Penzijní pojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění

Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření, popřípadě na penzijní pojištění jsou osvobozeny na straně zaměstnance od daně z příjmů na základě ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) ZDP – avšak pozor, jen do určité výše!

Novelou provedenou na základě zákona č. 403/­2012 Sb. se s účinností od 1. 1. 2013 zvýšila částka uvedená v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP z původní výše 24 000 Kč na 30 000 Kč. Další novelou, provedenou na základě zákona č. 377/­2015 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2017 částka zvýšena na 50 000 Kč ročně.

Lze si připomenout, že penzijní připojištění se státním příspěvkem vzniklo již v roce 1994 na základě zákona č. 42/­1994 Sb. a bylo možné ho uzavřít pouze do roku 2012. Penzijní reforma pak nabídla jako nový podporovaný produkt pro zajištění na důchod tzv. „doplňkové penzijní spoření“. Transformované fondy (dříve penzijní fondy) penzijního připojištění klientům pak garantují, že jejich investice (úspory) nebude mít záporné zhodnocení.

Doplňkové penzijní spoření bylo umožněno až od 1. 1. 2013, a to na základě zákona č. 427/­2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Penzijní společnost pak shromažďuje peněžní prostředky účastníků v tzv. „účastnických fondech“. Nové doplňkové penzijní spoření nabízí na jedné straně možnost vyššího zhodnocení, účastník si může vybírat z několika investičních strategií, avšak s tím rizikem, že zhodnocení jeho úspor může být i v záporné výši.

PŘEDDŮCHOD - Pro fyzické osoby, které se věkem blíží 60, může být zajímavá následující skutečnost. V novém doplňkovém penzijní spoření je kromě jiného dána možnost čerpat tzv. „předdůchod“. Pozor – nezaměňovat předčasným důchodem! Předdůchod je přesněji řečeno pravidelná penze vyplácená měsíčně z naspořených finančních prostředků účastníka tohoto spoření, a to už 5 let před dosažením důchodového věku. Jedná se tedy o penzi na určenou dobu. Výhodou předdůchodu mimo jiné je, že fyzická osoba je považována osobu, za kterou platí zdravotní pojištění stát [§ 7 odst. 1 písm. q) zákona č. 48/­1997 Sb.].

Možnost čerpat předdůchod předpokládá splnění určitých podmínek:

-    Doba spoření je alespoň 60 měsíců (§ 20 zákona č. 427/­2011 Sb.).

-    První splátka této penze činí alespoň 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované MPSV podle zákona o zaměstnanosti a penze je sjednána s výplatou splátek v neklesající výši, měsíčně, bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit. Od této podmínky se pak odvíjí, jakou minimální částku musí mít fyzická osoba naspořenou.

-    Délka čerpání důchodu (minimálně 2 roky za předpokladu splnění předchozí podmínky, jinak minimálně 3 roky, tj. 36 měsíců).

-    Dosažení potřebného věku. Nejdříve lze předdůchod čerpat 5 let před dosažením příslušného důchodového věku.

Rok 2023: Pro rok 2023 je směrodatná částka průměrné mzdy pro 1. až 3. čtvrtletí 2022 uvedená ve Sdělení MPSV č. 425/­2022 Sb. ve výši 39 306 Kč.

Upozornění: Transformovaný fond na rozdíl od účastnického fondu neumožňuje výplatu předdůchodu. Fyzická osoba však může přestoupit z transformovaného fondu do účastnického fondu. Znamená to vypovědět smlouvu o penzijním připojištění a zároveň uzavřít novou smlouvu o doplňkovém penzijním připojištění (§ 191 odst. 3 zákona č. 427/­2011 Sb.).

PRAVIDLA PRO OSVOBOZENÍ OD DANĚ Z PŘÍJMŮ - Pokud jde o daňové souvislosti, od daně z příjmů je s účinností od 1. 1. 2017 osvobozena:

–   Platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 50 000 Kč ročně (to znamená v úhrnu s částkou příspěvku na soukromé životní pojištění) jako:

•    příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,

•    příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,

•    příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění, nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění,

-    za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále

-    za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec, a v případě smrti zaměstnance jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění.

INSTITUCÍ PENZIJNÍHO POJIŠTĚNÍ se přitom rozumí poskytovatel finančních služeb, splňující podmínky uvedené v § 6 odst. 14 ZDP. V případě příspěvku na penzijní připojištění se jedná o smlouvu uzavřenou podle zákona č. 42/­1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Naproti tomu v případě příspěvku na doplňkové penzijní spoření se jedná o smlouvu uzavřenou podle zákona č. 427/­2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.

Na straně zaměstnance

Pro zaměstnance platí roční limit ve výši 50 000 Kč stanovený pro účely osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti. Částky překračující tento limit podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti a ovlivní též vyměřovací základ pro účely sociálního a zdravotního pojištění.

Pozor – pro účely, zda byl překročen limit 50 000 Kč, je nutné sčítat uvedené příspěvky též s příspěvky na soukromé životní pojištění, pokud stejný zaměstnavatel poskytuje i příspěvky na soukromé životní pojištění.

Okruh zaměstnanců:

•    Pro účely osvobození od daně je nutné splnit podmínku, že se jedná o zaměstnance. Z pohledu daně z příjmů je zaměstnancem osoba, která pobírá příjmy ze závislé činnosti (§ 6 odst. 2 ZDP). Z pohledu zákona o daních z příjmů je za zaměstnance považována i osoba, se kterou byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce. Příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření (penzijní připojištění se státním příspěvkem) bude tedy příjmem zaměstnance osvobozeným od daně i v případě, pokud je hrazen zaměstnavatelem za zaměstnance, se kterým byla uzavřena jen dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce (viz například Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2020 a pro zdaňovací období 2021, zveřejněné na webově stránce Finanční správy ČR). Obdobně pro další fyzické osoby, které mají příjmy ze závislé činnosti, uvedené v § 6 odst. 1 ZDP, a jsou tedy považováni rovněž za zaměstnance (například členové družstva, členové orgánu právnických osob).

•    Obráceně řečeno, osvobození od daně z příjmů nelze uplatnit, pokud se nejedná o zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 2 ZDP.

•    V případě, pokud se jedná o zaměstnance, není stanoveno omezení, že musí být daňovým rezidentem ČR.

Vybrané skutečnosti, které nemají vliv na roční limit 50 000 Kč:

•    Není důležité, zda zaměstnavatel uhradil uvedený příspěvek (příspěvky) v průběhu či koncem roku. Pokud tedy zaměstnavatel uhradí částku 50 000 Kč například během listopadu a prosince, není tím ovlivněna maximální výše částky, která je osvobozena od daně z příjmů. Obvyklejší postup však je, že zaměstnavatel přispívá zaměstnanci pravidelně měsíčně určitou částkou, za předpokladu splnění dohodnutých podmínek.

•    Limit 50 000 Kč se nesnižuje v závislosti na tom, kolik měsíců v daném kalendářním roce zaměstnanec pobíral příjmy ze závislé činnosti. Pokud se tedy stal zaměstnancem například až v prosinci, stále platí nezměněný limit pro daný kalendářní rok limit 50 000 Kč.

•    Není důležité, zda zaměstnanec pobírá příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou dani (například dohoda o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně) nebo příjmy ze závislé činnosti, ze kterých je vypočtena záloha na daň podle § 38h.

•    Není důležité, zda jde o zaměstnance, který u zaměstnavatele podepsal Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP.

Na straně zaměstnavatele

Zaměstnavatel může náklady vynaložené na příspěvky zaměstnancům na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění uplatnit jako daňově uznatelné náklady, za podmínky, že právo zaměstnance na tyto příspěvky zaměstnavatele vyplývá u kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní či jiné smlouvy [§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP]. Pro jejich daňovou uznatelnost na straně zaměstnavatele není stanoven limit 50 000 Kč.

POZOR – nutno rozlišovat, zda se tento limit posuzuje z pohledu zaměstnance nebo z pohledu zaměstnavatele!.

Limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance v úhrnné výši 50 000 Kč ročně se sleduje u každého zaměstnavatele samostatně, nezávisle na předchozím zaměstnavateli. Pokud tedy zaměstnanec změní v průběhu roku zaměstnavatele, pak jeho současný zaměstnavatel nemusí zjišťovat u předchozího zaměstnavatele výši poskytnutých příspěvků pro účely osvobození od daně, neboť pro účely osvobození od daně platí úhrnný limit 50 000 Kč ročně samostatně pro každého zaměstnavatele.

Zaměstnavatel musí pro každého takového zaměstnance sledovat v příslušném roce:

-    jednak výši příspěvků na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,

-    jednak výši příspěvků na soukromé životní pojištění.

Příklad 1

Zaměstnavatel přispívá v roce 2022 zaměstnancům, se kterými je uzavřen pracovní poměr, na doplňkové penzijní spoření částku 1 500 Kč měsíčně, celkem ročně 18 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že limit je ve výši 50 000 Kč ročně, je celá částka 18 000 Kč osvobozena na straně zaměstnance od daně z příjmů ze závislé činnosti. Stanovení okruhu zaměstnanců, kterým zaměstnavatel přispívá na jejich doplňkové penzijní spoření, je na zaměstnavateli (například ve vnitřním předpisu).

Příklad 2

Zaměstnavatel přispívá v roce 2022 zaměstnanci na doplňkové penzijní spoření částku 5 500 Kč měsíčně, celkem ročně 66 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že limit je ve výši 50 000 Kč ročně, je o daně osvobozena na straně zaměstnance jen částka 50 000 Kč. Nadlimitní částka ve výši 16 000 Kč = 66 000 Kč – 50 000 Kč již bude ovlivňovat základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů a rovněž i vyměřovací základ pro účely sociálního a zdravotního pojištění. Poprvé bude překročen limit v měsíci říjnu, kdy úhrn příspěvku dosáhne celkem částky 55 000 Kč = 10 × 5 500 Kč. Znamená to částku 5 000 Kč připočítat ke mzdě (záloze pro výpočet zálohy na daň) a odvést odvody na sociální a zdravotní pojištění v příslušné výši.

Příklad 3

Zaměstnavatel uzavřel pracovní smlouvu se zaměstnancem v listopadu 2022 a zaplatil za něj příspěvky v listopadu a prosinci na doplňkové penzijní spoření celkem v úhrnné výši 40 000 Kč. Limit 50 000 Kč za rok 2022 tedy nebyl překročen.

Skutečnost, že zaměstnanec pobíral příjmy ze závislé činnosti jen za 2 měsíce, nemá na tento limit vliv. Obdobně v případě, pokud zaměstnanec ukončil k 1. 3. 2022 pracovní poměr a zaměstnavatel mu přispěl v měsících leden a únor na doplňkové penzijní spoření částku v úhrnu nepřesahující celkem 50 000 Kč.

Příklad 4

Zaměstnanec ukončil v roce 2022 smlouvu o penzijním připojištění a současně uzavřel smlouvu o penzijním spoření u též penzijní společnosti.

Jeho uspořené finanční prostředky tak byly převedeny z transformovaného fondu do účastnického fondu. Tato skutečnost nemá vliv na uvedený roční limit příspěvků zaměstnavatele ve výši 50 000 Kč.

Příklad 5

Zaměstnanec pracuje v pracovním poměru na zkrácený pracovní úvazek u zaměstnavatele A. Ve stejném roce pracuje u zaměstnavatele B na základě dohody o pracovní činnosti.

Výsledek: Roční limit 50 000 Kč se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně. Mohou tedy v úhrnu činit až 100 000 Kč, avšak u každého zaměstnavatele nesmí překročit 50 000 Kč. Obdobně v případě, pokud by zaměstnanec po část roku pracoval u zaměstnavatele A, a po zbývající část roku pracoval u zaměstnavatele B.

RADA!

V měsíci, kdy úhrn všech těchto příspěvků překročí v daném kalendářním roce částku 50 000 Kč, je nutné nadlimitní částku připočítat k základu pro výpočet zálohy na daň a současně též zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Obdobně v dalších měsících, pokud je již překročen roční limit 50 000 Kč a zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci další příspěvky (například měsíčně).

Ing. Luděk Pelcl

§ 38k zákona č. 586/1992 Sb.
cit. na straně 48

(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 4 a přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, učiní-li poplatník prokazatelně do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,

a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání slevy na dani podle § 35ba, popř. kdy a jak se změnily,

b) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba u jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku neučinil u jiného plátce prohlášení k dani,

c) jaký je počet dětí vyživovaných poplatníkem v rámci jeho společně hospodařící domácnosti a dále

1. jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě,

2. zda uplatňuje daňové zvýhodnění na toto dítě ve výši náležející podle § 35c odst. 1 na jedno dítě nebo ve výši náležející na druhé dítě nebo na třetí a každé další vyživované dítě,

3. zda v rámci téže společně hospodařící domácnosti vyživuje tytéž vyživované děti poplatníka i jiný poplatník, zda na ně uplatňuje daňové zvýhodnění a zda je zaměstnán,

4. kdy a jak se případně změnily rozhodné skutečnosti pro přiznání daňového zvýhodnění a

5. jedná-li se o zletilé studující dítě, že mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,

d) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.