Pojištěnec a více kategorií

v informačním systému ZP

Jaké jsou možnosti evidence pojištěnce u zdravotní pojišťovny? Z jakého důvodu je důležité určení hlavního zdroje příjmů při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností? Může zaměstnanec pracující v tzv. nekolidujícím zaměstnání současně pobírat podporu v nezaměstnanosti? Může být osoba bez zdanitelných příjmů registrována v některé z dalších kategorií zdravotního pojištění?

Jednou z povinností osob účastných veřejného zdravotního pojištění je mj. přispívat pravidelnými platbami do tohoto systému. Od této povinnosti jsou osvobozeny některé skupiny osob, zejména pak pojištěnci, za které platí pojistné stát, avšak pouze tehdy, pokud nevykonávají výdělečnou činnost. Druhou stranou principu fungování systému veřejného zdravotního pojištění je zákonný nárok občana na čerpání plné zdravotní péče na území ČR na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění, vystaveného pojištěnci bezplatně jeho českou zdravotní pojišťovnou.

Oblast zdravotního pojištění se bezprostředně dotýká každého z více než deseti milionů našich občanů, kdy zdravotní pojištění je v ČR podle zákona povinné například:

a)  pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství)

b)  pro osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR

Pojištěnec musí být zařazen u zdravotní pojišťovny v některé z těchto čtyř kategorií:

a)  zaměstnanec (v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti s povinností zaměstnavatele platit pojistné a plnit ve zdravotním pojištění další zákonné povinnosti)

b)  osoba samostatně výdělečně činná

c)  osoba, za kterou platí pojistné stát

d)  osoba bez zdanitelných příjmů

V některých případech je přípustná registrace i ve více skupinách, například podnikající zaměstnanec, zaměstnaný poživatel důchodu apod. Z hlediska platných zákonů postačí, když bude pojištěnec v rámci daného kalendářního měsíce evidován v některé ze skupin uvedených pod písmeny a), b) a c) i kratší dobu než celý kalendářní měsíc nebo třeba i jen jeden den v daném měsíci. Za této situace pak má ve zdravotním pojištění v příslušném kalendářním měsíci vyřešen svůj pojistný vztah. V opačném případě se na tento měsíc stává osobou bez zdanitelných příjmů (viz dále).

Reálnou možností vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění

je například:

a)  Výkon výdělečné činnosti v zahraničí ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie

U osob ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a také Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se postupuje podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009. Jedním ze základních principů těchto nařízení je pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost.

b)  Dlouhodobý pobyt v zahraničí

O dlouhodobém pobytu v cizině hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:

•    nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než 6 měsíců,

•    zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,

•    písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.

Osoba splňující uvedené podmínky je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v ČR a současně je povinna [stejně jako při ukončení pojištění z důvodu uvedeného v bodě a)] odevzdat průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

Není však výjimkou, když je pojištěnec během svého života registrován u zdravotní pojišťovny (přechodně nebo i dlouhodobě) ve více kategoriích.

Zaměstnanec může podnikat jako OSVČ

Být zaměstnancem představuje pro pojištěnce z hlediska řešení pojistného vztahu ideální situaci, neboť veškeré povinnosti plní vůči zdravotní pojišťovně zaměstnavatel, který přihlašuje osobu jako zaměstnance a odvádí pojistné podle zákona. Zaměstnanec sděluje v době trvání zaměstnání svému zaměstnavateli pouze případnou změnu zdravotní pojišťovny a vznik nebo zánik povinnosti státu platit pojistné tehdy, pokud „státní kategorii“ neoznámí zdravotní pojišťovně sám.

Zaměstnavatelé odvádějí pojistné za své zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Takže když zaměstnanec nastoupí do zaměstnání třeba dne 31. 5. 2022, má ve zdravotním pojištění vyřešený celý kalendářní měsíc květen a za období 1. 5. – 30. 5. zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí. V takovém případě musí zaměstnavatel splnit dvě povinnosti, a to:

•    přihlásit osobu jako zaměstnance kódem „P“ k datu 31. 5.,

•    dodržet při odvodu pojistného za jeden kalendářní den trvání zaměstnání poměrnou část minimálního vyměřovacího základu 522,58 Kč, vypočtenou jako [(1:31) x 16 200], pokud musí být u zaměstnance – a zaměstnavatele jako plátce pojistného – dodrženo zákonné minimum.

Souběžné příjmy a minimum ve zdravotním pojištění

Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností není ve zdravotním pojištění nijak mimořádnou situací. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění nelze sčítat příjmy ze zaměstnání s příjmy v samostatné výdělečné činnosti. Naopak, právní úprava platná ve zdravotním pojištění jednoznačně stanoví, že minimální vyměřovací základ musí být dodržen buď v zaměstnání, nebo v samostatné výdělečné činnosti.

Je-li hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, pak:

•    musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč, tedy včetně případného doplatku pojistného do tohoto zákonného minima,

•    není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné, ale pojistné zaplatí jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu – podmínkou pro použití tohoto postupu je skutečnost, že zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc (resp. kalendářní rok).

Kdyby si pojištěnec zvolil jako hlavní zdroj příjmů samostatnou výdělečnou činnost, pak platí následující:

•    jako OSVČ musí platit zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši, v roce 2022 tedy nejméně v částce 2 627 Kč,

•    v zaměstnání se odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy při příjmu nižším než 16 200 Kč bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (zaměstnavatel disponuje čestným prohlášením zaměstnance, že si jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy).

I když je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů a zálohy na pojistné se neplatí, musí pojištěnec řádně plnit oznamovací povinnost, to znamená oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zahájení resp. ukončení své samostatné výdělečné činnosti.

V praxi se vyskytují případy, kdy příjem zaměstnance, který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, nedosahuje minimální mzdy. Musí být zájmem jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, aby bylo pojistné za rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnání) nebo kalendářního roku (samostatná výdělečná činnost) odvedeno v souladu se zákonem, neboť nedodržení minimálního vyměřovacího základu lze ze strany zdravotní pojišťovny v rámci kontroly placení pojistného u zaměstnavatele snadno zjistit porovnáním výše příjmu v zaměstnání a zařazením takového zaměstnance jako osoby samostatně výdělečně činné.

Zaměstnanec a podnikatel ve „státní kategorii“

Při řešení této situace vycházejí zaměstnavatel, pojištěnec i jeho zdravotní pojišťovna ze zásady, že zákonné minimum nemusí být dodrženo ani v zaměstnání, ani v samostatné výdělečné činnosti. Vyměřovacím základem je u zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc skutečně dosažený příjem, takže částka případně i nižší než 16 200 Kč. Vyměřovací základ může být i v nulové hodnotě (zaměstnavatel neodvádí žádné pojistné), například tehdy, když je poživateli důchodu poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Co se týká placení záloh, pak platí, že pokud OSVČ považuje svoji samostatnou výdělečnou činnost za vedlejší zdroj příjmů, nemusí (stejně jako předcházejícím bodě) platit zálohy na pojistné a pojistné pak doplácí jednorázovou úhradou po skončení kalendářního roku.

OSVČ jako „státní pojištěnec“ vždy zaplatí pojistné za kalendářní rok sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu bez ohledu na minimum platné pro OSVČ.

Zaměstnanec v evidenci Úřadu práce – nekolidující zaměstnání

Uchazeči o zaměstnání, evidovaní na Úřadě práce, patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění nepřicházelo v úvahu, aby mohly tyto osoby současně vykonávat výdělečnou činnost. Průlomovou změnu však v této souvislosti přinesl ve sféře placení pojistného na zdravotní pojištění zákon č. 435/2004 Sb. Podle aktuálně platného ustanovení § 25 odst. 3 tohoto zákona je u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání.

Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:

a)  výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b)  výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Po dobu trvání nekolidujícího zaměstnání nenáleží uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti. Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává nekolidující zaměstnání a z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se nezapočítává do podpůrčí doby, a její běh se de facto přerušuje. Po ukončení nekolidujícího zaměstnání tak může být uchazeči o zaměstnání nadále vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

Nekolidující zaměstnání je vhodné zejména pro ty uchazeče o zaměstnání, kterým buď nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim již uplynula podpůrčí doba pro její poskytování. Reálně se tak může stát tato činnost „ekonomicky nezajímavou“, neboli příjem na základě nekolidujícího zaměstnání může být nižší než podpora v nezaměstnanosti.

Je-li zaměstnanec v nekolidujícím zaměstnání registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima. S účinností od 1. 8. 2004 již nelze u osob, za které platí pojistné stát, uplatňovat nárok na odpočet od dosaženého příjmu, zákonná výjimka je uvedena v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.

Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost, pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. od ledna 2022 částku 8 100 Kč.

Nepřípustný souběh u osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP)

Jestliže se pojištěnec zaregistruje jako OBZP, pak nemůže mít u zdravotní pojišťovny žádnou jinou kategorii. To znamená, že zároveň nemůže být:

•    zaměstnancem,

•    osobou samostatně výdělečně činnou,

•    osobou, za kterou je plátcem pojistného stát.

Na druhou stranu je pravdou, že pojištěnec jako OBZP má v roce 2022 zaplacením měsíční částky pojistného 2 187 Kč nárok na plný rozsah hrazených služeb (zdravotní péče) v České republice stejně jako zaměstnanec nebo podnikatel, kteří mohou měsíčně platit částky i několikanásobně vyšší.

Mezi OBZP patří například:

•    žena v domácnosti, která

a)  není zařazena v kategorii osob, za které platí pojistné stát,

b)  nepečuje celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

c)  nepobírá žádný důchod z důchodového pojištění,

d)  není v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání apod.

•    pojištěnec pracující jen na dohody o pracovní činnosti při příjmu nižším než 3 500 Kč a na dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. V této souvislosti platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele;

•    student školy, která nebyla ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (například některé jazykové školy),

•    student starší 26 let [s výjimkou studenta doktorského studia staršího 26 let při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb.],

•    nezaměstnaný, který není v evidenci Úřadu práce,

•    osoba pracující v cizině mimo státy EU (a mimo Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Spojené království) pro cizího zaměstnavatele. To znamená, že taková osoba není výdělečně činná podle výše uvedených koordinačních nařízení EU aj.

•    trvají-li tyto a jiné skutečnosti (ať už samostatně nebo v přímé návaznosti) po celý kalendářní měsíc.

Režim paušální daně

V souvislosti se vstupem do paušálního režimu je významně omezena možnost dalších příjmů pojištěnce, což mimo jiné znamená, že takto podnikající osoba nemůže být evidována v informačním systému zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec. Pokud však u této osoby vznikla, resp. trvá, některá ze „státních kategorií“, pak každopádně musí být v informačním systému zdravotní pojišťovny záznam o této skutečnosti, což je podmínkou pro to, aby zdravotní pojišťovna mohla v průběhu roku 2022 pravidelně každý měsíc inkasovat od státního rozpočtu ČR platbu ve výši 1 967 Kč.