Pojistné na zdravotní pojištění
   a sociální zabezpečení

V oblasti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení došlo od 1. 1. 2026 ke každoročnímu navýšení maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, minimálního pojistného na zdravotní pojištění, minimálních záloh OSVČ apod. Zásadní změnou v této oblasti je zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (dále jen JMHZ).

Zvýšení limitu pro účast na pojištění u dohod o provedení práce

Výše rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce od 1. 1. 2026 činí 12 000 Kč včetně (25 % průměrné mzdy), dosud to bylo 11 500 Kč.

U dohody o provedení práce se pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění odvádí u zaměstnanců s příjmem od částky 12 000 Kč včetně, maximální příjem bez odvodů tedy činí 11 999 Kč.

JAK JE TO Z POHLEDU DANĚ A POJISTNÉHO? - U příjmu ve výši 11 999 Kč může být aplikována srážková daň (samozřejmě při splnění dalších předpokladů daných ZDP pro použití této srážkové daně). Z příjmu ve výši 12 000 Kč již bude odváděno pojistné, nelze ani uplatnit srážkovou daň, ale je třeba odvést zálohu na daň.

Poznámka: Sazba pojistného placeného zaměstnavateli na sociální zabezpečení zdravotnických záchranářů a podnikových hasičů v roce 2026 místo standardních 24,8 % činí po postupném navýšení konečných 29,8 % (v roce 2025 28,8 %), tj. o 5 % více oproti standardní sazbě. U těchto zaměstnanců byl důchodový věk snížen již od 1. 1. 2023.

U zaměstnanců ve čtvrté rizikové kategorii se sazba pojistného placeného zaměstnavateli na sociální zabezpečení v roce 2026 místo standardních 24,8 % činí po postupném navýšení 27,8 %, v roce 2027 se zvýší na 28,8 % a v roce 2028 na konečných 29,8 % (opět o 5 % oproti standardní sazbě). U těchto zaměstnanců byl důchodový věk snížen v rámci důchodové reformy od 1. 1. 2025.

POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. V současnosti musí zaměstnavatelé každý měsíc odesílat až 25 různých hlášení na několik institucí, po zavedení JMHZ by tato hlášení měla postupně nahradit jediným hlášením, které bude mít jednotnou strukturu a bude možné jej podávat více způsoby. Účinnost zákona o JMHZ je 1. 1. 2026, přičemž hlavní povinnosti, včetně zasílání jednotného měsíčního hlášení, se zavádí až od 1. 4. 2026.

Jde o velmi rozsáhlou změnu, ve stručnosti několik základních informací o zavádění JMHZ:

-    Za měsíce leden až březen 2026 bude zaměstnavatel podávat JMHZ až dodatečně ve lhůtě od 1. 4. 2026 do 30. 6. 2026 za každý měsíc samostatně, nemusí se podávat dosavadní PVPOJ. Za měsíc duben a následující měsíce se bude JMHZ zasílat měsíčně do 20. dne následujícího měsíce do systému MPSV.

-    JMHZ lze podat pouze v elektronické podobě, a to ve stanoveném formátu a struktuře. Lze jej podávat prostřednictvím informačního systému datových schránek do datové schránky ČSSZ, ePortálu ČSSZ či datového rozhraní ČSSZ (APEP/VREP).

-    JMHZ postupně nahradit i hlášení k dlouhodobým pracovním neschopnostem, evidenční list důchodového pojištění (ELDP), hlášení k povinnému podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, statistické výkazy ISPV nebo pro statistický úřad.

-    Zřizuje se jednotná evidence zaměstnavatelů a mzdových účtáren, kterou bude spravovat ČSSZ. Zaměstnavatelé budou mít povinnost se do této evidence přihlásit nejpozději 2 pracovní dny přede dnem, ve kterém má nastoupit k výkonu práce první zaměstnanec, nejdříve však 15 dnů před tímto dnem.

-    Zřizuje se dále evidence zaměstnanců (včetně zahraničních), do které bude nutné od 1. 7. 2026 registrovat zaměstnance ještě před jeho nástupem do práce, cílem je ztížit nelegální zaměstnávání. Do této evidence bude zaměstnavatel přihlašovat zaměstnance nejpozději před okamžikem nástupu k výkonu práce.

-    Do 31. 3. 2026 se zaměstnanci budou registrovat prostřednictvím dosavadního ONZ.

-    Projektu JMHZ se zatím nebudou účastnit zdravotní pojišťovny, zaměstnavatelé tak budou nuceni i nadále podávat měsíční hlášení až sedmi různým zdravotním pojišťovnám a zachován zůstává i systém přihlášení či odhlášení zaměstnancům k jejich příslušným zdravotním pojišťovnám v odpovídajících termínech.

Sleva na pojistném zaměstnance v ovocnářství a při pěstování zeleniny

Zaměstnanec, který má sjednanou dohodu o provedení práce a splňuje podmínky podle zákona o zemědělství (v období 1. 4. – 30. 11.), má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc. Sleva činí 7,1 % z vyměřovacího základu zaměstnance. To se týká samozřejmě dohodářů, kterým vznikla účast na nemocenském pojištění. Pro tohoto dohodáře rovněž neplatí limit 300 hodin/rok, ale 1 280 hodin/rok.

Povinný příspěvek na spoření ve stáří

Byl zaveden povinný příspěvek na produkty spoření na stáří, jde o povinné odvody zaměstnavatelů na důchodové spoření zaměstnanců s rizikovou prací v 3. kategorii (práce v chladu, teple, s fyzickou zátěží či vibracemi). Zaměstnavatel bude muset zaměstnancům z těchto náročných profesí odkládat 4 % ze mzdy, a to podle počtu rizikových směn. Příspěvek je na straně zaměstnavatele daňově uznatelný.

Maximální roční vyměřovací základ pro odvod pojistného: 2 350 416 Kč

(v roce 2025 činil 2 234 736 Kč)

Rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění

zaměstnance činného na základě DPP:           12 000 Kč

(v roce 2025 činil 11 500 Kč)

Rozhodný měsíční příjem zaměstnance zakládající účast na nemocenském pojištění: 4 500 Kč

(oproti roku 2025 ke změně nedošlo)

Tabulka minimálních záloh na pojistné (resp. pojistného) OSVČ

 Poznámka:

Nová vláda plánuje zpětné snížení minimálních záloh na pojistné pro OSVČ již pro rok 2026.

POJISTNÉ NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů

Vlivem zvýšení minimální mzdy se zvýšilo i minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců.

Poznámka:

Týká se pouze osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a osob bez zdanitelných příjmů.

Minimální měsíční záloha na pojistné OSVČ: 3 306 Kč

(v roce 2025 činila 3 143 Kč)

Výše měsíčního pojistného za osoby, za které je plátcem pojistného stát:       2 188 Kč

(v roce 2025 činilo 2 127 Kč)

-    toto pojistné platí stát (nikoliv zaměstnavatel)

Výše měsíčního odpočtu za poživatele invalidního důchodu: 16 206 Kč

(v roce 2025 činilo 15 749 Kč)

-    týká se pouze úzké skupiny zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením

Další změny v oblasti zdravotního pojištění

-    Zaměstnavatelé musí skutečnosti týkající se zaměstnanců oznamovat zdravotním pojišťovnám pouze elektronicky. Jedná se především o tzv. přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele (PPZ) a hromadná oznámení zaměstnavatele (HOZ).

-    Pojistné a jeho příslušenství je možné hradit už jen pouze bezhotovostně.

-    Zákon o zdravotním pojištění mění podmínky zařazení osob mezi státní pojištěnce na základě péče o děti. Nově budou do této kategorie patřit pouze ti, kdo pečují o jedno či více dětí do 7 let věku. Dosud do této kategorie spadali i osoby pečující o dvě a více dětí až do 15 let věku. Minimální vyměřovací základ se i nadále neuplatní u zaměstnance, který celodenně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let.

-    Za zaměstnance se nově nepovažují a pojištění se nemusí odvádět za člena družstva mimo pracovněprávní vztah a člena SVJ, kteří vykonávají pro družstvo či SVJ práci a nedosáhli započitatelného příjmu a rovněž za osobu, které bylo přiznáno svědečné či náhrada ušlého výdělku za účast v řízení.

-    Zaměstnavatelé budou ze skutečností rozhodných pro platbu státem povinně oznamovat pouze mateřskou a rodičovskou dovolenou.

NÁHRADA MZDY A DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ – V oblasti náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění došlo k 1. 1. 2026 k pravidelnému navýšení redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku (dále jen „PHV“) při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a pro redukci denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“) při výplatě dávek nemocenského pojištění (Sdělení MPSV č. 397/2025 Sb.).

Náhrada mzdy, nemocenské

Náhrada mzdy:

-    poskytuje ji zaměstnavatel,

-    poskytuje se od 1. pracovního dne DPN či karantény po dobu prvních 14 dnů jejich trvání, a to pouze za pracovní dny.

Zákoník práce nestanoví pravidla pro zaokrouhlování dílčích částek ani výsledného redukovaného PHV. V praxi, zvláště při ručním výpočtu, je možné zaokrouhlit (na dvě desetinná místa nahoru) i redukované PHV v jednotlivých etapách redukce i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu.

Maximální náhrada mzdy v roce 2026 tak při standardní náhradě 80 hodin dočasné pracovní neschopnosti (10 dnů × 8 hodin) činí 22 628 Kč (80 hod. × 282,84 Kč), v roce 2025 to bylo pouze 21 511 Kč.

Náhrada mzdy při průměrné mzdě 48 300 Kč v roce 2026 při standardní náhradě 80 hodin dočasné pracovní neschopnosti (10 dnů × 8 hodin) činí 11 997 Kč (80 hod. × 149,96 Kč), v roce 2025 náhrada mzdy při této mzdě činila 11 910 Kč.

Nemocenské:

-    poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel,

-    poskytuje se od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Maximální nemocenské v roce 2026 tak za měsíc (31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci, kdy je nemocenské nejvyšší) činí 60 140 Kč (31 × 1 940 Kč), v roce 2025 to bylo pouze 57 164 Kč. Na toto nemocenské však může dosáhnout pouze zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou převyšující cca 148 900 Kč.

Nemocenské při průměrné mzdě 48 300 Kč v roce 2026 za měsíc (opět 31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci) činí 31 930 Kč (31 × 1 030 Kč), v roce 2025 nemocenské při této mzdě činilo 31 682 Kč.

Ing. Miroslav Bulla