Podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění

Podmínky účasti zaměstnanců [osob vyjmenovaných v § 5 písm. a) zákona] na nemocenském pojištění jsou dvě – výkon zaměstnání a dosažení započitatelného příjmu.

VÝKON ZAMĚSTNÁNÍ MŮŽE BÝT PROVÁDĚN na území ČR nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR. Z § 1 odst. 3 zákona vyplývá nadřazenost předpisů ES nad naší vnitrostátní právní úpravou. Je-li právní vztah upraven předpisem ES, nelze na něj použít české právní předpisy. Předpisy ES koordinují v NP příslušnost k právním předpisům, to znamená, že určují příslušný stát, podle jehož předpisů bude pojištěna výdělečně činná osoba migrující mezi státy EU. V EU platí pravidlo, že táž osoba může být pojištěna pouze v jednom státě, i když vykonává činnost na území více států pro více zaměstnavatelů. Stejně tak je zacházeno s mezinárodními smlouvami v oblasti sociálního zabezpečení. V praxi to znamená, že může nastat situace, že zaměstnanec, přestože pracuje na území ĆR, není v ČR účasten NP, protože podle koordinačního nařízení EU nebo mezinárodní smlouvy je pojištěn v jiném státě (např. ve státě trvalého bydliště). V případě započitatelného příjmu je třeba také vycházet z konkrétních okolností případů, zda je nebo není naplněna částka 4 500 Kč (platná od 1. ledna 2025 na základě Sdělení MPSV č. 308/­2024 Sb.) měsíčně.

U pracovních poměrů většinou částka započitatelného příjmu nečiní problémy. Problémy mohou vznikat u dohod o pracovní činnosti, které jsou sjednány „podle potřeby“ a kde není předem sjednáno, že zaměstnanec v měsíci odpracuje minimálně 40 hodin s minimální hodinovou mzdou v roce 2025 124,40 Kč (Sdělení MPSV č. 286/­2024 Sb.). Tam pak se musí v jednom konkrétním měsíci zjišťovat splnění této podmínky.

Zaměstnání, v němž je splněna podmínka započitatelného příjmu (v roce 2025 4 500 Kč) označuje tento zákon za „zaměstnání ostatní“ na rozdíl od zaměstnání malého rozsahu. Ze zaměstnání ostatního je zaměstnanec účasten NP od vstupu do zaměstnání do jeho skončení.

Z § 6 odst. 1 písm. b) zákona vyplývá, že musí být sjednán:

-    příjem,

-    započitatelný příjem – započitatelným příjmem je příjem, který se u zaměstnance započítává do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění,

-    započitatelný příjem z tohoto zaměstnání – to znamená, že se při posuzování, zda je zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu nebo zaměstnáním ostatním, přihlíží pouze k příjmům, které souvisejí s posuzovaným zaměstnáním,

-    příjem za kalendářní měsíc,

-    příjem za kalendářní měsíc ve výši aspoň rozhodné částky, tj. v roce 2025 ve výši alespoň 4 500 Kč.

Z uvedeného vyplývá, že pro účast na nemocenském pojištění je rozhodující pouze příjem ze sjednaného zaměstnání za kalendářní měsíc. Pro zařazení mezi zaměstnání ostatní není vůbec důležité, na základě jakého vztahu je činnost pro zaměstnavatele vykonávána a jakou pracovní dobu má zaměstnanec sjednanou. Má-li zaměstnanec sjednán příjem za kalendářní měsíc ve výši 4 500 Kč, není rozhodující, zda je stanoveno, kolik dnů má v měsíci odpracovat, nebo je pouze stanoveno, že musí v každém měsíci vykonat určitou práci. Pro posuzování splnění podmínek účasti na nemocenském pojištění není vůbec důležité, zda má tuto práci vykonat např. za 1 den nebo za 7 dní v kalendářním měsíci. Toto zaměstnání je zaměstnáním ostatním jen z toho důvodu, že sjednaný započitatelný příjem činí za kalendářní měsíc alespoň 4 500 Kč.

Nakonec mohou být účastni NP i zahraniční zaměstnanci, pokud se přihlásili k dobrovolnému NP. Zahraniční zaměstnanec může být účasten NP pouze, pokud je účasten i dobrovolného důchodového pojištění.

Novela zákona provedená zákonem č. 277/­2019 Sb. s účinností k 1. lednu 2024 provedla v odstavci 2 pouze drobnou legislativní změnu (Sbírka zákonů se nyní nazývá Sbírka zákonů a mezinárodních smluv).

PRÁVNÍ ÚPRAVA TZV. „ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU“ prošla v posledních letech značnými změnami. Zaměstnání je nyní zaměstnáním malého rozsahu nebo se jím stane, jestliže nesplňuje podmínky zaměstnání ostatního (§ 6 zákona) nebo není vykonáváno na základě dohody o provedení práce a pokud nebyl sjednán započitatelný příjem za kalendářní měsíc ve výši aspoň 4 500 Kč. Zaměstnání malého rozsahu založí účast na nemocenském pojištění jen v tom kalendářním měsíci, do něhož byl zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň 4 500 Kč. Tato částka se nesnižuje z žádného důvodu, pro který zaměstnanec v kalendářním měsíci nemohl pracovat vůbec nebo po jeho část.

Trvá-li v kalendářním měsíci více zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele, je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění ze všech těchto zaměstnání, jestliže úhrn započitatelných příjmů ze všech takových zaměstnání činí alespoň 4 500 Kč. Toto sčítání příjmů z více zaměstnání malého rozsahu platí od 1. 1. 2014.

Tato úprava má za cíl předejít zneužívání podmínek účasti na NP v případech, kdy bude mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavíráno více právních vztahů, které budou považovány za zaměstnání malého rozsahu, aniž by zakládaly u zaměstnance účast na NP. Jde o ochranu zaměstnance, který, ačkoliv bude dosahovat v úhrnu takové výše příjmu, která by v jednom zaměstnání zakládala účast na NP, by nebyl účasten ani nemocenského a ani důchodového pojištění proto, že tento příjem je rozdělen mezi více zaměstnání malého rozsahu. Omezuje se tím i zneužívání zaměstnání malého rozsahu při odvodu pojistného na veřejná pojištění.

Započitatelné příjmy, které jsou ze zaměstnání malého rozsahu zúčtovány až po skončení zaměstnání, se považují za příjmy zúčtované do posledního kalendářního měsíce, v němž zaměstnání malého rozsahu trvalo, ale pouze pro posouzení účasti na NP, nikoliv pro odvod pojistného.

Ještě před nástupem zaměstnance do zaměstnání musí zaměstnavatel zařadit zaměstnance pro rozhodování o účasti zaměstnance na nemocenském pojištění do jedné z 3 skupin. Každá skupina má jiná kritéria pro vznik a trvání účasti na nemocenském pojištění.

Zaměstnavatel proto musí rozhodnout, zda toto zaměstnání je zaměstnáním:

-    vykonávaným na základě dohody o provedení práce,

-    malého rozsahu, nebo

-    ostatním.

Pro zaměstnání vykonávaná na základě dohody o provedení práce platí zvláštní úprava v § 7a zákona.

Pro všechna zaměstnání uvedená v § 5 písm. a) body 1 až 22 zákona (kromě dohod o provedení práce) platí stejné podmínky pro účast na NP bez ohledu na druh pracovního vztahu. Každé zaměstnání proto musí být zařazeno mezi zaměstnání malého rozsahu nebo ostatní. U všech zaměstnání zařazených například mezi zaměstnání malého rozsahu musí zaměstnavatel postupovat stejně při oznamování nástupu do zaměstnání, při posuzování účasti na NP apod. Po zařazení zaměstnání do jedné z těchto skupin není již pro posuzování účasti na NP rozhodující, o jaký druh pracovního vztahu se jedná.

Zaměstnavatel sjednává se zaměstnancem rozsah práce (pracovní dobu, konkrétní úkol apod.) a odměnu za práci. Vyplývá-li po uzavření smlouvy nebo dohody se zaměstnancem ze stanovených podmínek, že zaměstnanec má zaručen v každém kalendářním měsíci, v němž bude pracovat podle pracovních podmínek, započitatelný příjem ve výši aspoň 4 500 Kč, je takové zaměstnání zaměstnáním ostatním. Nemá-li zaručen příjem ve výši aspoň 4 500 Kč v každém kalendářním měsíci, v němž bude pracovat v dohodnutém rozsahu, musí být takové zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu.

Oznámení nástupu zaměstnance a skončení zaměstnání příslušné – ÚSSZ

Podle zařazení zaměstnance do jedné z uvedených skupin zaměstnavatel pozná, kdy má po nástupu zaměstnance do zaměstnání oznámit nástup zaměstnance příslušné ÚSSZ. Jak je patrno z výše uvedeného, oznámit nástup zaměstnance do zaměstnání musí zaměstnavatel po vzniku účasti na NP. Plnění této povinnosti je základní podmínkou pro řádné vedení registru pojištěnců a provádění NP. Povinným údajem v registru pojištěnců je i údaj o tom, zda zaměstnání je či není zaměstnáním malého rozsahu. Všechny údaje o zaměstnanci, které obsahuje registr pojištěnců, musí zaměstnavatel uvádět na tiskopise „Oznámení o nástupu zaměstnance“. Tento tiskopis a návod na jeho vyplnění jsou uveřejněny na www.cssz.cz v části Nemocenské pojištění – tiskopisy.

Obecně platí, že zaměstnavatel je povinen oznámit ÚSSZ v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou touto správou na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání, a den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání.

U zaměstnanců, jejichž účast na NP se posuzuje v každém kalendářním měsíci zvlášť (u zaměstnání malého rozsahu a u dohody o provedení práce), lhůta pro oznamovací povinnost pro nástup do zaměstnání platí do 20. dne kalendářního měsíce po měsíci, v němž byl zaměstnanec poprvé účasten nemocenského pojištění. Jestliže je za takový měsíc uplatňován nárok na dávku NP, nemůže být žádost o dávku zaslána ÚSSZ dříve než oznámení o nástupu do zaměstnání.

RADA!

U všech zaměstnání platí pro oznámení skončení zaměstnání osmidenní lhůta po dni skončení zaměstnání s jedinou výjimkou. U zaměstnání malého rozsahu a u dohody o provedení práce se oznamuje skončení zaměstnání zároveň s oznámením o nástupu do zaměstnání, pokud lhůta pro oznámení skončení zaměstnání uplyne dřív než pro oznámení nástupu do zaměstnání.

JUDr. Eva Dandová