Platby státu zdravotním pojišťovnám a odpočty po změně

Jak se mění novelou zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění vyměřovací základ pro platby za „státní pojištěnce“? Za jakých podmínek a v jaké výši lze ve zdravotním pojištění uplatňovat odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance? Na jakých principech je založen mechanismus stanovení vyměřovacího základu pro platby pojistného státem do dalších let?

Základní právní úpravu zdravotního pojištění

dlouhodobě představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.

Financování veřejného zdravotního pojištění je primárně založeno na principu solidarity, kdy plátci pojistného (zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a stát) přispívají pravidelnými platbami do příjmové stránky tohoto systému. Tyto platby pak následně slouží k úhradám za poskytnuté a vykázané hrazené služby, a to na základě smluv uzavřených zdravotními pojišťovnami s jejich poskytovateli. Jelikož systém hospodaří i s veřejnými prostředky, kterými jsou platby za „státní pojištěnce“, jsou zdravotní pojišťovny za účelem zajištění transparentnosti jednotlivých procesů mj. povinny zveřejňovat smlouvy s poskytovateli o poskytování a úhradě hrazených služeb. A protože každoročně rostou výdaje systému, musejí se zvyšovat i jeho příjmy.

Odvod pojistného zaměstnavateli

Zaměstnavatelé trvale představují rozhodující skupinu plátců pojistného, takže průběžné zvyšování mezd (tedy v globálu průměrné mzdy) se následně projeví ve vyšších odvodech pojistného. A svoji roli hraje i poměrně razantní zvyšování minimální mzdy v posledních letech, naposledy k datu 1. 1. 2022 na částku 16 200 Kč. 

Pojištěnec je prostřednictvím zaměstnavatele plátcem pojistného tehdy, je-li pro účely zdravotního pojištění zaměstnancem [§ 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb.], resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání (§ 2 odst. 3 zák. č. 48/1997 Sb.), tedy s povinnostmi zaměstnavatele danými právní úpravou. Výše pojistného je stanovena na 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období kalendářního měsíce. Zaměstnavatel odvádí 2/3 pojistného, které je povinen hradit za zaměstnance a současně odvádí 1/3 pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec, a to přímou srážkou z jeho mzdy. Zaměstnavatel je ze zákona oprávněn provést tuto srážku i bez souhlasu zaměstnance.

Osoby samostatně výdělečně
činné – nově od 1. 1. 2022

Do konce roku 2021 byly ve výčtu osob samostatně výdělečně činných uvedeny v ustanovení § 5 písm. b) z. č. 48/1997 Sb. například osoby podnikající v zemědělství nebo společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností.

S účinnosti od 1. ledna 2022 je pro účely veřejného zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou:

1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů

2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení

Toto nová formulace vychází i nadále ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 z. č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve z.p.p.

Pokud je samostatná výdělečná činnost pojištěnce jeho jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, pak tento platí od ledna 2022 měsíčně zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 2 627 Kč.

Od 1. 1. 2023 se minimální záloha OSVČ zvyšuje na 2 722 Kč.

V případě, že je při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, není takový podnikatel povinen platit měsíční zálohy na pojistné a pojistné pak doplatí jednorázově do 8 dnů po podání Přehledu o výši daňového základu za předcházející kalendářní rok.

Pojištěnec jako plátce pojistného je osobou bez zdanitelných příjmů

tehdy, pokud není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden zaměstnancem nebo OSVČ, anebo osobou, za kterou platí pojistné stát.

Vyměřovacím základem pro platbu pojistného je u této osoby minimální mzda, takže měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů činí v letošním roce 2 187 Kč (13,5 % z 16 200 Kč).

Platby od státu
za tzv. „státní pojištěnce“

dlouhodobě představují důležitou součást příjmové stránky zdravotních pojišťoven, nepochybně s přihlédnutím ke skutečnosti, že tyto osoby představují více než polovinu populace.

V ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb. jsou taxativně vyjmenovány osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát. Mezi tyto osoby patří například poživatelé důchodu, ženy na mateřské a osoby rodičovské dovolené, příjemci rodičovského příspěvku, nezaopatřené děti, uchazeči o zaměstnání a další. Specifickou skupinu představují například osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku – ovšem u těchto osob platí pojistné stát pouze za podmínky, že nemají příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.

Aby mohly zdravotní pojišťovny každý měsíc uplatňovat nárok na platbu pojistného od státu, musejí mít ve svém informačním systému záznam o tom, že za dotyčnou osobu stát pojistné platí. Z tohoto důvodu je velmi důležité plnění oznamovací povinnosti.

Pokud je pojištěnec zaměstnán, oznamuje skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem zdravotní pojišťovně zaměstnavatel, který je v tomto směru subjektem plnícím zákonnou povinnost. Zaměstnanec však musí zaměstnavateli předložit doklad, na základě kterého nárok na zařazení do kategorie hrazené státem uplatňuje (například rozhodnutí ČSSZ o přiznání důchodu, doklad o zahájení studia, o pobírání rodičovského příspěvku apod.). Pro oznamování těchto změn slouží ve zdravotním pojištění příslušné kódy, používané na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele. Pokud pojištěnec jako zaměstnanec tuto skutečnost svému zaměstnavateli nesdělí (anebo není zaměstnancem), je povinen ji oznámit zdravotní pojišťovně sám.

Neoznamování nebo opožděné oznamování změn souvisejících se zařazením (vyřazením) pojištěnce do (z) kategorie osob, za které platí pojistné stát, je pod sankcí, kdy za porušení této zákonné povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit:

•  zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč,

•  pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč.

Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.

Příjmy a bilanční
vyrovnanost systému

Realitou doby je každoroční nárůst výdajové stránky systému veřejného zdravotního pojištění, obzvláště razantní je tento nárůst od roku 2020. Z tohoto důvodu je dostatek finančních prostředků u zdravotních pojišťoven zásadní podmínkou pro řádné provádění úhrad poskytovatelům zdravotních služeb a tedy i podmínkou pro zachování vysoké úrovně českého zdravotnictví. Je zřejmé, že pokud by finanční zdroje nepostačovaly, mohla by se tato skutečnost negativně projevit v kvalitě a dostupnosti zdravotních služeb, čemuž je však zapotřebí předejít.

Z těchto důvodů je velmi důležitá dlouhodobá finanční stabilizace systému. V souvislosti s koronavirovou krizí byl přijat zákon č. 231/2020 Sb., který změnil ustanovení § 3c odst. 1 z. č. 592/1992 Sb. a zvýšil vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, následovně:

•    od 1. června 2020 na částku 11 607 Kč,

•    od 1. ledna 2021 na částku 13 088 Kč.

Toto opatření znamená, že ve srovnání s právní úpravou platnou do konce května se od 1. 6. 2020 zvýšila platba za „státní pojištěnce“ o 500 Kč, tj. na 1 567 Kč. K dalšímu zvýšení této platby došlo k 1. lednu 2021, kdy se tomuto datu se zvýšila platba státu o dalších 200 Kč, tedy na částku 1 767 Kč.

Výše vyměřovacího základu od 1. 1. 2022

Nařízením vlády č. 253/2021 Sb. se s účinností od 1. 1. 2022 zvýšil vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 13 088 Kč, platné do konce roku 2021, na 14 570 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvýšila od 1. 1. 2022 z hodnoty 1 767 Kč na 1 967 Kč (13,5 % z částky 14 570 Kč po zaokrouhlení). To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát, obdržela příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2022 měsíčně navíc dalších 200 Kč. 

Poznámka

Jen pro porovnání. Před „nástupem“ koronaviru se v posledních několika letech platba státu vždy zvyšovala k datu 1. ledna meziročně o 49 Kč.

NOVELA ZÁKONA O POJISTNÉM NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – Jedním z opatření vlády České republiky směřujících ke snížení deficitu státního rozpočtu je snížení vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát.

Po jednotlivých fázích projednávání vládního návrhu přehlasovala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky veto prezidenta České republiky a zákonem č. 260/2022 Sb., kterým se mění z. č. 592/1992 Sb., se do konce roku 2022 snižuje platba státu zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ na 1 487 Kč jako 13,5 % z vyměřovacího základu 11 014 Kč. S účinností od 1. ledna 2023 se zvýší vyměřovací základ pro tyto platby na 14 074 Kč a měsíční platba státu vzroste na 1 900 Kč. Zákon (s výjimkami platnými od 1. 1. 2023) nabyl účinnosti dnem 31. 8. 2022.

Vyměřovací základ
= odpočitatelná položka od dosaženého příjmu zaměstnance

Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek konkretizovaných v ustanovení § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. To znamená, že odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance lze ve zdravotním pojištění uplatnit za těchto značně specifických podmínek:

•    nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,

•    u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity,

•    odpočet lze uplatnit i u více zaměstnavatelů splňujících zákonem dané podmínky.

Odpočitatelná položka činila od ledna 2022 částku 14 570 Kč. V návaznosti na přijetí zákona č. 260/2022 Sb. odpočet ve výši 11 014 Kč se poprvé uplatní při stanovení vyměřovacího základu a odvodu pojistného za měsíc září 2022.

Při uplatnění odpočtu je vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců (poživatelů invalidního důchodu) dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu. V této souvislosti se také nebere ohled například na poskytnuté neplacené volno nebo na vykázanou neomluvenou absenci – délka trvání těchto nepřítomností zaměstnance v zaměstnání nehraje v této situaci při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance žádnou roli.

MECHANISMUS STANOVENÍ VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU – Další změnou v novele č. 260/2022 Sb., jejímž cílem je dlouhodobé zajištění potřebných příjmů systému, je určení postupu při stanovení vyměřovacího základu pro platby pojistného státem za osoby, za které stát pojistné platí.

Vyměřovací základ se od 1. ledna kalendářního roku vždy zvýší o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy podle § 3c odstavců 3 až 5 z. č. 592/1992 Sb. se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Výši takto zvýšeného vyměřovacího základu stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, na něhož se vyměřovací základ určuje, a to poprvé k 1. lednu 2024.

Legislativně se tak zavádí každoroční zvyšování plateb za „státní pojištěnce“. Tato automatická valorizace znamená stanovení jasných a předem daných pravidel, jejichž důsledkem bude větší stabilita, předvídatelnost a také transparentnost systému veřejného zdravotního pojištění. Tímto postupem je také bráno v úvahu i stárnutí populace s vyššími náklady na zdravotní péči u starších pojištěnců.

Toto opatření bude mít nezanedbatelný podíl na zajištění finanční stability systému, kdy se v podstatě jedná o stejný valorizační model, který stát používá při zvyšování penzí. Subjekty jak na straně příjmů systému (zdravotní pojišťovny), tak na straně výdajů (poskytovatelé zdravotních služeb – lékaři, nemocnice, lázně, ozdravovny aj.) budou mít systémově zajištěno pravidelné navyšování těchto plateb v přímé vazbě na růst inflace a reálné mzdy.

Ing. Antonín Daněk