Připomeňme, že od 1. 7. 2023 je nově, a to nejen v otázce určení maximální výše pomoci, klíčový – rozhodující den, kdy soud oznámil zahájení insolvenčního řízení vůči zaměstnavateli, nikoliv jen, kdy byl podán insolvenční návrh.

     Maximální měsíční peněžitá pomoc za 1 měsíc je představována 1,5 násobkem průměrné měsíční mzdy

Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností (tj. pro období) od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši statisticky zjištěné průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.

Rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2023 do 30. dubna 2024 částka 40 353 Kč, která byla vyhlášena Sdělením MPSV č. 94/­2023 Sb.

Rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2024 do 30. dubna 2025 částka 43 341 Kč, která byla vyhlášena Sdělením MPSV č. 67/­2024 Sb.

     Kolik lze od státu získat namísto od krachující firmy

Bylo-li tedy ve vztahu k určité firmě (zaměstnavateli) vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení po 30. 4. 2023 až do letošního 30. 4. 2024, tedy v době od 1. 5. 2023 do 30. 4. 2024, maximální výše pomoci za 1 měsíc může činit až 60 530 Kč (1,5 × 40 353 Kč, zaokrouhleno na celé koruny nahoru).

Bylo-li ovšem nebo bude-li ve vztahu k dané firmě (zaměstnavateli) vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo (bude) oznámeno zahájení insolvenčního řízení po 30. 4. 2024 (a to až do 30. 4. 2025) čili v období od 1. 5. 2024 do 30. 4. 2025, maximální výše pomoci za 1 měsíc činí nově 65 012 Kč (1,5 × 43 341 Kč, zaokrouhleno na celé koruny nahoru).

Tahle čísla znamenají, že celkovou maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec (celkem, tedy za tři měsíce – maximálně se vyplácí dlužné mzdy právě za 3 měsíce) obdržet, je částka 181 590 Kč (pokud bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2024 včetně) resp. částka 195 036 Kč (pokud bylo nebo bude oznámeno zahájení insolvenčního řízení nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2024 čili v době od 1. 5. 2024, a to až do 30. 4. 2025 včetně).

     Jde o hrubé částky, takže před sražením daně z příjmu resp. její zálohy a dalších pojistných odvodů

Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody; před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.

Z přiznaného mzdového nároku úřad práce odečte dlužnou částku mzdy, kterou případně získal zaměstnanec již v rámci ručení dodavatelů ve stavebnictví za mzdy zaměstnanců dle ust. § 324a zákoníku práce. Uplatnil-li zaměstnanec svůj nárok podle ust. § 324a zákoníku práce o ručení za mzdy ve stavebnictví, je povinen v žádosti o výplatu – uspokojení mzdových nároků úřadu práce, uvést, zda ručitelem uspokojen a v jaké výši, a dále též identifikační údaje ručitele. Zaměstnanec je povinen informovat úřad práce o těchto skutečnosti i tehdy, nastanou-li až po podání žádosti úřadu práce o uspokojení mzdových nároků.

2. Kdo má nárok na pomoc

Zaměstnancem se pro účely vyplácené dané peněžité pomoci (resp. pro účely ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, jak to nazývá zákon) rozumí fyzická osoba, která je nebo byla u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo se kterou sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá podle zákona upravujícího nemocenské pojištění účast na nemocenském pojištění, anebo dohodu o pracovní činnosti, na jejichž základě jí vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. O peněžitou pomoc tedy mohou žádat jak stávající tak bývalí zaměstnanci, pokud jejich mzdové nároky, o jejichž uspokojení žádají, spadají do rozhodného období. (Oním rozhodným obdobím jsou 3 měsíce předcházející, měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo oznámeno zahájení insolvenční řízení. Jde tedy celkem o 7 kalendářních měsíců. To si ještě vysvětlíme podrobněji.)

Zaměstnanci činní na dohodu o provedení práce mají nárok na uspokojení dlužných mzdových nároků jen za podmínky, že v daném měsíci činil, resp. měl činit jejich započitatelný hrubý příjem více než 10 000 Kč čili nejméně 10 001 Kč. U zaměstnanců činných na dohodu o pracovní činnosti se účast na nemocenském pojištění nevyžaduje, stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

Na peněžitou pomoc však nemá nárok zaměstnanec, který byl v rozhodném období statutárním orgánem zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně 25% majetkovou účast.

     Co jsou mzdové nároky – čili co všechno může zaplatit zaměstnancům stát namísto insolventní firmy

Mzdovými nároky se rozumějí mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o práci konané mimo pracovní poměr, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti. Mzdovými nároky jsou tak peněžitá plnění, která jsou odměnou za práci nebo její náhradou, nikoliv třeba cestovní náhrady, příspěvky na stravování a jiné peněžité benefity, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům.

Splatným mzdovým nárokem se přitom rozumí mzdový nárok, který nebyl uspokojen v termínu výplaty podle zákoníku práce. – To je významná změna od 1. 7. 2023, kterou bychom tímto rádi znovu připomenuli. Předtím se při posuzování toho, zda už je určitý mzdový nárok už splatný, a zaměstnanec tak mohl žádat o výplatu úřadu práce, se vycházelo z termínu splatnosti mzdy a nikoliv z termínu výplaty mzdy. A mezi splatností a výplatou mzdy je významný rozdíl. – Mzda nebo plat jsou dle ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být dle ust. § 141 odst. 3 zákoníku práce sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce. A obvykle je termín výplaty mzdy stanoven u zaměstnavatele v rámci období splatnosti mzdy zhruba v polovině. Výplatní termín je tak dřívější, než uplyne období splatnosti mzdy.

?  Příklad

Kupř. mzda za duben 2024 je ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce splatná v měsíci květnu resp. do konce měsíce května. Ovšem pokud je výplatní termín stanoven kupř. na 15. den v následujícím měsíci (po měsíci, ve kterém byla vykonána práce a za nějž mzda náleží) a zaměstnavatel nevyplatí mzdu za duben 2024, již 16. dubna je tento mzdový nárok považován za splatný pro účely zákona č. 118/­2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Zaměstnanec tak již může žádat o jeho uspokojení úřad práce, budou-li splněny další podmínky pro výplatu pomoci, zatímco dříve tak mohl žádat až od 1. června. Pokud však jde o možnost okamžitého zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy zaměstnavatelem, tak se termín, kdy k němu může zaměstnanec přistoupit, odvíjí, až od uplynutí termínu splatnosti mzdy. – Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Tudíž zaměstnanec může při nevyplacení mzdy nebo její části za duben 2024 zrušit pracovní poměr nejdříve až 16. června 2024 [splatnost mzdy je do 31. května a pak běží ještě lhůta 15 dnů dle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce].

n

3. Kdy je zaměstnavatel v platební neschopnosti

Zaměstnavatel je v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, anebo dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení příslušným soudem v České republice, nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, od kterého je považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

4. Za jaké období si zaměstnanci vybírají zaměstnavatelovy dluhy vůči nim, aby je zaplatil stát

Zaměstnavatel mnohdy dluží zaměstnancům mzdové nároky za delší dobu, než jsou přesně 3 měsíce, takže ti si musejí vybrat, za který měsíc z rozhodného období chtějí vyplatit peníze od úřadu práce. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce z rozhodného období. Příslušné kalendářní měsíce z rozhodného období si vybere sám zaměstnanec a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků.

Rozhodným obdobím rozumí kalendářní měsíc:

1. ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení,

2. ve kterém bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo

3. od kterého je nadnárodní zaměstnavatel považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie,

jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.

Jde tedy o období 7 měsíců.

I tady ještě raději připomínáme, že od 1. 7. 2023 se rozhodné období nově odvíjí až ode dne oznámení o zahájení insolvenčního řízení (nikoliv ode dne podání insolvenčního návrhu). Zákon tak je aplikován a mechanismus uspokojování mzdových nároků (vyplácení peněžité pomoci) při platební neschopnosti zaměstnavatele je spuštěn až ve chvíli, kdy bude z veřejně přístupného rejstříku zřejmé, že bylo zahájeno insolvenční řízení. Za platebně neschopného tak není považován zaměstnavatel již dnem následujícím po podání insolvenčního návrhu, ale až dnem po dni, kdy bylo soudem oznámeno zahájení insolvenčního řízení.

A skutečnost, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti, je zásadní podmínkou pro to, aby se zaměstnancům, který dluží zaměstnavatel mzdy, pomáhalo.

     Peníze za 3 zvolené měsíce z období 7 měsíců a příklady, jak vybrat ony 3 měsíce

Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Nelze tedy sečíst všechny dlužné částky za celou dobu, kdy zaměstnavatel nevyplácel nebo jen částečně vyplácel mzdu, zaměstnanec si musí vybrat. Logicky si vybere ty nejvyšší. – Takže když obdržel za říjen minulého roku 70 % mzdy, za listopad v prosinci minulého roku před Vánoci, kdy se zaměstnavatel vynasnažil, aby jeho lidé měli na dárky a oslavy, plnou mzdu; za prosinec (minulého roku), leden, únor a březen (letošního roku) už ale jen 80 % mzdy, vybere dlužné mzdové nároky právě za říjen minulého roku, kdy je jeho nárok nejvyšší – 30 % dlužné měsíční mzdy (z října loňského roku) a 2 měsíce z období prosinec loňského roku až březen letošního roku – kdy jde o 20 % z dlužné mzdy.

Kdyby třeba zaměstnavatel zaměstnanci platil po dobu půl roku vždy jen dvě třetiny mzdy a třetinu mzdy zůstával dlužen, nemůže zaměstnanec požadovat oněch 6 dlužných třetin čili 2 celé mzdy, ale jen 3 třetiny, tedy jednu mzdu maximálně celkem.

     Specifika výběru mzdových nároků zaměstnanci činnými na dohodu o provedení práce

Jestliže bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení kupř. podán 19. 4. 2024 (rozhodné období tedy je od 1. 1. 2024 do 31. 7. 2024) a zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci činnému na dohodu o provedení práce, jehož odměna – započitatelný příjem za leden 2024 činí 6 000 Kč, za únor 11 000 Kč a za březen 12 000 Kč, pak zaměstnanec může požadovat po úřadu práce uspokojení svých mzdových nároků z těchto 3 měsíců jen za únor a březen 2024, jelikož za tyto měsíce činí jeho započitatelný příjem více než je potřeba k účasti na nemocenském pojištění (od 10 001 Kč), zatímco za leden 2024 nikoliv.

5. Čas pro realizaci pomoci čili období, ve kterém lze podat žádost o uspokojení mzdových nároků

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení (nebo u nadnárodního zaměstnavatele ode dne zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, jsou-li splněny další podmínky stanovené zákonem č. 118/­2000 Sb.). Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lhůta končí dnem zániku moratoria nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu. Není-li nárok na uspokojení mzdových požadavků uplatněn v této lhůtě, zaniká. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.

Platí ovšem, že jak délku rozhodného období, tak délku lhůty, po kterou je možno žádat o peněžitou pomoc může mimořádně prodloužit vláda.

     Kde zjistit, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti a byl spuštěn mechanismus peněžité pomoci zaměstnancům

Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou žádat peněžitou pomoc, zveřejňuje Úřad práce České republiky na své internetové stránce, a to včetně informace o lhůtě, ve které lze žádat o uspokojení mzdových nároků. Činí tak neprodleně poté, co se dozví o platební neschopnosti zaměstnavatele.

Richard W. Fetter