Podmínky účasti na důchodovém a nemocenském pojištění

Podmínky účasti zaměstnanců na důchodovém pojištění jsou uvedeny v § 8 zákona č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění. Účast na důchodovém pojištění zaměstnancům vzniká tehdy, pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění. Jaké podmínky pro účast na nemocenském pojištění platí při zaměstnání, při zaměstnání malého rozsahu a při zaměstnávání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce?

VYMEZENÍ OKRUHU ZAMĚSTNÁNÍ - Zákon č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění stanoví podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění v ustanovení § 6, § 7 a § 7a, v závislosti na tom, zda se jedná:

-    o zaměstnání,

-    o zaměstnání malého rozsahu nebo

-    o zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.

Zaměstnáním se pro účely nemocenského pojištění

rozumí činnost zaměstnance pro zaměstnavatele, ze které mu plynou nebo by mohly plynout od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny. Z definice vyplývá, že nezáleží na vztahu, na základě kterého plynou příjmy ze závislé činnosti. Zaměstnáním je tedy z pohledu nemocenského pojištění jak činnost zaměstnance na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce nebo jiného vztahu, na základě kterého plynou zaměstnanci příjmy ze závislé činnosti.

Započitatelným příjmem se rozumí

příjem, který se podle zákona č. 589/­1992 Sb., zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění. Započitatelným příjmem tedy může být jak příjem peněžní, tak nepeněžní, pokud se podle výše uvedeného zákona započítává do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění.

Do vyměřovacího základu se například nezahrnují:

-    příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob (například náhrady cestovních výdajů),

-    příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob (jde o širokou škálu příjmů uvedených v § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů a dále příjmy uvedené v § 5 odst. 2 zákona č. 586/­1992 Sb. (například odstupné).

ZAMĚSTNANCEM je fyzická osoba uvedená v § 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění.

Podmínky pro účast na nemocenském pojištění

Okruh fyzických osob, které jsou účastny nemocenského pojištění, je vymezen v § 2 zákona č.187/­2006 Sb. Účast na nemocenském pojištění je:

a)  povinná pro osoby, uvedené v § 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění,

b)  dobrovolná pro osoby uvedené v § 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění a pro zahraniční zaměstnance.

V případě zaměstnanců v pracovním poměru a zaměstnanců činným na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce je při splnění příslušných podmínek (viz podmínky pro účast na nemocenském pojištění uvedené dále) účast na nemocenském pojištění povinná, neboť zaměstnanec patří mezi osoby uvedené v § 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění. Výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v § 9 zákona o nemocenském pojištění.

Naproti tomu OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) se účastní nemocenského pojištění dobrovolně, neboť OSVČ patří mezi osoby, uvedené v § 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění.

Podmínky pro účast na nemocenském pojištění v případě zaměstnání

jsou stanoveny v § 6 zákona o nemocenském pojištění.

•    Stav do 31. 12. 2013

Do 31. 12. 2013 bylo nutné pro vznik účasti na nemocenském pojištění splnit následující 3 podmínky:

1)  Výkon zaměstnání na území ČR (nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině, pokud zaměstnanec není povinně účasten důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonává zaměstnání a má trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu EU)

2)  Rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů: Musí být splněna podmínka, že zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů. Pokud zaměstnání netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, jednalo se o tzv. „krátkodobé zaměstnání“. Za určitých podmínek však mohlo i krátkodobé zaměstnání založit účast na nemocenském pojištění.

3)  Minimální výše sjednaného příjmu: Sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění (tzv. „rozhodný příjem“).

•    Stav od 1. 1. 2014

Pro účely vzniku účasti zaměstnance na nemocenském pojištění musí být současně splněny pouze 2 výše uvedené podmínky, a to:

1)  Výkon zaměstnání na území ČR.

–   Výjimka: Z uvedeného pravidla však platí následující výjimka, při splnění následujících podmínek:

-    zaměstnanec má trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu EU,

-    zaměstnavatel má sídlo v ČR,

-    místo výkonu práce je trvale v cizině,

-    zaměstnanec není povinně účasten důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém vykonává trvale zaměstnání.

     Uvedené pravidlo se použije v případech, kdy mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení nebo nařízení EP a Rady (ES) 883/­2004 či nařízení EHS 1408/­71 nestanoví jinak.

2)  Minimální výše sjednaného příjmu. Sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění (tzv. „rozhodný příjem“). Zde je nutné zdůraznit, že pro účely účasti na nemocenském pojištění, tudíž i povinnosti platit sociální pojištění, je důležitá mimo jiné výše sjednaného příjmu, nikoliv skutečně dosažený příjem za kalendářní měsíc (na rozdíl od zdravotního pojištění).

POZOR – Platí však výjimky, kdy je důležitá i výše skutečně dosaženého příjmu (například pokud jde o zaměstnání malého rozsahu a zaměstnanec dosáhl v kalendářním měsíci započitatelný příjem z tohoto zaměstnání alespoň ve výši rozhodného příjmu, nebo je započitatelný příjem zúčtován až po skončení zaměstnání). Za výkon zaměstnání na území ČR se považuje i přechodný výkon práce mimo území ČR, je-li místo výkonu práce trvale v ČR. Jak je uvedeno výše, účast na nemocenském pojištění vzniká i zaměstnanci, který má místo výkonu práce trvale v cizině, pokud jsou splněny výše uvedené podmínky.

Výjimka: Jak vyplývá z ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění, výše uvedené 2 podmínky neplatí pro zaměstnance, kteří jsou činní na základě dohody o provedení práce. Tito zaměstnanci mají stanoveny podmínky odlišně v § 7a, viz dále.

S účinností od 1. 1. 2014 již není v zákonu o nemocenském pojištění stanovena podmínka pro účast na nemocenském pojištění, aby zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů. Pojem „krátkodobé zaměstnání“ tak po praktické stránce ztratil svůj význam.

ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU - Zákon o nemocenském pojištění v § 7 i nadále po 1.1.2014 vymezuje tzv. „zaměstnání malého rozsahu“. Tím se rozumí zaměstnání, v němž je sice splněna podmínka uvedené v § 6 písm. a), avšak není splněna podmínka uvedená v § 6 písm. b) zákona o nemocenském pojištění.

Jedná se o situaci, kdy:

-    sjednaná částka měsíčního započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem (nižší než 4 000 Kč, tento limit platí od roku 2023, v roce 2022 byl ve výši 3 500 Kč) anebo měsíční započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec (například v případě uzavření dohody o pracovní činnosti, odměna je sjednána hodinovou částkou, avšak není znám počet hodin, které zaměstnanec odpracuje v daném kalendářním měsíci).

-    výkon zaměstnání je na území ČR (popřípadě se jedná o výše uvedenou výjimku z pravidla, kdy zaměstnanec vykonává trvale zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem v ČR a zaměstnanec má trvalé bydliště v ČR nebo v jiném členském státě EU, přitom není povinně účasten důchodového pojištění ve státě, ve kterém trvale vykonává zaměstnání).

Pravidla při zaměstnání malého rozsahu

•    Za prvé: Výše dosaženého rozhodného příjmu

–   Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn podle zákona o nemocenském pojištění jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu (4 000 Kč) z tohoto zaměstnání.

–   Z toho vyplývá, že pro účely posouzení, zda vznikla účast na nemocenském pojištění, se posuzuje každý kalendářní měsíc zvlášť. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, do nichž mu byl zúčtován započitatelný příjem ve výši alespoň 4 000 Kč. Obráceně řečeno, pokud byl zaměstnanci v kalendářním měsíci zúčtován příjem 3 999 Kč nebo nižší, není v tomto kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění. Může tedy docházet k situaci, kdy se jedná o zaměstnání malého rozsahu, protože sjednaný příjem v roce 2023 je nižší než 4 000 Kč, avšak v některých kalendářních měsících bude skutečně dosažený započitatelný příjem alespoň ve výši 4 000 Kč (nebo vyšší) a zaměstnanci tak v některém z těchto kalendářních měsíců vznikne účast na nemocenském pojištění, a pak následující kalendářní měsíc zase zanikne, protože skutečně dosažený započitatelný příjem bude nižší než 4 000 Kč.

•    Za druhé: Více zaměstnání malého rozsahu:

–   Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění též v případě, pokud vykonával v kalendářním měsíci:

-    u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a

-    úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu (4 000 Kč).

–   Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci.

–   Za téhož zaměstnavatele se považuje též právní nástupce zaměstnavatele.

•    Překážky v práci: Částka rozhodného příjmu se nesnižuje ani v případě, pokud by zaměstnanec po část měsíce nepracoval z důvodu překážky v práci (neplaceného volna).

•    Příjem zúčtovaný až po skončení zaměstnání: V případě, pokud je započitatelný příjem zúčtován až po skončení zaměstnání malého rozsahu, považuje se pro účely nemocenského pojištění za příjem zúčtovaný do měsíce, v němž tato doba zaměstnání skončila. Pro odvod pojistného se však naopak tento příjem přesouvá do kalendářního měsíce, do něhož byl příjem zúčtován (příjem, který dodatečně založil v posledním měsíci trvání zaměstnání účast na nemocenském pojištění).

•    Druhy zaměstnání: Zaměstnáním malého rozsahu může vzniknout z hlediska nemocenského pojištění nejenom na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti. Zaměstnáním malého rozsahu může být za předpokladu splnění výše uvedených podmínek též činnost společníka a jednatele společnosti s.r.o., prokuristy, člena družstva, pokud vykonává činnost v orgánu družstva, činnost člena kolektivního orgánu právnické osoby (například člena představenstva akciové společnosti). Tyto situace mohou nastat tehdy, pokud je sjednán příjem nižší než 4 000 Kč měsíčně. Pak bude rozhodující, zda skutečně dosažený započitatelný příjem dosáhl hranici 4 000 Kč (nebo byl vyšší než 4 000 Kč měsíčně).

•    Sčítání započitatelného příjmu: Sčítají se částky skutečně dosaženého započitatelného příjmu v kalendářním měsíci pouze v případě, kdy se jedná o dvě nebo více zaměstnání malého rozsahu. Nesčítají se tedy v případě, kdy jedno zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu a druhé zaměstnání není zaměstnáním malého rozsahu, protože sjednaná částka započitatelného příjmu činí alespoň 4 000 Kč měsíčně anebo se jedná o dohodu o provedení práce. To může nastat též v případě, kdy zaměstnanec má u stejného zaměstnavatele uzavřeny současně dvě dohody o pracovní činnosti, z toho jedna z nich je sjednána na částku nižší než 4000 Kč a druhá je sjednána na částku alespoň 4 000 Kč měsíčně.

DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE A NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ - Pokud jde o vznik účasti na nemocenském pojištění, odlišné podmínky platí pro zaměstnance, kteří jsou činní na základě dohody o provedení práce (§ 6 odst. 4). Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten nemocenského pojištění za předpokladu splnění podmínek uvedených v § 7a zákona č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění.

U zaměstnance, který je činný na základě dohody o provedení práce, vzniká povinná účast na nemocenském pojištění, pokud jsou splněny následující dvě podmínky, a to:

-    výkon práce na území ČR,

-    v kalendářním měsíci, v němž dohoda o provedení práce trvá, mu byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč (tedy v částce alespoň 10 001 Kč nebo vyšší).

Přitom platí, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání dohody, do nichž jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč. V případě více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele se příslušné částky pro účely, zda byla překročena uvedená hranice, sčítají (posuzuje se úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod v kalendářním měsíci). Pro tyto účely platí z časového hlediska obdobná zásada jako v případě zaměstnání malého rozsahu. To znamená, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení doby zaměstnání se považuje pro účely nemocenského pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato doba zaměstnání skončila.

U stejného zaměstnavatele se sčítají příjmy z vícero dohod o provedení práce, avšak nesčítají se příjmy ze zaměstnání malého rozsahu a příjmy z dohody o provedení práce. Dále je nutné dávat pozor na to, že do započitatelného příjmu se započítávají též nepeněžní příjmy, pokud se jedná o příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu dle § 5 zákona č. 589/­1992 Sb.

Pravidla stanovená zákoníkem práce

nemají přímo vliv na vznik účasti zaměstnance na nemocenském pojištění, ale je dobré znát alespoň to základní, pokud jde o uzavírání dohody o provedení práce. Pokud jde o sjednání dohody o provedení práce podle zákoníku práce, platí následující pravidla:

•    Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce (§ 75 zákoníku práce).

•    Výše odměny z dohody o provedení práce není omezena horním limitem (může být i vyšší než 10 000 Kč měsíčně). Je stanoven pouze dolní limit, odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda (§ 111 odst. 3).

•    Odměna z dohody musí být vždy peněžitá částka (§ 109 odst. 5).

•    Pozor, s účinností od 1. 1. 2015 bylo doplněno do zákona č. 251/­2005 Sb., o inspekci práce, na základě novely, provedené zákonem č. 136/­2014 Sb., že fyzická osoba, popřípadě právnická osoba se dopustí přestupku, pokud nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce. Za tento přestupek pak lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč (§ 12, § 25 zákona č. 251/­2005 Sb.).

•    Dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. Pro výpověď dohody o provedení práce se vyžaduje rovněž písemná forma, jinak se k ní nepřihlíží (§ 75, § 77 zákoníku práce).

•    Dohodu o provedení práce nelze uzavřít s cizincem, který pro práci v ČR potřebuje pracovní povolení dle zákona o zaměstnanosti. V případě uprchlíků z Ukrajiny se však jedná o cizince, kteří pracovní povolení nepotřebují, pokud mají příslušné speciální vízum dočasné ochrany (§ 2 zákona č. 66/­2022 Sb.). Pokud však nedojde k jejich prodloužení, je platnost těchto víz zatím omezena jen do 31. 3. 2023, kdy končí účinnost zákona č. 66/­2022 Sb.).

•    Uchazeč o zaměstnání si nemůže přivydělávat na dohodu o provedení práce, může si však přivydělávat na dohodu o pracovní činnosti s odměnou do výše poloviny minimální mzdy (§ 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti).

Ing. Luděk Pelcl

§ 12 zákona č. 251/2005 Sb.

Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že

a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,

b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, nebo

c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

(2) Za přestupek podle odstavce 1

a) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,

b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč,

c) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 25 zákona č. 251/2005 Sb.

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že

a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,

b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, nebo

c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.