Penzijní připojištění, pojištění a doplňkové penzijní spoření

Zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně. Jaký je způsob uplatnění a jaké jsou podmínky pro uplatnění?

Možnost uplatnit nezdanitelnou část základu daně podle § 15 zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem má již poměrně bohatou historii. Lze připomenout, že poprvé se tato možnost objevila v zákonu o daních z příjmů na základě novely provedené zákonem č. 170/1999 Sb. v článku II, s účinností poprvé pro zdaňovací období roku 2000. Všechno se však velmi rychle vyvíjí a neustále mění, a nejinak to platí rovněž v daních. Pak se nelze divit tomu, že daňová legislativa je poněkud komplikovaná a leckdy nepřehledná. Je vhodné si některé souvislosti a změny v této oblasti připomenout.

Změny od roku 2017

Od roku 2017 byl maximální limit částky, kterou lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 5, zvýšen z 12 000 Kč na 24 000 Kč. Toto zvýšení přinesla novela ZDP provedená zákonem č. 377/2015 Sb. Toto zvýšení se po praktické stránce dotkne jen lidí, kteří měsíčně spoří více než 2 000 Kč.

Například v případě měsíčního příspěvku ve výši 2 100 Kč si budou moci uplatnit (2 100 Kč – 1 000 Kč) × 12 = 13 200 Kč. Místo dosavadního limitu ve výši 12 000 Kč si polepší o 1 200 Kč.

Změněn je též způsob výpočtu částky, o kterou se snižují příspěvky poplatníka na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření. Nově již není stanovena pevná částka 12 000 Kč, ale úhrn částek, o které měsíční příspěvky převyšují částku, od které náleží maximální státní příspěvek.

ZPŮSOB UPLATNĚNÍ - Zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP:

-    v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok nebo

-    v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnance, který učinil Prohlášení k dani a za podmínky, že poplatník (zaměstnanec) nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP).

•    Zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření mohou uplatnit jak poplatníci, kteří jsou daňovými rezidenty v ČR, tak poplatníci, kteří nejsou daňovými rezidenty v ČR.

•    Poplatník, který není daňovým rezidentem ČR, může uplatnit uvedené zaplacené příspěvky jen v daňovém přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP).

Způsob prokazování nároku

•    smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a

-    každoročně potvrzením penzijní společnosti o části měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek,

•    smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a 

-    každoročně potvrzením instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období.

Podmínky pro uplatnění

•    Penzijní připojištění se státním příspěvkem: Až do roku 2016 platilo pravidlo, že úhrn zaplacených příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem se nejprve sníží o pevně stanovenou částku 12 000 Kč. To znamená, že bylo možné uplatnit až částku zaplacenou na zdaňovací období po odečtení 12 000 Kč. (Pro úplnost lze doplnit, že ještě za zdaňovací období roku 2012 platilo, že se odečítala jen částka 6 000 Kč). Od roku 2017 však nabyla účinnosti novela ZDP, provedená zákonem č. 377/2015 Sb. Částka, kterou lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně, se nově rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek (tj. část měsíčního příspěvku nad 1 000 Kč).

•    Doplňkové penzijní spoření: I v tomto případě až do roku 2016 platilo pravidlo, že úhrn zaplacených příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem se nejprve sníží o 12 000 Kč. Od roku 2017 platí obdobné pravidlo, jako v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem. Úhrn zaplacených příspěvků na doplňkové penzijní spoření se nejprve sníží o úhrn částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek. Maximální státní příspěvek ve výši 230 Kč náleží při měsíčním příspěvku 1 000 Kč a vyšším (§ 14 zákona č. 427/2011 Sb.). V případě měsíčního příspěvku například ve výši 2 200 Kč tak bude možné uplatnit jen příspěvek ve výši 1 200 Kč, celkem za rok ve výši 12 × 1 200 Kč = 14 400 Kč. V případě měsíčního příspěvku ve výši 3 500 Kč bude možné uplatnit jen příspěvek ve výši 2 500 Kč. Ovšem v tomto případě pozor na maximální limit ve výši 24 000 Kč, nebude tedy možné uplatnit 12 × 2 500 Kč = 30 000 Kč, nýbrž pouze 24 000 Kč.

•    Penzijní pojištění: Úhrn zaplacených příspěvků na penzijní pojištění lze uplatnit za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Částka, kterou lze takto uplatnit, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, tedy se již v tomto případě nesnižuje o 12 000 Kč.

Poznámka:

Pokud jde o podmínky týkající se věku 60 let a doby spoření alespoň 60 kalendářních měsíců, jedná se o obdobu podmínek, uvedených v § 20 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, při jejichž splnění má účastník doplňkového penzijního spoření nárok na některé dávky z doplňkového penzijního spoření.

•    Pozor v případech, kdy dojde v následujících letech k porušení podmínek pro uplatnění těchto příspěvků jako nezdanitelné části základu daně.

Vybrané skutečnosti, které nemají vliv:

•    Odečet zaplacených příspěvků se uplatní bez ohledu na to, zda účastník byl pojištěn či připojištěn po celý rok, nebo jen po jeho část.

•    Odečet zaplacených příspěvků není podmíněn tím, zda se jedná či nejedná o starobního důchodce.

Omezení:

•    V případě, pokud poplatník využil zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření jako nezdanitelnou část základu daně pouze v částečné výši, z důvodu nízkého základu daně, nelze nevyužitou část převést do dalšího roku. Obdobně to platí v případě, pokud poplatník zaplacené příspěvky nemohl využít jako nezdanitelnou část základu daně vůbec, z důvodu nízkého základu daně.

Limitní částky:

•    Za zdaňovací období lze od roku 2017 uplatnit z úhrnu zaplacených příspěvků na penzijní připojištění, penzijní spoření a doplňkové penzijní spoření maximálně částku 24 000 Kč. Do roku 2016 platil maximální limit ve výši 12 000 Kč ročně.

•    Maximální výše úspory na dani: Maximální výši daňové úspory lze dosáhnout v případě, pokud poplatník zaplatí na penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkovém penzijním spoření částku ročně ve výši 36 000 Kč (3 000 Kč měsíčně). Uplatnit lze v případě penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření část měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek (tj. část měsíčního příspěvku přesahující výši 1 000 Kč × počet měsíců).

•    V případě penzijního pojištění ve státech EU lze maximální daňové úspory dosáhnout již při částce 12 000 Kč, neboť v tomto případě se nesnižují o částku 12 000 Kč.

•    Maximální výše úspory na dani je tedy ročně při sazbě daně 15 % představována částkou ve výši 3 600 Kč = 0,15 × 24 000 Kč. Pokud poplatník zaplatí v příslušném roce na penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkovém penzijním spoření částku vyšší než 36 000 Kč, nemůže si částku přesahující 36 000 Kč převést do dalšího roku.

•    Částka příspěvku na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření přesahující 36 000 Kč ročně (12 měsíčních příspěvků ve výši 3 000 Kč) se již daňově neprojeví (neovlivní výši daně z příjmů).

POSTUP PŘI ZÁNIKU NÁROKU

•    V případě, pokud:

-    poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nebo pokud bylo poplatníkovi vyplaceno částečné odbytné z doplňkového penzijního spoření, pak to znamená, že:

-    nárok na uplatnění odpočtu uvedené nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen.

•    U penzijního připojištění se státním příspěvkem s ohledem na čl. II bod 1, přechodných ustanovení zákona č. 545/2005 Sb. platí i nadále, že příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem uplatněné před 1. lednem 2006 dodanění nepodléhají, neboť příslušná ustanovení zákona č. 545/2005 Sb., kterým bylo poprvé zavedeno zpětně dodanění uvedených příspěvků (bod 33 zákona č. 545/2005 Sb.) se poprvé použijí pro zdaňovací období, které započalo v roce 2006.

•    Podmínky a okolnosti, které zakládají nárok účastníka penzijního připojištění na odbytné, jsou pak uvedeny v § 23 zákona č. 42/1994 Sb. (zánik penzijního připojištění výpovědí nebo dohodou, pokud nedošlo k převodu prostředků do jiného penzijního fondu). Skutečnosti, které zakládají nárok účastníka doplňkového penzijního spoření na odbytné, jsou pak uvedeny v § 25 zákona č. 427/2011 Sb.

•    Postup: Poplatníkovi vzniká v daném zdaňovacím období povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, pokud úhrn těchto částek překročí částku uvedenou v § 38g ZDP.

•    Dopady pro zaměstnavatele: Jak nepřímo vyplývá z ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, ukončení smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření nemá vliv na daňové osvobození příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření hrazených do té doby zaměstnavatelem za dotyčného zaměstnance podle § 6 odst. 9 ZDP. Neovlivní ani daňovou uznatelnost nákladů, které zaměstnavatel do té doby uplatnil, pokud jde o příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření hrazené tímto zaměstnavatelem za dotyčného zaměstnance.

Ing. Luděk Pelcl