Podíly na zisku z hlediska daně z příjmů FO

Zákon o daních z příjmů v § 8 odst. 1 písm. a) stanoví mimo jiné, že příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1, tj. ze závislé činnosti, nebo § 7 odst. 1 písm. d), tj. podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku, jsou podíly na zisku obchodní korporace. Kdo a za jakých podmínek může obdržet podíl na zisku?

Podle § 34 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, zisk a jiné vlastní zdroje lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak. Podíl na zisku může tedy obdržet nejen společník obchodní společnosti, ale i jiná osoba (často zaměstnanec), pokud tak stanoví společenská smlouva.

Podíl na zisku obchodní korporace

plynoucí ze zdrojů na území České republiky je zdaňován zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona ve výši 15 %. Zákon v § 36 odst. 2 stanoví mimo jiné, že za podíly na zisku pro účely tohoto zákona se:

•    považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva,

•    nepovažuje zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku.

Podle § 38d zákona se daň podle § 36 vybírá srážkou, kterou je povinen provést plátce daně. Podle § 38d odst. 2 u příjmů plynoucích z podílů na zisku uvedených v § 36, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. U příjmů z podílů na zisku plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty.

Podle § 38d odst. 3 zákona je plátce daně povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku daně.Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude podle § 38d odst. 5 zákona na něm vymáhána jako jeho dluh.

Plynou-li výše uvedené příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou v souladu s § 8 odst. 4 zákona, nesnížené o výdaje, základem (dílčím základem) daně a poplatník je uvede do daňového přiznání.

Výše uvedený způsob zdanění se však nevztahuje na podíly na zisku vyplácené společníkům veřejné obchodní společnosti a komplementářům komanditní společnosti, a to z důvodů předvětí § 8 odst. 1, kdy za příjmy z kapitálového majetku jsou označeny pouze příjmy, které nejsou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d).

Výjimkou je také podíl na zisku vyplacený zaměstnanci obchodní korporace z titulu odvedené práce, který je i nadále příjmem podle § 6 zákona, též v návaznosti na předvětí § 8 odst. 1 zákona (tj. případně i jednateli, kdy daný příjem bude příjmem podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona). Z příjmů za práci bude sražena záloha na daň v souladu s § 38h zákona.

Příklad 1

Valná hromada s.r.o. dne 15. 6. rozhodla, že podíl na zisku ve výši 500 000 Kč za minulý rok bude společníkovi s.r.o. vyplácen postupně tak, že 20. 7. a 20. 8. bude vždy vyplaceno 100 000 Kč a 30. 9. bude vyplaceno zbývajících 300 000 Kč. Otázkou je, jak se bude postupovat v případě zdanění vyplaceného podílu na zisku.

Zákon o daních z příjmů v § 38d odst. 2 stanoví mimo jiné, že u příjmů plynoucích z podílů na zisku uvedených v § 36, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku.

To znamená, že 20. 7. a 20. 8. bude muset plátce daně při výplatě části podílu na zisku srazit vždy částku 15 000 Kč a 15. 9. srazit zbývající částku 45 000 Kč.

Příklad 2

Družstvo vyplatilo podíly na zisku z členství v družstvu pouze těm členům, kteří v družstvu pracují v rámci pracovně právního vztahu. Výše podílů byla závislá na jejich pracovním výkonu a odpracované době. Otázkou je, zda má družstvo podíly zdanit srážkou podle § 36 zákona při výplatě.

Podíly na zisku, které družstvo vyplatilo členům, kteří v družstvu pracují, a to v návaznosti na jejich pracovní výsledky jsou v daném případě příjmem podle § 6 odst. 1 zákona. Zákon v předvětí k § 8 stanoví, že o příjem z kapitálového majetku se jedná, jen pokud nejde o příjmy podle § 6 zákona. Z příjmů za práci musí družstvo srazit zálohu na daň v souladu s § 38h zákona.

Příklad 3

Členové družstva zaměstnanci mají právo na podíl na zisku, který si rozdělují podle schváleného postupu, tj. část zisku ve výši 30 % se rozdělí mezi členy družstva v poměru hrubých mezd za období, za které se zisk rozděluje a 70 % zisku se rozdělí mezi členy družstva podle jejich splněné vkladové povinnosti. Otázkou je, jak se postupuje z hlediska daně z příjmů.

Podíly na zisku, které družstvo vyplatilo členům družstva v návaznosti na jejich pracovní výsledky, tj. 30 % podíl na zisku, jsou v daném případě příjmem podle § 6 odst. 1 zákona, ze kterého družstvo srazí zálohu na daň podle § 38h zákona. Zákon v předvětí k § 8 stanoví, že o příjem z kapitálového majetku se jedná, jen pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 zákona.

Podíly na zisku, které družstvo vyplatilo členům družstva v návaznosti na jejich splacené vklady, tj. 70 % podíl na zisku, jsou v daném případě příjmem podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona, který podléhá srážkové dani podle § 36 zákona ve výši 15 %.

Příklad 4

Družstvo má cca 150 členů z toho je asi polovina členů současně v družstvu zaměstnána. Členové družstva vlastní členský podíl. V případě dobrého hospodářského výsledku je rozhodnuto vyplatit podíly na zisku, jejichž výše je stanovena v procentech z členského podílu, část je vyplacena i zaměstnancům a dalším osobám, kteří podíl na družstvu nemají. Otázkou je, jak se postupuje z hlediska daně z příjmů.

Podíly na zisku vyplacené zaměstnanci družstva, který nemá na družstvu podíl, za práci v družstvu, jsou příjmem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona.

Pokud jde o člena družstva, který není zaměstnancem, jsou podíly na zisku příjmem podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona, který podléhá srážkové dani podle § 36 ve výši 15 %.

Podíly na zisku vyplacené členovi i nečlenovi družstva, kteří nejsou zaměstnanci (nebo jsou zaměstnancem s tím, že podíl na zisku jim není vyplacen z titulu vykonané práce pro družstvo), jsou příjmem podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona, který podléhá srážkové dani podle § 36 ve výši 15 %.

Příklad 5

Jednatel s.r.o. podepsal u společnosti s ručením omezeným prohlášení, každý měsíc pobírá 10 tis. Kč jako odměnu jednatele, ze které je odváděno sociální a zdravotní pojištění a daň. Dále je mu jednorázově vyplacen podíl na zisku ve výši 150 tis. Kč za práci pro společnost. Otázkou je, zda se musí příjem rozdělit, na odměnu jednatele použít daň zálohovou jako obvykle a podíl na zisku zdanit srážkovou daní podle § 36 zákona.

Podle § 34 odst. 1 zákona o obchodních korporacích podíl na zisku lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak. Z uvedeného ustanovení zákona o obchodních korporacích je zřejmé, že právo na podíl na zisku obchodní korporace mají i jiné osoby než členové obchodní korporace, tj. i jednatel s.r.o.

Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů jsou příjmem z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1mimo jiné i podíly na zisku obchodní korporace.

Obdržel-li jednatel obchodní společnosti za práci pro tuto společnost podíl na zisku, jde o příjem podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona, tj. odměna člena orgánu právnické osoby, tedy příjem ze závislé činnosti.

V daném případě se nejedná o příjem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona, u kterého se uplatní daň srážkou podle § 36 zákona. Obchodní společnost musí oba příjmy jednatele sečíst, a z celkové částky 160 tis. Kč musí obchodní společnost srazit zálohu na daň z příjmu ze závislé činnosti podle § 38h zákona.

Samostatný základ daně pro podíly na zisku ze zahraničí

Počínaje r. 2021 § 8 odst. 9 zákona stanoví, že příjem podle odstavce 4 nebo úrok nebo jiný výnos ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele plynoucí ze zdrojů v zahraničí lze zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a. Zahrne-li se takový příjem do tohoto základu daně, zahrnou se do tohoto základu daně veškeré příjmy podle věty první. Tyto příjmy se nesnižují o výdaje s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f), u kterých se postupuje obdobně podle odstavců 6 a 7.

Postup v § 8 odst. 9 umožňuje počínaje r. 2021 poplatníkovi, kterému plynou příjmy ze zdrojů v zahraničí podle § 8 odst. 4 (takovými příjmy jsou i podíly na zisku plynoucí ze zahraničí) tyto příjmy na základě jeho rozhodnutí zahrnout do samostatného základu daně, který je podle § 16azákona zdaňován sazbou daně ve výši 15 %. Tato možnost souvisí se zavedením progresivní sazby daně v § 16. Uvedené podíly na zisku plynoucí ze zdrojů v zahraničí zahrnuté do samostatného základu daně, nelze snižovat o výdaje.