Pomoc zaměstnancům
   při insolvenci zaměstnavatele – nově

Úřad práce může nově vyplatit zaměstnanci platebně neschopného zaměstnavatele až maximum 207 744 Kč. Jaká jsou pravidla pro získání této státní pomoci? Kdo a kdy na ni má nárok? A kdo může na nejvyšší částku opravdu dosáhnout? Jaké změny nastaly od 1. května 2025?

Zaměstnavatel je pro účely zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil (nevyplatil) splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, anebo dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení příslušným soudem v České republice (nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, od kterého je považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie).

Co stát za firmy vyplácí a co ne

Mzdovými nároky se přitom rozumějí mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek, kdy je zaměstnanec účasten z dohody o provedení práce nemocenského pojištění, nebo podle dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti. Mzdovými nároky jsou tedy v zásadě (jednoduše řečeno) odměna za práci nebo její náhrada, nikoliv jiná plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, kupř. tak nejsou ve smyslu příslušného zákona mzdovými nároky uspokojovanými dle jeho pravidel a v jeho rámci cestovní náhrady.

Kdy mají nárok na pomoc tzv. dohodáři

Zaměstnanci činí na dohodu o provedení práce mají nárok na uspokojení dlužných mzdových nároků jen za podmínky, že v daném měsíci, za který žádají o výplatu úřad práce, činil resp. měl činit jejich započitatelný hrubý příjem 11 500 Kč a více. (U dohody o pracovní činnosti a pracovního poměru nevadí, že jde případně o zaměstnání malého rozsahu, a měsíční mzda nebo odměna je nižší, než částka zakládající účast na nemocenském pojištění, takže příjem je nižší než 4500 Kč. U dohody o provedení práce se však pro účast na systému pomoci zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů vyžaduje účast na nemocenském pojištění.)

KDY JDE O SPLATNÉ NÁROKY A KDY NE - Splatným mzdovým nárokem se přitom rozumí mzdový nárok, který nebyl uspokojen v termínu výplaty podle zákoníku práce. – To je významná změna již od 1. 7. 2023, kterou bychom tímto rádi znovu připomenuli. Předtím se při posuzování toho, zda už je určitý mzdový nárok už splatný, a zaměstnanec tak mohl žádat o výplatu úřadu práce, vycházelo z termínu splatnosti mzdy a nikoliv z termínu výplaty mzdy. A mezi splatností a výplatou mzdy je významný rozdíl. – Mzda nebo plat jsou dle ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být dle ust. § 141 odst. 3 zákoníku práce sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce. A obvykle je termín výplaty mzdy stanoven u zaměstnavatele v rámci období splatnosti mzdy zhruba v polovině. Výplatní termín je tak dřívější, než uplyne období splatnosti mzdy.

Příklad

Kupř. mzda za duben 2025 je ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce splatná v měsíci květnu resp. do konce měsíce května. Ovšem pokud je výplatní termín stanoven kupř. na 15. den v následujícím měsíci (po měsíci, ve kterém byla vykonána práce a za nějž mzda náleží) a zaměstnavatel nevyplatí mzdu za duben 2025, již 16. dubna je tento mzdový nárok považován za splatný pro účely zákona č. 118/­2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Zaměstnanec tak již může žádat o jeho uspokojení úřad práce, budou-li splněny další podmínky pro výplatu pomoci, zatímco dříve tak mohl žádat až od 1. června. Pokud však jde o možnost okamžitého zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy zaměstnavatelem, tak se termín, kdy k němu může zaměstnanec přistoupit, odvíjí, až od uplynutí termínu splatnosti mzdy. – Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Tudíž zaměstnanec může při nevyplacení mzdy nebo její části za duben 2025 zrušit pracovní poměr nejdříve až 16. června 2025 [splatnost mzdy je do 31. května a pak běží ještě lhůta 15 dnů dle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce].

Jak se určují limity (maximální výše) peněžité pomoci

Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci za 1 měsíc (z tzv. rozhodného období – k tomu viz dále) nesmí překročit jeden a půl násobek rozhodné částky. Jinak řečeno maximální výše pomoci 1 zaměstnanci za 1 měsíc činí 1,5 rozhodné částky.

Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se (pokud jde o určení výše pomoci) z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den oznámení o zahájení insolvenčního řízení.

Rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2024 do 30. dubna 2025 částka 43 341 Kč, která byla vyhlášena Sdělením MPSV č. 67/­2024 Sb.

Rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2025 do 30. dubna 2026 částka 46 165 Kč, která byla vyhlášena Sdělením MPSV č. 95/­2025 Sb.

Bylo-li tedy vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení po 30. 4. 2024 čili v období od 1. 5. 2024 do 30. 4. 2025, maximální výše pomoci za 1 měsíc činí 65 012 Kč (1,5 × 43 341 Kč, zaokrouhleno na celé koruny nahoru).

Bylo-li nebo bude-li vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo či bude oznámeno zahájení insolvenčního řízení po 30. 4. 2025 čili v období od 1. 5. 2025 do 30. 4. 2026, maximální výše pomoci za 1 měsíc činí nově 69 248 Kč (1,5 × 46 165, zaokrouhleno na celé koruny nahoru).

Peněžitá pomoc se poskytuje nanejvýš za 3 měsíce z rozhodného období (k tomu viz dále). Celkovou maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec získat, je tak částka 195 036 Kč (pokud bylo zahájení insolvenčního řízení nebo moratorium vyhlášeno v době od 1. 5. 2024, a to až do 30. 4. 2025 včetně), nebo nově částka 207 744 Kč (pokud bylo nebo bude oznámeno zahájení insolvenčního řízení nebo moratorium vyhlášeno v době od 1. 5. 2025, a to až do 30. 4. 2026 včetně).

Tady je ovšem třeba raději připomenout, že pro určení (výpočet) maximální výše (celkové) pomoci není rozhodující celková částka dlužných mzdových nároků za 3 měsíce (z rozhodného období) celkem, nýbrž vždy „extra“ výše dlužných mzdových nároků za každý jednotlivý kalendářní měsíc (ze 3 měsíců resp. za 3 měsíce) z rozhodného období.

Jde o hrubé částky, před sražením daně z příjmu resp. její zálohy a dalších pojistných odvodů

Uvedené částky, které může od „úřadu práce“ zaměstnanec na základě písemné žádosti jemu adresované obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody. Před výplatou peněz zaměstnancům provede úřad práce příslušné daňové a pojistné srážky.

Z přiznaného mzdového nároku „úřad práce“ odečte také dlužnou částku mzdy, kterou případně získal zaměstnanec již v rámci ručení dodavatelů ve stavebnictví za mzdy zaměstnanců podle ust. § 324a zákoníku práce. Pokud zaměstnanec pracující ve stavebnictví takovou pomoc získal, musí to v žádosti úřadu práce uvést. Pokud peníze získá až po podání žádosti, také to musí úřadu práce oznámit.

Pokud hovoříme o „úřadu práce,“ máme na mysli pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce.

Kdo, kdy, za jakou dobu a za jakých podmínek má nárok na pomoc

Na peněžitou pomoc mají, jak už jsme naznačili, při splnění podmínek nárok zaměstnanci, kteří jsou nebo byli v pracovním poměru nebo s nimiž sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá účast na nemocenském pojištění, anebo dohodu o pracovní činnosti, na jejichž základě jim vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. O peněžitou pomoc tedy mohou relevantně žádat jak stávající, tak bývalí zaměstnanci, pokud jejich mzdové nároky, o jejichž uspokojení žádají, spadají do rozhodného období.

Rozhodným obdobím přitom je kalendářní měsíc:

•   ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení,

•   ve kterém bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo

•   od kterého je nadnárodní zaměstnavatel považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie,

jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.

Úřad práce tak uspokojuje (vyplácí) jen mzdové nároky, které náležejí do období těchto 7 měsíců. Zaměstnanec si proto, jak už jsme naznačili, vybírá nároky za 3 měsíce z rozhodného období.

Peníze za 3 zvolené měsíce z období 7 měsíců a příklady, jak vybrat ony 3 měsíce

Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Nelze tedy sečíst všechny dlužné částky za celou dobu, kdy zaměstnavatel nevyplácel nebo jen částečně vyplácel mzdu, zaměstnanec si musí vybrat. Logicky si vybere ty nejvyšší. – Takže když obdržel za říjen minulého roku 70 % mzdy, za listopad v prosinci minulého roku před Vánoci, kdy se zaměstnavatel vynasnažil, aby jeho lidé měli na dárky a oslavy, plnou mzdu; za prosinec (minulého roku), leden, únor a březen (letošního roku) už ale jen 80 % mzdy, vybere dlužné mzdové nároky právě za říjen minulého roku, kdy je jeho nárok nejvyšší – 30 % dlužné měsíční mzdy (z října loňského roku) a 2 měsíce z období prosinec loňského roku až březen letošního roku – kdy jde o 20 % z dlužné mzdy.

Kdyby třeba zaměstnavatel zaměstnanci platil po dobu půl roku vždy jen dvě třetiny mzdy a třetinu mzdy zůstával dlužen, nemůže zaměstnanec požadovat oněch 6 dlužných třetin čili 2 celé mzdy, ale jen 3 třetiny, tedy jednu mzdu maximálně celkem.

Jak dlouho trvá pomoc pro zaměstnance určité firmy čili Do kdy je třeba stihnout podat žádost

Platí přitom, že jak délku rozhodného období, tak délku lhůty, po kterou je možno žádat o peněžitou pomoc, může prodloužit vláda. Jinak standardně platí, že mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit (žádat o jejich uspokojení, tedy výplatu peněz) nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo u nadnárodního zaměstnavatele ode dne zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, jsou-li splněny další podmínky stanovené zákonem. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lhůta končí dnem zániku moratoria nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu.

RADA!

Není-li nárok na uspokojení mzdových požadavků uplatněn v této lhůtě, zaniká. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno. Nárok na ně nezaniká, ale zaměstnanec si je musí vymoci sám v rámci běžného soudního řízení nebo v rámci insolvenčního řízení.

Richard W. Fetter

§ 324a zákona č. 262/2006 Sb.
Citace na straně 7

(1) Dodavatel ručí za mzdy, platy a odměny z dohody (dále jen „mzdové nároky“) zaměstnanců poddodavatele v rozsahu, v jakém se za kalendářní měsíc podíleli na smluvním plnění pro dodavatele, a to až do výše měsíční minimální mzdy. Dodavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí stavební podnikatel podle § 14 písm. d) stavebního zákona, který při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťuje smluvní plnění prostřednictvím poddodavatele. Za poddodavatele se považuje též agentura práce, která pro provádění činností podle věty druhé k dodavateli jako uživateli dočasně přidělila své zaměstnance. Smluvním plněním podle věty první jsou stavební práce poskytované při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby na staveništi, zejména výkopové práce, přemísťování zeminy, vlastní stavební práce, montáž a demontáž prefabrikovaných dílů, instalace zařízení nebo vybavení, úpravy stavby, renovace stavby, opravy stavby, demontáž stavby, demolice stavby, údržba stavby, malířské a úklidové práce v rámci údržby stavby, asanace stavby.

(2) Ve smluvním řetězci o více poddodavatelích ručí s dodavatelem podle odstavce 1 společně a nerozdílně rovněž dodavatel na nejvyšším stupni smluvního řetězce.

(3) Pokud zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci za práci, kterou konal v rámci plnění pro dodavatele, mzdu, plat nebo odměnu z dohody do konce období splatnosti podle § 141 odst. 1, může zaměstnanec do 3 měsíců od uplynutí období splatnosti písemně vyzvat ručitele k uspokojení mzdových nároků.

(4) Ručitel je povinen uspokojit mzdové nároky podle odstavce 1 nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy. Zároveň je povinen informovat zaměstnavatele o výši částek vyplacených jednotlivým zaměstnancům a o provedených srážkách. Ve smluvním řetězci o více poddodavatelích informuje rovněž dalšího ručitele, je-li mu znám.

(5) Výzva podle odstavce 3 musí obsahovat...