Podávání
kontrolního
hlášení
1. Kdo je povinen podat kontrolní hlášení
2. Kdo není povinen podat kontrolní hlášení
3. Co se do kontrolního hlášení neuvádí
4. Způsob podání kontrolního hlášení
5. Lhůty pro podání kontrolního hlášení
6. Druh kontrolního hlášení
7. Vykazování oprav do kontrolního hlášení
8. Nesprávné uvedení daně za jiné zdaňovací období (§ 104)
9. Následky za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením (§ 101h)
10. Způsob vyplnění údajů do kontrolního hlášení
11. Vysvětlivky k vybraným položkám kontrolního hlášení
S účinností od 1. ledna 2023 došlo v zákonu o DPH k několika úpravám souvisejícím s podávání kontrolního hlášení. Jak právní úprava nově řeší situaci, kdy nebylo ve stanovené lhůtě podáno kontrolní hlášení? Jaké změny nastaly v oblasti pokut?
První úprava řeší situaci, kdy nebylo ve stanovené lhůtě podáno kontrolní hlášení. V takovém případě vyzve správce daně plátce k jeho podání. Na tuto výzvu je plátce povinen reagovat pouze prostřednictvím kontrolního hlášení. Nelze reagovat jiným způsobem, například dopisem, vysvětlením apod.
Dále došlo k zásadní úpravě lhůty pro reakci plátce na výzvu. Nově je tato lhůta prodloužena. Plátce je neúplné údaje povinen změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit do 17 dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky nebo do 5 pracovních dnů od oznámení výzvy, není-li doručováno do datové schránky. Lhůta 5 pracovních dnů od oznámení výzvy zůstala zachována pro ostatní způsoby doručování, například předáním pracovníkem správce daně.
Bylo upraveno, že není možné uložit pokutu plátci, kterému nevznikla povinnost podat kontrolní hlášení a který prostřednictvím kontrolního hlášení správci daně sdělil, že povinnost podat kontrolní hlášení neměl.
Pro určité plátce byla snížena pokuta. Jedná se o plátce, který je fyzickou osobou, společnost s ručením omezeným s jedním společníkem, který je rovněž fyzickou osobou, nebo plátce, jehož zdaňovacím obdobím ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, je kalendářní čtvrtletí. Těmto osobám bude uložena pokuta ve výši 5 000 Kč namísto 10 000 Kč, ve výši 15 000 Kč namísto 30 000 Kč a 25 000 Kč namísto 50 000 Kč.
V případě společnosti s ručením omezeným je možné, aby se poloviční výše pokuty aplikovala při splnění jedné z podmínek – čtvrtletní zdaňovací období nebo se jedná o společnost s ručením omezeným, která má jednoho společníka, fyzickou osobu.
Stávající úprava vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč se nově rozšířila i na pokutu ve výši 10 000 Kč, resp. 5 000 Kč v případě fyzických osob a společností s ručením omezeným s jedním společníkem, který je fyzickou osobou, anebo plátců, jejichž zdaňovacím obdobím ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, je kalendářní čtvrtletí.
Kontrolní hlášení je specifické daňové tvrzení. Údaje, které je plátce povinen uvádět v kontrolním hlášení vycházejí především z evidence pro účely daně z přidané hodnoty, které je plátce povinen vést podle § 100 nebo § 100a zákona o DPH.
1. Kdo je povinen podat kontrolní hlášení
Kontrolní hlášení je povinen podat plátce. Jedná se o plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo který přijal úplatu (přijal zálohu) přede dnem uskutečnění tohoto plnění, ze které vznikla povinnost přiznat daň – vazba na ř. 1, 2 nebo 25 daňového přiznání.
Stejně tak je povinen podat kontrolní hlášení plátce, pokud přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo z úplaty, kterou přede dnem uskutečnění tohoto plnění poskytl – vazba na ř. 3–6, 9–13 daňového přiznání.
Jedná se o plátce, kterému vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 2, 3 zákona o DPH nebo § 108 odst. 4 písm. a) – plátce, který pořídí zboží v tuzemsku z jiného členského státu, plátce, kterému je osobou neusazenou v tuzemsku poskytnuta služba podle § 9 až § 10d zákona o DPH, dodáno zboží s instalací nebo montáží, nebo dodáno zboží soustavami nebo sítěmi. Povinnost podat kontrolní hlášení má také plátce, kterému je osobou neusazenou v tuzemsku, která není registrovaná jako plátce, dodáno zboží s místem plnění v tuzemsku a plátce, kterému je poskytnuto plnění v režimu přenesení daňové povinnosti.
Povinnost podat kontrolní hlášení má také plátce, který uplatňuje nárok na odpočet daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce – ř. 40 a 41 daňového přiznání (např. oprava odpočtu daně).
Kontrolní hlášení je dále povinen podat plátce, který uskutečňuje plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato. Povinnost podat kontrolní hlášení se v tomto případě týká zcela specifických případů. Tato povinnost se vztahuje na plátce, který přijal od osoby, která jedná jménem a na účet jiné osoby zprostředkovatelskou službu, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata, u kterého se plátce, který zlato vyrobí nebo přemění na investiční zlato, rozhodl uplatnit daň. Povinnost podat kontrolní hlášení se týká také plátce, který nakoupil investiční zlato, u kterého se plátce, který toto investiční zlato vyrobil, nebo zlato přeměnil na investiční zlato, při jeho dodání rozhodl uplatnit daň. Dále se tato povinnost týká plátce, který dodává investiční zlato osvobozené od daně a který má nárok na odpočet daně v plné výši při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zlata, které není investičním zlatem, a které následně plátce nebo jím zmocněná osoba přemění na investiční zlato, nebo při nakoupení služby, která spočívá ve změně formy, hmotnosti nebo ryzosti zlata, včetně investičního zlata.
Povinnost podat kontrolní hlášení má také plátce, který investiční zlato vyrobil nebo přeměnil na investiční zlato a má nárok na odpočet daně v plné výši při nakoupení, pořízení zboží z jiného členského státu nebo dovozu zboží nebo služby, které přímo souvisí s výrobou investičního zlata nebo přeměnou zlata na investiční zlato.
Pro plátce, který je obchodníkem, je dodání investičního zlata v tuzemsku osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně a osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně je také pořízení investičního zlata z jiného členského státu a dovoz investičního zlata. Proto se povinnost podávat kontrolní hlášení na obchodníka s investičním zlatem nevztahuje.
Skupina
Za skupinu spojených osob podle § 5a zákona o DPH podává kontrolní hlášení zastupující člen skupiny.
Osoby podnikající na základě smlouvy o společnosti
Kontrolní hlášení podává každý společník samostatně sám za sebe a v něm vykazuje veškeré požadované údaje týkající se jeho činnosti v rámci společnosti i mimo ni samostatně.
Insolvence
Pokud se plátce nachází v insolvenčním řízení, podává kontrolní hlášení insolvenční správce. V takovém případě insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, ale pouze tehdy, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, tj. v době od prohlášení konkurzu.
2. Kdo není povinen podat kontrolní hlášení
Kontrolní hlášení není povinen podat podnikatel, který není plátcem. Kontrolní hlášení nepodává ani identifikovaná osoba. Kontrolní hlášení také nepodává plátce, který za sledované období neuskutečnil žádné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nepřijal úplatu na zdanitelné plnění, nepřijal zdanitelné plnění ani neposkytl úplatu, ani neuplatňuje nárok na odpočet daně z dříve uskutečněných plnění, nepořídil zboží z jiného členského státu, nebo nepřijal služby od neusazené osoby. Kontrolní hlášení nepodává ani plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, například dlouhodobý nájem pro neplátce.
Pokud plátci nevznikne z těchto uvedených důvodů povinnost podat za zdaňovací období kontrolní hlášení, tak nulové kontrolní hlášení není povinen podat. Pokud však finančnímu úřadu nulové kontrolní hlášení podá, finanční úřad ho přijme.
3. Co se do kontrolního hlášení neuvádí
Do kontrolního hlášení plátce neuvádí dovoz zboží (ř. 7, 8 daňového přiznání), dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně podle § 64 (ř. 20 daňového přiznání – uvádí se v souhrnném hlášení), vývoz zboží (ř. 22 daňového přiznání) a poskytnutí služeb osobě povinné k dani s místem plnění v jiném členském podle § 9 odst. 1 zákona o DPH (ř. 21 daňového přiznání – uvádí se v souhrnném hlášení).
Z ostatních plnění se do kontrolního hlášení neuvádějí dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (ř. 23), vybraná plnění (ř. 24), ostatní uskutečněná zdanitelná plnění, která se uvádějí na ř. 26 daňového přiznání, zjednodušený postup při dodání zboží formou třístranného obchodu prostřední osobou (ř. 30,31), dovoz zboží osvobozený od daně podle § 71g (ř. 32), nárok na odpočet daně při dovozu zboží, u kterého je správcem daně celní úřad (ř. 42), nárok na odpočet daně (ř. 43, 44), korekce odpočtů podle § 75, § 77, § 79 až 79e (ř. 45), hodnoty pořízeného dlouhodobého majetku a dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností (ř. 47), plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (ř. 50), údaje o krácení odpočtu daně podle § 76 (ř. 51–53), úpravy odpočtu daně podle § 78 a násl. (ř. 60), vrácení daně podle § 84 (ř. 61).
Pokud má plátce povinnost podat negativní daňové přiznání nebo v případě, že do daňového přiznání uvádí údaje, které se do kontrolního hlášení neuvádějí, kontrolní hlášení nepodává.
4. Způsob podání kontrolního hlášení
Plátce je povinen podat kontrolní hlášení elektronicky pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo s ověřenou identitou podatele takovým způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky, nebo dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu. Pokud není podání kontrolního hlášení učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.
Při podání kontrolního hlášení prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení musí být toto dodatečné potvrzení učiněno ve lhůtě pěti dnů, a to tak že musí být učiněno ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení, tedy do 25. dne po skončení kalendářního měsíce, nebo do 25. dne po skončení čtvrtletí.
5. Lhůty pro podání kontrolního hlášení
Při podávání kontrolního hlášení se rozlišuje, zda kontrolní hlášení podává právnická osoba nebo fyzická osoba.
Právnická osoba je povinna podat kontrolní hlášení do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Tato povinnost se týká právnické osoby bez ohledu na to, jaké má zdaňovací období. To znamená, že u právnické osoby, která má měsíční zdaňovací období se údaje uvedené v kontrolním hlášení shodují s příslušnými řádky daňového přiznání, u právnické osoby, která má čtvrtletní zdaňovací období, se s příslušnými řádky daňového přiznání k dani z přidané hodnoty shoduje součet tří kontrolních hlášení, podaných za dané čtvrtletí.
Fyzická osoba, plátce, je povinna podat kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Fyzická osoba plátce, který má měsíční zdaňovací období podává kontrolní hlášení do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, plátce, fyzická osoba, který má čtvrtletní zdaňovací období do 25 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí.
Pokud je kontrolní hlášení podáváno za část období ve speciální lhůtě, například v insolvenčním řízení nebo při řešení pozůstalosti plátce, uvede plátce v záhlaví kontrolního hlášení časové rozmezí „od – do“, za které kontrolní hlášení podává.
Pokud připadne konec lhůty pro podání kontrolního hlášení na sobotu, neděli nebo státní svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
V případě, že vznikne povinnost podat kontrolní hlášení nově registrovaným plátcům, a tito plátci nebudou po celé zdaňovací období plátcem, tak uvedou v záhlaví kontrolního hlášení celé měsíční zdaňovací období, za jehož část kontrolní hlášení podávají.
V případě, že se osoba povinná k dani nezaregistruje včas za plátce, tak za období od kdy se stala podle zákona plátcem, ale nebyla registrovaná jako plátce, podá opožděně řádná kontrolní hlášení. Plátce, který se včas nezaregistroval, nepoužije zpětně režim přenesení daňové povinnosti. Režim přenesení daňové povinnosti zpětně nepoužije ani plátce, příjemce zdanitelného plnění.
6. Druh kontrolního hlášení
Kontrolní hlášení je řádné, opravné a následné. Plátce vždy označí, o jaký druh kontrolního hlášení se jedná. Věcně se nijak neliší, plátce vždy podává kontrolní hlášení kompletní se všemi údaji. Odlišují se pouze lhůtou, ve které jsou podána. Ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení podává plátce řádné kontrolní hlášení.
Toto řádné kontrolní hlášení je možné nahradit ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení opravným kontrolním hlášením. V opravném kontrolním hlášení uvede plátce znovu všechny údaje za období, za které ho podává a k řádnému kontrolnímu hlášení předloženému před opravným kontrolním hlášením se nepřihlíží.
Pokud plátce po uplynutí lhůty po podání řádného kontrolního hlášení zjistí, že v řádném kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, nebo pokud byl vyzván k podání následného kontrolního hlášení správcem daně, je povinen do pěti pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů, nebo po vyzvání správcem daně podat následné kontrolní hlášení.
V následném kontrolním hlášení uvede plátce také všechny údaje za předmětné období s promítnutím oprav. Není přípustné, aby následné kontrolní hlášení zahrnovalo pouze rozdílné údaje proti dříve podanému kontrolnímu hlášení.
Po podání následného kontrolního hlášení může plátce podat jakékoliv množství dalších následných kontrolních hlášení. V každém musí znovu uvést vždy všechny údaje za předmětné období, nikoliv pouze rozdíl.
7. Vykazování oprav do kontrolního hlášení
Plátce uvádí v kontrolním hlášení také opravy. Jedná se o opravy, které se týkají opravy základu daně nebo jen výše daně. Opravy, které nemají vliv na souvisejícího obchodního partnera a nemají vliv na změnu daňového dokladu a uvedeného zdanitelného plnění (např. změna evidenčního čísla dokladu apod.) se do kontrolního hlášení neuvádějí.
Oprava základu daně podle § 42 a oprava odpočtu daně podle § 74
Pokud plátce provádí opravu základu daně a výše daně podle § 42 zákona o DPH (například při reklamaci), je v případě, že byl povinen u původního zdanitelného plnění vystavit daňový doklad, povinen vystavit opravný daňový doklad, a tento opravný daňový doklad je povinen do patnácti dnů ode dne nastalých skutečností rozhodných pro provedení opravy základu daně odeslat příjemci plnění.
Oprava základu daně je samostatným zdanitelným plněním, do kontrolního hlášení se uvede rozdíl mezi opraveným a původním základem daně a rozdíl mezi opravenou a původní daní.
Oprava se v kontrolním hlášení provede v té části, ve které bylo uvedeno původní zdanitelné plnění. Pokud plátce opravou snižuje základ daně a daň, uvede se před hodnotu rozdílu záporné znaménko.
Pokud má oprava jiný daňový režim, než mělo původní zdanitelné plnění, uvede se do té části kontrolního hlášení, kterému daňový režim opravy odpovídá. Datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum povinnosti přiznat daň se uvede podle § 42 odst. 3 zákona o DPH v návaznosti na to, zda plátce opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu, nebo snižuje daň na výstupu. U plátce příjemce zdanitelného plnění se provede oprava odpočtu daně podle § 74 zákona o DPH.
Poskytovatel plnění uvede opravu základu daně jako samostatné zdanitelné plnění v daňovém přiznání a v kontrolním hlášení za období, ve kterém se považuje za uskutečněnou.
V případě, že je snižován základ daně a plátce je povinen vystavit opravný daňový doklad, uvede se oprava základu daně v daňovém přiznání a v kontrolním hlášení za období, ve kterém plátce opravný daňový doklad odeslal příjemci plnění. To neplatí v případě oprav provedených podle § 42 odst. 1 písm. b) až d) zákona o DPH, tedy při opravě základu daně při vrácení spotřební daně, pokud nedojde k dodání zboží s povinností odkupu nebo při vrácení zálohy, ze které vznikla povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo.
V kontrolním hlášení uvede plátce poskytovatel plnění do položky datum uskutečnění zdanitelného plnění („DUZP“), datum povinnosti přiznat daň („DPPD“) nebo datum uskutečnění osvobozeného plnění („DUP“) den uvedený na opravném daňovém dokladu jako den rozhodný pro provedení opravy základu daně.
Příjemce plnění, kterému byl snížen základ daně je podle § 74 zákona o DPH je povinen provést opravu odpočtu daně za období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro provedení opravy odpočtu daně dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
Za předpokladu, že se o opravě odpočtu daně příjemce plnění dozvěděl v období, ve kterém opravný daňový doklad, vystavený poskytovatelem plnění, obdržel, uvede do souvisejícího kontrolního hlášení a položek el. formuláře jako datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum povinnosti přiznat daň ten datum uskutečnění zdanitelného plnění, který je uveden na opravném daňovém dokladu jako den rozhodný pro provedení opravy základu daně.
Pokud má oprava základu daně, provedená poskytovatelem plnění, u příjemce plnění za následek zvýšení odpočtu daně, je příjemce plnění oprávněn tuto opravu provést v daňovém přiznání a kontrolním hlášení nejdříve za zdaňovací období, ve kterém mu byl doručen opravný daňový doklad.
Oprava výše daně v jiných případech podle § 43 (chyby a omyly)
Plátce může také provádět opravu výše daně podle § 43 zákona o DPH. Jedná se o opravu chyby nebo omylu. V tomto případě platí, že obdobně jako se tato oprava provádí v dodatečném daňovém přiznání, uvádí se do následného kontrolního hlášení za příslušné období, ke kterému se vztahuje.
V kontrolním hlášení opraví plátce tu část, ke které se oprava vztahuje.
Následné kontrolní hlášení podává plátce vždy úplné se všemi údaji za předmětné období s promítnutím oprav.
Oprava výše daně za dlužníky v insolvenčním řízení podle § 44
Novelou zákona o DPH účinnou od 1. 4. 2019 bylo ustanovení § 44 zákona o DPH zrušeno. Z přechodných ustanovení ale vyplývá, že plátce postupuje podle původního § 44 zákona o DPH u opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, pokud související insolvenční řízení, ve kterém soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, bylo zahájeno před 1. 4. 2019.
Opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení podle § 44 zákona o DPH se uvádějí do řádného kontrolního hlášení. Tyto opravy se považují za samostatná zdanitelná plnění. Opravy provedené věřitelem se uvádějí k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém byly opravný daňový doklad nebo písemné oznámení doručeny dlužníkovi.
Plátcem musí být ke kontrolnímu hlášení přiloženy kopie souvisejících daňových dokladů.
Plátce, který je dlužníkem má povinnost upravit související odpočet daně v období, kdy mu byl doručen opravný daňový doklad nebo písemné oznámení vydané věřitelem.
V těchto případech se opravuje pouze daň z přidané hodnoty. Oprava se netýká základu daně za opravovaná zdanitelná plnění.
Oprava základu daně a související daně v případě nedobytné pohledávky (§ 46 a násl.)
Novelou zákona o DPH byla od 1. 4. 2019 podle § 46 zákona o DPH rozšířena možnost provedení opravy základu daně a související daně v případě nedobytných pohledávek.
Podle tohoto ustanovení se postupuje v případech, kdy skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, např. zahájení exekuce nebo zahájení insolvenčního řízení nastaly od 1. 4. 2019, a to i v případě, že se původní zdanitelné plnění uskutečnilo před účinností novely zákona o DPH.
Oprava základu daně u nedobytné pohledávky se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které plátce vykazuje v daňovém přiznání a v kontrolním hlášení za období, kdy je považováno za uskutečněné.
V kontrolním hlášení se vykazují samostatně opravy ve výši základu daně (a daně) stanovené z neobdržené úplaty za související zdanitelné plnění.
Věřitel: Do položky „DPPD“ datum povinnosti přiznat daň v části A.4. řádného kontrolního hlášení, resp. datum uskutečnění zdanitelného plnění, uvede plátce v případě snížení základu daně, den doručení opravného daňového dokladu. V případě zvýšení základu daně uvede plátce den, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně.
Dlužník: Vyplnění položky „DPPD“ datum povinnosti přiznat daň v části B.2. řádného kontrolního hlášení. Dlužník je při snížení základu daně povinen podle § 74a zákona o DPH snížit uplatněný odpočet daně za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro provedení opravy odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
Do položky „DPPD“ datum povinnosti přiznat daň v části B.2. řádného kontrolního hlášení uvede datum přijetí opravného daňového dokladu, za předpokladu, že se o opravě odpočtu daně dozvěděl v období, ve kterém opravný daňový doklad, vystavený poskytovatelem plnění, obdržel.
Zvýšení odpočtu daně. Pokud nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy následného zvýšení základu daně a příslušné daně (po předchozím snížení) v případě nedobytné pohledávky, je dlužník oprávněn provést opravu odpočtu daně nejdříve za období, ve kterém mu byl doručen opravný daňový doklad.
Do souvisejícího kontrolního hlášení a položky el. formuláře „datum povinnosti přiznat daň“ uvede dlužník den, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy zvýšení základu daně a daně.
8. Nesprávné uvedení daně za jiné zdaňovací období (§ 104)
Plátce uvádí v kontrolním hlášení vždy pouze ty údaje, které uvádí v příslušném období v daňovém přiznání. Pokud je plátce povinen podat dodatečné daňové přiznání, je povinen podat také následné kontrolní hlášení, a to jak za zdaňovací období, do kterého skutečnosti rozhodné pro stanovení daně příslušely, tak i za zdaňovací období, do kterého byly nesprávně promítnuty.
9. Následky za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením (§ 101h)
Z § 101h zákona o DPH vyplývají postihy pro případy, kdy plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě.
Pokutu 1 000 Kč je povinen uhradit plátce, pokud podá kontrolní hlášení po stanovené lhůtě, aniž k tomu byl správcem daně vyzván – pro opožděné podání kontrolního hlášení neplatí pětidenní lhůta bez stanovení pokuty podle § 250 daňového řádu.
Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, správce daně ho vyzve k jeho podání v náhradní lhůtě do pěti dnů od oznámení výzvy. Důležité je, že se vysloveně nejedná o pracovní dny, ale jedná se o kalendářní dny.
Pokud plátce v této náhradní lhůtě kontrolní hlášení podá, přesto mu vznikne povinnost uhradit pokutu ve výši 10 000 Kč, s výjimkou případu, kdy mu povinnost podat kontrolní hlášení nevznikla.
Pokud plátce nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění údajů nebo potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, má povinnost uhradit pokutu ve výši 30 000 Kč, v případě, že plátce nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně, je povinen uhradit pokutu ve výši 50 000 Kč.
Pokuta ve výši 1 000 Kč za pozdní podání kontrolního hlášení, aniž byl plátce k jeho podání vyzván nebo ve výši 10 000 Kč (5 000 Kč) poté, co byl vyzván, a kontrolní hlášení podal v náhradní lhůtě, není plátci udělena, pokud se jedná o první pozdní podání v kalendářním roce.
Plátci, který je fyzickou osobou, společnosti s ručením omezeným s jedním společníkem, který je rovněž fyzickou osobou, nebo plátci, jehož zdaňovacím obdobím ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, je kalendářní čtvrtletí, je uložena pokuta ve výši 5 000 Kč namísto 10 000 Kč, ve výši 15 000 Kč namísto 30 000 Kč a 25 000 Kč namísto 50 000 Kč.
