Penzijní pojištění, doplňkové
penzijní spoření – zdanění příspěvků

Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření, popřípadě na penzijní pojištění jsou osvobozeny na straně zaměstnance od daně z příjmů na základě ustanovení § 6 odst. 9 písm. m) ZDP - avšak pozor, jen do výše 50 000 Kč ročně!

Uvedené produkty jsou nově označovány jako „produkty spoření na stáří“ a jejich definice je uvedena v § 15a ZDP.

-    Lze si připomenout, že penzijní připojištění se státním příspěvkem vzniklo již v roce 1994 na základě zákona č. 42/1994 Sb. a bylo možné ho uzavřít pouze do roku 2012. Penzijní reforma pak nabídla jako nový podporovaný produkt pro zajištění na důchod tzv. „doplňkové penzijní spoření“. Transformované fondy (dříve penzijní fondy) penzijního připojištění klientům pak garantují, že jejich investice (úspory) nebude mít záporné zhodnocení.

-    Doplňkové penzijní spoření (DPS) bylo umožněno až od 1. 1. 2013, a to na základě zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Penzijní společnost pak shromažďuje peněžní prostředky účastníků v tzv. „účastnických fondech“. Nové doplňkové penzijní spoření nabízí na jedné straně možnost vyššího zhodnocení, účastník si může vybírat z několika investičních strategií, avšak s tím rizikem, že zhodnocení jeho úspor může být i v záporné výši.

Předdůchod

Pro fyzické osoby, které se věkem blíží k věku 60 let, může být též zajímavá následující informace. V novém doplňkovém penzijní spoření (DPS) je kromě jiného dána možnost čerpat tzv. „předdůchod“. Pozor - nezaměňovat předčasným důchodem!

Předdůchod je přesněji řečeno pravidelná penze vyplácená měsíčně z naspořených finančních prostředků účastníka tohoto spoření, a to už 5 let před dosažením důchodového věku. Jedná se tedy o penzi na určenou dobu.

Výhodou předdůchodu mimo jiné je, že fyzická osoba je považována osobu, za kterou platí zdravotní pojištění stát [§ 7 odst. 1 písm. q) zákona č. 48/1997 Sb.]. Nedochází k trvalému krácení starobního důchodu a doba v předdůchodu se považuje za vyloučenou dobu, takže se nesnižuje průměr výdělků pro výpočet starobního důchodu. V době předdůchodu je rovněž možné pracovat nebo pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Možnost čerpat předdůchod předpokládá splnění určitých podmínek:

-    Doba spoření je alespoň 60 kalendářních měsíců u smluv o DPS uzavřených do konce roku 2023. V případě smluv uzavřených o DPS od 1. 1. 2024 je nutné doba spoření 120 kalendářních měsíců (§ 20 zákona č. 427/2011 Sb.).

-    První splátka této penze činí alespoň 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované MPSV podle zákona o zaměstnanosti a penze je sjednána s výplatou splátek v neklesající výši, měsíčně, bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit. Od této podmínky se pak odvíjí, jakou minimální částku musí mít fyzická osoba naspořenou.

-    Doba čerpání důchodu (minimálně 2 roky za předpokladu splnění předchozí podmínky). Pro lidi, kteří pracují v náročné profesi, která spadá do 3. kategorie, neplatí od roku 2026 žádná minimální doba spoření.

-    Dosažení potřebného věku. Nejdříve lze předdůchod čerpat 5 let před dosažením příslušného důchodového věku stanoveného podle § 32 zákona o důchodovém pojištění. To platí i pro ženy, které mají svůj řádný důchodový věk snížený za děti, neboť pro účely předdůchodu se vychází z důchodového věku muže.

Příklad 1

V případě, že fyzická osoba chce čerpat předdůchod od 60. roku věku a její důchodový věk je 65 let, pak v případě smlouvy uzavřené před 1. 1. 2024 musí začít spořit v DPS nejpozději při dosažení věku 50 let (doba spoření 60 kalendářních měsíců a pak čerpat předdůchod po dobu 5 let po dosažení věku 60 let). V případě smlouvy o DPH uzavřené po 1. 1. 2024 by tato fyzická osoba musela začít spořit nejpozději při dosažení věku 45 let (doba spoření 120 kalendářních měsíců a pak čerpat předdůchod po dobu 5 let po dosažení věku 60 let). Problémem je však nutnost naspoření takové částky, která splní podmínku výše první splátky ve výši 30 % průměrné mzdy, navíc se průměrná mzda každý rok navyšuje.

Rok 2026: Aktuálně pro rok 2026 je pro výpočet splnění výše uvedené podmínky 30 % průměrné mzdy směrodatná částka průměrné mzdy uvedená ve Sdělení MPSV č. 538/2025 Sb., za období 1. až 3. čtvrtletí 2025, tj. částka 48 171 Kč. Z této částky 30 % odpovídá částce 14 451,30 Kč (po zaokrouhlení 14 452 Kč). Zjednodušeně řečeno, v případě, pokud by předdůchod byl pobírán po dobu 2 let, je potřeba mít uspořenou alespoň částku 14 452 Kč x 24 měsíců = 346 848 Kč (pro orientační představu to znamená měsíčně spořit po dobu 120 kalendářních měsíců cca 2890 Kč, při započtení úroků a státních příspěvků by to vycházelo méně). Pro maximální dobu 5 let čerpání předdůchodu je nutné mít naspořenou částku 14 452 Kč x 60 měsíců = 867 120 Kč. V případě čerpání předdůchodu po dobu 3 let jde o částku 14 452 Kč x 36 měsíců = 520 272 Kč.

Lze si tak učinit představu, jaké finanční prostředky by měl účastník ročně spořit, aby na takovou možnost pobírat předdůchod dosáhl. Problémem je samozřejmě inflace. Pro zajímavost si lze též připomenout, že výše průměrné mzdy například pro 1. až 3. čtvrtletí 2001 byla pouze ve výši 14 144 Kč (Sdělení MPSV č. 443/2001 Sb.). Porovnáním zjistíme, že se za 25 let průměrná mzda zvýšila o neuvěřitelných 341 % = 48 171 Kč / 14 144 Kč x 100 %.

Upozornění:

Transformovaný fond na rozdíl od účastnického fondu neumožňuje výplatu předdůchodu. Fyzická osoba však může přestoupit z transformovaného fondu do účastnického fondu. Znamená to vypovědět smlouvu o penzijním připojištění a zároveň uzavřít novou smlouvu o doplňkovém penzijním připojištění (§ 191 odst. 3 zákona č. 427/2011 Sb.).

PRAVIDLA PRO OSVOBOZENÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ

Pokud jde o daňové souvislosti, od daně z příjmů je s účinností od 1. 1. 2024 osvobozena:

•    Platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 50 000 Kč ročně, a to jako:

-   příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,

-   příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,

-   příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění, nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění.

V případě příspěvku na penzijní připojištění se jedná o smlouvu uzavřenou podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Naproti tomu v případě příspěvku na doplňkové penzijní spoření se jedná o smlouvu uzavřenou podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.

Na straně zaměstnance

Pro zaměstnance platí roční limit ve výši 50 000 Kč stanovený pro účely osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP. Částky překračující tento limit podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti a ovlivní též vyměřovací základ pro účely sociálního a zdravotního pojištění.

Pozor – pro účely, zda byl překročen limit 50 000 Kč, je nutné sčítat uvedené příspěvky též s případnými příspěvky u stejného zaměstnavatele na ostatní produkty spoření na stáří uvedené v § 15a ZDP a na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče uvedené v § 15c ZDP.

Okruh zaměstnanců:

•    Pro účely osvobození od daně je nutné splnit podmínku, že se jedná o zaměstnance. Z pohledu daně z příjmů je zaměstnancem osoba, která pobírá příjmy ze závislé činnosti (§ 6 odst. 2 ZDP).

•    Z pohledu zákona o daních z příjmů je za zaměstnance považována i osoba, se kterou byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce. Příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření (penzijní připojištění se státním příspěvkem) bude tedy příjmem zaměstnance osvobozeným od daně i v případě, pokud je hrazen zaměstnavatelem za zaměstnance, se kterým byla uzavřena jen dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce (viz například Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2020 a pro zdaňovací období 2021, zveřejněné na webově stránce Finanční správy ČR). Obdobně pro další fyzické osoby, které mají příjmy ze závislé činnosti, uvedené v § 6 odst. 1 ZDP, a jsou tedy považováni rovněž za zaměstnance (například členové družstva, členové orgánu právnických osob).

•    Obráceně řečeno, osvobození od daně z příjmů nelze uplatnit, pokud se nejedná o zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 2 ZDP.

•    V případě, pokud se jedná o zaměstnance, není stanoveno omezení, že musí být daňovým rezidentem ČR.

Vybrané skutečnosti, které nemají vliv na roční limit 50 000 Kč:

•    Není důležité, zda zaměstnavatel uhradil uvedený příspěvek (příspěvky) v průběhu či koncem roku. Pokud tedy zaměstnavatel uhradí částku 50 000 Kč například během listopadu a prosince, není tím ovlivněna maximální výše částky, která je osvobozena od daně z příjmů. Obvyklejší postup však je, že zaměstnavatel přispívá zaměstnanci pravidelně měsíčně určitou částkou, za předpokladu splnění dohodnutých podmínek.

•    Limit 50 000 Kč se nesnižuje v závislosti na tom, kolik měsíců v daném kalendářním roce zaměstnanec pobíral příjmy ze závislé činnosti. Pokud se tedy stal zaměstnancem například až v prosinci, stále platí nezměněný limit pro daný kalendářní rok limit 50 000 Kč.

•    Není důležité, zda zaměstnanec pobírá příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou dani (například dohoda o provedení práce do 11 999 Kč měsíčně) nebo příjmy ze závislé činnosti, ze kterých je vypočtena záloha na daň podle § 38h.

•    Není důležité, zda jde o zaměstnance, který u zaměstnavatele podepsal Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP.

Na straně zaměstnavatele:

Zaměstnavatel může náklady vynaložené na příspěvky zaměstnancům na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření uplatnit jako daňově uznatelné náklady, za podmínky, že právo zaměstnance na tyto příspěvky zaměstnavatele vyplývá u kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní či jiné smlouvy [§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP]. Pro jejich daňovou uznatelnost na straně zaměstnavatele není stanoven limit 50 000 Kč.

Pozor – je nutné rozlišovat, zda se tento limit posuzuje z pohledu zaměstnance nebo z pohledu zaměstnavatele!

Limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance v úhrnné výši 50 000 Kč ročně se sleduje u každého zaměstnavatele samostatně, nezávisle na předchozím zaměstnavateli. Pokud tedy zaměstnanec změní v průběhu roku zaměstnavatele, pak jeho současný zaměstnavatel nemusí zjišťovat u předchozího zaměstnavatele výši poskytnutých příspěvků pro účely osvobození od daně, neboť pro účely osvobození od daně platí úhrnný limit 50 000 Kč ročně samostatně pro každého zaměstnavatele.

Zaměstnavatel musí pro každého takového zaměstnance sledovat v příslušném roce:

-    jednak výši příspěvků na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,

-    jednak výši příspěvků na ostatní produkty spoření na stáří a na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče.

V měsíci, kdy úhrn všech těchto příspěvků překročí v daném kalendářním roce částku 50 000 Kč, je nutné nadlimitní částku připočítat k základu pro výpočet zálohy na daň a současně též zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Obdobně v dalších měsících, pokud je již překročen roční limit 50 000 Kč a zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci další příspěvky (například měsíčně).

Příklad 2

Zaměstnavatel přispívá v roce 2026 zaměstnancům, se kterými je uzavřen pracovní poměr, na doplňkové penzijní spoření částku 3 500 Kč měsíčně, celkem ročně 42 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že limit je ve výši 50 000 Kč ročně, je celá částka 42 000 Kč osvobozena na straně zaměstnance od daně z příjmů ze závislé činnosti. Stanovení okruhu zaměstnanců, kterým zaměstnavatel přispívá na jejich doplňkové penzijní spoření, je na zaměstnavateli (například ve vnitřním předpisu).

Příklad 3

Zaměstnavatel přispívá v roce 2026 zaměstnanci na doplňkové penzijní spoření částku 5 500 Kč měsíčně, celkem ročně 66 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že limit je ve výši 50 000 Kč ročně, je o daně osvobozena na straně zaměstnance jen částka 50 000 Kč. Nadlimitní částka ve výši 16 000 Kč = 66 000 Kč – 50 000 Kč již bude ovlivňovat základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů a rovněž i vyměřovací základ pro účely sociálního a zdravotního pojištění. Poprvé bude překročen limit v měsíci říjnu, kdy úhrn příspěvku dosáhne celkem částky 55 000 Kč = 10 x 5 500 Kč. Znamená to částku 5 000 Kč připočítat ke mzdě (záloze pro výpočet zálohy na daň) a odvést odvody na sociální a zdravotní pojištění v příslušné výši.

Ing. Luděk Pelcl

§ 38h zákona č. 586/1992 Sb.

Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

(1) Plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „záloha“) ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

(2) Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 3násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 3násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.

(3) Zálohy vypočtené podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(4) Vypočtenou zálohu plátce daně, u kterého poplatník učinil na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, nejprve sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění (dále jen „záloha po slevě“).

(5) Plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle odstavců 2 a 3, pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a). U poplatníka, který u plátce neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.

(6) K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm. b) přihlédne...