18.04.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Podnikání studentů

Říká se, že studenti mají hluboko do kapsy. Není divu, většinou stojí na začátku své profesní kariéry a ti studenti, kteří nedosáhnou na prospěchové stipendium nebo nemají rodiče, kteří by je chtěli či mohli finančně na studiích podporovat, si musí přivydělávat. Jak mají postupovat studenti při přivydělávání si jako zaměstnanci i jako OSVČ?

Přivydělávat si mohou jako zaměstnanci formou např. dohod o provedení práce či dohod o pracovní činnosti či formou podnikání jako osoby vykonávající samostatnou činnost. Podnikat lze tedy už na studiích a není tak třeba čekat na ukončení studia. Podnikání přináší studentům oproti zaměstnaneckým brigádám určité výhody, ale jak už to tak bývá, může s sebou nést i nevýhody. S jakými povinnostmi, ať už ve formě peněžní (zálohy, daně či poplatky) či nepeněžní (převážně administrativního charakteru, jako jsou např. registrační povinnosti, které je třeba plnit v předepsaných termínech na začátku podnikání studentů či fakturace a vedení daňové evidence či evidence příjmů a podávání daňových přiznání a přehledů na pojišťovny) je potřeba počítat, na to vše dává odpověď následující příspěvek.

 

PRÁVNÍ RÁMEC PODNIKÁNÍ - Studenti vyšších ročníků středních škol či studenti vysokých škol se stávají osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) převážně na základě dosahování příjmů v rámci živnostenského podnikání. Podmínky provozování živnosti potřebné pro získání oprávnění k podnikatelské činnosti (živnostenské oprávnění) stanoví zákon č. 455/­1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŽZ). Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených ŽZ. Všeobecné požadavky kladené na fyzickou osobu jako podnikatele jsou:

•    plná svéprávnost

-    Svéprávností se rozumí způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Plně svéprávným se člověk stává dosažením zletilosti, tj. dosažením věku 18 let.

•    bezúhonnost,

-    Bezúhonnost se posuzuje v souvislosti s pravomocným odsouzením za trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním nebo s předmětem podnikání, který podnikatel ohlašuje nebo o něj žádá.

•    splnění požadavků na odbornou způsobilost.

-    U těch živností, u kterých je stanovena jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost a určitá doba praxe (u živností řemeslných a vázaných), dosažení plné svéprávnosti samo o sobě nestačí. Odborné způsobilosti zde dosáhne podnikatel zpravidla ve věku 20 let, popřípadě i později.

 

Registrace

Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Výpis z Rejstříku trestů zajišťuje živnostenský úřad v elektronické podobě, tzn., že podnikatel už nemusí výpis při ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi předkládat. K vyřízení živnostenského listu postačí kontaktovat příslušný živnostenský úřad v místě svého bydliště a ohlásit živnost nebo zažádat o vydání koncese. Vše lze vyřídit i elektronicky prostřednictvím Portálu živnostenského podnikání (www.rzp.cz), který byl uveden do provozu od 1. 1. 2023. Portál živnostenského podnikání je webový portál, který poskytuje uživatelům informace a služby související s podnikáním podle ŽZ.

 

Ohlášení živnosti nebo změny lze provést prostřednictvím jednotného registračního formuláře (JRF) jako elektronické podání, které musí učinit podnikatel před vstupem do živnostenského podnikání nebo během podnikání vůči:

-    živnostenskému úřadu (ŽÚ),

-    příslušné správě sociálního zabezpečení (SSZ),

-    zdravotní pojišťovně (ZP) nebo ve vztahu k 

-    finančnímu úřadu (FÚ) či

-    úřadům práce (ÚP).

 

Díky JRF je zajištěno, že údaje z něj obdrží všechny výše uvedené instituce. Pokud by OSVČ podnikající na základě živnostenského oprávnění nevyužila možnost provést registraci k dani z příjmů prostřednictvím tzv. centrálního registračního místa (prostřednictvím jakéhokoli živnostenského úřadu), tak platí následující lhůty:

-    Podle § 39 odst. 1 ZDP je poplatník daně z příjmů fyzických osob (daňový rezident ČR) povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém:

a)  započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo

b)  přijal příjem ze samostatné činnosti.

-    SSZ se musí oznámit start podnikání do 8 dnů od zahájení živnosti. Stejný termín platí i pro ZP. Za den zahájení podnikání se považuje datum první uskutečněné zakázky (ne den vydání živnostenského oprávnění).

?

Příklad 1

OSVČ – studentu bylo vydáno živnostenské oprávnění k marketingové činnosti dne 12. 5. 2023. Tuto samostatnou činnost začal student vykonávat od 1. 6. 2023. OSVČ nevyužila s ohlášením živnosti podat registraci k dani z příjmů prostřednictvím živnostenského úřadu. Do kdy musí tak učinit?

Fyzická osoba má od 12. 5. 2023 živnostenské oprávnění, které ji od uvedeného dne opravňuje samostatně provozovat marketingovou činnost. Protože tuto činnost začala vykonávat až od 1. 6. 2023, tak do 16. 6. 2023 byl tento poplatník povinen podat u místně příslušného správce daně přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob.

 

Správní poplatky

-    Při podání ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání je třeba uhradit správní poplatek ve výši 1 000 Kč.

-    Při ohlášení další živnosti, podání další žádosti o koncesi, je třeba uhradit správní poplatek ve výši 500 Kč.

-    Při podání ohlášení změny údajů již zapsaných v živnostenském rejstříku týkajících se koncesovaných živností, které mají vliv na rozhodnutí o udělení koncese nebo rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost, je třeba uhradit správní poplatek ve výši 500 Kč.

-    Při podání ohlášení změny údajů již zapsaných v živnostenském rejstříku majících vliv na již vydaný výpis z ŽR, je třeba uhradit správní poplatek ve výši 100 Kč.

-    Správní poplatek je nutno uhradit úřadu, jemuž bylo elektronické podání prostřednictvím aplikace JRF podáno. Uhrazení správního poplatku je možné vždy provést na pokladně příslušného úřadu, jemuž bylo podání adresováno, rovněž poštovní poukázkou. Další možné způsoby uhrazení správního poplatku, jako třeba bankovním převodem apod., je třeba si na daném úřadě ověřit.

 

Po úspěšném ohlášení živnosti či po podání žádosti o koncesi živnostenský úřad vyhotoví výpis z živnostenského rejstříku (dříve živnostenský list) a přidělí OSVČ identifikační číslo (IČO).

 

OSVČ - STUDENT

 

OSVČ – student a daň z příjmů

•    Co je to soustavná příprava na budoucí povolání?

Za podmínek stanovených ZDP lze uplatnit v roce 2023 slevu na studenta ve výši 4 020 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů, kterým je zákon č. 117/­1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (§ 12 až § 15).

 

Jak uvedeno výše, stejně jako u příjmů ze zaměstnání si může OSVČ – student uplatnit v rámci zdanění svých příjmů (mimo jiných případných slev) za rok 2023 slevy na dani, jako např.:

-    základní slevu na poplatníka [§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP] ve výši 30 840 Kč ročně nebo

-    slevu na dani pro studenta [§ 35ba odst. 1 písm. f) ZDP] ve výši 4 020 Kč ročně.

 

Uplatněním slev na dani si OSVČ – student výslednou daň sníží v rámci podaného přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Protože zálohy na daň či sraženou daň neodvádí tak jako zaměstnanec každý měsíc, tak ani uvedené slevy neuplatňuje měsíčně, ale ročně.

 

Během roku vystavuje OSVČ – student faktury. Faktury zaplacené zákazníkem představují příjmy. V případě, že uplatňuje paušální výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP, stačí vést pouze evidence příjmů.

 

§ 7 odst 7 ZDP:

Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12 ZDP, ve výši

a)  80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,

b)  60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,

c)  30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

d)  40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6 ZDP; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

 

Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.

 

Pokud OSVČ – student uplatňuje výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, tak eviduje i výši výdajů (účtenky, dodavatelské faktury, cestovní náhrady ad.). Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v § 7 odstavcích 1 a 2 ZDP s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v § 7 ZDP. Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33 ZDP. Fyzické osoby (OSVČ) podávají daňové přiznání vždy za uplynulý kalendářní rok. K vyčíslení daně z příjmů je třeba znát daňový základ. Ten se zjistí tak, že od celkových příjmů z podnikání se odečtou výdaje (paušální nebo prokázané). Ze zjištěného základu daně se správci daně odvede daň z příjmů ve výši 15 % (po uplatnění slev).

?

Příklad 2

OSVČ – student dosáhl v roce 2023 příjmů ve výši 581 000 Kč. Uplatňuje výdaje paušálem. Jeho živnost je poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat. V rámci daňového přiznání uplatní základní slevu na dani na poplatníka a slevu na studenta (po celý rok byl studentem). Jak vysokou bude platit daň?

Za rok 2023 jsou dosažené příjmy v hodnotě 581 000 Kč. Jako IT poradce při vedlejší činnosti uplatňujete výdaje procentem z příjmů (v tomto případě 60 %), tzn., výdaje činí 348 600 Kč. Základ daně je rozdílem příjmů a výdajů, tj. ve výši 232 400 Kč. Daň před uplatněním slev vychází na 34 860 Kč (0,15 * 232 400 Kč) Od základu daně si v daňovém přiznání může poplatník odečíst slevu na poplatníka a slevu na studenta. Sleva na poplatníka v roce 2023 činí 30 840 Kč. Sleva na studenta je v roční výši 4 020 Kč (nárok na slevu doloží poplatník potvrzením o studiu, které bude přílohou k daňovému přiznání). Celková daň z příjmů po uplatnění slev je 0 Kč (34 860 – 30 840 – 4 020).

 

Z uvedeného příkladu je patrné, že daň by OSVČ – student platil, když by jeho příjmy byly vyšší než 581 000 Kč za rok. V případě hrubého ročního příjmu ve výši 581 000 Kč a nižším, daň z příjmů OSVČ – student neplatí. Ve srovnání s obdobnými příjmy u zaměstnance - studenta, tj. cca 48 417 Kč hrubého měsíčně (12 x 48 417 = 581 004 Kč) „ušetří“ OSVČ student přes 52 tis. Kč na daních z příjmů.

?

Příklad 3

Co se stane když OSVČ – student zanechá v průběhu roku studia?

Pokud OSVČ – student zanechá studia anebo ho přeruší v průběhu roku, tak ztrácí od následujícího měsíce status studenta a nárok na slevu na studenta od následujícího měsíce zaniká.

?

Příklad 4

Kdy je termín pro podání přiznání k dani z příjmů?

Daňové přiznání se podává a daň se platí (platí se vždy za rok zpětně) nejpozději:

-    do 1. dubna (při papírové formě podání na pobočce finančního úřadu),

-    do 1. května (při elektronickém podání; všichni OSVČ mají od 2023 povinně zřízenu datovou schránku),

-    do 1. července (podání přiznání v zastoupení daňovým poradcem či advokátem.

 

OSVČ – student a sociální pojištění

Podnikání je považováno jako vedlejší činnost OSVČ – studenta. Tzn., že jeho hlavní činností je studium a odvody za hlavní činnost hradí za studenta stát.

 

Platí, že během studia za vás stát neplatí sociální pojištění, tzn., doba studia se nezahrnuje do výpočtu starobního důchodu (od roku 2010).

 

Sociální pojištění se skládá z:

-    důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které jako OSVČ platíte povinně, a dále

-    nemocenského pojištění, které je pro OSVČ dobrovolné.

 

V prvním roce podnikání formou vedlejší činnosti OSVČ – student žádné měsíční zálohy neplatí (to stejné platí i pro zdravotní pojištění).

 

V případě, že OSVČ – student při podání přehledu o příjmech a výdajích překročí tzv. rozhodnou částku pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost (pro rok 2023 je to částka 96 777 Kč):

-    tak naráz doplatí pojištění ve výši 29,2 % (v roce 2023) ze základu daně a začne platit pravidelné měsíční zálohy a 

-    začne platit od okamžiku podání přehledu za rok 2023 zálohy, které odvede od 1. do posledního dne v měsíci, za který pojištění odvádí.

 

V případě, že OSVČ – student při podání přehledu o příjmech a výdajích nepřekročí tzv. rozhodnou částku pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost (pro rok 2023 je to částka 96 777 Kč):

-    tak žádné sociální pojištění za uplynulý rok (2023), ani zálohy pro následující rok (2024) neplatí. Povinnosti podat přehled o příjmech a výdajích zůstává i nadále.

 

OSVČ – student a zdravotní pojiště

Podnikání je považováno jako vedlejší činnost OSVČ – studenta. Tzn., že jeho hlavní činností je studium a odvody za hlavní činnost hradí za studenta stát.

 

První rok podnikání OSVČ – student neplatí měsíční zálohy na zdravotní pojištění. Pojistné zaplatí až další rok po podání přehledu OSVČ na základě kterého ji bude stanovena výše měsíčních záloh pro následující rok (2024). Přičemž vyměřené pojistné uhradí nejpozději do 8 dní od podání přehledu. V případě měsíčních záloh pojistné platí nejpozději do 8. dne následujícího měsíce.

 

Sazba pojistného činí 13,5 % a počítá se z poloviny základu daně (pro r. 2023). Při vedlejší činnosti se OSVČ – studenta netýkají minimální odvody stanovené zákonem. To znamená, že výše pojistného se odvíjí od dosaženého základu daně.

 

V případě, že OSVČ – student po ukončení střední školy dál nepokračujete na vysokou školu (příp. vyšší odbornou školu nebo jazykovou školu s denní výukou), musí začít platit jako OSVČ zálohy v minimální výši.

?

Příklad 5

Co se stane když OSVČ – student po ukončení střední školy dál nepokračujete na vysokou školu (ani dál nestuduje na jiné škole)? Nastává změna ve výši placení záloh? Jak vysoké minimální zálohy musí platit?

V takovém případě musí OSVČ – student začít platit jako OSVČ zálohy v minimální výši 2 722 Kč měsíčně (pro rok 2023) už za červenec i srpen 2023. Stát totiž už nepovažuje OSVČ za osobu připravující se na budoucí povolání a přestává za OSVČ platit zdravotní pojištění (jako za státního pojištěnce). Pokud by OSVČ pokračovala ve studiu na vysoké škole, dál bude platit zálohy stanovené z přehledu příjmů a výdajů beze změny.

Pokud by ale v průběhu roku poté nastoupila OSVČ do zaměstnání např. na hlavní pracovní poměr a zaměstnavatel bude za pojištěnce hradit minimální stanovené pojistné, tak odpadá OSVČ povinnost platit měsíční zálohy z vedlejší výdělečné činnosti. O všech změnách v platbách pojistného je třeba zdravotní pojišťovnu informovat (do 8 dnů).

 

Ing. Pavel Novák

 

Použité právní předpisy:

- Zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP),

- zákon č. 455/­1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŽZ),

Související předpisy:

- zákon č. 117/­1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

 

§ 35ba zákona č. 586/1992 Sb.
citace na straně 55

Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o

a) základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka,

b) slevu na manžela ve výši 24 840 Kč na manžela žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manžela se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,

c) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu,...

d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi...

Aktuálně
Pracovní právo
Chyby a pokuty
Odměňování
Odvody
Pracovní cesta
Výdaje zaměstnavatele
Veřejná správa
Vedoucí pracovník