Podnikatelský sektor

a zdravotní pojištění

Kdo a za jakých podmínek rozhoduje při souběhu zaměstnání s podnikáním o volbě hlavního zdroje příjmů? Je povinností platit zálohy u OSVČ, za které je plátcem pojistného stát? Jaké sankce může zdravotní pojišťovna uplatnit v případě, když OSVČ nepodá Přehled? Vyměřuje zdravotní pojišťovna každé evidované penále?

OSVČ ve zdravotním pojištění

Do konce roku 2025 bylo posouzení pojištěnce jako OSVČ navázáno na reálný výkon podnikatelské činnosti.

Podle § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je od 1. 1. 2026 pro účely zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou osoba, které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. (dále jen „ZDP“), nebo která vykonává činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP.

Pro účely veřejného zdravotního pojištění je tak za osobu samostatně výdělečně činnou považován i ten pojištěnec, který, aniž by musel vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, má příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP, tedy i ty, u nichž se žádný výkon činnosti s nimi spojený ani nepředpokládá. Status OSVČ tak již není vázán pouze na výkon činnosti, ale i na příjmy ze samostatné činnosti dle ZDP.

Základními povinnostmi podnikatele je přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (a to i v případě, kdy je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů) a platit zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného včas a ve správné výši. Zálohy na pojistné se platí při zahájení samostatné výdělečné činnosti jako jediného, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavního, zdroje příjmů nebo v návaznosti na podaný Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen Přehled) pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny. Ke změně výše placené zálohy může (ale nemusí) dojít při podání Přehledu. Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny například ty OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů a zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc.

A ještě je vhodné připomenout další důležitou povinnost OSVČ – pojištěnce, spočívající v oznamování vybraných „státních kategorií“. Podle § 10 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen oznámit a doložit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy nastaly, skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7 odst. 1 písm. i), j), k), m), n), r), s) a t).

Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ je kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nejkratším poměrným obdobím je jeden kalendářní měsíc. Pokud tedy OSVČ provozuje svoji samostatnou výdělečnou činnost alespoň jeden den v kalendářním měsíci, považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.

Minimální záloha OSVČ

Pro podnikatele, na kterého se ve zdravotním pojištění vztahuje zákonné minimum, se zvyšuje od ledna 2026 minimální záloha na 3 306 Kč. V roce 2025 činila minimální záloha 3 143 Kč. 

Souběh zaměstnání s výkonem
samostatné výdělečné činnosti

Ve zdravotním pojištění je důležité, zda je při souběhu zaměstnání s podnikáním samostatná výdělečná činnost pojištěnce hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů. Tuto podstatnou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak při jednání s pojišťovnou v rámci plnění oznamovací povinnosti, jednak ji uvádí na podávaném Přehledu. To znamená, že hlavním zdrojem příjmů pojištěnce mohou být buď příjmy ze zaměstnání, případně společně s dalšími příjmy, nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, což si pojištěnec rozhoduje sám podle reálných či očekávaných příjmů a výdajů (daňového základu).

Platby „nových“ záloh
– po podání Přehledu

Nová výše zálohy se platí od měsíce, ve kterém OSVČ podá (případně měla podat) zdravotní pojišťovně Přehled. To znamená, že pokud OSVČ podá Přehled za rok 2025 například v březnu 2026, platí novou výši zálohy poprvé za tento měsíc, kdy posledním dnem lhůty pro zaplacení této nové zálohy je 8. duben 2026. Tato nově placená záloha může být:

•    minimální

•    vyšší než minimální (bez omezení horní hranicí)

•    nulová

I když OSVČ nemá povinnost zálohy hradit, od 1. ledna 2026 například v případě podnikající osoby, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3a zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může zálohy platit, třeba z důvodu očekáváného vysokého doplatku pojistného po podání Přehledu. Právní úprava zdravotního pojištění tomuto postupu nebrání.

Pokud OSVČ platí zálohy na pojistné formou trvalého příkazu, musí s ohledem na situaci provést příslušnou změnu v peněžním ústavu, a to jak v návaznosti na zákonnou úpravu, kterou se zvyšuje minimální záloha (od 1. ledna kalendářního roku), tak podle nové výše zálohy na základě podávaného Přehledu, je-li tato vyšší než minimální.

Placení záloh v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, nebo opožděně, zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále, jehož výše se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. Penále, jehož výše nedosáhne za kalendářní rok v úhrnu 200 Kč (do konce roku 2025 se jednalo o částku 100 Kč), se nepředepisuje a ani se nepřipočítává k penále případně vzniklému v dalších letech.

Zúčtování roku 2025
ve zdravotním pojištění

vychází ve zdravotním pojištění zejména z těchto zásad:

•    dotýká se pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování neprobíhá

•    základním podkladem pro toto zúčtování je podání Přehledu

Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším zdrojem příjmů.

Roční vyúčtování záloh

Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2025, provedené až do 8.1.2026 včetně. Do úhrnné výše záloh nepatří:

•    doplatky pojistného za rok 2024, případně za dřívější období

•    platby penále či pokut

•    platby za měsíce, ve kterých byl pojištěnec registrován v průběhu roku 2025 u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů

Termíny pro podání
Přehledu OSVČ za rok 2025

Pro podání Přehledu za rok 2025 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

•    do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2025 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 4. 5. 2026

•    pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může OSVČ podat Přehled do 3. 8. 2026.

Do 8. 4. 2026 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2026 je státním svátkem a vychází na pátek, lze daňové přiznání podat ještě 4. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 4. 6. 2026.

Případný doplatek pojistného je splatný do osmi dnů ode dne, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled. Podá-li OSVČ Přehled dříve než ve výše uvedených nejzazších termínech, pak je povinna uhradit případný doplatek pojistného do osmi dnů ode dne skutečného podání Přehledu.

Podání opravného Přehledu

V případě dodatečně zjištěných změn ve výsledcích podnikatelské činnosti je OSVČ povinna předložit zdravotní pojišťovně opravný Přehled s uvedením správných údajů. Jestliže tedy dojde ke změně údajů v daňovém základu, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla. To znamená, že opravný Přehled lze (přesněji je povinností) podat v podstatě kdykoli po podání řádného Přehledu.

Neoznámení dodatečně provedených změn lze zjistit v rámci předávání informací mezi dotčenými institucemi (finanční úřady, územní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny).

Nepodání nebo opožděné podání řádného nebo opravného Přehledu je pod sankcí, kdy za takové provinění může zdravotní pojišťovna stanovit tzv. pravděpodobné pojistné, včetně penále, a ještě uložit pokutu až 50 000 Kč. 

Přeplatek u OSVČ

V souvislosti s řešením přeplatku vzniklého při podání Přehledu jsou v praxi na základě požadavku OSVČ aplikovány tyto dvě varianty:

a)  vrácení přeplatku ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy zdravotní pojišťovna přeplatek zjistila, a to dle volby OSVČ buď bezhotovostním převodem na účet, nebo poštovní poukázkou

b)  použití přeplatku pojistného na úhradu záloh/zálohy na pojistné na další období

Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se vždy považuje podání Přehledu zdravotní pojišťovně, je-li o vrácení přeplatku požádáno. Přeplatek (alespoň však 200 Kč) se vrací za podmínky, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně jiného splatného závazku.

Podnikatelé bez záloh – osoby,
za které je plátcem pojistného stát

Osoby samostatně výdělečně činné, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, mají v českém podnikatelském spektru poměrně široké zastoupení. Jedná se například o podnikající poživatele důchodů, studenty, osoby na rodičovské dovolené a další skupiny pojištěnců.

Zařazením do kategorie osob, za které platí pojistné stát, mají tito pojištěnci vyřešen svůj pojistný vztah, takže se na ně za této situace nevztahuje povinnost platit pojistné, pokud nejsou výdělečně činní.

V návaznosti na platnou právní úpravu si musí tyto podnikající osoby uvědomit zejména následující skutečnosti:

•    řádné plnění oznamovací povinnosti, tj. oznamování zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti vždy v osmidenní lhůtě

•    každoroční podávání Přehledu

•    tyto osoby nemají nárok na uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu, jejich vyměřovacím základem je sazba 50 % daňového základu za kalendářní rok bez povinnosti odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu (odpočet od dosaženého příjmu, v roce 2026 částku 16 206 Kč, mohou uplatnit pouze zaměstnavatelé a poživatelé invalidního důchodu jako zaměstnanci při splnění podmínek daných ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.)

Novelou zákonů zdravotního pojištění č. 289/2025 Sb. jsou od 1. ledna 2026 OSVČ, za které je plátcem pojistného stát, zbaveny povinnosti placení záloh.

Ještě dodáváme, že zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Přerušení podnikání

Jednou z důležitých povinností OSVČ oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti v osmidenní lhůtě. Rozhodne-li se OSVČ pouze přerušit samostatnou výdělečnou činnost, měla by ve vlastním zájmu tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně, třebaže to není její povinností. Tato skutečnost (přerušení samostatné výdělečné činnosti) má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné, pokud byla povinna tyto hradit, jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (dočasně) ukončena.

Výkon podnikatelské činnosti v paušálním režimu

Od roku 2021 mohou OSVČ vyvíjet svoji činnost buď „klasicky" (standardně), tedy úřední cestou komunikovat se zdravotní pojišťovnou, správou sociálního zabezpečení a finančním úřadem, nebo mohou působit v paušálním režimu. Výkon podnikatelské činnosti jak standardní formou, tak v paušálním režimu v některém ze tří pásem řeší pojistný vztah neboli pojištění dotyčné osoby u zdravotní pojišťovny.