Podnikatelé ve zdravotním pojištění v roce 2024

Mezi jistoty našeho ekonomicko-podnikatelského prostředí určitě můžeme zařadit ve zdravotním pojištění pravidelné zvyšování minimální zálohy OSVČ k 1. lednu kalendářního roku. Jaká je minimální záloha OSVČ pro rok 2024 a v jaké výši může OSVČ platit zálohu po podání Přehledu o výši daňového základu za rok 2023? A jak jsou zvýhodněni podnikatelé, za které je plátcem pojistného stát?

Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) z. č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pro účely veřejného zdravotního pojištění je osobou samostatně výdělečně činnou:

1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů

2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Jinak také řečeno, osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění pojištěnec s příjmy podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 z. č. 586/­1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Plnění oznamovací povinnosti

Základními povinnostmi podnikatele je přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (a to i v případě, kdy je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů) a platit zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného včas a ve správné výši. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Za neoznámení zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci ve správním řízení pokutu až do výše 10 000 Kč.

Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ

je kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nejkratším poměrným obdobím je jeden kalendářní měsíc. Pokud tedy OSVČ provozuje svoji samostatnou výdělečnou činnost alespoň jeden den v kalendářním měsíci, považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.

Osoby samostatně výdělečně činné hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona jejich povinností, a případného doplatku pojistného. Zálohy na pojistné se platí při zahájení samostatné výdělečné činnosti jako jediného (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů nebo dále v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to za daný kalendářní měsíc nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny. Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny například ty OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů a zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc.

Vždy je třeba dbát na to, aby byly veškeré platby prováděny na správný účet a pod správným variabilním symbolem. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je – kromě existence dluhu na pojistném – vznik penále. Také platí, že jak dlužné pojistné, tak penále jsou zdravotní pojišťovny povinny plošně uplatňovat vůči všem dlužícím subjektům.

ZVÝŠENÁ MINIMÁLNÍ ZÁLOHA OSVČ OD 1. 1. 2024

Je-li samostatná výdělečná činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů pojištěnce, pro kterého platí ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak se těmto osobám zvyšuje od ledna 2024 minimální záloha na 2 968 Kč. V roce 2023 činila minimální záloha 2 722 Kč. Pokud naopak OSVČ nemusí při odvodu pojistného povinné minimum dodržet, pak platí i od ledna 2024 zálohu podle daňového základu za rok 2022, což může být částka 0 Kč anebo jakákoli vyšší hodnota. Výše zálohy se v průběhu roku 2024 změní (může změnit) po podání Přehledu za rok 2023. Částka 2 968 Kč je také součástí paušální platby 7 498 Kč, kterou budou v prvním pásmu platit v roce 2024 osoby činné v režimu paušální daně.

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění je u OSVČ sazba 50 % daňového základu s povinností dodržet minimální vyměřovací základ u těch OSVČ, na které se tato povinnost vztahuje. Placením například minimálních záloh 2 968 Kč (není-li podle výsledků kalendářního roku 2023 povinností platit vyšší zálohy) je v roce 2024 tato povinnost splněna.

Počínaje rozhodným obdobím kalendářního roku 2013 již neplatí ve zdravotním pojištění pro OSVČ (a ani pro zaměstnance a zaměstnavatele) maximální vyměřovací základ.

Termíny pro podání Přehledu OSVČ za rok 2023

Pro podání Přehledu OSVČ za rok 2023 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

-    do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2023 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2024,

-    pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může OSVČ podat Přehled do 1. 8. 2024.

Do 8. 4. 2024 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2024 je státním svátkem, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 3. 6. 2024.

Podá-li OSVČ Přehled dříve než v těchto nejzazších termínech, pak je povinna uhradit případný doplatek pojistného do osmi dnů ode dne skutečného podání Přehledu.

Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2023 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2023), podává Přehled za rok 2023 oběma zdravotním pojišťovnám.

Podání Přehledu za rok 2023 a výše zálohy OSVČ

Roční zúčtování se ve zdravotním pojištění dotýká pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování neprobíhá. Podstatná odlišnost při plnění zákonných povinností spočívá tedy ve skutečnosti, že zaměstnavatelé podávají Přehledy za své zaměstnance každý měsíc, kdežto OSVČ jedenkrát ročně, a to v různých termínech (viz předcházející bod).

Nová výše zálohy OSVČ v roce 2024 je poprvé splatná od kalendářního měsíce, ve kterém byl, nebo měl být, podán Přehled za rok 2023.

Tato nově placená záloha může být:

-    minimální,

-    vyšší než minimální (bez omezení horní hranicí),

-    nižší než minimální,

-    nulová.

Novou výši zálohy platí OSVČ vždy od kalendářního měsíce, ve kterém podá Přehled. Tato záloha se odvíjí od výsledků samostatné výdělečné činnosti (daňového základu) za předcházející kalendářní rok. Touto zálohou je v roce 2024:

-    částka 2 968 Kč anebo vyšší (pro osoby, které musejí minimum dodržet) nebo

-    jakákoli výše zálohy, případně nulová záloha u těch OSVČ, pro které minimum neplatí.

Vypočtenou zálohu, tj. placenou v roce 2024, zaplatí OSVČ naposledy za kalendářní měsíc, předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém bude, eventuálně měl být, podán v roce 2025 Přehled za rok 2024.

ZVÝHODNĚNÍ ČÁSTI PODNIKATELSKÉHO SEKTORU - Osoby samostatně výdělečně činné, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, mají v českém podnikatelském spektru poměrně široké zastoupení. Jedná se například o podnikající poživatele důchodů, studenty, osoby na rodičovské dovolené a další skupiny pojištěnců. Na základě vlastních zkušeností mohu konstatovat, že právě tyto osoby se hůře orientují v různorodé spleti právních norem, proto dochází v takových případech k problémům či nejasnostem, což má přímý dopad jak na tyto samostatně výdělečně činné osoby, tak na jejich zdravotní pojišťovny.

V návaznosti na platnou právní úpravu si musí tyto podnikající osoby uvědomit zejména následující skutečnosti:

-    řádné plnění oznamovací povinnosti, tj. oznamování zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti vždy v osmidenní lhůtě, jakož i oznamování skutečností rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné (např. přiznání nebo odejmutí důchodu, zahájení nebo ukončení studia, pobírání rodičovského příspěvku aj.), pokud toto neučinil případný zaměstnavatel,

-    placení záloh na pojistné ve druhém roce a v dalších letech samostatné výdělečné činnosti, pokud tato povinnost pro podnikající osobu vyplývá. Ze zákona není povinností platit zálohy na pojistné u osob, za které současně hradí pojistné stát, pouze v prvním kalendářním roce jejich samostatné výdělečné činnosti,

-    každoroční podávání Přehledu OSVČ o výši daňového základu,

-    s účinností od 1. 8. 2004 již nemají tyto osoby nárok na uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu, jejich vyměřovacím základem je sazba 50 % daňového základu bez povinnosti odvodu pojistného (záloh na pojistné) z minimálního vyměřovacího základu.

Zařazením do kategorie osob, za které platí pojistné stát, mají tito pojištěnci vyřešen svůj pojistný vztah, takže se na ně za této situace nevztahuje povinnost platit pojistné, pokud nejsou výdělečně činní.

POHLEDÁVKY ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY - Pokud OSVČ platí zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného včas a ve správné výši, pak nemusí mít obavu, když obdrží od zdravotní pojišťovny vyúčtování pohledávek a plateb pojistného. Jestliže však OSVČ platí zálohy na pojistné opožděně, nebo je dokonce neplatí vůbec, pak je jasné, že se z tohoto důvodu stává středem pozornosti zdravotní pojišťovny, která se ve svém vlastním zájmu primárně věnuje právě dlužícím subjektům. Tlak na OSVČ jako samoplátce vychází mj. i z povinnosti plošně nárokovat jak dlužné pojistné, tak penále, k čemuž sloužila do 30. 11. 2011 pětiletá promlčecí doba, která se od 1. 12. 2011 prodloužila na deset let, čímž se pro zdravotní pojišťovny výrazně rozšířil prostor pro legitimní „ošetření“ jejich pohledávek.

Prvním upozorněním OSVČ na problém s placením záloh na pojistné může být právě zaslané vyúčtování nebo také i telefonické upozornění, zpráva formou sms nebo na e-mailovou adresu či do datové schránky apod., což můžeme současně chápat i jako cílenou výstrahu či varování. Jakmile se OSVČ dostane do situace, kdy dluží, pak doporučuji nečekat na příslušné kroky zdravotní pojišťovny (které ostatně na sebe určitě nedají dlouho čekat), ale v rámci svých možností přijmout odpovídající opatření. Tento „konstruktivní“ přístup je pro zdravotní pojišťovnu signálem, že podnikatel hodlá svoji problémovou situaci řešit. V této souvislosti bych však chtěl upozornit, že na rozdíl od možnosti prominutí penále nebo jeho části v rámci institutu odstranění tvrdosti není zdravotní pojišťovna oprávněna posunout OSVČ (ani jinému plátci) termín úhrady některé platby nebo dokonce nějakou platbu odpustit, neboť splatnost stanovených pohledávek je právní úpravou jednoznačně určena.

Pokud OSVČ uznává dlužné pojistné co do důvodu a výše, měla by toto ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři. Zaplacení dlužné částky pojistného má totiž dvě výhody – dnem úhrady dluhu přestává běžet penále a zároveň je zaplacení dlužné částky pojistného nezbytným předpokladem pro rozhodování o odstranění tvrdosti ve věci dlužného penále, pokud si OSVČ tuto žádost podá. Pro úplnost je zapotřebí uvést, že v žádném případě nelze podat žádost o prominutí neuhrazeného pojistného.

Žádost o prominutí penále

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/­2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Podáním žádosti o prominutí penále (tzv. institut odstranění tvrdosti) dává plátce na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o jeho prominutí cestou odstranění tvrdosti. V těchto případech o žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 30 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 30 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.

V textu podané žádosti je velmi vhodné uvést důvody, které vedly ke vzniku penále, podrobně a důvěryhodně popsat, resp. objasnit situace, které vznik penále zapříčinily, neboť zdravotní pojišťovny individuálně posuzují každou podanou žádost. Současně je potřebné, aby OSVČ přiložila k podané žádosti o prominutí penále průkazné doklady, potvrzující odůvodnění žádosti, má-li takové k dispozici.

V případě, že bude sjednán splátkový kalendář a současně je požádáno o prominutí vyměřeného penále, projedná zdravotní pojišťovna podanou žádost fakticky až po doplacení dlužného pojistného. Jednou z podmínek sjednání splátkového kalendáře je u OSVČ současně i pravidelné placení měsíčních záloh, k čemuž se OSVČ v podané žádosti o prominutí penále zpravidla taktéž zavazuje.

Pojištěnec a kategorie zdravotního pojištění

Ukončením (případně přerušením) samostatné výdělečné činnosti nastupuje pro pojištěnce povinnost řešit jeho pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny. Takže od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla podnikatelská činnost ukončena, musí být pojištěnec veden u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo osoba, za kterou platí pojistné stát.

Není-li využita žádná z těchto zákonných možností, přičemž pojištěnec není z českého systému veřejného zdravotního pojištění vyňat:

-    například výkonem zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti v rámci států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a také Spojeného království podle koordinačních nařízení EU č. 883/­2004 a 987/­2009) nebo

-    odhlášením se z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, tj. nepřetržitého pobytu trvajícího déle než šest měsíců,

stává se osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie v zákonné osmidenní lhůtě a platit měsíční pojistné, což je i v roce 2024 částka ve výši 13,5 % z minimální mzdy.

Ing. Antonín Daněk