Pokračování pracovněprávních vztahů
ve zdravotním pojištění

Jaké podmínky a postupy jsou stanoveny ve zdravotním pojištění, když zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovněprávní vztah na dobu určitou a následně pokračuje u téhož zaměstnavatele další pracovní smlouva či dohoda za stejných nebo změněných podmínek? Při řešení těchto situací platí pro zaměstnavatele především povinnost řádně zaměstnance u zdravotní pojišťovny odhlásit a následně přihlásit a platit pojistné v souladu s právní úpravou.

Přihlašování a odhlašování zaměstnanců

Správný způsob přihlašování a odhlašování zaměstnanců včetně nutnosti dodržet zákonnou osmidenní lhůtu pro plnění oznamovací povinnosti představuje jednu z nejdůležitějších činností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. Není-li zaměstnavatel při plnění svých povinností důsledný, může mu zdravotní pojišťovna uložit pokutu až 200 000 Kč. Nepřihlášením zaměstnané osoby, za kterou platí pojistné stát (je-li zaměstnavateli tato skutečnost známa), přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného za každého takového pojištěnce. A pokud zaměstnavatel osobu jako zaměstnance nepřihlásí vůbec, může způsobit zbytečný problém i samotnému zaměstnanci, který tak nemusí mít ve zdravotním pojištění řešen svůj pojistný vztah, což zdravotní pojišťovna časem v rámci výkonu své kontrolní činnosti snadno zjistí.

Ke splnění oznamovací povinnosti používají zaměstnavatelé formulář „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ včetně Poučení, ve kterém jsou blíže rozvedeny funkce jednotlivých písmenných kódů.

Z obecného pohledu lze konstatovat, že u pracovního poměru (včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se zaměstnanec přihlašuje ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.

ODVOD POJISTNÉHO ZAMĚSTNAVATELEM – Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo zákonem stanovených výjimek.

Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:

•    přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a

•    odvádí pojistné podle zákona, tedy:

-    alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je v roce 2024 hodnota minimální mzdy 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně alespoň z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například pokud je zaměstnanec nemocen nebo

-    z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Jestliže zúčtovaný příjem ukládá zaměstnavateli povinnost odvést pojistné, pak musí být případně přihlédnuto i k potřebě dodržet ve zdravotním pojištění zákonem určené minimum.

Postup v právních podmínkách roku 2024

v situacích řešených u stejného zaměstnavatele, kdy příjmy zaměstnance zakládají účast na zdravotním pojištění, si rozebereme v následujících příkladech.

Příklad 1

Pracovní poměr na dobu určitou byl sjednán do 31. 3. Následně se zaměstnavatel i zaměstnanec dohodli, že nový pracovní poměr, tentokráte již na dobu neurčitou, bude uzavřen až od 1. 6. V obou případech příjem převyšuje minimální vyměřovací základ.

Zaměstnavatel odhlásí zaměstnance k 31. 3. a poté přihlásí k 1. 6., vyměřovacím základem je dosažený příjem. V tomto případě nemá pojištěnec vyřešené ve zdravotním pojištění měsíce duben a květen, což znamená, že v každém z těchto dvou měsíců musí být evidován u zdravotní pojišťovny v některé (tedy alespoň jedné) z těchto tří kategorií:

-    zaměstnanec v jiném zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění nebo

-    osoba samostatně výdělečně činná anebo

-    osoba, za kterou platí pojistné stát,

přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce nebo dokonce postačí i jen jeden den evidence v tomto měsíci.

Není-li využita některá z těchto tří možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností uhradit pojistné 2 552 Kč za každý měsíc.

Příklad 2

Zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti skončilo dnem 31. 5., zúčtovaný příjem v měsících leden až květen vždy činil alespoň 4 000 Kč. S účinností od 1. 6. byla se zaměstnancem uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou.

Za této situace byl zaměstnanec přihlášen u zdravotní pojišťovny z titulu dohody o pracovní činnosti. Protože oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule navazují, nemusí zaměstnavatel zaměstnance odhlašovat kódem „O“ ke dni 31. 5. a poté přihlašovat kódem „P“ k 1. 6., tento krok je nadbytečný. Odhlášení kódem „O“ provede zaměstnavatel až při ukončení pracovního poměru.

Kdyby příjem zaměstnance nedosáhl v některém měsíci hodnoty minimální mzdy 18 900 Kč, provedl by zaměstnavatel příslušný dopočet, pokud by se na zaměstnance a zaměstnavatele tato povinnost vztahovala.

Příklad 3

Dohoda o pracovní činnosti skončila ke dni 31. 3. a pracovní smlouva byla uzavřena od úterý 2. 4.

V tomto případě již musí být uplatněn postup podle ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) a d) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, definující plnění oznamovací povinnosti u těchto pracovněprávních vztahů.

Bez ohledu na to, že zaměstnanec mohl na dohodu o pracovní činnosti naposledy pracovat třeba ve čtvrtek dne 28. 3., provede zaměstnavatel odhlášení zaměstnance ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána, tedy k 31. 3. Následně přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k 2. 4. Kalendářním dnem 1. 4. se nezabývá ani zaměstnavatel, ani zaměstnanec, za toto období se žádné pojistné nedoplácí. Pokud by se na zaměstnance vztahovala povinnost respektovat při odvodu pojistného zákonné minimum, musel by vyměřovací základ za duben činit podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci nejméně 18 270 Kč [(29 : 30) × 18 900]. Jestliže by příjem této částky nedosáhl, musel by zaměstnavatel zajistit provedení dopočtu a doplatku pojistného do této poměrné části minima. Kdyby naopak nemuselo být u zaměstnance minimum dodrženo, byl by vyměřovacím základem dosažený příjem, tedy částka za duben případně i nižší než 18 900 Kč.

Příklad 4

Pracovní smlouva pracovníka společnosti s ručením omezeným skončila ke dni 30. 4. Od 1. 6. uzavřel se společností dohodu o pracovní činnosti s příjmem 6 000 Kč. Mezitím byl pojištěnci přiznán k datu 18. 5. starobní důchod.

Protože pojištěnec není dne 18. 5. zaměstnán, musí sám oznámit a rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení dokladovat zdravotní pojišťovně skutečnost, že se stal poživatelem důchodu, tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát.

Zaměstnavatel oznámí zdravotní pojišťovně ukončení zaměstnání k 30. 4. a následně pak nástup do dalšího zaměstnání od 1. 6. K datu 1. 6. budou použity současně kódy „P“ a „D“ bez ohledu na skutečnost, že pojištěnec sám přiznání důchodu zdravotní pojišťovně oznámil.

Na základě rozhodnutí ČSSZ předloženého zaměstnavateli zaměstnancem nebude muset být u dohody o pracovní činnost dodržen minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 písm. e) z. č. 592/1992 Sb.

Příklad 5

Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele na základě dvou souběžných pracovněprávních vztahů. Pracovní smlouva (jako „hlavní příjem“) byla ukončena k datu 31. 10. 2023, nicméně dohoda o pracovní činnosti se sjednanou částkou příjmu 12 000 Kč pokračovala dále a je ukončena k datu 30. 6. 2024. Od listopadu 2023 se tak jedná o jediný příjem zaměstnance, pro kterého platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.

Vyměřovací základ zaměstnance sestával do října 2023 z příjmů na základě pracovní smlouvy a současně dohody o pracovní činnosti, neboť částka 12 000 povinnost placení pojistného zakládala. Od listopadu je jediným zdrojem příjmů zaměstnance pracovněprávní vztah na základě dohody o pracovní činnosti. Vzhledem k tomu, že pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, musí být za měsíce listopad a prosinec 2023 zajištěn odvod pojistného z minima 17 300 Kč. Doplatek pojistného ve výši 716 Kč (13,5 % z rozdílu mezi minimem a dosaženým příjmem ve výši 5 300 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci. Obdobně musí být dodržen minimální vyměřovací základ 18 900 Kč v měsících leden až červen 2024.

Z obecného pohledu platí, že povinnost úhrady doplatku pojistného do zákonného minima přechází na zaměstnavatele pouze tehdy, jedná-li se o překážky v práci na jeho straně podle § 207 až § 209 zákoníku práce.

Ukončení pracovní smlouvy k 31. 10. 2023 zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamoval, protože účast na zdravotním pojištění z titulu zaměstnání nebyla přerušena. Odhlášení zaměstnance proběhne až ke dni 30. 6. 2024, kdy skončí zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti. Kdyby však příjem za měsíc červen poklesl (například z důvodu nemoci) pod 4 000 Kč, proběhlo by odhlášení zaměstnance k 31. 5. 2024.

Osoby bez minima ve zdravotním pojištění

Minimální vyměřovací základ (v roce 2024 minimální mzda 18 900 Kč) neplatí pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát,

f)  která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

     pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců za rozhodné období kalendářního měsíce jejich skutečný příjem, tedy bez nutnosti dopočtu a doplatku pojistného do minima 18 900 Kč.

Ing. Antonín Daněk

§ 8 zákona č. 48/1997 Sb.

Povinnost platit pojistné

(1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn, (dále jen "příslušná zdravotní pojišťovna") s výjimkou záloh na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, a pojistného osoby samostatně výdělečné činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, jejichž placení upravuje zákon upravující daně z příjmů. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem:

a) nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3);

b) zahájení samostatné výdělečné činnosti [§ 5 písm. b)];

c) kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. c);

d) ke kterému se po návratu do České republiky pojištěnec přihlásil podle odstavce 4 u příslušné zdravotní pojišťovny;

e) kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. d);

f)  návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995; uvedené skutečnosti je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně doložit;

g) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, jestliže pojištěnec

1. byl v cizině zdravotně pojištěn,

2. v uvedeném období mu nebyly poskytnuty hrazené služby,

3. požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup podle odstavce 4.

Tím není dotčena povinnost platit pojistné za dobu předcházející pobytu v cizině.

(2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a zaniká dnem skončení zaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje

a) u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru,

b) u služebního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonu služby, jde-li o státního zaměstnance den nástupu služby, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení služebního poměru,

c) u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu,

d) u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána, u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se postupuje obdobně,

e) u soudců den nástupu soudce do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce soudce,

f)  u členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva den, od něhož členu náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě...