Pobyt v cizině a zdravotní pojištění
Jak má občan postupovat, když si chce na zdravotní pojišťovně vyřídit tzv. dlouhodobý pobyt v cizině? V čem se liší dlouhodobý pobyt a výkon výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie? Co znamená pojem spoluúčast a jaké jsou nároky pojištěnce z Evropského průkazu zdravotního pojištění a z komerčního cestovního pojištění?
Naši občané jsou různými důvody motivováni k cestám do zahraničí, přičemž ne vždy se musí jednat o výkon výdělečné činnosti. Důvodem k vycestování může být třeba studium v zahraničí, rekreace, návštěva známých nebo příbuzných anebo také jen vznešená touha „objevovat svět“. Při všech těchto záměrech však nikdy nesmí být opomenuto řešení zdravotního pojištění, neboť nedůslednost v tomto může jedinci způsobit vážný problém, a to i finanční povahy. Jednou ze zákonných variant, deklarovaných v právní úpravě českého systému veřejného zdravotního pojištění, je možnost odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině.
Institut dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině dává našemu občanovi možnost vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění na straně jedné a současně jej tak legální cestou zbavuje povinnosti platit po tuto dobu pojistné na straně druhé. V počáteční fázi fungování systému však ještě nebyla v České republice řešena účast v systémech sociálního zabezpečení (a tedy i zdravotního pojištění) podle koordinačních pravidel Evropské unie, v této oblasti došlo ke změně až vstupem ČR do Evropské unie dne 1. 5. 2004.
ZÁKLADNÍ PODMÍNKY - Pokud si zaměstnanec (pojištěnec) vyřídí na zdravotní pojišťovně tzv. dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být splněny tyto tři podmínky:
1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců
2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině
3. písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného
Vyplnit formulář
Osoba, splňující uvedené podmínky, vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz české zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel, který v daných souvislostech osobu jako zaměstnance odhlašuje. Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.
Potvrzení o zdravotním pojištění v cizině
V souvislosti s ukončením účasti ve veřejném zdravotním pojištění zaniká povinnost platit pojistné dnem uvedeným v písemném prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem návratu z ciziny. Povinností navrátivší se osoby je dodatečně doložit zdravotní pojišťovně uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá.
Protože v této souvislosti docházelo v uplynulém období k určitým interpretačním potížím a různým výkladům, byla s účinností od 1. 9. 2015 přijata novela zmíněného ustanovení § 8 odst. 4 z. č. 48/1997 Sb., která stanovuje uznání období zdravotního pojištění v cizině pouze tehdy, trvá-li celý kalendářní měsíc. Pokud doklad o zdravotním pojištění v cizině nekryje celou dobu pobytu v cizině, je pojištěnec povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc. Na rozdíl od právní úpravy platné do 31. 8. 2015 je v takové situaci pojištěnec zvýhodněn v tom smyslu, že zdravotní pojišťovna u něj nebude za toto pojištěním nepokryté období vymáhat penále.
|
? |
Příklad 1
Pojištěnec předložil zdravotní pojišťovně doklad o zdravotním pojištění v cizině, pokrývající období do 30. 6. 2022 včetně.
Problém ve zdravotním pojištění nevznikne, pokud pojištěnec po návratu do České republiky kdykoli v průběhu měsíce července:
- nastoupí do zaměstnání zakládajícího účast na zdravotním pojištění nebo
- začne podnikat jako OSVČ anebo
- bude mít nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb.
Nebude-li využita ani jedna z těchto tří alternativ, bude pojištěnec od července 2022 osobou bez zdanitelných příjmů s měsíční povinností placení pojistného v částce 2 187 Kč.
Zpřísnění podmínek pro opětovné odhlášení
Na základě praktických poznatků a zkušeností bývá jedním ze záměrů legislativních úprav (nejen ve zdravotním pojištění) snaha odstranit či alespoň minimalizovat dopady počínání ryze spekulativní povahy.
V minulosti docházelo k případům, kdy se osoba po dlouhodobém pobytu v zahraničí účelově, tudíž zcela záměrně, přihlásila do našeho systému veřejného zdravotního pojištění, aby mohla po uvedenou (krátkou) dobu čerpat relativně levnou péči v ČR, a po jejím poskytnutí se opět odhlásila z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. Za účelem předejít takovým nežádoucím postupům, v konečné fázi zneužívajícím nastavené principy systému, je stanovena dvouměsíční lhůta, během které se pojištěnec nebude moci po návratu z dlouhodobého pobytu v cizině odhlásit. Neboli další prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině lze zdravotní pojišťovně podat nejdříve po uplynutí dvou celých kalendářních měsíců následujících po dni opětovného přihlášení.
|
? |
Příklad 2
Pojištěnec oznámil zdravotní pojišťovně ukončení dlouhodobého pobytu v cizině ke dni 21. 9. 2022.
Podle aktuálně platné právní úpravy lze opětovné oznámení o dlouhodobém pobytu v cizině učinit nejdříve dne 1. 12. 2022.
ODLIŠNÉ PODMÍNKY V SOUVISLOSTI SE ČLENSTVÍM ČR V EVROPSKÉ UNII - V předcházejícím textu jsme se zabývali podmínkami při uplatňování institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině. Současné mezinárodní poměry však umožňují našemu občanovi vyčlenit se z českého systému i jiným způsobem. V takovém případě se nejčastěji jedná o výkon výdělečné činnosti, tj. zaměstnání nebo podnikání, ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo také ve Spojeném království podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 – dále jen Nařízení. V dalším textu budu u všech těchto států uvádět souhrnný pojem „členský stát“. Nicméně, podívejme se na tyto okolnosti nejprve trochu jinak.
Pobyt bez výkonu výdělečné činnosti v členském státě
Nejedná-li se o výkon výdělečné činnosti podle zmíněných Nařízení, pak platí především tyto podmínky:
- nejčastěji jde o turisty nebo studenty,
- dokladem, na základě kterého čerpá český pojištěnec zdravotní péči v členském státě, tedy ve státě s působností Nařízení, je Evropský průkaz zdravotního pojištění (European Health Insurance Card – EHIC). Tento průkaz, případně náhradní doklad – papírové Potvrzení dočasně nahrazující EHIC – vystavuje česká zdravotní pojišťovna.
- na základě tohoto dokladu má český pojištěnec v členském státě nárok na nezbytnou zdravotní péči, tedy na zdravotní péči, která je za stejných podmínek poskytována místním pojištěncům, to znamená i včetně placení případné spoluúčasti (viz dále). Z tohoto důvodu doporučuji při takovém výjezdu sjednání komerčního zdravotního pojištění. Nezbytná zdravotní péče je péče poskytnutá s přihlédnutím k povaze dávek a předpokládané délce trvání pobytu, tedy z lékařského hlediska nezbytná a poskytovaná tak, aby český pojištěnec nebyl nucen odcestovat z členského státu dříve, než zamýšlel, nebo dříve, než je toho schopen. Současně však platí, že se nejedná o cílené vycestování do členského státu za touto péčí.
- pojištěnec zůstává nadále účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění s případnou povinností platit pojistné v České republice.
Pobyt za účelem výkonu výdělečné činnosti
Jinak přistupuje zaměstnavatel k řešení situace, kdy mu zaměstnanec oznámí, že bude pracovat v rámci Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království, kde bude z titulu této své výdělečné činnosti i pojištěn ve smyslu uvedených Nařízení. Zaměstnavatel mu za tímto účelem poskytne neplacené volno. V takovém případě musí zaměstnavatel na základě principu pojištění ve státě, ve kterém je vykonávána výdělečná činnost (a také principu jednoho pojištění), přechodně ukončit pojištění tohoto svého zaměstnance u zdravotní pojišťovny v České republice.
Po dobu výkonu výdělečné činnosti v členském státě je český občan pojištěn v tomto státě, kde jsou společně s ním pojištěni i jeho případní nezaopatření rodinní příslušníci (manželka splňující stanovené podmínky, nezaopatřené děti, registrovaný partner).
Výkon výdělečné činnosti jako rozhodující faktor
Z hlediska povahy a délky pobytu v členském státě upozorňuji na následující: mnozí čeští občané se mylně domnívají, že při krátkodobém pobytu v členském státě (souvisejícím s výkonem výdělečné činnosti) zůstávají pojištěni v českém systému veřejného zdravotního pojištění s povinností placení pojistného a možnost odhlášení ze zdravotního pojištění v ČR existuje pouze při delším „pracovním“ pobytu v tomto státě. Zde musíme rozlišit institut tzv. dlouhodobého pobytu v cizině (viz výše) a pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti. V zásadě platí, že pokud se jedná o dlouhodobý pobyt v cizině (nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců), je český pojištěnec po příslušnou dobu vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění, není povinen platit pojistné, odevzdává EHIC. Výše uvedená Nařízení však mají v jednotlivých členských státech platnost před národními předpisy jednotlivých států, z čehož vyplývá povinnost pojištění v jiném členském státě z důvodu výkonu výdělečné činnosti i po velmi krátkou dobu, tedy i po dobu kratší šesti měsíců.
Placení spoluúčasti
Již bylo uvedeno, že důležitou povinností českých pojištěnců v členských státech je placení stejné spoluúčasti za poskytnutou zdravotní péči jako místními pojištěnci. Na základě Nařízení totiž vstupuje český pojištěnec do režimu zdravotního pojištění platného pro místní pojištěnce navštíveného členského státu. Z této skutečnosti vyplývá i povinnost českých pojištěnců platit spoluúčast za poskytnutou zdravotní péči stejně jako místním pojištěncům. Spoluúčastí rozumíme finanční částku, kterou musí za poskytnutí zdravotní péče pojištěnec sám zaplatit a která mu nebude českou zdravotní pojišťovnou refundována.
Upozorňuji, že spoluúčast (úhrada) pojištěnce za poskytnutou zdravotní péči bývá někdy i dost vysoká. Váš nárok na nezbytnou zdravotní péči nekryje například ani náklady na případnou přepravu zpět do České republiky. Je tedy na českých pojištěncích, aby se u své zdravotní pojišťovny před výjezdem do konkrétního členského státu informovali o možné spoluúčasti, popřípadě o dalších podmínkách, platných při poskytování zdravotní péče v této zemi. Chcete-li se vyhnout nákladům za eventuální spoluúčast a nákladům za případný převoz zpět do České republiky, pak si určitě sjednejte komerční cestovní zdravotní pojištění.
CESTOVNÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ - V členských státech tak mají naši občané jako čeští pojištěnci – turisté nárok na nezbytnou zdravotní péči na účet české zdravotní pojišťovny. V těchto státech máte zajištěn přímý přístup k lékaři, kdy zdravotní péče musí být čerpána ve zdravotnických zařízeních financovaných z veřejných zdrojů, abyste za poskytnutou zdravotní péči nemuseli zbytečně připlácet.
Doporučuji všem občanům, aby si před cestou do zahraničí uzavřeli u některé z pojišťoven cestovní zdravotní pojištění. V rámci pojištění léčebných výloh jsou pak pojištěnci hrazeny náklady na nutnou a neodkladnou zdravotní péči, tj. na takovou zdravotní péči, jejíž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života pacienta a která se nedá odsunout až do doby po návratu pojištěnce zpět do České republiky. V cizích zemích vstupuje český občan do režimu zdravotního pojištění platného pro místní pojištěnce. Z toho pak vyplývá i povinnost českých občanů platit spoluúčast za poskytnutou zdravotní péči jako místním pojištěncům, přičemž v mnoha státech je tato spoluúčast na naše poměry vcelku vysoká. A právě případná spoluúčast bude rovněž hrazena z vašeho cestovního zdravotního pojištění. Z tohoto komerčního pojištění jsou dále placeny nezbytné náklady spojené s převozem pojištěnce do místa jeho trvalého pobytu a v případě jeho úmrtí i náklady na převoz tělesných ostatků.
Za vůbec nejlepší řešení považuji kombinaci zdravotního pojištění českého pojištěnce jako občana státu Evropské unie s cestovním zdravotním pojištěním. Tato varianta umožňuje, že příslušná pojišťovna za vás beze zbytku zaplatí i případnou finančně velmi nákladnou zdravotní péči.
Nároky z Nařízení a nároky z případného komerčního cestovního pojištění
Rozdíl mezi komerčním pojištěním a nárokem z Nařízení spočívá v rozsahu krytí pojistných událostí a v poskytovaných službách.
a) nevýhody nároku z Nařízení ve srovnání s nárokem z komerční pojistky. Nárok z titulu Nařízení nekryje:
- náklady na spoluúčast,
- náklady na převoz do ČR,
- náklady na převoz ostatků.
Při potřebě ošetření nelze využít možnosti asistenční služby.
b) výhody nároku z Nařízení oproti nároku z komerční pojistky:
- vystavení EHIC nebo potvrzení dočasně nahrazujícího EHIC je bezplatné,
- nárok není omezen maximální finanční částkou,
- nárok není omezen na nemoci, které se vyskytnou u osoby poprvé až při pobytu v jiném státě,
- na rozdíl od komerční pojistky jsou lékaři v jednotlivých státech povinni uznávat nárok z Nařízení,
- většinou lze uplatnit nárok i v případě, kdy k úrazu došlo při vysokohorské turistice nebo při jiné rizikové činnosti,
- nárok trvá po celou dobu pojistného vztahu u české zdravotní pojišťovny a lze jej uplatnit i dodatečně.
Proto při každé cestě do států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a Spojeného království doporučujeme vzít sebou kartičku pojištěnce – Evropský průkaz zdravotního pojištění a vyřídit si komerční cestovní pojištění.
Ing. Antonín Daněk







