Podnikání jako hlavní zdroj příjmů
Je posouzení pojištěnce jako osoby samostatně výdělečně činné vázáno ve zdravotním pojištění pouze na faktický výkon podnikatelské činnosti? Kdy a za jakým účelem vystavuje podnikatel zaměstnavateli čestné prohlášení? Jaké podmínky platí pro snížení zálohy OSVČ? Je podnikatel povinen oznámit zdravotní pojišťovně přerušení samostatné výdělečné činnosti?
Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností
nepředstavuje ve zdravotním pojištění nijak mimořádnou situaci. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a také dodržení minima je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů, což si rozhoduje sám.
Pro tento účel nelze zjednodušeně porovnat prostý objem příjmů ze zaměstnání a z podnikání, například i z toho důvodu, že v případě samostatné výdělečné činnosti může být s ohledem na charakter podnikání výše příjmů OSVČ (daňového základu) v rámci rozhodného období kalendářního roku nepravidelná. Dále je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že pojištěnec může mít i další příjmy, třeba z nájmu nemovitosti nezapsané v obchodním majetku přiznávané podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
V tomto příspěvku budeme vycházet z rozhodnutí pojištěnce, že hlavním zdrojem jeho příjmů je samostatná výdělečná činnost, což bylo takto oznámeno zaměstnancem zdravotní pojišťovně při zahájení podnikatelské činnosti.
Pojištěnec
jako osoba
samostatně výdělečně činná
Do konce roku 2025 bylo posouzení pojištěnce jako OSVČ navázáno na reálný výkon podnikatelské činnosti. Podle § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je od 1. 1. 2026 pro účely zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou osoba, které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP, nebo která vykonává činnost, ze které jí plynou příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP.
Pro účely veřejného zdravotního pojištění je tak za osobu samostatně výdělečně činnou považován i ten pojištěnec, který, aniž by musel vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, má příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP, tedy i ty, u nichž se žádný výkon činnosti s nimi spojený ani nepředpokládá. Status OSVČ tak již není vázán pouze na výkon činnosti, ale i na příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP.
Přihlášení
pojištěnce
jako OSVČ
Pokud se pojištěnec rozhodne podnikat při zaměstnání, tj. s příjmy podle § 7 ZDP, musí se jako OSVČ přihlásit u zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn. Platí zásada, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny. Oznámení o zahájení podnikatelské činnosti musí být splněno v zákonné osmidenní lhůtě. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení (a ukončení) samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel. Není při tom důležité, zda je podnikání hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Oznamovací povinnost lze u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.
Minimální vyměřovací základ
Z hlediska dodržení povinného minima je ve zdravotním pojištění zapotřebí respektovat velmi důležitou zásadu, že pokud platí pro dotyčnou osobu minimální vyměřovací základ, musí být toto minimum každopádně dodrženo v jedné z těchto činností. To znamená, že:
• v zaměstnání je vyměřovacím základem alespoň hodnota minimální mzdy, což je v roce 2026 částka 22 400 Kč (případně i s potřebou provedení dopočtu a doplatku pojistného do této výše minima), nebo
• v samostatné výdělečné činnosti jsou pravidelně placeny alespoň minimální zálohy.
Osoba samostatně výdělečně činná, pro kterou je podnikání jejím jediným (při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, platí od ledna 2026 měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 3 306 Kč, není-li její povinností platit vyšší zálohu od kalendářního měsíce roku 2026, ve kterém byl podán Přehled o výši daňového základu za rok 2025.
Snížení zálohy OSVČ
Může se stát, že OSVČ nebude schopna platit vysoké (vyšší) zálohy po podaném Přehledu. Stávající právní úprava obsahuje určitou vstřícnost vůči podnikatelskému sektoru tím, že umožňuje OSVČ v případě nepříznivého vývoje její ekonomické situace požádat zdravotní pojišťovnu o snížení vyměřené výše placené zálohy. Aby však mohla OSVČ platit nižší zálohy, musí být splněna následující podmínka.
Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že předpokládaný daňový základ této osoby, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je nejméně o jednu třetinu nižší než daňový základ připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž osoba alespoň po část měsíce byla osobou samostatně výdělečně činnou. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled podle § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.
Snížená záloha musí činit nejméně 3 306 Kč, tedy v minimální výši platné pro rok 2026.
„Střídání“
zaměstnání
se samostatnou výdělečnou činností
Pojištěnec začal podnikat v březnu 2026 a platil si minimální zálohy 3 306 Kč. Posléze nastoupil od 1. 6. 2026 do zaměstnání s pravidelným měsíčním příjmem 32 000 Kč. Toto zaměstnání ukončil ke dni 30. 9. 2026 a poté byl nadále pouze osobou samostatně výdělečně činnou.
V měsících červnu až září se musí pojištěnec s ohledem na předpokládanou či očekávanou výši příjmů rozhodnout, zda bude za dané situace jeho samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Pokud by byla samostatná výdělečná činnost nadále hlavním zdrojem jeho příjmů, platil by tento pojištěnec i za měsíce červen až září minimální zálohy. V opačném případě by pak oznámil „svojí“ zdravotní pojišťovně, že se jeho samostatná výdělečná činnost stala od června vedlejším zdrojem příjmů a přestal by na příslušné měsíce platit zálohy. Poté by zdravotní pojišťovně sdělil, že se jeho samostatná výdělečná činnost opětovně stala jediným zdrojem příjmů, tedy s povinností platit měsíční zálohy alespoň 3 306 Kč.
Přerušení
podnikání jako
hlavního zdroje příjmů
V praxi může dojít k situaci, kdy zaměstnanec přeruší svoji souběžně vykonávanou samostatnou výdělečnou činnost. Je povinností pojištěnce oznámit zdravotní pojišťovně přerušení podnikatelské činnosti?
Přerušení samostatné výdělečné činnosti znamená, že OSVČ danou činnost po nějakou dobu nevykonává, resp. z ní nemá příjmy. Zdravotní pojišťovně se tato skutečnost (ani pak případné opětovné zahájení činnosti) hlásit nemusí. Nicméně pokud to OSVČ neudělá, bude nadále vedena v informačním systému zdravotní pojišťovny jako OSVČ se souvisejícími povinnostmi. Proto je v zájmu pojištěnce každopádně výhodnější přerušení podnikání zdravotní pojišťovně oznámit.
Při přerušení samostatné výdělečné činnosti jako hlavního zdroje příjmů přestává OSVČ platit zálohy na pojistné, takže v zaměstnání musí být dodrženo minimum, jelikož se fakticky bude jednat o jedinou činnost. Zaměstnanec musí informovat zaměstnavatele o tom, že samostatnou výdělečnou činnost nevykonává, každopádně v situaci, kdy je příjem zaměstnance nižší než minimální mzda.
Poznámka
Je-li samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, nemá ve zdravotním pojištění přerušení této činnosti podstatný vliv, neboť otázka pojištění včetně placení pojistného je řešena zaměstnáním.
Podnikající a současně
zaměstnaná osoba, za kterou
je plátcem pojistného stát
Osoba samostatně výdělečně činná evidovaná u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ (například starobní důchodce) začala podnikat v únoru 2026 a současně je zaměstnána s měsíčním hrubým příjem 14 000 Kč. Platí v takovém případě nutnost dodržet minimální vyměřovací základ?
Zaměstnané nebo podnikající osoby, za které je plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. jsou zvýhodněny v tom smyslu, že nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ ani v zaměstnání (při odvodu pojistného zaměstnavatelem), ani v samostatné výdělečné činnosti. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zařazení v kategorii „hrazené státem“ trvá po celý kalendářní měsíc, resp. kalendářní rok.
V zaměstnání odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % ze skutečné výše příjmu, tedy bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
V rámci samostatné výdělečné činnosti taktéž nemusí tato osoba respektovat minimální vyměřovací základ, což kromě jiného znamená, že se na ni nevztahuje povinnost placení záloh na pojistné. Vyměřovacím základem za kalendářní rok je sazba 50 % daňového základu.
Ing. Antonín Daněk
