Platební neschopnosti

zaměstnavatele – změny

Mzdové nároky, které jim nevyplatil a zůstal dlužen zaměstnavatel, může zaměstnancům uhradit stát prostřednictvím úřadů práce. Jaké proto musejí být splněny podmínky? Kdo získá dlužnou výplatu do úřadu práce a kdo ne? Co jsou mzdové nároky? Výše pomoci byla znovu valorizována. Zaměstnanec může nově dostat až maximálních 170 277 Kč. Kč od úřadu práce. Na tuto částku však dosáhne málokdo. Jak tedy získat co nejvíce?

Rozsah, míru pomoci, tedy její limity čili maximální peněžní částky, které může zaměstnanec dostat, jakož i podmínky, za kterých lze peníze získat, stanoví zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb., v platném znění). Zákon ovšem pamatuje a řeší jen situace, když je zaměstnavatel v platební neschopnosti, neřeší třeba situace, kdy existuje mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem spor o to, kolik má zaměstnanec dostat peněz nebo zda je má vůbec dostat.

Nestačí jen, že zaměstnavatel dluží zaměstnancům výplaty

Musí být splněna ještě druhá ze dvou základních podmínek, a to že na zaměstnavatele byl podán u příslušného soudu insolvenční návrh (nebo na něho bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení). Insolvenční návrh mohou podat i sami zaměstnanci. Z povahy věci nestačí jen jeden zaměstnanec, musí být přinejmenším dva. Zaměstnavatel musí dlužit po splatnosti více subjektům. Zaměstnanci se však zpravidla nemusí namáhat se psaním a podáváním insolvenčního návrhu. Málokdy to bývá tak, že by zaměstnavatel dlužil jen zaměstnancům a ne současně i svým obchodním partnerům. Insolvenční návrh může podat jiný podnikatel, jiná firma, třeba dodavatel, jakýkoliv věřitel. Jak se ale zaměstnanci dozvědí, že byl insolvenční návrh podán resp. byly splněny obě podmínky pro zahájení vyplácení pomoci, když insolvenční návrh nepodali přímo oni?

Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou žádat peněžitou pomoc, vyvěšuje Úřad práce České republiky na své úřední desce. Činí tak neprodleně poté, co se dozví o platební neschopnosti zaměstnavatele, o podání insolvenčního návrhu. Tyto informace Úřad práce ČR rovněž ve stejné lhůtě sdělí Ministerstvu práce a sociál­ních věcí, které je zveřejní nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení na svých internetových stránkách. Ministerstvo takto informuje i o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci o peněžitou pomoc žádat.

Co úřad proplácí čili co jsou mzdové nároky?

Úřady práce uspokojují jen mzdové nároky zaměstnanců jako jsou dlužné mzdy, platy, odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jejich náhrady a odstupné. Stát nenahrazuje jiné dlužné částky, na které mají zaměstnanci nárok jako třeba cestovní náhrady, stabilizační příspěvky, příspěvky stravování, na dopravu, na bydlení v místě výkonu práce, na vzdělávání, na penzijní připojištění aj.

Peníze mohou získat nejen současní, ale i bývalí zaměstnanci

Uspokojení uvedených mzdových nároků může požadovat zaměstnanec v pracovním poměru, ale i tzv. brigádníci. Pomoc tak mohou dostátí i ti, kdož pracují na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce (ta však musí zakládat účast zaměstnance na nemocenském pojištění, a to je tehdy, jestliže za kalendářní měsíc dosáhla výše výdělku nejméně 10 001 Kč hrubého). U dohody o pracovní činnosti se účast na nemocenském resp. důchodovém pojištění nevyžaduje, takže pomoc může získat i ten, kdo vydělává měsíčně méně než 3500 Kč. Limit je v tomto smyslu určen jen pro dohodu o provedení práce.

Někdo má se zaměstnavatelem trpělivost a zůstane u něj pracovat, i když nedostává plnou mzdu. Někdo tu trpělivost nemá a skončí ihned, jak je to možné. (A víme, že i okamžité zrušení pracovního poměru pro to (z důvodu), že zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu (nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část) není zase tak rychlé, jak by napovídal název „okamžité“ zrušení pracovního poměru. Zaměstnanec může „okamžitě“ zrušit pracovní poměr, pokud mu zaměstnavatel do 15 dnů po uplynutí období splatnosti nevyplatil uvedené mzdové nároky. Jenže mzda je splatná až v kalendářním měsíci následujícím po vykonání práce. (Nerozhoduje stanovený nebo dohodnutý termín výplaty, ale splatnost mzdy.) A teprve po uplynutí 15 dnů od splatnosti, může zaměstnanec zrušit pracovní poměr. Takže zaměstnanec musí čekat na mzdu celý následující měsíc + 15 dnů dalšího měsíce a teprve až 16. den onoho dalšího měsíce může nejdříve zrušit pracovní poměr.) Někomu zase mohl skončit pracovní poměr sjednaný na dobu určitou. Ovšem peníze mohou získat i bývalí zaměstnanci, pokud jim je zaměstnavatel dluží za určité – tzv. rozhodné období.

Rozhoduje doba, za kterou nároky náleží

Zásadním pro nárok na výplatu a výši státní pomoci je tzv. rozhodné období, v němž (za něž) náleží (vznikly zaměstnancům) mzdové nároky. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo ve vztahu k zaměstnavateli vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl proti němu podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce.

Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení už vloni, třeba 15. prosince 2021, je rozhodným obdobím doba od 1. září 2021 do 31. března 2022, včetně prosince 2021. (Maximální výše pomoci pak bude, jak si dále ukážeme, omezena dosavadními limity.)

Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. července 2022, je resp. bude rozhodným obdobím doba od 1. dubna 2022 do 31. září 2022, včetně července 2022. A to už lze získat více peněz na základě aktuální valorizace.

K získání co nejvíce peněz od státu je někdy nutná i taktika a dostatek odhadu nebo přesných informací

Rozhodné období je vždy sedmiměsíční. Proto je-li již zahájeno vyplácení pomoci, není nutné vždy pospíchat se žádostí, s uplatněním žádosti, jestliže zatím zaměstnavatel dluží zaměstnanci minimální částky, řekněme třeba v řádu stokorun a přitom zaměstnanec ví, tuší, že za aktuální nebo další měsíc už to bude mnohem horší, že dluh bude v řádu tisíců nebo výplata nepřijde vůbec. Určitým rizikem je na druhou stranu ukončení spuštěného mechanismu pomoci, jestliže zanikne moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodne o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku. Dnem zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí nastává stop pro žádosti o pomoc (k tomu ještě dále, až budeme vysvětlovat lhůty pro uplatnění mzdových nároků u úřadu práce). Současně nelze zapomenout, že žádat lze jen proplacení splatných nároků! Takže třeba dlužnou mzdu za květen nelze požadovat už v květnu, ale ani v červnu (ještě celý červen se třeba čekat až uplyne termín splatnosti), nýbrž až v červenci. – Viz k tomu § 141 odst. 1 zákoníku práce: Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. – Splatnost marně uplyne až posledním dnem následujícího měsíce po měsíci, za který mzda náleží, i když pravidelný termín výplaty je určen nebo dohodnut dříve, třeba na 15. dne v měsíci.

Peníze za 3 zvolené měsíce z období 7 měsíců a příklady, jak vybrat ony 3 měsíce

Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Nelze tedy sečíst všechny dlužné částky za celou dobu, kdy zaměstnavatel nevyplácel nebo jen částečně vyplácel mzdu, zaměstnanec si musí vybrat. Logicky si vybere ty nejvyšší. – Takže když dostal za říjen 70 % mzdy, za listopad v prosinci před Vánoci, kdy se zaměstnavatel vynasnažil, aby jeho lidé měli na dárky a oslavy, plnou mzdu; za prosinec, leden, únor a březen už ale jen 80 % mzdy, vybere dlužné mzdové nároky právě za říjen 2021, kdy je jeho nárok nejvyšší – 30 % dlužné měsíční mzdy a 2 měsíce z období prosinec 2021 až březen 2022 – kdy jde o 20 % z dlužné mzdy.

Kdyby třeba zaměstnavatel zaměstnanci platil po dobu půl roku vždy jen dvě třetiny mzdy a třetinu mzdy zůstával dlužen, nemůže zaměstnanec požadovat oněch 6 dlužných třetin čili 2 celé mzdy, ale jen 3 třetiny, tedy jednu mzdu maximálně celkem.

Jestliže bude např. návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 6. 9. 2022 (rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2022) a zaměstnavatel, který přestane vyplácet mzdy od srpna 2022, kdy poprvé neuspokojí nárok zaměstnance na mzdu za předchozí měsíc, nevyplatí mzdu za červenec a srpen 2022 a za říjen 2022, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce může zaměstnanec požadovat po úřadu práce (samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé resp. uplatňované mzdové nároky jsou resp. budou již splatné – tzn., že například v září 2022 není možné úspěšně žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2022, natož pak za zmíněný říjen 2022, protože mzda za daný měsíc resp. měsíce ještě není splatná). Jestliže však zaměstnavatel nevyplatí mzdu i za září 2022 musí si zaměstnanec vybrat podle výše ze svých nároků z období 4 měsíců od července až říjen 2022, a to jen za 3 měsíce.

Specifika výběru mzdových nároků zaměstnanci činnými na dohodu o provedení práce

Jestliže byl návrh na zahájení insolvenčního řízení kupř. podán 19. 4. 2022 (rozhodné období tedy je od 1. 1. 2022 do 31. 7. 2022) a zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci činnému na dohodu o provedení práce, jehož odměna – započitatelný příjem za leden 2022 činí 6 000 Kč, za únor 11 000 Kč a za březen 12 000 Kč, pak zaměstnanec může požadovat po úřadu práce uspokojení svých mzdových nároků z těchto 3 měsíců jen za únor a březen 2022, jelikož za tyto měsíce činí jeho započitatelný příjem více než je potřeba k účasti na nemocenském pojištění (od 10 001 Kč), zatímco za leden 2022 nikoliv.

Co když padne zaměstnavatel do insolvence opakovaně?

Úřad práce však může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou: Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další mzdové nároky téhož zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárok žadatele úřadem práce uspokojen.

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o možnosti uplatnit mzdové nároky zveřejněny na úřední desce Úřadu práce ČR, jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.

Výši pomoci určuje statistika

Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek tzv. rozhodné částky. (Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností (tj. pro období) od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.) Vychází se z rozhodné částky platné (a účinné) v den podání insolvenčního návrhu resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení.

Kolik peněz lze dostat – se vypočte podle tzv. rozhodné částky

Pro období od 1. 5. 2021 do 30. 4. 2022 (tedy byl-li podán insolvenční návrh resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2021 až do 30. 4. 2022) jde o částku 35 611 Kč (vyhlášenou sdělením MPSV č. 142/2021 Sb.). 1,5 násobkem této částky je (po zaokrouhlení) částka 53 417 Kč.

A nově pro období od 1. 5. 2022 do 30. 4. 2023 (tedy byl-li nebo bude-li podán insolvenční návrh resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2022) jde nově o částku 37 839 Kč (vyhlášenou sdělením MPSV č. 104/2022 Sb.). 1,5 násobkem této částky je (po zaokrouhlení) částka 56 759 Kč.

Nejvýše jde o 4,5 násobek rozhodné částky

Maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec (celkem, tedy za tři měsíce) obdržet je pak částka 160 251 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2022 včetně) resp. částka 170 277 Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2022). Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody; před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.

Koho se pomoc netýká

To jsou poměrně vysoké částky! Na ty nejspíš řadový zaměstnanec nedosáhne. Spíše vedoucí pracovník. Ovšem na pomoc nemá nárok zaměstnanec, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Vychází se z toho, že takový šéf mohl neúspěch podniku a jeho insolvenci zavinit, a tak nemá mít nároku na peněžitou pomoc. Nicméně, pokud zastával funkci dříve, a posléze pracuje na jiné pozici, pak i jeho se týká možnost, aby mu jeho mzdové nároky namísto zaměstnavatele uhradil úřad práce.

Všechny pobočky úřadu práce přijímají žádosti o peněžitou pomoc

Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce ČR (v Praze pak pobočku pro hlavní město Prahu) nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Pokud zaměstnanec požádá o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku (nebo její kontaktní pracoviště), která není místně příslušná, a nebude tak o nároku na pomoc rozhodovat, předá zaměstnancovu žádost místně příslušné krajské pobočce. A jaká pobočka úřadu práce je místně příslušná?

O nároku na peněžitou pomoc rozhoduje Úřad práce ČR prostřednictvím krajské pobočky, v jejímž obvodu má

•    sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,

•    místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky nebo

•    bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.

Co uvést do žádosti o peníze

Žádost se podává písemně. Zaměstnanec uvede zejména své jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresu svého bydliště. Dále uvede zaměstnavatele, jeho sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště. Ohledně peněz je třeba specifikovat výši uplatňovaných mzdových nároků (t.j. kolik peněz zaměstnanec požaduje), údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů (z pomoci se totiž srážejí odvody podobně jako ze mzdy či platu – proto je potřeba uvést i zdravotní pojišťovnu, u níž je zaměstnanec pojištěn). Dále zaměstnanec uvede účet u peněžního ústavu, na který chce dostat peníze. Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků, tedy kolik mu zaměstnavatel dluží. Zaměstnanec je povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce, nebo dohody o pracovní činnosti.

Údaje uvedené zaměstnancem si pobočka úřadu práce ověří

Místně příslušná pobočka úřadu práce neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance zákonem předepsané srážky a odvody. V případě, že práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně zaměstnanců vykonává předběžný správce nebo insolvenční správce, přecházejí na něho povinnosti zaměstnavatele.

Při neprokázání výše nároků jen minimální mzda

Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě. Nesouhlasí-li však výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc pouze v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok toliko ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.

Richard W. Fetter

SDĚLENÍ č. 104/2022 Sb.

o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb.,
o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
a o změně některých zákonů

citace na str. 7

Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2022 do 30. dubna 2023 částka 37 839 Kč.

ZÁKON o ochraně zaměstnanců
při platební neschopnosti
zaměstnavatele
a o změně některých zákonů

§ 2

(1) Zákon se nevztahuje na zaměstnance zaměstnavatele, který je

a)  právnickou osobou zřízenou zákonem, za předpokladu, že stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil,

b)  územním samosprávným celkem2).

(2) Zákon se dále nevztahuje na zaměstnance, kteří byli vysláni k výkonu práce do České republiky, pokud jejich zaměstnavatel, který je právnickou osobou, má sídlo nebo zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, má místo podnikání mimo území některého členského státu Evropské unie.

(3) Zákon se rovněž nevztahuje na zaměstnance, který byl v rozhodném období zaměstnancem zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, a současně v tomto rozhodném období byl jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast.

(4) Uplatní-li zaměstnanec zaměstnavatele podle odstavce 1 písm. a) mzdový nárok před tím, než stát převezme dluhy zaměstnavatele nebo se za ně zaručí, jeho nárok nezaniká ani poté, kdy stát tyto úkony ve vztahu k právnické osobě provede.

(5) Zákon se nevztahuje na zaměstnance agentur práce, kterým je zprostředkováno zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) a § 66 zákona o zaměstnanosti a kteří byli uspokojeni z pojištění agentury práce sjednaného podle § 58a zákona o zaměstnanosti.