Platby státu a odpočty od 1. 1. 2022

Za které osoby je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát? Jakým způsobem získávají zdravotní pojišťovny platby od státu za tzv. státní pojištěnce? Kdy oznamuje skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem zaměstnanec a kdy zaměstnavatel?

Víceméně „tradiční“ změnou ve zdravotním pojištění bylo v minulém období zvyšování vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát, k čemuž docházelo v posledních letech vždy k datu 1. ledna. Z důvodu výpadku v příjmech systému veřejného zdravotního pojištění z důvodu koronavirové krize byl přijat zákon č. 231/2020 Sb. Tato novela změnila ustanovení § 3c odst. 1 zákon č. 592/1992 Sb. a zvýšila vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, následovně:

Toto opatření znamenalo, že ve srovnání s právní úpravou platnou do konce května se od 1. 6. 2020 zvýšila platba za „státní pojištěnce“ o 500 Kč, tj. na 1 567 Kč. K dalšímu zvýšení této platby došlo k 1. lednu 2021. K tomuto datu se zvýšila platba státu o dalších 200 Kč, tedy na částku 1 767 Kč.

Výše vyměřovacího základu od 1. 1. 2022

Nařízením vlády č. 253/2021 Sb. se s účinností od 1. 1. 2022 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 13 088 Kč, platné do konce roku 2021, na 14 570 Kč.

Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 1. 2022 z hodnoty 1 767 Kč na 1 967 Kč (13,5 % z částky 14 570 Kč po zaokrouhlení). Za každou osobu, za kterou platí pojistné stát, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2022 měsíčně navíc 200 Kč.

Vyměřovací základ pro platby za „státní pojištěnce“ je roven částce odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance. Od 1. ledna 2022 se tak návazně zvyšuje částka odpočtu na 14 570 Kč. Tento nárok může podle ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak jen u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Pokud příjem takového zaměstnance nepřevýší od ledna 2022 hodnotu 14 570 Kč, neplatí pojistné na zdravotní pojištění ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel (viz dále).

Nárok na odpočet nemají žádní jiní „státní pojištěnci“ a ani osoby samostatně výdělečně činné.

Navýšení příjmové stránky systému

Platby od státu dlouhodobě představují důležitou součást příjmové stránky zdravotních pojišťoven s ohledem na skutečnost, že tyto osoby představují více než polovinu populace. Kompletní výčet osob, za které platí pojistné stát, naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., kdy se jedná například o nezaopatřené děti, poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání apod.

Výdělečná činnost osob, za které je plátcem pojistného stát

Tyto osoby představují ve zdravotním pojištění specifickou kategorii, přičemž z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností je rozhodující, zda jsou tyto osoby zaměstnány či nikoliv. Pokud jsou pojištěnci, za které platí pojistné stát, zaměstnáni, plní veškeré povinnosti vůči zdravotní pojišťovně zaměstnavatel. Osobu jako zaměstnance přihlašuje (odhlašuje) u zdravotní pojišťovny a dále za zaměstnance sděluje skutečnosti rozhodné pro zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, ovšem za předpokladu, že zaměstnanec zaměstnavateli takovou skutečnost sdělí. V opačném případě, tedy pokud zaměstnavateli informaci o zařazení do „státní kategorie“ zaměstnanec nepodá, musí splnit tuto zákonnou povinnost sám.

Podstatnou výhodou těchto osob je placení pojistného sazbou 13,5 %:

•    ze skutečné výše příjmu zaměstnance (za kalendářní měsíc) nebo

•    z 50 % daňového základu při výkonu samostatné výdělečné činnosti (za kalendářní rok)

bez nutnosti dodržet minimální vyměřovací základ zaměstnance nebo OSVČ.

Platby od státu

Aby mohly zdravotní pojišťovny relevantně uplatňovat nárok na platby pojistného od státu, musí mít evidenčně podchycen počet osob, za které má stát pojistné zaplatit. Stěží bude někdy možno dosáhnout v tomto směru absolutní dokonalosti, neboť vliv „lidského faktoru“ a určitých objektivních okolností nelze eliminovat a z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že určitá míra nepřesnosti se objevuje i mezi osobami, registrovanými u zdravotní pojišťovny v kategorii „na stát“. V této souvislosti si jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci i ostatní fyzické osoby musí uvědomit, že:

•    pokud v zákonné lhůtě neoznámí vznik nároku na platbu pojistného státem, přichází zdravotní pojišťovna nenávratně o takovou platbu (platby) a naopak,

•    pokud dotyčný subjekt opomene oznámit zdravotní pojišťovně zánik takového nároku, získává zdravotní pojišťovna platby od státu neoprávněně.

Nárokování plateb je řešeno tím způsobem, že zdravotní pojišťovny každý měsíc sdělují počet pojištěnců evidovaných ve „státní kategorii“, a za každého takového pojištěnce pak obdrží od státu příslušnou platbu.

Oznamovací povinnost zaměstnavatele

Pokud je pojištěnec zaměstnán, oznamuje skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného zdravotní pojišťovně zaměstnavatel, který je v tomto směru subjektem plnícím zákonnou povinnost. Zaměstnanec musí zaměstnavateli předložit doklad, na základě kterého nárok na zařazení do kategorie hrazené státem uplatňuje. Pro oznamování těchto změn slouží ve zdravotním pojištění příslušné kódy, kdy vznik resp. zánik nároku na platbu pojistného státem z níže uvedeného důvodu sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně za použití například těchto kódů:

Výše uvedené kódy používá zaměstnavatel a oznamuje tak – de facto za zaměstnance – příslušnou změnu zdravotní pojišťovně za předpokladu, že jsou mu dané skutečnosti známy. Pokud zaměstnanec tuto skutečnost svému zaměstnavateli nesdělí, je povinen ji oznámit zdravotní pojišťovně sám.

Kódy nejsou pro zaměstnavatele určeny

Pokud si podrobně prostudujeme ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. zjistíme, že okruh osob, za které je plátcem pojistného stát, je širší, než jak je specifikován kódy používanými zaměstnavatelem (viz výše). To znamená, že pro oznámení některých skutečností není příslušný kód určen. Z tohoto konstatování lze usoudit, že za takové situace je pro zaměstnavatele splnění oznamovací povinnosti složitější. Pokud zaměstnanec zaměstnavateli danou skutečnost sdělí, měl by zaměstnavatel srozumitelným způsobem tuto informaci zdravotní pojišťovně dále postoupit na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele, nejlépe s přiloženou kopií takového dokladu. Například se jedná o osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni závislosti II – IV (nebo osoby mladší 10 let ve stupni závislosti I) včetně osob pečujících o tyto osoby, osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení a další. Vždy je však zapotřebí vznik (zánik) nároku průkazně doložit.

Postup zdravotních pojišťoven

Je prvořadým a trvalým zájmem zdravotních pojišťoven, aby údaje v jejich informačním systému odpovídaly skutečnosti. Za tímto účelem se provádí kontrolní činnost u zaměstnavatelů, u OSVČ, i u pojištěnců – fyzických osob, zdravotní pojišťovny mohou prostřednictvím nejrůznějších úloh vyhledávat konkrétní skupiny plátců či pojištěnců a zpracované sestavy pak analyzovat z pohledu platné právní úpravy. Pokud se zjistí problémové skutečnosti, je zpravidla řešením komunikace s pojištěncem včetně následné úpravy údajů v registru. Všechny tyto činnosti přímo souvisejí mimo jiné i s problematikou věrohodnosti údajů o počtu osob, za které platí pojistné stát.

Možnost uplatnění sankčního postihu

Oznamování změn souvisejících se zařazením (vyřazením) pojištěnce do (z) kategorie osob, za které platí pojistné stát, představuje ve zdravotním pojištění skutečnosti rozhodné pro placení pojistného, proto je neoznamování nebo opožděné oznamování těchto údajů pod sankcí, kdy za porušení této zákonné povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit:

•    zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč,

•    pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč.

Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty dle ustanovení § 44 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.

Pojistný vztah

Je-li pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i pouze po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto kalendářním měsíci relevantně vyřešen svůj pojistný vztah.

Jak je výše uvedeno, představuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“ současně částku odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance podle ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Od 1. ledna 2022 se částka odpočtu zvyšuje na 14 570 Kč.

Podívejme se na postupy zaměstnavatele v měsících prosinci 2021 a lednu 2022 ve vazbě na dosažený příjem a platnou částku odpočtu v situaci, kdy jsou u zaměstnavatele i zaměstnance splněny podmínky dané ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.

Příklad 1

Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek s příjmem 13 000 Kč.

Odpočitatelná částka platná v měsíci prosinci (13 088 Kč) převyšuje dosažený příjem 13 000 Kč, což platí i pro měsíc leden, kdy lze odečítat 14 570 Kč, takže při pobírání invalidního důchodu po oba celé kalendářní měsíce nebude zaměstnavatel odvádět žádné pojistné. Pro výpočet výše pojistného nemá rozsah pracovního úvazku žádný význam (což platí ve zdravotním pojištění i obecně), vždy rozhoduje zásadně výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.

Příklad 2

Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti při příjmu 13 600 Kč.

Primárně vždy vycházíme ze skutečnosti, že výší příjmu dosaženého na základě dohody o pracovní činnosti vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání (příjem musí činit v roce 2021 i v roce 2022 minimálně 3 500 Kč).

Vyměřovací základ za prosinec 2021:

S ohledem na částku odpočtu bude vyměřovací základ pro odvod pojistného činit 512 Kč (13 600 – 13 088). Celková výše pojistného představuje 70 Kč, zaměstnanci se srazí 24 Kč, zaměstnavatel odvede 46 Kč. Vyměřovací základ za leden 2022: 0 Kč (částka odpočtu 14 570 Kč převyšuje dosažený příjem 13 600 Kč), zaměstnavatel neodvede žádné pojistné. Stejným způsobem by zaměstnavatel postupoval i tehdy, kdyby bylo dosaženo příjmu 13 600 Kč na základě dohody o provedení práce.