11.04.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Podpora při vytváření nových pracovních míst

podle zákona o zaměstnanosti

1. Finanční podpora

2. Příspěvek na zřízení volných pracovních míst

3. Příspěvek při částečné zaměstnanosti

4. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

5. Překlenovací příspěvek

6. Zaškolení a zaučení

7. Rekvalifikace vlastních zaměstnanců

8. Chráněné pracovní místo

Současné období vyžaduje od právnických osob (zaměstnavatelů) řadu opatření související s ekonomickou situací. Nejedná se jen o změny v organizaci práce a výrobního programu, ale i o vytváření nových pracovních míst a zvýšení efektivnosti práce. Zaměstnavatelům v této snaze mohou pomoci úřady práce (dále ÚP) v podobě různých finančních příspěvků, jak to umožňuje zákon o zaměstnanosti č. 435/­2004 Sb.(dále ZOZ). Jejich výše je ovlivněna průměrnou mzdou v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku, která je vyhlašována Ministerstvem práce a sociálních věcí. Pro rok 2022 je to částka 37 047 Kč.

1. Finanční podpora

Finanční podpora aktivní politiky zaměstnanosti je podle ZOZ (ustanovení § 118 a § 119) poskytována formou příspěvku, případně úhrady za provedené služby. Nelze ji však poskytovat organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím státu.

O poskytnutí příspěvků na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zaměstnavatel nebo fyzická osoba žádá. Žádost o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí obsahovat identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby, místo a předmět podnikání, druh příspěvku, o který se žádá.

O poskytnutí příspěvku uzavírá úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými osobami a fyzickými osobami, případně dalšími subjekty, písemnou dohodu podle ustanovení § 119 ZOZ. Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat identifikační údaje účastníků dohody, účel poskytnutí příspěvku, podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, výši a termín poskytnutí příspěvku, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku.

V závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. Neplní-li druhá strana sjednané podmínky, je úřad práce povinen dohodu o poskytnutí příspěvku vypovědět. Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je podle zákona porušením rozpočtové kázně.

Na příspěvek, který nemůže být poskytnut před sjednáním dohody, není právní nárok. Úřad práce vždy hodnotí situaci na trhu práce ve svém regionu.

2. Příspěvek na zřízení volných pracovních míst

Podle § 113 ZOZ se jedná o společensky účelná pracovní místa. Rozumí se tím pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek.

     Výše příspěvku

Maximální výše příspěvku se stanoví v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese a na počtu zřízených nebo vyhrazených účelných pracovních míst (§ 113 odst. 3 ZOZ). Výše příspěvku zaměstnavateli na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v NH.

Průměrná míra nezaměstnanosti je v současnosti v ČR 3,5 %.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 1

V okrese je průměrná míra nezaměstnanosti 2,5 % a zaměstnavatel zřídil nové volné pracovní místo. Příspěvek od úřadu práce může být v maximální výši 148 188 Kč.

Při zřízení více než 10 pracovních míst může být tento příspěvek až ve výši šestinásobku této průměrné mzdy, tedy 222 282 Kč.

Jestliže by průměrná míra nezaměstnanosti v okrese dosahovala průměrné míry nezaměstnanosti v České republice nebo by ji přesahovala, může být příspěvek při zřízení jednoho volného pracovního místa až šestinásobek průměrné mzdy, tedy 222 282 Kč a při zřízení více než 10 pracovních míst až osminásobek průměrné mzdy, tedy 296 376 Kč.

3. Příspěvek při částečné zaměstnanosti

Do ZOZ byla s účinností od 1.července 2021 novelou vložena nová ustanovení § 120a až 120f. Jsou v něm uvedeny podmínky pro přiznání příspěvku při částečné práci (dříve tzv. kurzarbeit). Dřívější § 115 upravující příspěvek v době částečné nezaměstnanosti byl zrušen.

Nárok na tento příspěvek má zaměstnanec v pracovním poměru při splnění stanovených podmínek po dobu nejvýše 12 měsíců. Příspěvek nelze poskytnout zaměstnavateli, který je uveden v § 109 odst. 3 zák. práce. Jedná se např. o zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních předpisů.

Příspěvek se poskytuje zaměstnavateli na zaměstnance, jehož pracovní poměr trvá ke dni oznámení příslušných (zákonných) skutečností zaměstnavatelem úřadu práce alespoň 3 měsíce. Před tím je však zaměstnavatel povinen písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na jeho straně, na jejímž základě bude zaměstnavateli poskytován příspěvek v době částečné práce.

3.1     Podrobnosti v nařízení vlády

Poskytování příspěvku stanoví vláda nařízením v případě, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika České republiky anebo její odvětví z hospodářských důvodů, které jsou charakterizovány ekonomickými ukazateli. Důvodem může být např. živelní událost spočívající v přírodní pohromě nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je způsobena vyšší mocí.

Vláda může nařízení vydat po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody. Rovněž může omezit jeho poskytování na část území České republiky nebo na odvětví ekonomiky a na určitý okruh zaměstnavatelů a stanoví jim závazné ukazatele. V takovém případě nařízení vlády určí způsob posouzení naplnění závazných ukazatelů státní orgán, který bude oprávněn k posouzení, kontrole a vydání stanoviska o splnění závazných ukazatelů s určením lhůty pro jeho vydání. Důležité je, že v nařízení vlády může být poprvé stanovena doba poskytování příspěvku na 6 měsíců. Může však být prodloužena vždy maximálně o 3 měsíce, a to až do vyčerpání její maximální délky 12 měsíců.

3.2     Podmínkou pro vznik nároku

na poskytování příspěvku je existence překážek v práci na straně zaměstnavatele z důvodů stanovených zákonem, což bude mít za následek nepřidělování práce zaměstnancům v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % týdenní pracovní doby rozvržené jim v písemném rozvrhu směn na příslušný kalendářní měsíc. Při 40 hodinovém týdenním rozsahu pracovní doby to znamená úbytek práce v rozsahu 8 až 32 hodin u jednoho zaměstnance. Snížení potřeby výkonu práce se bude sledovat u každého jednotlivého zaměstnance. Příspěvek neposkytne úřad práce na zaměstnance, kteří budou mít zvláštní rozvrh pracovní doby podle § 86 a 87 zák. práce (konto pracovní doby) Jedná se o způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace. Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnance.

3.3     Výše příspěvku

Příspěvek bude zaměstnancům poskytovat úřad práce prostřednictvím jejich zaměstnavatele za část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci. Jeho výše je 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vypočteného z této části náhrady mzdy, kterou má zaplatit zaměstnavatel jako poplatník.

Maximální výše příspěvku činí měsíčně 1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bude příspěvek poskytován. Pro rok 2022 je tato mzda ve výši 37 047 Kč. Pro účely příspěvku je tedy jeho maximální výše na zaměstnance v roce 2022 částka 55 570 Kč.

4. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Na základě požadavků obchodních partnerů firmy často mění výrobní program a přizpůsobují ho novým podnikatelským záměrům. Při současném restartu ekonomiky je to velmi častý postup. Po určitou dobu nemohou pak zabezpečit některým zaměstnancům práci na plnou týdenní pracovní dobu a musí jim poskytovat náhradu mzdy za dobu, kdy nepracují. Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Většina firem však neví, že v těchto případech mohou dostat příspěvek od úřadu práce.

Zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, může úřad práce poskytnout příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce podle § 117 ZOZ. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy (od 1. ledna 2022 je to částka 16 200 Kč). U jednoho zaměstnance se tedy jedná o maximální částku 48 600 Kč.

Jednou z podmínek poskytnutí příspěvku je nezabezpečení práce v důsledku přechodu na nový podnikatelský program. Pojem „nový podnikatelský program“ může působit v praxi potíže. Je to změna výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti, zajišťované právnickou nebo fyzickou osobou, při které dochází v podniku nebo jeho části k zásadním technologickým změnám. Důvodem může být celková situace a modernizace stávající výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti nebo změna předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění.

Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí období od ukončení nebo omezení stávající provozní činnosti s bezprostředně navazující etapou výměny technologického zařízení do doby zahájení nové provozní činnosti.

5. Překlenovací příspěvek

V § 114 ZOZ jsou uvedena pravidla pro poskytnutí překlenovacího příspěvku. Je určen osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Podmínkou je, že tato osoba obdržela příspěvek na zřízení volného pracovního místa. Zřízením volného místa se pro tyto účely rozumí i zahájení samostatné výdělečné činnosti.

Příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců a jeho výše činí maximálně 0,25 násobku průměrné mzdy v NH, tedy 46 300 Kč.

Poskytuje se jednorázově za celé dohodnuté období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku. Je určen na provozní náklady osoby, která začala podnikat. Jedná se např.

–   o nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených,

–   náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,

–   náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním samostatné výdělečné činnosti.

V některých případech se považuje i daň z přidané hodnoty za provozní náklad.

6. Zaškolení a zaučení

Zaměstnavatelé si v současném období, kdy je v důsledku hygienických a zdravotních opatření, pozdvihnout a restartovat ekonomiku, stěžují v některých odvětvích na nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Pracovněprávní předpisy umožňují tento problém řešit „vlastními silami“. Významnými právními formami jsou školení, zaučení nebo rekvalifikace.

Zaškolení nebo zaučení je dokonce povinností zaměstnavatele, pokud přijal do zaměstnání nekvalifikovaného zaměstnance (viz § 228 ZP).Tuto povinnost má zaměstnavatel nejen k za­měst­nancům, kteří vstupují do pracovního poměru bez kvalifikace, dále k zaměstnancům, kteří přecházejí na nová pracoviště nebo na nové druhy a způsoby práce, pokud je to třeba, např. při změnách v organizaci práce nebo jiných racionalizačních opatřeních.

Význam této povinnosti se znásobuje zejména v současném období. Není proto možné se spokojit s dřívější praxí, kdy zaměstnavatelé tyto povinnosti často neplnili nebo si je vykládali „po svém“. Např. nezajišťovali zaměstnancům zaškolení na práce, jež jsou předmětem jejich pracovní smlouvy, nebo na tento druh získání kvalifikace s nimi nesjednávali dohody s možností úhrady vynaložených nákladů.

Nastupuje-li do zaměstnání zaměstnanec, který nemá potřebnou kvalifikaci pro sjednaný druh práce, je povinností zaměstnavatele na své náklady mu tuto kvalifikaci zajistit. Je jeho věcí, že zaměstnance bez kvalifikace přijal. Jestliže např. podnikatel – obchodník přijme na místo prodavačky ženu, která není vyučena v oboru, musí jí zajistit potřebnou kvalifikaci. Záleží jen na něm, jaký způsob a druh zvolí. Tomu odpovídá i povinnost zaměstnance: je povinen soustavně si prohlubovat kvalifikaci k vý­konu práce sjednané v pracovní smlouvě. Prohlubováním kvalifikace se rozumí též její udržování a obnovování.

6.1     Co je zaškolení

Podmínky zaškolování nejsou „určovány“ žádným právním předpisem. Obvykle zaškolení začíná obdobím, v němž se zaměstnanec seznamuje s pracovištěm, pracovním prostředím, organizací práce, provozními, bezpečnostními a jinými předpisy. V období odborné přípravy by se měl zaměstnanec teoreticky i prakticky seznámit se všemi operacemi, které vyplývají z kvalifikačních charakteristik vykonávané práce.

Vyvrcholením zaškolení by měla být provozní příprava, v níž se zaměstnanec učí vykonávat nové povolání nebo pracovní činnost podle racionálních pracovních postupů. Období zaškolení by mělo končit uplynutím provozní přípravy, případně kvalifikační zkouškou. Obdobně se posuzuje i zaučení.

Při zaškolení nebo zaučení není možné, aby zaměstnavatel podmiňoval splnění svých zákonných povinností uzavřením dohody o tom, že zaměstnanec po získání této kvalifikace setrvá v pracovním poměru, jinak že bude muset vracet vynaložené náklady. Rovněž není přípustné, aby zaměstnavatel, vynaloží-li na zaměstnance určité náklady, vynucoval od zaměstnance z tohoto důvodu sjednání dohody o setrvání u zaměstnavatele (například při poskytnutí ochranných pracovních prostředků).

6.2     Příspěvek na zapracování

Výhodu má zaměstnavatel, který přijme do zaměstnání uchazeče o zaměstnání, kterého mu doporučil úřad práce a tento zaměstnanec nemá příslušnou kvalifikaci pro nové pracovní místo. Jedná se o příspěvek na zapracování podle § 116 zákona č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti. Příspěvek má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, byla tato péče věnována i u zaměstnavatelů v počátcích jejich začlenění na trhu práce.

Poskytuje se na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem po dobu maximálně tří měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy (v současnosti 8 100 Kč). Celkový příspěvek může být v částce 24 300 Kč. Může být poskytován fyzické osobě, která bude zaměstnance zapracovávat, např. mistrovi, vedoucímu, kvalifikovanému zaměstnanci apod.

Příspěvky úřad práce poskytuje na žádost zaměstnavatele. Zákon o zaměstnanosti uvádí podstatné náležitosti žádosti a doklady, které je třeba k žádosti přiložit. Požaduje se, aby žadatel (zaměstnavatel) osvědčil, že nemá daňové nedoplatky a nedluží pojistné na sociální zabezpečení ani na zdravotní pojištění. Za dluh se nepovažuje splácení ve splátkách, pokud žadatel není v prodlení se splácením těchto splátek.

7. Rekvalifikace vlastních zaměstnanců

Za rekvalifikaci se podle § 108 ZOZ považuje nejen získání nebo rozšíření stávající kvalifikace, ale také její zvýšení, prohloubení, udržování nebo obnovování. Zaměstnavatelé velmi často zapomínají, že je to za pomoci úřadu práce způsob, jak získat kvalifikované zaměstnance.

Nejedná se jen o uchazeče o zaměstnání, kteří touto formou mohou získat jinou nebo další kvalifikaci, ale právní úprava je výhodná i pro zaměstnavatele. Mohou pořádat rekvalifikační kurzy pro zaměstnance, kteří práci mají, ale lze předpokládat, že i u nich může dojít v důsledku organizačních opatření k určitým profesním změnám nebo že potřebují kvalifikované své zaměstnance na jiném druhu práce.

Rekvalifikaci vlastních zaměstnanců může provádět zaměstnavatel sám nebo za pomoci jiného subjektu, např. vzdělávacího střediska, soukromé agentury apod. Tato rekvalifikace je určena zaměstnancům, u nichž zaměstnavatel předpokládá, že je zaměstná na jiném pracovním místě a budou k tomu potřebovat odbornou kvalifikaci, kterou zatím nemají. Nejčastěji v situaci, kdy by museli být tito zaměstnanci uvolněni z důvodů racionalizačních opatření, strukturálních, popřípadě organizačních změn, z důvodu nadbytečnosti apod.

Rekvalifikace uskutečňovaná zaměstnavatelem se zabezpečuje na základě písemné dohody zaměstnavatele se zaměstnancem. Uskutečňuje se zpravidla v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance. Za celou dobu rekvalifikace proto zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje jen tehdy, pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.

Na získání nebo obnovení kvalifikace svých zaměstnanců mohou zaměstnavatelé požádat příslušný úřad práce. Po posouzení a na základě písemné dohody jim úřad poskytne příspěvek na realizaci kurzu.

7.1     Dohoda se zaměstnavatelem

K provedení rekvalifikace se sjednává písemná dohoda zaměstnavatele se zaměstnancem. Rekvalifikace se uskutečňuje zpravidla v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance. Za celou dobu rekvalifikace proto zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 232 zák. práce). To je zásadní rozdíl od rekvalifikace, kterou provádí úřad práce pro uchazeče o zaměstnání. V ní má uchazeč nárok na podporu „jen“ ve výši 60 % čistého průměrného výdělku nebo u OSVČ vyměřovacího základu. Mimo pracovní dobu rekvalifikaci uskutečňuje zaměstnavatel jen tehdy, pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.

7.2     Částečný úvazek pro nová pracovní místa

Podmínky pro vytváření nových pracovních míst může vytvořit nová právní úprava částečných pracovních úvazků.

Je připravena novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení, kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí podle zásad uvedených v Programovém prohlášení vlády. Těžiště této novely je ve snížení procentního odvodu z vyměřovacího základu zaměstnance. Firmy by pro účely sociálního zabezpečení platily odvody ve výši 19,8 místo 24,8 procenta tohoto základu. Sleva se vztahuje na uzavřené zkrácené úvazky v rozsahu 8 až 32 hodin týdně s určitými skupinami pracovníků.

     Okruh zaměstnanců

Sleva se bude týkat zejména těchto zaměstnanců:

–   rodičů dětí mladších devíti let,

–   osob pečujících o hendikepované osoby od druhého stupně závislosti,

–   studentů,

–   osob na rekvalifikaci,

–   zaměstnanců nad 55 nebo 60 let,

–   hendikepovaných, kteří nejsou zaměstnáni na chráněném trhu práce.

Slevy se dočkají i lidé do 21 let, ovšem zde nemusí být podmínkou částečný úvazek.

7.3     Pracovní místa pro zdravotně postižené osoby

ZOZ umožňuje hmotně stimulovat zaměstnavatele vytvářejícího nová pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením. Ustanovení § 75 tohoto zákona obsahuje podmínky pro uzavření dohody o vytvoření chráněného pracovního místa a maximální výši příspěvku na jeho vytvoření. Konkrétní výše příspěvku je uvedena v dohodě.

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa je možno na základě dohody poskytnout i osobě se zdravotním postižením, která začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Tím se umožní její uplatnění na trhu práce.

Jestliže to bude vyžadovat situace, může úřad práce poskytnout i finanční příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů, aby provozování takového místa nebylo pro zaměstnavatele nebo pro osobu samostatně výdělečně činnou ztrátové.

7.4     Příspěvek na úhradu provozních nákladů

Tento příspěvek ZOZ vymezuje v § 76. Poskytuje se za obdobných podmínek, jako příspěvek při zřízení pracovního místa pro osobu se ZP na základě dohody zaměstnavatele s úřadem práce. Roční výše příspěvku na osobu se ZP může činit nejvýše 48 tisíc korun. Neposkytne se však na osobu, která pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele, na osobu která je zdravotně znevýhodněná, ale jen na osobu se zdravotním postižením a na osobu se ZP, která je dočasně přidělena k výkonu práce k zaměstnavateli – agentuře práce.

Žádost o příspěvek i obsah dohody o poskytnutí příspěvku na úhradu prvotních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osob se ZP se řídí obdobnými pravidly, jako je tomu u žádosti a dohody při poskytnutí příspěvku na zřízení pracovního místa pro osoby se ZP. Obdobně je tomu i u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).

Vyhláška MPSV č. 518/­2004 Sb., kterou se provádí ZOZ, mezi druhy provozních nákladů na zřízení pracovního místa pro osoby se ZP např. uvádí: náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, na dopravu, na přizpůsobení provozovny, pořízení orientačních a komunikačních pomůcek, přizpůsobení podmínek apod.

8. Chráněné pracovní místo

vymezuje ZOZ v § 75 odstavec 1. Musí obsahovat popis pracovní činnosti, praco­viště a jeho umístění a pracovních podmínek. Chráněné pracovní místo zřizuje zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce, která se uzavírá na dobu 3 let. Místo musí být obsazeno po dobu 3 let.

ZOZ v § 75 odstavec 2 uvádí, kdy úřad práce nemůže se zaměstnavatelem uzavřít dohodu na zřízení chráněného pracovního místa.

Důležité je ustanovení § 75 odstavec 3, podle něhož se musí hodnotit přínos zaměstnavatele pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Ustanovení § 75 odst. 3 až 5 ZOZ uvádí, jaké podmínky musí splnit zaměstnavatel, aby mohla být kladně vyřízena jeho žádost o zřízení chráněného pracovního místa.

Zaměstnavateli, který zřídil jedno pracovní místo pro zdravotně postiženého občana, může poskytnout příslušný úřad práce příspěvek na jeho zřízení až do výše osminásobku a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, pro rok 2022 zjištěné za 1. – 3. čtvrtletí 2021 (částka 37 047 Kč). Zřídil-li zaměstnavatel jedno pracovní místo pro osobu se ZP je to částka 296 376 Kč a v případě osoby s těžším zdravotním postižením je to částka 444 564 Kč.

Zřídí-li zaměstnavatel 10 a více chráněných pracovních míst, může být příspěvek vyšší (desetinásobek, případně čtrnáctinásobek průměrné mzdy vyhlášené v národním hospodářství) – tedy pro rok 2022 je to částka 370 470 Kč nebo 518 658 Kč.

Příspěvek se poskytne, jestliže zaměstnavatel sjedná příslušné podmínky uvedené v § 75 ZOZ.

JUDr. Ladislav Jouza

Legislativa
Téma
Poradenství
Daně a účetnictví
Personalistika a mzdy
Podnikatelský servis
Nepřihlášen
Id
Heslo