Podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně za rok 2024

Jestliže byl pojištěnec v roce 2024 ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou (a to třeba i jen po část roku), vztahují se na něj mnohé povinnosti, mezi které patří především oznámení zahájení nebo ukončení podnikání, pravidelné placení záloh, je-li to pro OSVČ povinností, a každopádně podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen Přehled) za tento kalendářní rok. Které povinnosti čekají na podnikatele v roce 2025 v souvislosti s podáním Přehledu?

Povinnost podat Přehled platí pro všechny pojištěnce,

kteří se považují ve zdravotním pojištění za OSVČ podle § 5 písm. b) z. č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a jsou tedy takto vedeni v informačním systému zdravotní pojišťovny. Přehled podává i OSVČ, která v roce 2024 zahájila, ukončila, resp. přerušila svoji samostatnou výdělečnou činnost. Pro daný účel má každá zdravotní pojišťovna svůj formulář, ať už papírový nebo připravený v elektronické podobě na svých webových stránkách. Tyto formuláře jsou v podstatě identické, odlišují se nepatrně, vždy však v levém horním rohu názvem zdravotní pojišťovny a jejím logem. Ve smyslu ustanovení § 13 z. č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) lze příjmy dosažené při výkonu samostatné výdělečné činnosti rozdělovat na spolupracujícího manžela resp. manželku, spolupracující osobu, žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a na člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu. V takovém případě se na spolupracující osobu nahlíží ve zdravotním pojištění jako na OSVČ.

Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP, považuje se ve zdravotním pojištění za OSVČ. Vyměřovacím základem je u OSVČ sazba 50 % daňového základu, přičemž v ustanovení § 3a odst. 3 z.č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou vyjmenovány osoby, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.

Tiskopis Přehled

OSVČ primárně podává Přehled řádný, a to v termínech dále uvedených. Podání opravného Přehledu je v právní úpravě zdravotního pojištění zakotveno v ustanovení § 24 odst. 3 z. č. 592/­1992 Sb. Jestliže dojde ke změně daňového základu, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla.

Při vyplňování Přehledu by OSVČ měla být obzvláště důsledná především tehdy, pokud byla v roce 2024 současně zaměstnána, nebo byla evidována u zdravotní pojišťovny v některé ze „státních kategorií“ anebo i tehdy, pokud byla nemocná alespoň jeden celý kalendářní měsíc.

OSVČ zaškrtne ty kalendářní měsíce, ve kterých nebylo její povinností hradit zálohy na pojistné. Pokud nebyla povinna hradit zálohy po celý rok, zaškrtne políčko označené 1-12. Na Přehledu jsou uváděny dva důvody neplacení záloh: buď zaměstnání nebo nemoc OSVČ.

Na dalším řádku pak OSVČ vyznačí měsíce, ve kterých pro ni nebyl stanoven minimální vyměřovací základ. Pokud nebyla pro ni tato povinnost stanovena po celý rok 2024, zaškrtne políčko označené 1-12. Důvody jsou vyjmenovány pod písmeny a) – f) dle Poučení k tomuto formuláři.

Vyplněním tiskopisu vypočte OSVČ celkovou výši pojistného za rozhodné období kalendářního roku 2024 včetně výše případného doplatku pojistného a stanovení nové zálohy. Nově vypočtená záloha je poprvé splatná od kalendářního měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled. Do úhrnu zaplacených záloh na pojistné se zahrnují platby za rok 2024, provedené do 8. 1. 2025 včetně. Nezahrnují se platby penále, pokut, doplatky na základě dřívějších Přehledů a ani úhrady pojistného za měsíce, v nichž byl pojištěnec v roce 2024osobou bez zdanitelných příjmů.

Následně se porovnává výše zaplacených záloh s celkovou částkou pojistného OSVČ za rok 2024, kdy jsou nejčastěji řešeny tyto varianty:

-    zaplacenými (minimálními) zálohami je dodržen minimální vyměřovací základ, takže se žádný další doplatek neprovádí,

-    výsledkem je doplatek pojistného, splatný do osmi dnů po dni, ve kterém byl, nebo měl být v roce 2025 podán Přehled za rok 2024,

-    OSVČ vznikne přeplatek na pojistném.

Ke vzniku přeplatku dojde typicky tehdy, pokud OSVČ platila v roce 2024 zálohy vyšší než minimum 2 968 Kč, přičemž povinností OSVČ je zaplatit za tento rok pojistné v celkové částce nižší, než je úhrn zaplacených záloh. Anebo také jinak – pokud OSVČ (pro kterou je samostatná výdělečná činnost jediným, nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem příjmů, přičemž musí dodržet minimum) platila po celý rok 2024 minimální zálohy 2 968 Kč, přeplatek za tento rok nevznikne.

Při řešení přeplatku vzniklého při podání Přehledu jsou v praxi aplikovány na základě požadavku OSVČ tyto dvě varianty:

a) vrácení konkrétní částky přeplatku (alespoň 200 Kč) ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy zdravotní pojišťovna přeplatek zjistila, a to buď bezhotovostním převodem na účet, nebo poštovní poukázkou,

b) použití přeplatku pojistného na úhradu zálohy (záloh) na pojistné na další období.

Za žádost o vrácení vzniklého přeplatku pojistného se vždy považuje podání Přehledu zdravotní pojišťovně. OSVČ se někdy nesprávně domnívají, že jim bude vzniklý přeplatek na pojistném vždy vrácen v plné výši. Přeplatek pojistného používá zdravotní pojišťovna na úhradu splatných závazků (dlužné pojistné, penále, pokuty), pokud tyto vůči plátci eviduje. V této souvislosti upozorňujeme, že vzniklý přeplatek může být plátci buď vrácen, nebo použit s jeho souhlasem na (částečnou) úhradu záloh na další období.

V následujících dvou příkladech si ukážeme postup OSVČ při zúčtování roku 2024 v situaci, kdy OSVČ platila minimální zálohy 2 968 Kč a podle dosaženého daňového základu neprovádí, resp. provádí úhradu doplatku pojistného.

Příklad 1

OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (SVČ) po celý kalendářní rok 2024, za který vykázala daňový základ 480 404 Kč.

Pojistné za rok 2024:

P = 0,135 × 0,5 × 480 404 = 32 428 Kč

OSVČ hradila v roce 2024 měsíčně minimální zálohy 2 968 Kč, na zálohách tak bylo zaplaceno 35 616 Kč (12 × 2 968). Úhrnem zaplacených minimálních záloh je dodrženo minimum platné pro OSVČ, doplatek se neprovádí. Stejně by OSVČ postupovala i v situaci, kdyby za rok 2024 například vykázala záporný daňový základ.

Příklad 2

OSVČ vykonávala SVČ po celý rok 2024, platila minimální zálohy 2 968 Kč. Dosáhla daňový základ 1 420 887 Kč.

Pojistné za rok 2024 činí 95 910 Kč (0,135 × 0,5 × 1 420 887). Doplatek představuje částku 60 294 Kč (95 910 – 35 616) a měsíční záloha na rok 2025, placená od měsíce podání Přehledu, pak 7 993Kč (95 910: 12). V takových (a obdobných) případech lze případně požádat o snížení placené zálohy – viz dále.

TERMÍNY PRO PODÁNÍ PŘEHLEDU OSVČ ZA ROK 2024

Pro podání Přehledu za rok 2024 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

-    do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2024 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2025.

-    pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může OSVČ podat Přehled do 1. 8. 2025.

Do 8. 4. 2025 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2025 je státním svátkem, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 2. 6. 2025.

Podá-li OSVČ Přehled dříve než v těchto nejzazších termínech, pak je povinna uhradit případný doplatek pojistného do osmi dnů ode dne skutečného podání Přehledu.

Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurs.

Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2024 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2024), podává Přehled za rok 2024 oběma zdravotním pojišťovnám.

Přehled zdravotní pojišťovně nepodává OSVČ, která byla v roce 2024 relevantně činná v paušálním režimu.

Zdravotní pojišťovna na žádost OSVČ poměrně sníží výši zálohy na pojistné,

a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti (měsíční zisk), nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než měsíční zisk připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze v roce 2025 provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bude nebo měl být podán Přehled v roce 2026.

Pokud OSVČ podá Přehled za rok 2024 například v měsíci dubnu 2025 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2026.

SANKCE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY V PŘÍPADĚ NEPODÁNÍ PŘEHLEDU - Nepodá-li OSVČ Přehled v termínech výše uvedených, bude se zdravotní pojišťovna domáhat svého zákonného nároku, neboli bude po OSVČ předložení Přehledu požadovat. Nejprve zřejmě osloví všechny OSVČ dlužící Přehled s tím, aby tento ve stanovené lhůtě dodaly, v této fázi zpravidla bez sankčního postihu. Pokud se tento krok nesetká s adekvátní odezvou, to znamená, že OSVČ Přehled nedodá, může zdravotní pojišťovna – opírajíce se o příslušnou legislativu – začít v předmětné záležitosti spolupracovat s jinými institucemi, například se správami sociálního zabezpečení nebo s finančními úřady, jejichž prostřednictvím lze potřebné údaje (tedy daňový základ OSVČ za rok 2024) získat.

Pokud zdravotní pojišťovna po vyčerpání těchto možností (pokud je využije) nedospěje u OSVČ ke kýženému výsledku, to znamená, že údaje o daňovém základu nezíská, může podle ustanovení § 25a z.č. 592/­1992 Sb. stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, pokud byla OSVČ v dříve zaslané písemné výzvě k předložení Přehledu na tento následek upozorněna.

Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Těmito podklady tedy mohou být například právě údaje získané od státních institucí (viz výše). Pokud zdravotní pojišťovna takové údaje neobdrží, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše příjmů OSVČ za to, že jejím měsíčním příjmem (pro daný účel vyměřovacím základem) je částka odpovídající 50 % z 1,5 násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného.

V této souvislosti lze konstatovat, že stanovení pravděpodobné výše pojistného není pro OSVČ příliš „výhodné“, neboť za rok 2024 představuje toto pravděpodobné pojistné u OSVČ měsíčně 4 115 Kč včetně penále.

Stanovením pravděpodobné výše pojistného není ve zdravotním pojištění nijak dotčena povinnost OSVČ podat Přehled včetně možnosti zdravotní pojišťovny uložit pokutu za porušení zákona. Pokud OSVČ následně požadovaný Přehled předloží, zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.

Za nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 24 odst. 2 a 3 zákona 592/­1992 Sb., tedy v případě nepodání nebo opožděného podání řádného nebo opravného Přehledu, může být OSVČ uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.

Je nepochybné, že základní povinností OSVČ je řádné placení záloh na pojistné. V případě placení záloh opožděně nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, eventuálně jejich neplacením OSVČ závažným způsobem porušuje tuto důležitou povinnost a důsledkem tohoto nezodpovědného počínání je vznik dlužného pojistného a penále. Na rozdíl od možnosti uložení pokuty jsou zdravotní pojišťovny povinny tyto evidované pohledávky vyměřovat a v případě nezaplacení vymáhat. Výjimkou je pouze aktuální dlužné pojistné do 200 Kč a penále nepřevyšující 100 Kč za kalendářní rok.

Ing. Antonín Daněk

§ 24 zákona č. 592/1992 Sb.

(1) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez zdanitelných příjmů je povinna při plnění oznamovací povinnosti sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo. Osoba samostatně výdělečně činná je dále povinna sdělit své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, má-li ho přiděleno, a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného nebo jeho záloh. Tyto údaje je tato osoba povinna doložit. Osoba samostatně výdělečně činná, která podle zvláštního právního předpisu účtuje v hospodářském roce, je povinna vždy do 31. března kalendářního roku oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude podávat daňové přiznání, pokud tak učiní později než k tomuto datu.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná, s výjimkou osoby, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tento kalendářní rok předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o výši daňového základu, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3a a pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost uvést v přehledu. Povinnost podat přehled příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku má osoba samostatně výdělečně činná i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové přiznání podávat. Na přehled podaný osobou, která byla aspoň po část kalendářního roku poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období není rovna paušální dani, před uplynutím lhůty pro podání přehledu o výši daňového základu podle věty první se hledí, jako by byl podán v poslední den této lhůty.

(3) Změní-li se dodatečně údaje oznámené podle odstavců 1 a 2, jsou tyto osoby povinny ohlásit změny do osmi dnů ode dne, kdy se o nich...