Podpora v nezaměstnanosti
   a při rekvalifikaci

Poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti konkrétně ve svém § § 39 – 57 a i nadále obecně platí, aby mohl vzniknout nárok na podporu v nezaměstnanosti, musí být splněna podmínka minimální odpracované doby resp. minimální účasti na důchodovém pojištění.

Od ledna 2026 byly s ohledem na nárůst průměrné mzdy v národním hospodářství v roce 2025 navýšeny maximální částky podpory v nezaměstnanosti í podpory při rekvalifikaci a rovněž se zvyšuje také minimální podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. V důsledku valorizace minimální mzdy si budou moci uchazeči o zaměstnání, kteří nepobírají podporu v nezaměstnanosti více přivydělat.

Do právní úpravy zákona o zaměstnanosti významným způsobem zasáhl

zákon č. 120/2025 Sb., ze dne 9. dubna 2025, který mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce tím, že ukotvuje do ekonomiky našeho státu moderní a flexibilní trh práce. Tato reforma je také s účinností od 1. ledna 2026 doprovázena novelou zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která mění systém podpory v nezaměstnanosti, přináší vyšší finanční podporu a lepší ochranu uchazečů o zaměstnání, zejména posiluje ochranu osob nad 52 let, zvyšuje podporu pro uchazeče bez předchozích příjmů, ruší snížení podpory při dobrovolném odchodu ze zaměstnání a motivuje k účasti na rekvalifikacích. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 537 ze dne 12. prosince 2025 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2025 pro účely zákona o zaměstnanosti stanoví, že průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2025 činí 48 171 Kč. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2025 se zvýšila oproti stejnému období předchozího roku z 45 107 Kč na 48 171 Kč, tj. o 3 064 Kč.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti musí být každý, kdo chce pobírat podporu v nezaměstnanosti, zařazen a veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Není to však jediná podmínka, kterou je nutné splnit. Nezbytným předpokladem pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je získání předchozích alespoň dvanácti měsíců důchodového pojištění v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání (tj. v rozhodném období). Dobu účasti na důchodovém pojištění podle zvláštního právního předpisu tj. § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění lze získat zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností. Uchazeč o zaměstnání musí rovněž požádat krajskou pobočku Úřadu práce České republiky, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuž mu má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

Na podporu v nezaměstnanosti není nárok vůbec, pokud byl s uchazečem o zaměstnání:

a)  v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti, vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem [okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b, dále výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce], to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,

b)  v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem,

c)  kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek,

d)  který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, je v právním vztahu vzniklém k výkonu některé z činností podle § 25 odst. 3 (tzv. nekolidujícího zaměstnání) , nebo

e)  který je ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s) např. společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným; k výši příjmu nebo odměny se přitom nepřihlíží, to neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva.

O podpoře v nezaměstnanosti rozhodne krajská pobočka Úřadu práce.

NEKOLIDUJÍCÍ ZAMĚSTNÁNÍ

Podle zákona o zaměstnanosti zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání:

a)  výkon činnosti uchazeče o zaměstnání na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (Sdělením MPSV č. 356 ze dne 16. září 2025 se od 1. ledna 2026 zvýšila minimální mzda z částky 20 800 Kč na 22 400 Kč) nebo

b)  výkon činnosti uchazeče o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Od 1. ledna 2026 se horní hranice měsíčního výdělku nebo odměny z tzv. nekolidujícího zaměstnání, zvýšila z částky 10 400 Kč na 11 200 Kč tj. o 800 Kč.

Po dobu vedení v evidenci úřadu práce si může uchazeč o zaměstnání přivydělat v rámci nekolidujícího zaměstnání. Pokud uchazeč o zaměstnání pobírá podporu v nezaměstnanosti, tak po dobu trvání právního vztahu vzniklého k výkonu práce v nekolidujícím zaměstnání se výplata podpory v nezaměstnanosti zastaví. Doba trvání právního vztahu vzniklého z výkonu nekolidujícího zaměstnání a z tohoto důvodu uchazeči o zaměstnání nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se nezapočítává do podpůrčí doby. Pro úplnost zbývá doplnit, že uchazeč o zaměstnání je povinen výkon práce v nekolidujícím zaměstnání bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit krajské pobočce Úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činnosti se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon činnosti tzv. nekolidujícího zaměstnání není překážkou pro poskytování součinnosti krajské pobočce Úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání

při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Není tomu ale tak vždy. Jestliže uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností uvedených v § 25 odst. 1 nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, přizná se podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo uvedených činností.

Od 1. ledna 2025 zákon o zaměstnanosti na základě novely provedené zákonem č. 470/2024 Sb., nově umožňuje výkon státní správy držitelem poštovní licence a za tím účelem stanoví, že držitel poštovní licence vykonává státní správu podle tohoto zákona, uzavře-lis ním MPSV písemnou smlouvu, jejímž obsahem je určení rozsahu státní správy, která se na držitele poštovní licence přenáší.

Tudíž od výše uvedeného data může podávat fyzická osoba žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti prostřednictvím:

a)  informačního systému v oblasti zaměstnanosti na základě prokázání totožnosti s využitím prostředků pro elektronickou identifikaci,

b)  informačního systému v oblasti zaměstnanosti formou asistovaného podání žádosti u Úřadu práce nebo držitele poštovní licence, se kterým byla uzavřena výše uvedená smlouva, asistovaným podáním žádosti se rozumí zadání žádosti zaměstnancem Úřadu práce nebo zaměstnancem držitele poštovní licence do informačního systému v oblasti zaměstnanosti.

Žádost se považuje za písemnou žádost podle zákona o zaměstnanosti, není-li však žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti podána výše uvedeným způsobem, nepřihlíží se k ní. O této skutečnosti bude fyzická osoba Úřadem práce informována.

Uchazeč o zaměstnání je povinen skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti doložit krajské pobočce Úřadu práce, a to například evidenčním listem důchodového pojištění, potvrzením o zaměstnání, dokladem o výkonu jiné výdělečné činnosti, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud si tyto skutečnosti nemůže Úřad práce zjistit sám a změny těchto skutečností je povinen písemně oznámit krajské pobočce Úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů.

Úřad práce je od 1. ledna 2026 oprávněn získávat údaje rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, a to údaj o druhu zaměstnání, době trvání zaměstnání, době důchodového pojištění, výši průměrného nebo pravděpodobného měsíčního čistého výdělku zjištěného podle příslušných právních předpisů a způsobu a důvodu skončení zaměstnání.

Při podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen krajské pobočce Úřadu práce rovněž písemně oznámit, zda je v právním vztahu vzniklém k výkonu některé z činností podle § 25 odst. 3 (v tzv. nekolidujícím zaměstnání) nebo zda je v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s) např. společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným, aniž by se přihlíželo k výši příjmu nebo odměny, to neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva. Dojde-li ke vzniku právního vztahu nebo postavení podle předchozí věty v průběhu poskytování podpory v nezaměstnanosti, je uchazeč o zaměstnání povinen tyto skutečnosti krajské pobočce Úřadu práce písemně oznámit nejpozději v den jejich vzniku.

Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po určenou podpůrčí dobu, jejíž délka je odvislá od věku uchazeče o zaměstnání. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Zde je počítáno s tím, že mladší občan má více možností si rychleji nalézt nové zaměstnání a starší lidé mají proto podpůrčí dobu delší. Doba, po kterou se poskytuje podpora v nezaměstnanosti je odstupňována.

Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání:

a)  do 52 let věku 5 měsíců,

b)  nad 52 do 57 let věku 8 měsíců,

c)  nad 57 let věku 11 měsíců.

Překážky poskytování podpory

Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci neposkytuje po dobu:

a)  poskytování starobního důchodu,

b)  poskytování dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu „tzv. nekolidujícího zaměstnání“ nebo krátkodobého zaměstnání a 

c)  vazby.

Uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu, po kterou je mu poskytována podpora při rekvalifikaci. Uchazeči o zaměstnání se rovněž neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu trvání právního vztahu vzniklého k výkonu některé z činností podle § 25 odst. 3, po dobu, po níž je v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s), aniž by se přihlíželo k výši příjmu nebo odměny, to neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva.

KRÁTKODOBÉ ZAMĚSTNÁNÍ – Zákon o zaměstnanosti stanoví, že překážkou pro vedení v evidenci není ani takové zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním a je zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá jeho zdravotnímu stavu (tzv. krátkodobé zaměstnání).

Co je to vhodné zaměstnání

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání a pro tento účel stanoví, že vhodným zaměstnáním, pokud tento zákon nestanoví jinak, je zaměstnání:

a)  které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

b)  jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby,

c)  které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a

d)  které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo z posledního vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání do 52 let věku první 2 měsíce podpůrčí doby 80 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 40 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu OSVČ. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání nad 52 let věku první 3 měsíce podpůrčí doby 80 %, další 3 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 40 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Podpora v nezaměstnanosti nemůže být neomezeně vysoká a pro každý rok je stanoven určitý strop. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti má vazbu na průměrnou mzdu, mění se s její výši a činí 0,8násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (odvíjí se ode dne podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti tj. do 31. 12. 2025 nebo po 31. 12. 2025 a při rekvalifikaci je rozhodující den nástupu na rekvalifikaci) a představuje částku 38 537 Kč a od 1. ledna 2026 se tak zvýšila z částky 29 320 Kč o 9 217 Kč. Maximální výši podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 38 537 Kč měsíčně ten uchazeč o zaměstnání, který podal žádost o podporu v nezaměstnanosti po 31. 12. 2025, tj. již v novém roce 2026. Pokud uchazeč o zaměstnání podal žádost o podporu v nezaměstnanosti do 31. 12. 2025, pak její maximální výše může činit a zůstává na úrovni dosavadního maxima tj. 29 320 Kč měsíčně. Ti uchazeči o zaměstnání, kteří již podporu v nezaměstnanosti pobírají, tak těch se valorizace její maximální částky od 1. 1. 2026 netýká.

NÁROK NA PODPORU PŘI REKVALIFIKACI má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce podle § 109 nebo zvolené rekvalifikace podle § 109a, vždy však pouze v případě, že ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána není poživatelem starobního důchodu. a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Krajská pobočka Úřadu práce rozhodne ve správním řízení o podpoře při rekvalifikaci. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 80 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu a podpora v této výši se poskytuje po celou dobu rekvalifikace v případě rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce podle § 109 nebo za dny účasti na zvolené rekvalifikaci podle § 109a s výjimkou dob uvedených v § 44 odst. 1 tj. poskytování starobního důchodu, poskytování dávek nemocenského pojištění s výjimkou dávek nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu činnosti nekolidujícího zaměstnání nebo krátkodobého zaměstnání a vazby.

Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,8násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci a představuje částku 38 537 Kč a od 1. ledna 2026 se podpora při rekvalifikaci zvýšila z částky 29 320 Kč o 9 217 Kč a této nejvyšší podpory může dosáhnout ten uchazeč o zaměstnání, který nastoupil na rekvalifikaci nově v roce 2026. Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci již v roce 2025, činí maximální podpora při rekvalifikaci 29 320 Kč.

Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu. Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Překrývají-li se doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností a náhradní doba zaměstnání, započítává se do předchozího zaměstnání přednostně doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností.

Náhradní doby zaměstnání

Zákon o zaměstnanosti zohledňuje některé právně významné skutečnosti, které fyzické osobě neumožňovaly, aby byla zaměstnána nebo vykonávala jinou výdělečnou činnost a tuto podmínku pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti mohla splnit. Proto zákon o zaměstnanosti stanoví výčet společensky uznaných překážek, pro které nemohl žadatel o podporu v nezaměstnanosti být výdělečně činný a považuje je za náhradní doby zaměstnání. Vzhledem k tomu, že v těchto situacích není z čeho vypočítat výši podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, tak se místo průměrného měsíčního čistého výdělku a vyměřovacího základu k výpočtu používá tzv. průměrná mzda v národním hospodářství.

Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba:

a)  přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,

b)  pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

c)  osobní péče o dítě ve věku do 4 let,

d)  osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,

e)  výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizaci, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,

f)  osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost) a

g)  trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu.

Tyto doby lze započíst pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti v celém rozsahu 12 měsíců. Překrývají-li se náhradní doby výše uvedené, započítávají se pouze jednou.

Nižší sazba podpory, kterou není z čeho spočítat

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,4násobku, další 2 měsíce ve výši 0,2násobku, uchazeči o zaměstnání nad 52 let věku za první 3 měsíce ve výši 0,4násobku, další 3 měsíce ve výši 0,2násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,15násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže:

a)  splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (např. osobní péči o dítě ve věku do 4 let) a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,

b)  bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo

c)  nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ. Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání ve výše uvedených případech stanoví ve výši 0,4násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci a představuje částku 19 268 Kč a od 1. ledna 2026 se tak zvýšila z částky 6 315 Kč o 12 935 Kč.

Existuje výjimka ve prospěch uchazeče o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění, který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání stanovenou v § 39 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti, v tomto případě se podpora v nezaměstnanosti stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, které jsou dobou důchodového pojištění (v rozhodném období). Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která není dobou důchodového pojištění.

Podpora v nezaměstnanosti ve výše uvedených případech za první 2 měsíce ve výši 0,4násobku průměrné mzdy představuje částku 19 268 Kč a od 1. ledna 2026 se tak zvýšila z částky 6 364 Kč o 12 904 Kč. Podpora v nezaměstnanosti za další dva měsíce ve výši 0,2násobku průměrné mzdy představuje částku 9 643 Kč a od 1. ledna 2026 se tak zvýšila z částky 5 413 Kč o 4 230 Kč. Uchazeči o zaměstnání nad 52 let věku za první 3 měsíce se stanoví ve výši 0,4násobku průměrné mzdy představuje částku 19 268 Kč, další 3 měsíce ve výši 0,2 násobku průměrné mzdy představuje částku 9 634 Kč a Podpora v nezaměstnanosti za zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,15násobku průměrné mzdy představuje částku 7 226 Kč a od 1. ledna 2026 se tak zvýšila z částky 4 962 Kč o 2 264 Kč.

Podporu v nezaměstnanosti lze poskytovat opětovně – existují dvě právní situace

1. Uchazeči o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 9 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než 9 měsíců, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být ale splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců.

2. Uchazeči o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 9 měsíců. Tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání z organizačních důvodů nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek.

RADA!

Musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců. Do doby 9 měsíců se nezapočítává doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání tj. nekolidujícím a krátkodobým zaměstnáním. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se neposkytují do ciziny, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

Mgr. Olga Bičáková

Zdroje: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, Sdělení MPSV č. 537/2025 Sb., ze dne 12. prosince 2025 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2025 pro účely zákona o zaměstnanosti a Sdělení MPSV č. 356/2025 Sb., ze dne 16. září 2025 o vyhlášení minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručeného platu a rozpětí výše příplatku za práci ve o ztíženém pracovním prostředí pro rok 2026.