Pokuty od inspektorátu práce

– jak se ochránit?

Zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb. patří vedle zákoníku práce k nejdůležitějším pracovněprávním předpisům. Upravuje postup orgánů inspekce práce při kontrole dodržování ustanovení ZP a stanoví pravidla pro ukládání sankcí pro přestupek nebo správní delikt zaměstnavatelů.

Kde jsou inspektoráty

Státní úřad inspekce práce má sídlo v Opavě (dále jen „úřad“) a oblastní inspektoráty práce (dále jen „inspektorát“). Tyto správní úřady jsou kontrolními orgány na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek.

Inspektoráty mají působnost (s dvěma výjimkami) pro dva kraje: oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze vykonává působnost v hlavním městě Praze, inspektorát pro Středočeský kraj má sídlo v Praze, pro Jihočeský kraj a Vysočinu v Českých Budějovicích, pro Plzeňský a Karlovarský kraj v Plzni, pro Ústecký a Liberecký kraj v Ústí nad Labem, pro Královéhradecký a Pardubický kraj v Hradci Králové, pro Jihomoravský a Zlínský kraj v Brně a pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj v Ostravě.

Předmět kontroly

Inspektoři mohou kontrolovat zaměstnavatele a jejich zaměstnance, právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce (např. územní samosprávné celky, jako jsou obce, kraje, městské části apod.), právnické osoby zřízené územními samosprávnými celky, státní i nestátní zdravotnická zařízení, školská zařízení, fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují nebo podnikají podle zvláštního právního předpisu, např. podle živnostenského zákona a nikoho nezaměstnávají.

Kontrola se vztahuje i na spolupracujícího manžela, kterého zaměstnává fyzická osoba nebo dítě fyzické osoby, která je zaměstnavatelem a na právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení nebo u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků. Kontrola se rovněž může uskutečňovat u právnických a fyzických osob (např. umělecké agentury), u kterých děti do 15 let vykonávají uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost.

Kontrola pracovněprávních předpisů

Pro účely kontroly se za pracovněprávní předpisy považují právní předpisy o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.), zákoník práce a právní předpisy o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (zákon č. 118/2000 Sb.). Tyto předpisy se týkají zejména

•    odměňování zaměstnanců,

•    náhrady mzdy nebo platu a náhrady výdajů zaměstnancům,

•    pracovní doby a doby odpočinku (např. dovolená),

•    zajištění bezpečnosti práce, provozu technických zařízení,

•    zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu,

•    výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí.

Kontrolují se i kolektivní smlouvy v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů firmy. Jedná se např. o

•    zvýšení odstupného o další násobky průměrného výdělku nad zákonem stanovenou hranici,

•    nároky vyplývající z dalšího zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy, např. ze zdravotních důvodů,

•    nárok zaměstnance na prodloužení dovolené u podnikatelských subjektů o další týdny nad výměru stanovenou v ZP. Prodloužení dovolené není limitováno jedním týdnem, ale může být prodloužena o další týdny. Délka takto určené dovolené je závislá na rozhodnutí vedení zaměstnavatele

•    o poskytnutí náhrady za opotřebení vlastního nářadí zaměstnance, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, pokud jich používá se souhlasem zaměstnavatele,

•    o nároky zaměstnanců na pracovní volno v obecném zájmu a stanovení příznivějších podmínek poskytování tohoto volna a náhrady mzdy.

 Pracovní poměr

Nejčastější oblastí, kterou kontrolují inspektoráty, je vznik, změny a skončení pracovního poměru. V úvahu přichází zejména, zda:

•    zaměstnavatel seznamuje zaměstnance před uzavřením pracovní smlouvy s právy a povinnostmi, které by pro ně vyplynuly z pracovní smlouvy a s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž mají práci konat (§ 31 ZP),

Příklad 1

Co obsahuje informační povinnost?

Před uzavřením pracovní smlouvy, nebo před jmenováním na pracovní místo, musí být fyzická osoba, která se uchází o konkrétní zaměstnání, zaměstnavatelem seznámena s právy a povinnostmi, které pro ni z tohoto právního úkonu vyplynou a s pracovními podmínkami, podmínkami odměňování a specifickými povinnostmi, které z uzavřeného právního vztahu vyplývají ze zvláštních právních předpisů ve vztahu k vykonávané práci. Je-li obsazováno pracovní místo vedoucího zaměstnance orgánu zaměstnavatele (§ 11) nebo je-li sjednána odvolatelnost vedoucího zaměstnance, je zaměstnavatel povinen upozornit fyzickou osobu na možnost odvolání z tohoto místa.

•    zaměstnavatel uzavírá pracovní smlouvy písemně a zda předává zaměstnancům jedno vyhotovení této smlouvy (§ 34 odstavec 3 a 4 ZP),

•    zaměstnavatel písemně informuje zaměstnance o jeho právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, pokud pracovní smlouva neobsahuje některé údaje (§ 37 ZP),

Příklad 2

O čem má zaměstnavatel informovat zaměstnance

Zaměstnavatel je povinen písemně informovat o právech a povinnostech zaměstnance vyplývajících z pracovního poměru, jestliže je pracovní smlouva neobsahuje.

Informace musí obsahovat např. jméno zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, bližší označení druhu a místa výkonu práce, nárok na dovolenou, údaj o mzdě a způsobu odměňování, stanovení týdenní pracovní doby a její rozvržení apod.

•    dochází při uzavírání pracovní smlouvy k vymezení sjednaného druhu práce a místa výkonu práce a zda v pracovní smlouvě nebyly sjednány podmínky, které jsou v rozporu se zákoníkem práce (§ 34 ZP),

Příklad 3

V pracovní smlouvě bylo místo výkonu práce sjednáno neurčitě. Jak to posuzuje inspektorát?

ZP reaguje na tyto a podobné případy, kdy mezi účastníky nebylo sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad a místo výkonu práce, které se považuje za pravidelné pracoviště, bylo v pracovní smlouvě sjednáno v širším rozsahu, než je jedna obec, právní fikcí, že jde o takovou obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance.

Příklad 4

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno jako místo výkonu práce Středočeský kraj. Pro účely cestovních náhrad však místo výkonu práce sjednáno nemá.

Pravidelným pracovištěm je to místo, z něhož začínají pracovní cesty. Bydlí-li např. v Benešově a odtud vyjíždí na pracovní cesty, pak je pravidelným pracovištěm pro účely cestovních náhrad Benešov.

•    neporušuje-li zaměstnavatel při sjednávání zkušební doby ustanovení § 35 ZP o tom, že může být dohodnuta tato doba nejdéle na tři měsíce (u vedoucích zaměstnanců až 6 měsíců) a že musí být písemná (§ 35 ZP),

Příklad 5

Se zaměstnancem byla uzavřena pracovní smlouva s jednoměsíční zkušební dobou. Jeho pracovní poměr trvá nepřetržitě tři roky a zaměstnavatel ho po této době převede s jeho souhlasem na jiný druh práce.

Uzavře s ním novou pracovní smlouvu se zkušební dobou tři měsíce.

Zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem dohodu o změně druhu práce, přitom uvede, že se sjednává zkušební doba v délce tří měsíců.

Sjednání zkušební doby je v těchto případech neplatné. Nejde totiž o uzavření nového pracovního poměru, ale o jeho změnu, která se má promítnout v dohodě o změně obsahu pracovní smlouvy, a nikoli v nové pracovní smlouvě.

Kontrolní činnost v oblasti odměňování zaměstnanců

je zaměřena zejména na dodržování zásady rovnosti, aby zaměstnanci dostávali za stejnou práci stejnou mzdu nebo plat. Zaměstnavatelé často porušují i další povinnosti, které jim stanoví ZP a nařízení vlády o minimální mzdě. Neposkytují zaměstnancům mzdu v příslušném minimálním mzdovém tarifu, mzdové zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, nebo za pracovní pohotovost, nedodržují termíny pro výplatu mzdy, provedou neoprávněnou srážku ze mzdy bez dohody se zaměstnancem apod. U porušení většiny z uvedených povinností (např. neposkytnutí mzdy zaměstnanci alespoň v její minimální výši, neoprávněné srážky ze mzdy apod.), může zaměstnavatele „ čekat“ pokuta od inspektorátu až do částky dvou milionů korun.

Významná je pravomoc inspektorů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Mohou např. vydat rozhodnutí o zákazu práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu se ZP, případně dalšími předpisy (§ 101 a násl. ZP). Mohou rovněž zakázat používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob zdržujících se s vědomím kontrolované osoby v jejích prostorách. Zákaz platí až do doby odstranění závady s výjimkami uvedený v zákoně. Vyžaduje -li to nebezpečí z prodlení, může inspektor rozhodnutí o zákazu vydat ústně a uvést to v dílčím protokolu.

Právnická osoba se může správního deliktu na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dále dopustit tím, že např. neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, nevyhotoví záznam o něm nebo nevede evidenci pracovních úrazů, neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí (např. poskytování ochranných nápojů v letním období), nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje apod.

Zaměstnavatelé se mohou setkat s inspektory i při kontrole dodržování zvláštních pracovních podmínek žen a mladistvých. Půjde např. o zjištění, zda

•    dodržují zákazy některých prací pro ženy,

•    poskytují ženám odpočinek mezi dvěma směnami v zákonném rozsahu,

•    dodržují ustanovení o pracovních podmínkách těhotných žen a matek, zejména v otázkách převedení na jinou práci, pracovních cest a přeložení, rozvázání pracovního poměru a úpravy pracovní doby, mateřské dovolené apod.,

•    plní povinnost zařazovat ženy po návratu z mateřské dovolené na práce sjednané v pracovní smlouvě (tato povinnost se vztahuje i na muže – zaměstnance),

•    dodržují zákaz zaměstnávání mladistvých prací přesčas a v noci,

•    nezaměstnávají mladistvé mladší než 16 let prací v úkolu a zakázanými pracemi.

Povinnosti bez sankce

ZIP upravuje skutkové podstaty pře­s­tupků pro fyzické osoby jako zaměstnavatelů a správních deliktů pro právnické osoby, které vycházejí z příslušných předpisů. Za jejich porušení jsou inspektoráty oprávněny uložit stanovené postihy, které jsou v zákoně přesně a taxativně uvedeny.

Přestupků se mohou dopustit fyzické osoby zaměstnávající občany a správních deliktů právnické osoby. V řízení o uložení sankcí za porušení pracovněprávních předpisů aplikují inspektoráty zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Inspektoráty zjišťují stav věci objektivně a všechny důkazy hodnotí ve vzájemné souvislosti a podle své úvahy. Podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména listinné dokumenty, jako např. pracovní smlouva, nebo i výslechy účastníků, jakož i skutečnosti obecně známé.

Inspektoráty mohou kontrolovat dodržování povinností v pracovněprávních vztazích, i když za jejich porušení ZIP neumožňuje ukládat sankce. Inspektorát např. může kontrolovat důvodnost skončení pracovního poměru, ale sankci za nesprávné použití výpovědního důvodu uložit nemůže. V těchto případech jde o jedinečnou působnost soudů. Rovněž může kontrolovat, zda jsou splněny podmínky pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou apod.

Kontroly provádějí úřad a inspektoráty u právnické nebo fyzické osoby v místě jejího sídla. K řízení o přestupcích a správních deliktech jsou příslušné inspektoráty. Úřad může být příslušným v případě, kdy mají být uloženy tresty na základě kontrolních zjištění z kontrolních akcí, které vykonal.

Bezplatné informace

Do působnosti inspektorátů např. patří: vykonávat kontrolu v rozsahu vymezeném zákonem, ukládat opatření k odstranění nedostatků a kontrolovat jejich plnění, vyjadřovat se a uplatňovat požadavky k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

Inspektorát je oprávněn ukládat sankce právnickým a fyzickým osobám za porušení povinností stanovených pracovněprávními předpisy, zejména ZP. Proti uložené pokutě má zaměstnavatel možnost se odvolat a s konečnou platností rozhoduje úřad.

Do působnosti inspektorátu rovněž patří poskytování bezúplatných základních informací a poradenství zaměstnavatelům a zaměstnancům ohledně ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek.

Provede-li inspektorát kontrolu na základě písemného podnětu, např. občana, musí písemně informovat o výsledku toho, kdo podnět podal.

Inspektor musí informovat orgán zástupce zaměstnanců

(odborový orgán nebo radu zaměstnanců) o zahájení kontroly, zjistit při kontrole skutečný stav a doložit kontrolní zjištění, pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol a seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí stejnopis. Odmítne -li kontrolovaná osoba seznámit se s protokolem nebo seznámení s ním potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. Samozřejmou povinností inspektora je ochrana práv a chráněných zájmů kontrolované osoby, zachování mlčenlivosti o osobních údajích a vrácení zajištěných dokladů.

Kontrolu inspektoři provádějí na pracovišti kontrolované osoby. Pracovištěm jsou místa určená a obvyklá pro výkon činnosti této osoby.

Příklad 6

Pracovištěm zaměstnanců obchodní korporace bude sídlo této firmy nebo teritorium, v němž firma vykonává podnikatelskou činnost. Obdobně se bude posuzovat pracoviště zaměstnanců této firmy.

Bude se jednat o místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, v některých případech to však může být i místo bydliště zaměstnance (např. pro posuzování náhrady škody) nebo jinak určené pracoviště. Tyto skutečnosti by měly být uvedeny v pracovním řádu nebo jiném vnitřním předpisu zaměstnavatele.

Součinnost zaměstnavatele

Inspektor je oprávněn vstupovat na pracoviště a do objektů, zařízení a výrobních prostorů kontrolovaných osob, požadovat od kontrolovaných osob pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech, předložení potřebných dokladů, informací a vysvětlení. Jedná se např. o pracovní smlouvy, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, dohody o odpovědnosti, způsob vedení personální a mzdové agendy, včetně účtování cestovních náhrad apod.

Inspektoři jsou dále oprávněni vyžadovat účast kontrolovaných osob při projednávání výsledků kontroly a další součinnost potřebnou k vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému provedení kontroly.

Kontrolované osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly a poskytnout inspektorům potřebnou součinnost, případně materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly. Oprávnění zaměstnanci nebo zástupci kontrolované osoby jsou povinni na žádost inspektorů se dostavit v určeném termínu k projednání výsledků kontroly.

Inspektoři dále mohou ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k nápravě. Kontrolovaná osoba musí na vyžádání inspektora podat písemnou zprávu o přijatých opatřeních. Fyzické osobě, která nesplní povinnost stanovenou v zákoně při provádění kontroly (např. součinnost, předání příslušných dokladů apod.), může inspektor uložit pořádkovou pokutu.

Mezi nejdůležitější oblasti kontroly úřadů práce je nelegální práce

Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., definuje nelegální práci. Je to např. tehdy, nevykonává-li fyzická osoba závislou práci pro zaměstnavatele na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy a cizinec bez povolení nebo v rozporu s tímto povolením. Pracovní činnost musí tedy občan vykonávat v pracovněprávním vztahu (např. pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce) nebo podle živnostenského listu, obchodní smlouvy apod.

Musí se tedy jednat o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce či o smlouvu podle živnostenského nebo zákona o obchodních korporacích. Celní orgány mohou kontrolovat zaměstnávání cizinců, zda vykonávají práci pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu nebo jiné smlouvy a zda mají povolení úřadu práce. Celní orgány nemohou ukládat pokuty, ale výsledky kontrolní činnosti dávají k dispozici úřadům práce.

Příklad 7

Budou -li např. na pracovišti obchodní společnosti kontrolní orgány kontrolovat občany, kteří tam vykonávají určité pracovní úkony, jsou tito „zaměstnanci“ povinni prokázat svou totožnost a právní „dokument“, podle něhož tuto činnost vykonávají.

Pokud kontrolní orgán zjistí, že fyzická osoba nevykonává práci na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy nebo cizinec bude vykonávat práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto souhlasu, bude se jednat o výkon práce v rozporu s právními předpisy (nelegální práce). Sankce je až do částky deseti milionů korun!

Ochrana soukromí zaměstnance a zájmů zaměstnavatele

je obsažena zejména v § 316 ZP. Zaměstnavatel např. nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze jeho činnosti narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že kontroluje jeho elektronickou poštu, zřídil kamerový systém, skrytě ho sleduje apod. Zaměstnavatel může kontrolovat elektronickou poštu zaměstnance, jestliže k tomu bude mít závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze své činnosti. Musí však informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.

Závažným důvodem může být ochrana a zdraví zaměstnavatele, zaměstnance, spoluzaměstnanců a jiných osob, které se v kontrolovaném prostoru zdržují. Dalšími důvody jsou ochrana majetku zaměstnavatele, spoluzaměstnanců a jiných osob a kontrola pracovní výkonnosti zaměstnance. K takovému postupu dává zaměstnavateli oprávnění ZP v § 316 odstavec 3, pokud bude mít závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze své činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů. Musí však informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. Zejména se jedná o zaměstnavatele, u nichž je nutno chránit know-how nebo údaje občanů (zaměstnanců).

Příklad 8

Jestliže např. inspektorát zahájí v únoru 2023 řízení o správním deliktu, který byl spáchán v říjnu 2022, odpovědnost právnické osoby zaniká uplynutím října 2023.