4. Příspěvek při přechodu
na nový podnikatelský program
5. Překlenovací příspěvek
6. Zaškolení a zaučení
7. Rekvalifikace
vlastních zaměstnanců
8. Chráněné pracovní
místo
Současné
období vyžaduje od právnických osob (zaměstnavatelů) řadu opatření související
s ekonomickou situací. Nejedná se jen o změny v organizaci práce
a výrobního programu, ale i o vytváření nových pracovních míst
a zvýšení efektivnosti práce. Zaměstnavatelům v této snaze mohou
pomoci úřady práce (dále ÚP) v podobě různých finančních příspěvků, jak to
umožňuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.(dále ZOZ). Jejich
výše je ovlivněna průměrnou mzdou v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí
předchozího kalendářního roku, která je vyhlašována Ministerstvem práce
a sociálních věcí. Pro rok 2022 je to částka 37 047 Kč.
1. Finanční
podpora
Finanční podpora aktivní
politiky zaměstnanosti je podle ZOZ (ustanovení § 118 a § 119)
poskytována formou příspěvku, případně úhrady za provedené služby. Nelze
ji však poskytovatorganizačním složkám státu a příspěvkovým
organizacím státu.
O poskytnutí příspěvků
na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zaměstnavatel nebo
fyzická osoba žádá. Žádost o příspěvek
na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí obsahovat identifikační
údaje právnické nebo fyzické osoby, místo a předmět podnikání, druh příspěvku,
o který se žádá.
O poskytnutí příspěvku
uzavírá úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými osobami
a fyzickými osobami, případně dalšími subjekty, písemnou dohodu podle
ustanovení § 119 ZOZ. Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat
identifikační údaje účastníků dohody, účel poskytnutí příspěvku, podmínky, za
kterých bude příspěvek poskytován, výši a termín poskytnutí příspěvku, způsob
kontroly plnění sjednaných podmínek, podmínky a termín zúčtování
poskytnutého příspěvku, závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část,
pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce
než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku.
V závislosti na
charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v rámci aktivní politiky
zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další ujednání, na
kterých mají účastníci zájem. Neplní-li druhá strana sjednané podmínky,
je úřad práce povinen dohodu o poskytnutí příspěvku vypovědět. Nedodržení
podmínek poskytnutí příspěvku nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je
podle zákona porušením rozpočtové kázně.
Na příspěvek, který nemůže
být poskytnut před sjednáním dohody, není právní nárok. Úřad práce vždy
hodnotí situaci na trhu práce ve svém regionu.
2. Příspěvek
na zřízení volných pracovních míst
Podle § 113 ZOZ se
jedná o společensky účelná pracovní místa. Rozumí se tím pracovní místa,
která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem
práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit
pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je
i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč
o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky
účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek.
Výše
příspěvku
Maximální výše příspěvku
se stanoví v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese
a na počtu zřízených nebo vyhrazených účelných pracovních míst (§ 113
odst. 3 ZOZ). Výše příspěvku zaměstnavateli na zřízení jednoho společensky
účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím
dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese
nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, může
maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v NH.
Průměrná míra nezaměstnanosti
je v současnosti v ČR 3,5 %.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad
1
V okrese je
průměrná míra nezaměstnanosti 2,5 % a zaměstnavatel zřídil nové volné
pracovní místo. Příspěvek od úřadu práce může být v maximální výši
148 188 Kč.
Při zřízení více
než 10 pracovních míst může být tento příspěvek až ve výši šestinásobku této průměrné
mzdy, tedy 222 282 Kč.
Jestliže by průměrná míra
nezaměstnanosti v okrese dosahovala průměrné míry nezaměstnanosti v České
republice nebo by ji přesahovala, může být příspěvek při zřízení jednoho
volného pracovního místa až šestinásobek průměrné mzdy, tedy 222 282 Kč
a při zřízení více než 10 pracovních míst až osminásobek průměrné
mzdy, tedy 296 376 Kč.
3. Příspěvek
při částečné zaměstnanosti
Do ZOZ byla s účinností
od 1.července 2021 novelou vložena nová ustanovení § 120a až 120f. Jsou
v něm uvedeny podmínky pro přiznání příspěvku při částečné práci (dříve
tzv. kurzarbeit). Dřívější § 115 upravující příspěvek v době částečné
nezaměstnanosti byl zrušen.
Nárok na tento příspěvekmá zaměstnanec v pracovním poměru při splnění stanovených podmínek po
dobu nejvýše 12 měsíců. Příspěvek nelze poskytnout zaměstnavateli, který je
uveden v § 109 odst. 3 zák. práce. Jedná se např. o zaměstnavatele,
kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace,
jejíž náklady na platy jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz
poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních předpisů.
Příspěvek se poskytuje
zaměstnavateli na zaměstnance, jehož pracovní poměr trvá ke dni oznámení příslušných
(zákonných) skutečností zaměstnavatelem úřadu práce alespoň 3 měsíce. Před
tím je však zaměstnavatel povinen písemně informovat zaměstnance o tom, že
nastala překážka v práci na jeho straně, na jejímž základě bude zaměstnavateli
poskytován příspěvek v době částečné práce.
3.1 Podrobnosti
v nařízení vlády
Poskytování příspěvku
stanoví vláda nařízením v případě, že je závažným způsobem ohrožena
ekonomika České republiky anebo její odvětví z hospodářských důvodů, které
jsou charakterizovány ekonomickými ukazateli. Důvodem může být např. živelní
událost spočívající v přírodní pohromě nebo epidemie, kybernetického útoku
nebo jiné mimořádné situace, která je způsobena vyšší mocí.
Vláda může nařízení vydat
po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody. Rovněž může
omezit jeho poskytování na část území České republiky nebo na odvětví ekonomiky
a na určitý okruh zaměstnavatelů a stanoví jim závazné ukazatele.
V takovém případě nařízení vlády určí způsob posouzení naplnění závazných
ukazatelů státní orgán, který bude oprávněn k posouzení, kontrole
a vydání stanoviska o splnění závazných ukazatelů s určením lhůty
pro jeho vydání. Důležité je, že v nařízení vlády může být poprvé
stanovena doba poskytování příspěvku na 6 měsíců. Může však být prodloužena
vždy maximálně o 3 měsíce, a to až do vyčerpání její maximální délky
12 měsíců.
3.2 Podmínkou
pro vznik nároku
na poskytování příspěvku
je existence překážek v práci na straně zaměstnavatele z důvodů
stanovených zákonem, což bude mít za následek nepřidělování práce zaměstnancům
v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % týdenní pracovní doby
rozvržené jim v písemném rozvrhu směn na příslušný kalendářní měsíc. Při
40 hodinovém týdenním rozsahu pracovní doby to znamená úbytek práce
v rozsahu 8 až 32 hodin u jednoho zaměstnance. Snížení potřeby
výkonu práce se bude sledovat u každého jednotlivého zaměstnance. Příspěvek
neposkytne úřad práce na zaměstnance, kteří budou mít zvláštní rozvrh pracovní
doby podle § 86 a 87 zák. práce (konto pracovní doby) Jedná se
o způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva
nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová
organizace. Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet
pracovní doby a účet mzdy zaměstnance.
3.3 Výše
příspěvku
Příspěvek bude zaměstnancům
poskytovat úřad práce prostřednictvím jejich zaměstnavatele za část týdenní
pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci. Jeho
výše je 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci a pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vypočteného
z této části náhrady mzdy, kterou má zaplatit zaměstnavatel jako
poplatník.
Maximální výše příspěvku činí
měsíčně 1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí
čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bude příspěvek
poskytován. Pro rok 2022 je tato mzda ve výši 37 047 Kč. Pro účely příspěvku
je tedy jeho maximální výše na zaměstnance v roce 2022 částka 55 570
Kč.
4. Příspěvek
při přechodu na nový podnikatelský program
Na základě požadavků
obchodních partnerů firmy často mění výrobní program a přizpůsobují ho
novým podnikatelským záměrům. Při současném restartu ekonomiky je to velmi častý
postup. Po určitou dobu nemohou pak zabezpečit některým zaměstnancům práci
na plnou týdenní pracovní dobu a musí jim poskytovat náhradu mzdy za dobu,
kdy nepracují. Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele.
Většina firem však neví, že v těchto případech mohou dostat příspěvek od úřadu
práce.
Zaměstnavateli, který přechází
na nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro
své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby,
může úřad práce poskytnout příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy
poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek se
poskytuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce podle
§ 117 ZOZ. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční
příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy
(od 1. ledna 2022 je to částka 16 200 Kč). U jednoho zaměstnance
se tedy jedná o maximální částku 48 600 Kč.
Jednou z podmínek
poskytnutí příspěvku je nezabezpečení práce v důsledku přechodu na nový
podnikatelský program. Pojem „nový podnikatelský program“ může působit
v praxi potíže. Je to změna výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti,
zajišťované právnickou nebo fyzickou osobou, při které dochází v podniku
nebo jeho části k zásadním technologickým změnám. Důvodem může být celková
situace a modernizace stávající výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti
nebo změna předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku nebo
v živnostenském oprávnění.
Přechodem na nový
podnikatelský program se rozumí období od ukončení nebo omezení stávající
provozní činnosti s bezprostředně navazující
etapou výměny technologického zařízení do doby zahájení nové provozní činnosti.
5. Překlenovací
příspěvek
V § 114 ZOZ
jsou uvedena pravidla pro poskytnutí překlenovacího příspěvku. Je určen osobě
samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání
a začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Podmínkou je, že tato
osoba obdržela příspěvek na zřízení volného pracovního místa. Zřízením volného
místa se pro tyto účely rozumí i zahájení samostatné výdělečné činnosti.
Příspěvek se poskytuje
nejdéle na dobu 5 měsíců a jeho výše činí maximálně 0,25 násobku průměrné
mzdy v NH, tedy 46 300 Kč.
Poskytuje se jednorázově
za celé dohodnuté období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření
dohody o poskytnutí tohoto příspěvku. Je určen na provozní náklady osoby,
která začala podnikat. Jedná se např.
– o nájemné
a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku
a služeb s ním spojených,
– náklady na dopravu
materiálu a hotových výrobků,
– náklady na opravu
a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost,
pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné
a náklady souvisí s provozováním samostatné výdělečné činnosti.
V některých případech
se považuje i daň z přidané hodnoty za provozní náklad.
6. Zaškolení
a zaučení
Zaměstnavatelé
si v současném období, kdy je v důsledku hygienických
a zdravotních opatření, pozdvihnout a restartovat ekonomiku, stěžují
v některých odvětvích na nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Pracovněprávní
předpisy umožňují tento problém řešit „vlastními silami“. Významnými právními
formami jsou školení, zaučení nebo rekvalifikace.
Zaškolení
nebo zaučení je dokonce povinností zaměstnavatele, pokud přijal do zaměstnání
nekvalifikovaného zaměstnance (viz
§ 228 ZP).Tuto povinnost má zaměstnavatel nejen k zaměstnancům, kteří
vstupují do pracovního poměru bez kvalifikace, dále k zaměstnancům, kteří
přecházejí na nová pracoviště nebo na nové druhy a způsoby práce, pokud je
to třeba, např. při změnách v organizaci práce nebo jiných racionalizačních
opatřeních.
Význam
této povinnosti se znásobuje zejména v současném období. Není proto
možné se spokojit s dřívější praxí, kdy zaměstnavatelé tyto povinnosti často
neplnili nebo si je vykládali „po svém“. Např. nezajišťovali zaměstnancům
zaškolení na práce, jež jsou předmětem jejich pracovní smlouvy, nebo na tento
druh získání kvalifikace s nimi nesjednávali dohody s možností úhrady
vynaložených nákladů.
Nastupuje-li
do zaměstnání zaměstnanec, který nemá potřebnou kvalifikaci pro sjednaný druh
práce, je povinností zaměstnavatele na své náklady mu tuto kvalifikaci
zajistit. Je jeho věcí, že zaměstnance bez kvalifikace přijal. Jestliže
např. podnikatel – obchodník přijme na místo prodavačky ženu, která není vyučena
v oboru, musí jí zajistit potřebnou kvalifikaci. Záleží jen na něm, jaký
způsob a druh zvolí. Tomu odpovídá i povinnost zaměstnance: je
povinen soustavně si prohlubovat kvalifikaci k výkonu práce sjednané
v pracovní smlouvě. Prohlubováním kvalifikace se rozumí též její
udržování a obnovování.
6.1 Co
je zaškolení
Podmínky
zaškolování nejsou „určovány“ žádným právním předpisem. Obvykle zaškolení začíná
obdobím, v němž se zaměstnanec seznamuje s pracovištěm, pracovním
prostředím, organizací práce, provozními, bezpečnostními a jinými předpisy.
V období odborné přípravy by se měl zaměstnanec teoreticky
i prakticky seznámit se všemi operacemi, které vyplývají z kvalifikačních
charakteristik vykonávané práce.
Vyvrcholením
zaškolení by měla být provozní příprava, v níž se zaměstnanec učí
vykonávat nové povolání nebo pracovní činnost podle racionálních pracovních postupů. Období zaškolení
by mělo končit uplynutím provozní přípravy, případně kvalifikační zkouškou.
Obdobně se posuzuje i zaučení.
Při
zaškolení nebo zaučení není
možné, aby zaměstnavatel podmiňoval splnění svých zákonných povinností uzavřením
dohody o tom, že zaměstnanec po získání této kvalifikace setrvá
v pracovním poměru, jinak že bude muset vracet vynaložené náklady. Rovněž
není přípustné, aby zaměstnavatel, vynaloží-li na zaměstnance určité
náklady, vynucoval od zaměstnance z tohoto důvodu sjednání dohody
o setrvání u zaměstnavatele (například při poskytnutí ochranných
pracovních prostředků).
6.2 Příspěvek
na zapracování
Výhodu
má zaměstnavatel, který přijme do zaměstnání uchazeče o zaměstnání,
kterého mu doporučil úřad práce a tento zaměstnanec nemá příslušnou
kvalifikaci pro nové pracovní místo. Jedná se o příspěvek na zapracování
podle § 116 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Příspěvek
má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje
zvýšenou péči, byla tato péče věnována i u zaměstnavatelů v počátcích
jejich začlenění na trhu práce.
Poskytuje
se na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem po dobu
maximálně tří měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného
zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy (v současnosti
8 100 Kč). Celkový příspěvek může být v částce 24 300 Kč. Může
být poskytován fyzické osobě, která bude zaměstnance zapracovávat, např.
mistrovi, vedoucímu, kvalifikovanému zaměstnanci apod.
Příspěvky
úřad práce poskytuje na žádost zaměstnavatele. Zákon o zaměstnanosti uvádí
podstatné náležitosti žádosti a doklady, které je třeba k žádosti přiložit.
Požaduje se, aby žadatel (zaměstnavatel) osvědčil, že nemá daňové nedoplatky
a nedluží pojistné na sociální zabezpečení ani na zdravotní pojištění. Za
dluh se nepovažuje splácení ve splátkách, pokud žadatel není v prodlení se
splácením těchto splátek.
7. Rekvalifikace
vlastních zaměstnanců
Za rekvalifikaci se podle
§ 108 ZOZ považuje nejen získání nebo rozšíření stávající kvalifikace,
ale také její zvýšení, prohloubení, udržování nebo obnovování. Zaměstnavatelé
velmi často zapomínají, že je to za pomoci úřadu práce způsob, jak získat
kvalifikované zaměstnance.
Nejedná se jen
o uchazeče o zaměstnání, kteří touto formou mohou získat jinou nebo
další kvalifikaci, ale právní úprava je výhodná i pro zaměstnavatele.
Mohou pořádat rekvalifikační kurzy pro zaměstnance, kteří práci mají, ale lze předpokládat,
že i u nich může dojít v důsledku organizačních opatření
k určitým profesním změnám nebo že potřebují kvalifikované své zaměstnance
na jiném druhu práce.
Rekvalifikaci vlastních
zaměstnancůmůže provádět zaměstnavatel sám nebo za pomoci jiného
subjektu, např. vzdělávacího střediska, soukromé agentury apod. Tato
rekvalifikace je určena zaměstnancům, u nichž zaměstnavatel předpokládá,
že je zaměstná na jiném pracovnímmístě a budou k tomu potřebovat
odbornou kvalifikaci, kterou zatím nemají. Nejčastěji v situaci, kdy
by museli být tito zaměstnanci uvolněni z důvodů racionalizačních opatření,
strukturálních, popřípadě organizačních změn, z důvodu nadbytečnosti apod.
Rekvalifikace uskutečňovaná
zaměstnavatelem se zabezpečuje na základěpísemné
dohody zaměstnavatele se zaměstnancem. Uskutečňuje se zpravidla
v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance. Za
celou dobu rekvalifikace proto zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného
výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje jen tehdy, pokud je to
nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.
Na získání nebo obnovení
kvalifikace svých zaměstnanců mohou zaměstnavatelé požádat příslušný úřad práce.
Po posouzení a na základě písemné dohody jim úřad poskytne příspěvek na
realizaci kurzu.
7.1 Dohoda
se zaměstnavatelem
K provedení
rekvalifikace se sjednává písemná dohoda zaměstnavatele se zaměstnancem.
Rekvalifikace se uskutečňuje zpravidla v pracovní době a je překážkou
v práci na straně zaměstnance. Za celou dobu rekvalifikace proto zaměstnanci
přísluší náhrada mzdyve výši průměrného výdělku (§ 232 zák.
práce). To je zásadní rozdíl od rekvalifikace, kterou provádí úřad práce
pro uchazeče o zaměstnání. V ní má uchazeč nárok na podporu „jen“ ve
výši 60 % čistého průměrného výdělku nebo u OSVČ vyměřovacího
základu. Mimo pracovní dobu rekvalifikaci uskutečňuje zaměstnavatel jen tehdy,
pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.
7.2 Částečný
úvazek pro nová pracovní místa
Podmínky pro vytváření
nových pracovních míst může vytvořit nová právní úprava částečných pracovních
úvazků.
Je připravena novela
zákona o pojistném na sociální zabezpečení, kterou připravilo Ministerstvo
práce a sociálních věcí podle zásad uvedených v Programovém prohlášení
vlády. Těžiště této novely je ve snížení procentního odvodu z vyměřovacího
základu zaměstnance. Firmy by pro účely sociálního zabezpečení platily
odvody ve výši 19,8 místo 24,8 procenta tohoto základu. Sleva se vztahuje na
uzavřené zkrácené úvazky v rozsahu 8 až 32 hodin týdně s určitými
skupinami pracovníků.
Okruh
zaměstnanců
Sleva se bude týkat
zejména těchto zaměstnanců:
– rodičů dětí mladších
devíti let,
– osob pečujících
o hendikepované osoby od druhého stupně závislosti,
– studentů,
– osob na rekvalifikaci,
– zaměstnanců nad 55
nebo 60 let,
– hendikepovaných, kteří
nejsou zaměstnáni na chráněném trhu práce.
Slevy se dočkají
i lidé do 21 let, ovšem zde nemusí být podmínkou částečný úvazek.
7.3 Pracovní
místa pro zdravotně postižené osoby
ZOZ umožňuje hmotně
stimulovat zaměstnavatele vytvářejícího nová pracovní místa pro osoby se
zdravotním postižením. Ustanovení § 75 tohoto zákona obsahuje podmínky pro
uzavření dohody o vytvoření chráněného pracovního místa a maximální
výši příspěvku na jeho vytvoření. Konkrétní výše příspěvku je uvedena
v dohodě.
Příspěvek na vytvoření
chráněného pracovního místa je možno na základě dohody poskytnout i osobě
se zdravotním postižením, která začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Tím se umožní její uplatnění na trhu práce.
Jestliže to bude
vyžadovat situace, může úřad práce poskytnout i finanční příspěvek na částečnou
úhradu provozních nákladů, aby provozování takového místa nebylo pro zaměstnavatele
nebo pro osobu samostatně výdělečně činnou ztrátové.
7.4 Příspěvek
na úhradu provozních nákladů
Tento příspěvek ZOZ
vymezuje v § 76. Poskytuje se za obdobných podmínek, jako příspěvek při
zřízení pracovního místa pro osobu se ZP na základě dohody zaměstnavatele
s úřadempráce. Roční výše příspěvku na osobu se ZP může činit
nejvýše 48 tisíc korun. Neposkytne se však na osobu, která pracuje mimo
pracoviště zaměstnavatele, na osobu která je zdravotně znevýhodněná, ale jen na
osobu se zdravotním postižením a na osobu se ZP, která je dočasně přidělena
k výkonu práce k zaměstnavateli – agentuře práce.
Žádost o příspěvek
i obsah dohody o poskytnutí příspěvku na úhradu prvotních nákladů
vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osob se ZP se řídí obdobnými
pravidly, jako je tomu u žádosti a dohody při poskytnutí příspěvku
na zřízení pracovníhomísta pro osoby se ZP. Obdobně je tomu
i u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).
Vyhláška MPSV č. 518/2004
Sb., kterou se provádí ZOZ, mezi druhy provozních nákladů na zřízení pracovního
místa pro osoby se ZP např. uvádí: náklady provozních zaměstnanců
a pracovních asistentů, na dopravu, na přizpůsobení provozovny, pořízení
orientačních a komunikačních pomůcek, přizpůsobení podmínek apod.
8. Chráněné
pracovní místo
vymezuje ZOZ
v § 75 odstavec 1. Musí obsahovat popis pracovní činnosti, pracoviště
a jeho umístění a pracovních podmínek. Chráněné
pracovní místo zřizuje zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postižením na
základě písemné dohody s úřadem práce, která se uzavírá na dobu 3 let.
Místo musí být obsazeno po dobu 3 let.
ZOZ
v § 75 odstavec 2 uvádí, kdy úřad práce nemůže se zaměstnavatelem
uzavřít dohodu na zřízení chráněného pracovního místa.
Důležité
je ustanovení § 75 odstavec 3, podle něhož se musí hodnotit přínos zaměstnavatele
pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Ustanovení
§ 75 odst. 3 až 5 ZOZ uvádí, jaké podmínky musí splnit zaměstnavatel,
aby mohla být kladně vyřízena jeho žádost o zřízení chráněného pracovního
místa.
Zaměstnavateli,
který zřídil jedno pracovní místo pro zdravotně postiženého občana, může
poskytnout příslušný úřad práce příspěvek na jeho zřízení
až do výše osminásobku a pro osobu s těžším zdravotním postižením
maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, pro rok
2022 zjištěné za 1. – 3. čtvrtletí 2021 (částka 37 047 Kč). Zřídil-li
zaměstnavatel jedno pracovní místo pro osobu se ZP je to částka 296 376 Kč
a v případě osoby s těžším zdravotním postižením je to částka
444 564 Kč.
Zřídí-li zaměstnavatel
10 a více chráněných pracovních míst, může být příspěvek vyšší (desetinásobek,
případně čtrnáctinásobek průměrné mzdy vyhlášené v národním hospodářství)
– tedy pro rok 2022 je to částka 370 470 Kč nebo 518 658 Kč.
Příspěvek se poskytne,
jestliže zaměstnavatel sjedná příslušné podmínky uvedené v § 75 ZOZ.