředitel školy nemusí reagovat na změnu v počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo jednotek ve škole a měnit zástupcům ředitele školy nastavený počet hodin přímé pedagogické činnosti. Nastavení počtu hodin v začátku školního roku tedy může ponechat celý školní rok. Zároveň však platí, že ředitel školy může na změnu ovlivňující celkový možný počet hodin odpočtu reagovat, pokud to bude podle něj situace vyžadovat. Ředitel školy stanovuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle zákona jakémukoliv pedagogickému pracovníkovi včetně zástupců ředitele školy vždy na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování – tak upravuje § 23 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb. Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti nastavuje ředitel školy vždy na začátku školního roku (nebo na začátku každého pololetí). S pedagogickým pracovníkem se však může ředitel školy domluvit na změně, je-li to potřebné, a v případě zástupců ředitele školy nadto platí, že je zpravidla možné je z funkce kdykoliv odvolat. Rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupců ředitele školy podle § 4a až 4f nařízení musí odpovídat vykázaným údajům, případně, pokud dojde během roku ke změně, aktuálním podmínkám.

NOVÉ PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ VLÁDY – Novela nařízení vlády nahrazuje dosavadní jednu přílohu třemi novými přílohami. V příloze č. 1 je obsažen týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti ředitelů a ostatních pedagogických pracovníků s výjimkou zástupců ředitele školy. V této příloze zůstává pouze kategorie zástupce ředitele školy pro odborný výcvik, případně vedoucího učitele odborného výcviku, neboť pro stanovení jeho týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti nejsou využity započitatelné jednotky podle nařízení vlády. K dalším věcným úpravám v této příloze nedochází a přebírá se existující úprava. Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti je zde nastaven nominálně formou „pedagogického úvazku“, nikoli formou snížení (odpočtu).

Příloha č. 2 a příloha č. 3 se od přílohy č. 1 liší tím, že upravují snížení (odpočty) z týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti. Do této formy byly převedeny odpočty z týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti z nominálního vyjádření tak, aby (zejména v případě, kdy je nominální vyjádření nastaveno v rozpětí) nedošlo ke snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti a současně došlo k nastavení minimálního počtu jednotek, od něhož přichází snížení v úvahu. Přílohy č. 2 a č. 3 se liší režimem používaného výpočtu podle § 4b, neboť rozsah snížení podle přílohy č. 3 se kumuluje podle jednotlivých druhů škol a rozsah snížení podle přílohy č. 2 se zjistí po zjištění celkového počtu započitatelných jednotek a výběru odpovídajícího rozsahu (nejvyšší hodnoty) snížení, vyjma školní družiny.

V příloze č. 3 oddílu 6 (školské poradenské zařízení) se podle potřeb praxe navrhuje upravit týdenní rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školského poradenského zařízení.

JUDr. Eva Dandová

§ 4a NV č. 75/2005 Sb.

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování se určí jako týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro učitele, vychovatele, psychologa, speciálního pedagoga, trenéra nebo asistenta pedagoga snížený v rozsahu určeném ředitelem školy, nejvýše v počtu hodin stanoveném podle § 4b až 4g. Snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti podle § 4b až 4g se nevztahuje na zástupce ředitele školy pro odborný výcvik a vedoucího učitele odborného výcviku.

§ 4b NV č. 75/2005 Sb.

(1) U právnické osoby, která vykonává činnost 1 druhu školy uvedeného v příloze č. 2 nebo 3 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování podle hodnoty uvedené u druhu školy, jehož činnost právnická osoba vykonává.

(2) U právnické osoby, která vykonává činnost 1 druhu školy uvedeného v příloze č. 2 k tomuto nařízení a současně

a) 1 druhu školy uvedeného v příloze č. 3 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování součtem hodnot uvedených u obou druhů škol, jejichž činnost právnická osoba vykonává,

b) více druhů škol uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování součtem hodnot uvedených u všech druhů škol, jejichž činnost právnická osoba vykonává.

(3) U právnické osoby, která vykonává činnost více druhů škol uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování podle druhu...