1. Pracovněprávní předpisy
Jedná se o údaje, které vyplývají především z ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP). Základní sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Přijetím novely zákoníku práce, (zákon č. 365/2011 Sb.) došlo oproti roku 2011 v zákoníku práce mimo jiné, k následujícím zásadním změnám:
Přijetím novely zákoníku práce, (zákon č. 365/2011 Sb.) došlo oproti roku 2011 v zákoníku práce mimo jiné, k následujícím zásadním změnám:
- - U dohod o provedení práce je možné odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 300 hodin za kalendářní rok (dosud pouze 150 hodin za rok).
- - Je nově možné sjednat delší zkušební dobu u vedoucích zaměstnanců (místo 3 měsíců až 6 měsíců).
- - Výše odstupného je závislá na době trvání pracovního poměru (1 až 3násobek průměrného měsíčního výdělku).
- - Nově bude také možné dát výpověď zaměstnanci, který v době prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti poruší léčebný režim zvlášť hrubým způsobem, dosud mohl zaměstnavatel pouze snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy.
- - Pracovní poměr na dobu určitou bude možné nově sjednat až na tři roky a u téhož zaměstnavatele jej bude možné sjednat opakovaně na tuto dobu ještě dvakrát.
- - Mzda může být sjednána s přihlédnutím k práci přesčas, u vedoucích zaměstnanců bude možno tímto způsobem ocenit veškerou práci přesčas a u ostatních maximálně do 150 hodin v kalendářním roce.
- - Ke změnám došlo i v oblasti dovolené (čerpání „staré“ dovolené).
Minimální mzda
Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin i nadále činí:
- - 48,10 Kč za hodinu,
- - nebo 8 000 Kč za měsíc.
Nejnižší úrovně zaručené mzdy
Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, takto:
| Skupina prací | Nejnižší úroveň zaručené mzdy | |
| v Kč za hodinu | v Kč za měsíc | |
| 1. | 48,10 | 8 000 |
| 2. | 53,10 | 8 900 |
| 3. | 58,60 | 9 800 |
| 4. | 64,70 | 10 800 |
| 5. | 71,50 | 12 000 |
| 6. | 78,90 | 13 200 |
| 7. | 87,10 | 14 600 |
| 8. | 96,20 | 16 100 |
Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance
Podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance činí minimální mzda (v hrubém vyjádření) a nejnižší úrovně zaručené mzdy:
- a) 90 % částek minimální mzdy (tj. 7 200 Kč resp. 43,30 Kč/hod.) a nejnižší úrovně zaručené mzdy (90 % částek uvedených v tabulce), jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,
- b) 80 % částek minimální mzdy (tj. 6 400 Kč resp. 38,50 Kč/hod.) a nejnižší úrovně zaručené mzdy (80 % částek uvedených v tabulce), jde-li o mladistvého zaměstnance,
- c) 75 % částek minimální mzdy (tj. 6 000 Kč resp. 36,10 Kč/hod.) a nejnižší úrovně zaručené mzdy (75 % částek uvedených v tabulce), jde-li o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu 1. nebo 2. stupně,
- d) 50 % částek minimální mzdy (tj. 4 000 Kč resp. 24,10 Kč/hod.) a nejnižší úrovně zaručené mzdy (50 % částek uvedených v tabulce), jde-li o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně, nebo o mladistvého zaměstnance, který je invalidní ve 3. stupni a nepobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně.
Rovněž zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se příp. měsíční sazba minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižují úměrně odpracované době.
Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při jiné délce pracovní doby
Ovšem při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin (viz § 79 odst. 2 ZP – práce v podzemí, třísměnný a nepřetržitý pracovní režim, dvousměnný pracovní režim atd.) se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy zvyšují úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Měsíční minimální mzda se v těchto případech i přes kratší týdenní pracovní dobu nekrátí.
Příklady minimální mzdy podle délky stanovené týdenní pracovní doby a procentních sazeb zohledňující snížené pracovní uplatnění zaměstnance
(platí pro jinou délku stanovené týdenní pracovní doby – viz § 79 odst. 2 ZP, nikoliv pro sjednanou kratší pracovní dobu)
| Týdenní pracovní doba v hodinách | Minimální mzda v Kč/hod. (zaokrouhleno na 0,10 Kč) | ||||
| 100 % | 90 % | 80 % | 75 % | 50 % | |
| 40,00 | 48,10 | 43,30 | 38,50 | 36,10 | 24,10 |
| 38,75 | 49,70 | 44,70 | 39,80 | 37,30 | 24,90 |
| 37,50 | 51,30 | 46,20 | 41,00 | 38,50 | 25,70 |
| 30,00 | 64,10 | 57,70 | 51,30 | 48,10 | 32,10 |
Dovolená na zotavenou
Při zjišťování nároku na poměrnou část dovolené, při krácení dovolené a při nároku na dovolenou za odpracované dny je třeba dovolenou zaokrouhlovat na půldny. Při stanovování dovolené se vychází z § 211 – § 223 ZP.
Poměrná část dovolené
(přepočet na pracovní dny)
při roční výměře dovolené 1 – 8 týdnů
(přepočet na pracovní dny)
při roční výměře dovolené 1 – 8 týdnů
(jde pouze o technickou pomůcku, která není právně závazná, zaokrouhlovat lze i jinak)
|
Počet kalendářních měsíců |
1 týden (dodatková) |
4 týdny | 5 týdnů | 6 týdnů | 8 týdnů |
| 1 | 0,5 | 1,5 | 2,0 | 2,5 | 3,5 |
| 2 | 1,0 | 3,5 | 4,0 | 5,0 | 6,5 |
| 3 | 1,0 | 5,0 | 6,0 | 7,5 | 10,0 |
| 4 | 1,5 | 6,5 | 8,5 | 10,0 | 13,5 |
| 5 | 2,0 | 8,5 | 10,5 | 12,5 | 16,5 |
| 6 | 2,5 | 10,0 | 12,5 | 15,0 | 20,0 |
| 7 | 3,0 | 11,5 | 14,5 | 17,5 | 23,5 |
| 8 | 3,5 | 13,5 | 16,5 | 20,0 | 26,5 |
| 9 | 3,5 | 15,0 | 18,5 | 22,5 | 30,0 |
| 10 | 4,0 | 16,5 | 21,0 | 25,0 | 33,5 |
| 11 | 4,5 | 18,5 | 23,0 | 27,5 | 36,5 |
| 12 | 5,0 | 20,0 | 25,0 | 30,0 | 40,0 |
Příplatky u podnikatelských subjektů
| Druh příplatku | Minimální výše příplatku stanovená ZP |
| Práce přesčas | 25 % z průměrného výdělku (nebo náhradní volno – neplacené) |
| Práce ve svátek | 100 % z průměrného výdělku (nebo náhradní volno – placené) |
| Práce v noci | 10 % z průměrného výdělku |
| Práce v sobotu a v neděli | 10 % z průměrného výdělku |
| Práce ve ztíženém pracovním prostředí |
10 % ze základní sazby minimální mzdy za každý ztěžující vliv (tj. min. 4,81 Kč/hod. resp. 800 Kč/měsíc) |
Vychází se přitom z § 114 – 118 ZP. Nově lze sjednat jiné minimální výše příplatku za práci v sobotu a v neděli a v noci
nejen v kolektivní smlouvě, ale i individuálně (např. v pracovní smlouvě).
Pomocné údaje pro stanovení průměrného výdělku
| Typ průměru | výpočet | hodnota |
| Průměrný počet dní v roce | (3 × 365 + 1 × 366) / 4 | 365,25 |
| Průměrný počet týdnů v měsíci | (365,25 / 12) / 7 | 4,348 |
| Průměrný počet pracovních dnů v měsíci | 5 × 4,348 | 21,74 |
|
Průměrný počet pracovních hodin v měsíci: – při 40 hodinové týdenní pracovní době – při 38,75 hodinové týdenní pracovní době – při 37,5 hodinové týdenní pracovní době |
40,00 × 4,348 38,75 × 4,348 37,50 × 4,348 |
173,92 168,48 163,05 |
Vychází se přitom z § 356 a následujících ustanovení ZP.
Údaje z pracovního kalendáře na rok 2012
| Údaj | bez svátků | včetně placených svátků |
| Počet pracovních dnů v roce 2012 (9 svátků v pracovní dny) | 252 dnů | 261 dnů |
|
Počet pracovních hodin v roce 2012: – při 8 hodinové pracovní době – při 7,75 hodinové pracovní době – při 7,5 hodinové pracovní době |
2 016,00 hod. 1 953,00 hod. 1 890,00 hod. |
2 088,00 hod. 2 022,75 hod. 1 957,50 hod. |
Odpracované hodiny při různých typech směnného provozu
| Délka směny / počet dnů | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
|
1 směnný provoz (pracovní doba 8 hodin) |
8 | 16 | 24 | 32 | 40 | 48 | 56 | 64 | 72 | 80 |
|
2 směnný provoz (pracovní doba 7,75 hodin) |
7,75 | 15,5 | 23,25 | 31 | 38,75 | 46,5 | 54,25 | 62 | 69,75 | 77,5 |
|
3 směnný provoz (pracovní doba 7,5 hodin) |
7,5 | 15 | 22,5 | 30 | 37,5 | 45 | 52,5 | 60 | 67,5 | 75 |
2. Zdanění příjmů fyzických osob
Zdanění příjmů fyzických osob je upraveno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP). Od 1. 1. 2012 oproti roku 2011 došlo mimo jiné k následujícím změnám:
- - Zvýšila se daňová sleva na poplatníka o 1 200 Kč ročně, tj. o 100 Kč měsíčně. V platnosti již totiž není tzv. povodňová stokoruna (resp. povodňová daň) zavedená pouze pro rok 2011.
- - Zvýšilo se daňové zvýhodnění na vyživované děti o 1 800 Kč ročně, tj. o 150 Kč měsíčně na jedno dítě.
- - Zvyšuje se také částka maximální výše ročního a měsíčního daňového bonusu.
- - Nově jsou daňově uznatelné i odměny členů statutárních a dalších orgánů právnických osob.
- - Byl vydán nový Pokyn GFŘ č. D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP, který nahrazuje Pokyn MF č. D-300 z roku 2006. Tento Pokyn upravuje mj. i ustanovení týkající se daně z příjmů fyzických osob. Lze jej použít poprvé již za zdaňovací období, které započalo v roce 2011.
Základní způsob stanovení základu daně (ZD) v roce 2012:
ZD = Hrubá mzda (100 % HM) + povinné pojistné placené zaměstnavatelem (34 % HM) = 134 % HM
Sazba daně z příjmů fyzických osob
Sazba daně z příjmů fyzických osob je upravena v § 16 ZDP a činí i nadále 15 %.
- - Sazba 15 % se uplatňuje rovněž při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků za kalendářní měsíc.
- - Poplatníkovi bez podepsaného Prohlášení k dani se sráží záloha na daň či srážková daň rovněž ve výši 15 %.
Roční slevy na dani
| Typ slevy | 2011 | 2012 |
| Na poplatníka (včetně starobního důchodce) | 23 640 Kč | 24 840 Kč |
|
Na vyživovanou: – manželku (manžela) – manželku (manžela) - ZTP/P |
24 840 Kč 49 680 Kč |
|
|
Na poživatele invalidního důchodu: – pro invaliditu 1. či 2. stupně – pro invaliditu 3. stupně |
2 520 Kč 5 040 Kč |
|
| Na držitele průkazu ZTP/P | 16 140 Kč | |
| Na studenta do 26 resp. 28 let | 4 020 Kč | |
Slevy na dani z příjmů fyzických osob jsou upraveny v § 35ba ZDP.
Slevu na dani na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti lze podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP uplatnit tehdy, pokud manželka (manžel) nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.
Měsíční slevy na dani
| Typ slevy | 2011 | 2012 |
| Na poplatníka (včetně starobního důchodce) | 1 970 Kč | 2 070 Kč |
|
Na vyživovanou: – manželku (manžela) – manželku (manžela) - ZTP/P |
lze uplatnit pouze ročně | |
|
Na poživatele invalidního důchodu: – pro invaliditu 1. či 2. stupně – pro invaliditu 3. stupně |
210 Kč 420 Kč |
|
| Na držitele průkazu ZTP/P | 1 345 Kč | |
| Na studenta do 26 resp. 28 let | 335 Kč | |
Daňové zvýhodnění na děti
| Daňové zvýhodnění na děti | 2011 | 2012 |
|
Roční daňové zvýhodnění: – na dítě – na dítě ZTP/P |
11 604 Kč 23 208 Kč |
13 404 Kč 26 808 Kč |
| Minimální roční daňový bonus | 100 Kč | 100 Kč |
| Maximální roční daňový bonus | 52 200 Kč | 60 300 Kč |
|
Měsíční daňové zvýhodnění: – na dítě – na dítě ZTP/P |
967 Kč 1 934 Kč |
1 117 Kč 2 234 Kč |
| Minimální měsíční daňový bonus | 50 Kč | 50 Kč |
| Maximální měsíční daňový bonus | 4 350 Kč | 5 025 Kč |
Podmínkou pro vyplacení měsíčního daňového bonusu je hrubý měsíční příjem alespoň 4 000 Kč, pro roční daňový bonus pak příjem ze závislé činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku a z pronájmu v úhrnu nejméně 48 000 Kč.
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti je upraveno v § 35c a § 35d ZDP.
Příklad
Výpočet čisté mzdy
Zaměstnanci byla za leden 2012 zúčtována základní mzda 16 000 Kč a mimořádná měsíční odměna 4 000 Kč. Tento zaměstnanec má u zaměstnavatele podepsáno Prohlášení k dani, uplatňuje nárok na slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na 2 děti.
|
Hrubá mzda: |
20 000 |
Kč |
(16 000 Kč + 4 000 Kč) |
|
Pojistné na zdravotní pojištění: celkem zaměstnanec zaměstnavatel |
2 700 900 1 800 |
Kč Kč Kč |
(0,135 × 20 000 Kč) (2 700 Kč / 3) (2 700 Kč – 900 Kč) |
|
Pojistné na sociální zabezpečení: celkem zaměstnanec zaměstnavatel |
6 300 1 300 5 000 |
Kč Kč Kč |
(0,315 × 20 000 Kč) (0,065 × 20 000 Kč) (0,25 × 20 000 Kč) |
|
Daň z příjmů: Základ daně Záloha na daň Slevy na dani Záloha na daň po slevě Daňové zvýhodnění z toho: ve formě daňové slevy ve formě daňového bonusu tj. nárok na daňový bonus |
26 800 4 020 2 070 1 950 2 234 1 950 284 284 |
Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč |
(20 000 Kč + 1 800 Kč + 5 000 Kč) (0,15 × 26 800 Kč) (2 070 Kč na poplatníka) (4 020 Kč – 2 070 Kč) (2 × 1 117 Kč) (do výše zálohy na daň po slevě) (2 234 Kč – 1 950 Kč) |
| Čistá mzda k výplatě: | 18 084 | Kč | (20 000 Kč – 900 Kč – 1 300 Kč + 284 Kč) |
| Mzdové náklady zaměstnavatele: | 26 800 | Kč | (20 000 Kč + 1 800 Kč + 5 000 Kč) |
Výše čisté mzdy při různých úrovních hrubé mzdy
Zaměstnanec uplatňuje podobně jako v předchozím příkladu nárok na slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na 2 vyživované děti. V následující tabulce je uvedena při různých úrovních jeho hrubé měsíční mzdy vypočtená záloha na daň resp. nárok na daňový bonus v roce 2012, jeho čistá mzda v roce 2012 a pro srovnání i čistá mzda, která by mu náležela při stejné hrubé mzdě v roce 2011 v souladu se zněním předpisů týkajících se odvodů z mezd platných do 31. 12. 2011.
|
Hrubá měsíční mzda |
Pojistné zaměstnanec |
Pojistné zaměstnavatel |
superhrubá mzda (ZD) (2012)* |
Záloha (-) či bonus (+) (2012) |
Čistá mzda (2012) | Čistá mzda (2011) |
Nárůst čisté mzdy |
||
| ZP | SP | ZP | SP | ||||||
| 8 000 | -360 | -520 | -720 | -2 000 | 10 720 | + 2 234 | 9 354 | 9 054 | + 300 |
| 12 000 | -540 | -780 | -1 080 | -3 000 | 16 080 | + 1 889 | 12 569 | 12 169 | + 400 |
| 16 000 | -720 | -1 040 | -1 440 | -4 000 | 21 440 | + 1 079 | 15 319 | 14 919 | + 400 |
| 20 000 | -900 | -1 300 | -1 800 | -5 000 | 26 800 | + 284 | 18 084 | 17 684 | + 400 |
| 24 000 | -1 080 | -1 560 | -2 160 | -6 000 | 32 160 | - 526 | 20 834 | 20 434 | + 400 |
| 30 000 | -1 350 | -1 950 | -2 700 | -7 500 | 40 200 | - 1 726 | 24 974 | 24 574 | + 400 |
| 40 000 | -1 800 | -2 600 | -3 600 | -10 000 | 53 600 | - 3 736 | 31 864 | 31 464 | + 400 |
| 50 000 | -2 250 | -3 250 | -4 500 | -12 500 | 67 000 | - 5 746 | 38 754 | 38 354 | + 400 |
Poznámka:
- * Základ daně pro výpočet zálohy na daň je třeba zaokrouhlit na celé stokoruny nahoru.
Z tabulky je zřejmé, že v jednotlivých mzdových úrovních (vyjma té nejnižší) se čistá mzda (tj. částka k výplatě) uvedeného zaměstnance v roce 2012 zvýšila oproti roku 2011 o 400 Kč. Jde o součet částek zvýšení daňové slevy na poplatníka (100 Kč) a zvýšení daňového zvýhodnění na děti (2 x 150 Kč).
3. Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení
V oblasti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení došlo od 1. 1. 2012 k následujícím změnám:
- - Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální zabezpečení se bude nově počítat jako 48násobek průměrné mzdy (dosud 72násobek průměrné mzdy), zatímco maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnance a OSVČ se bude stejně jako v roce 2011 počítat jako 72násobek průměrné mzdy.
- - Nově se bude platit pojistné na sociální a zdravotní pojištění i z odměny z dohody o provedení práce převyšující v daném měsíci 10 000 Kč.
- - Nově se odvádí pojistné na nemocenské pojištění i z odměn společníků a jednatelů s.r.o., prokuristů, likvidátorů či zástupců firemních rad nebo za určitých podmínek také šéfů zahraničních společností, pokud v daném měsíci dosáhnou tzv. rozhodného příjmu (2 500 Kč).
Sazby pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení u zaměstnanců
| Pojistné | Zaměstnanec | Zaměstnavatel | Celkem |
| Zdravotní pojištění | 4,5 % (1/3 z 13,5 %) | 9 % (2/3 z 13,5 %) | 13,5 % |
|
Sociální zabezpečení – celkem z toho: – nemocenské pojištění – důchodové pojištění – státní politika zaměstnanosti |
6,5 % - 6,5 % - |
25 % (26 %)* 2,3 % (3,3 %)* 21,5 % 1,2 % |
31,5% (32,5 %)* 2,3 % (3,3 %)* 28 % 1,2 % |
| Celkem ZP + SP | 11 % | 34 % (35 %)* | 45 % (46 %)* |
Poznámka:
- * Zaměstnavatelé zaměstnávající max. 25 zaměstnanců se mohou dobrovolně přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného 3,3 %. Celkové pojistné na sociální zabezpečení se tak zvýší na 26 % z VZ. Tito zaměstnavatelé si pak mohou odečítat od pojistného na sociální zabezpečení polovinu z vyplacených náhrad mzdy.
3.1 Pojistné na sociální zabezpečení
Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného: 1 206 576 Kč
(v roce 2011 činil 1 781 280 Kč)
Rozhodný měsíční příjem zaměstnance zakládající účast
na nemocenském pojištění: 2 500 Kč
na nemocenském pojištění: 2 500 Kč
(v roce 2011 činil 2 000 Kč)
Tabulka minimálních záloh na pojistné (resp. pojistného) OSVČ
| Druh platby OSVČ | 2011 | 2012 |
|
OSVČ – hlavní činnost – záloha na důchodové pojištění – pojistné na nemocenské pojištění |
1 807 Kč 92 Kč |
1 836 Kč 115 Kč |
|
OSVČ – vedlejší činnost – záloha na důchodové pojištění (rozhodná částka pro vedlejší činnost) |
723 Kč (59 374 Kč) |
735 Kč (60 329 Kč) |
3.2 Pojistné na zdravotní pojištění
Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů
| Období | Minimální mzda | Minimální pojistné |
| od 1. 1. 2012 | 8 000 Kč | 1 080 Kč |
Minimální mzda se ani od 1. 1. 2012 nemění, nemění se proto ani minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců a činí i nadále 1 080 Kč.
Poznámka:
- * Týká se pouze osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.
Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného: 1 809 864 Kč
(v roce 2011 činil 1 781 280 Kč)
Minimální měsíční záloha na pojistné OSVČ: 1 697 Kč
(v roce 2011 činila 1 670 Kč)
Výše měsíčního pojistného za osoby, za které je plátcem pojistného stát: 723 Kč
(v roce 2011 činil 1 781 280 Kč)
Minimální měsíční záloha na pojistné OSVČ: 1 697 Kč
(v roce 2011 činila 1 670 Kč)
Výše měsíčního pojistného za osoby, za které je plátcem pojistného stát: 723 Kč
(ke změně oproti roku 2011 nedošlo)
- - toto pojistné platí stát (nikoliv zaměstnavatel)
Výše měsíčního odpočtu za osoby, za které je plátcem pojistného stát: 5 355 Kč
(ke změně oproti roku 2011 nedošlo)
(ke změně oproti roku 2011 nedošlo)
- - týká se pouze úzké skupiny zaměstnavatelů zaměstnávajících více než polovinu osob se zdravotním postižením
Přehled zdravotních pojišťoven
| Kód ZP | Název zdravotní pojišťovny | www stránky |
| 111 | Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP ČR) | www.vzp.cz |
| 201 | Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (VoZP ČR) | www.vozp.cz |
| 205 | Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) | www.cpzp.cz |
| 207 | Oborová ZP zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP) | www.ozp.cz |
| 209 | Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ) | www.zpskoda.cz |
| 211 | Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) | www.zpmvcr.cz |
| 213 | Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (RBP) | www.rbp-zp.cz |
| 217 | Zdravotní pojišťovna METAL - ALIANCE (ZPMA) | www.zpma.cz |
| 228 | Zdravotní pojišťovna MÉDIA (MÉDIA ZP) | www.mediazp.cz |
V průběhu roku 2011 zde k žádným změnám nedošlo.
4. Náhrada mzdy a dávky nemocenského pojištění
V oblasti nemocenského pojištění došlo od 1. 1. 2012 k následujícím změnám:
- - Pravidelné navýšení redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku (PHV) při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a pro redukci denního vyměřovacího základu (DVZ) při výplatě dávek nemocenského pojištění (sdělení MPSV č. 310/2011 Sb.).
4.1 Náhrada mzdy, nemocenské
Náhrada mzdy
- - poskytuje ji zaměstnavatel,
- - poskytuje se až od 4. pracovního dne (při karanténě již od 1. pracovního dne) po dobu prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), a to pouze za pracovní dny.
| Redukce průměrného hodinového výdělku (PHV) | ||
|
PHV do 146,65 Kč PHV od 146,65 Kč do 219,98 Kč PHV od 219,98 Kč do 439,95 Kč k PHV nad 439,95 Kč se nepřihlíží |
90 % 60 % 30 % |
tj. max. 131,985 Kč tj. max. 43,998 Kč tj. max. 65,991 Kč |
| Maximální redukovaný PHV | 241,974 Kč / hod. |
| Procentní sazby pro výpočet náhrady mzdy z PHV | Sazba z PHV | max. Kč / hod. |
| 1. - 3. pracovní den trvání dočasné PN | 0 % | - |
|
od 4. pracovního dne trvání dočasné PN (pouze v době prvních 21 kalendářních dnů PN) |
60 % | tj. max. 145,1884 Kč / hod. |
|
od 1. pracovního dne karantény (pouze v době prvních 21 kalendářních dnů karantény) |
60 % | tj. max. 145,1884 Kč / hod. |
Zákoník práce nestanoví pravidla pro zaokrouhlování dílčích částek ani výsledného redukovaného PHV. Vypočtená náhrada mzdy za nemoc se zaokrouhluje obdobně jako mzda na celé koruny směrem nahoru (viz § 142 ZP).
Nemocenské
- - poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel,
- - poskytuje se až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.
| Redukce denního vyměřovacího základu (DVZ) | ||
| DVZ do 838 Kč | 90 % | tj. max. 754,20 Kč |
| DVZ od 838 Kč do 1 257 Kč | 60 % | tj. max. 251,40 Kč |
| DVZ od 1 257 Kč do 2 514 Kč | 30 % | tj. max. 377,10 Kč |
| k DVZ nad 2 514 Kč se nepřihlíží | ||
| Maximální redukovaný DVZ | 1 383 Kč / den |
| Procentní sazba pro výpočet nemocenského z DVZ | Sazba z DVZ | max. Kč / den |
| od 22. kalendářního dne trvání dočasné PN | 60 % | 830 Kč / den |
Maximální nemocenské v roce 2012 tak za měsíc (31 kalendářních dnů) činí 25 730 Kč (31 × 830 Kč), v roce 2011 to bylo 25 327 Kč. Na toto nemocenské ovšem může dosáhnout pouze zaměstnanec s hrubou mzdou převyšující
76 tis. Kč.
76 tis. Kč.
Příklad
Výpočet náhrady mzdy a nemocenského
Zaměstnanec je práce neschopný od 5. 1. 2012 do 10. 2. 2012. Průměrný hodinový výdělek činí v rozhodném období 253,50 Kč, neredukovaný denní vyměřovací základ činí 1 479,46 Kč. Zaměstnanec má klasickou pracovní dobu, tj. pracuje 40 hod. v týdnu,
8 hodin denně, 5 dnů v týdnu.
Náhradu mzdy tak bude zaměstnavatel poskytovat za 12 pracovních dnů (15 pracovních dnů – 3 pracovní dny bez náhrady mzdy), tj. za 96 hodin (12 dnů × 8 hodin). Nemocenské bude příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) vyplácet celkem za 16 dnů (37 dnů – 21 dnů).
8 hodin denně, 5 dnů v týdnu.
Náhradu mzdy tak bude zaměstnavatel poskytovat za 12 pracovních dnů (15 pracovních dnů – 3 pracovní dny bez náhrady mzdy), tj. za 96 hodin (12 dnů × 8 hodin). Nemocenské bude příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) vyplácet celkem za 16 dnů (37 dnů – 21 dnů).
1. Náhrada mzdy
- – vyplácí zaměstnavatel
- – redukce PHV:
Redukovaný PHV = 90 % z 146,65 + 60 % z (219,98 – 146,65) + 30 % z (253,50 – 219,98) = 131,985 + 43,998 + 10,056 = 186,039 Kč
| Náhrada mzdy | PHV | sazba | Kč/hod. | počet hodin | Kč |
|
5. - 9. 1. 2012 (1. - 3. pracovní den PN) |
186,039 Kč | 0 % | - | 24 | - |
|
10. - 25. 1. 2012 (od 4. pracovního dne PN) |
186,039 Kč | 60 % | 111,6234 Kč | 96 | 10 715,8464 |
| Náhrada mzdy celkem | 120 | 10 716 Kč | |||
2. Nemocenské
- – vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ)
- – redukce DVZ:
Redukovaný DVZ = 90 % z 838 + 60 % z (1 257 – 838) + 30 % z (1 479,46 – 1 257) = 754,20 + 251,40 + 66,738 = 1072,338 Kč = 1 073 Kč (zaokrouhleno nahoru)
|
Nemocenské za období |
DVZ |
sazba |
Kč/den (zaokr. nahoru) |
počet dnů |
Kč |
| 26. 1. - 10. 2. 2012 (22. - 37. den PN) | 1 073 Kč | 60 % | 644 Kč | 16 | 10 304 Kč |
| Nemocenské celkem | 16 | 10 304 Kč | |||
Mzdovým účetním a pojištěncům lze pro praktické využití doporučit kalkulačky pro výpočet výše náhrad mzdy a nemocenských dávek, které jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz, záložka Nemocenské pojištění.
Podpůrčí doba a ochranná lhůta
| Podpůrčí doba (doba poskytování nemocenského): | |
| - počátek podpůrčí doby (PD) | 22. kalendářní den PN (karantény) |
| - PD mimo poživatelů níže uvedených důchodů | 380 kalendářních dnů |
| - PD poživatelů starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně | 63 kalendářních dnů |
| Ochranná lhůta: | |
| - po skončení zaměstnání | max. 7 kalendářních dnů |
4.2 Ošetřovné
| Redukce denního vyměřovacího základu (DVZ) | ||
| DVZ do 838 Kč | 90 % | tj. max. 754,20 Kč |
| DVZ od 838 Kč do 1 257 Kč | 60 % | tj. max. 251,40 Kč |
| DVZ od 1 257 Kč do 2 514 Kč | 30 % | tj. max. 377,10 Kč |
| k DVZ nad 2 514 Kč se nepřihlíží | ||
| Maximální redukovaný DVZ | 1 383 Kč / den |
| Procentní sazba pro výpočet ošetřovného z DVZ | Sazba z DVZ | max. Kč / den |
| za 1. – 9. (příp. 1. - 16.) kalendářní den | 60 % | 830 Kč / den |
- - poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel,
- - poskytuje se již od 1. kalendářního dne ošetřování,
- - poskytuje se nejvýše po dobu 9 kalendářních dnů, popř. 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.
Maximální ošetřovné tak v roce 2012 činí při ošetřování v délce 9 dnů 7 470 Kč (9 × 830 Kč), v roce 2011 to bylo pouze 7 353 Kč. Při ošetřování v délce 16 dnů 13 280 Kč (16 × 830 Kč), v roce 2011 to bylo pouze 13 072 Kč.
4.3 Peněžitá pomoc v mateřství (tzv. mateřská)
| Redukce denního vyměřovacího základu (DVZ) | ||
| DVZ do 838 Kč | 100 % | tj. max. 838,00 Kč |
| DVZ od 838 Kč do 1 257 Kč | 60 % | tj. max. 251,40 Kč |
| DVZ od 1 257 Kč do 2 514 Kč | 30 % | tj. max. 377,10 Kč |
| k DVZ nad 2 514 Kč se nepřihlíží | ||
| Maximální redukovaný DVZ | 1 467 Kč / den |
| Procentní sazba pro výpočet PPM z DVZ | Sazba z DVZ | max. Kč / den |
| od 1. kalendářního dne | 70 % | 1 027 Kč / den |
PPM poskytuje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel.
Maximální PPM tak v roce 2012 za měsíc (31 dnů) činí 31 837 Kč (31 × 1 027 Kč), v roce 2011 to bylo pouze 31 341 Kč.
Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství (podpůrčí doba)
| Popis případu | Maximální doba poskytování |
| Porod 1 dítěte (a to i u osamělé zaměstnankyně) | 28 týdnů |
| Porod 2 a více dětí a péče alespoň o dvě z těchto dětí | 37 týdnů |
| Převzetí 1 dítěte či péče o 1 dítě | 22 týdnů |
| Převzetí 2 a více dětí a péče o 2 a více dětí | 31 týdnů |
Ochranná lhůta
| Ochranná lhůta | Délka |
| – u žen při skončení zaměstnání v době těhotenství | max. 180 kalendářních dnů |
4.4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl mezi DVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.
| Redukce denního vyměřovacího základu (DVZ) | ||
| DVZ do 838 Kč | 90 % | tj. max. 754,20 Kč |
| DVZ od 838 Kč do 1 257 Kč | 60 % | tj. max. 251,40 Kč |
| DVZ od 1 257 Kč do 2 514 Kč | 30 % | tj. max. 377,10 Kč |
| k DVZ nad 2 514 Kč se nepřihlíží | ||
| Maximální redukovaný DVZ | 1 383 Kč / den |
Vyrovnávací příspěvek poskytuje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel.
5. Cestovní náhrady
Přijetím novely zákoníku práce došlo oproti roku 2011 kromě každoroční úpravy sazeb i k dílčím změnám v poskytování cestovních náhrad. Jde mimo jiné o:
- - Nová pravidla snížení (krácení) stravného při poskytnutí bezplatného stravování během pracovní cesty, a to jak u tuzemských, tak i u zahraničních pracovních cest (pokud zaměstnavatel stravné krátit nebude, bude třeba stravné na straně zaměstnance dodaňovat).
- - Změny v časových relacích při poskytování zahraničního stravného (v plné výši – nad 18 hodin mimo území ČR, 2/3 – 12 až 18 hodin atd.).
Stravné za každý kalendářní den při tuzemské pracovní cestě
| Doba pracovní cesty |
Státní správa (výše stravného) |
Ostatní zaměstnavatelé (minimální výše stravného) |
||
| 2011 |
2012 |
2011 | 2012 | |
| 5 až 12 hodin | 63 až 74 Kč | 64 až 76 Kč | 63 Kč | 64 Kč |
| déle než 12 a nejvýše 18 hodin | 95 až 114 Kč | 96 až 116 Kč | 95 Kč | 96 Kč |
| déle než 18 hodin | 149 až 178 Kč | 151 až 181 Kč | 149 Kč | 151 Kč |
Stravné pro tyto skupiny zaměstnavatelů je upraveno v § 163 resp. § 176 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a ve Vyhlášce MPSV č. 429/2011 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.
Sazby základních náhrad za použití vlastního vozidla na 1 km jízdy
| Druh použitého vlastního vozidla | Minimální výše náhrady za 1 km jízdy | |
| 2011 | 2012 | |
| Osobní silniční motorová vozidla | 3,70 Kč | |
| Jednostopá vozidla a tříkolky | 1,00 Kč | |
| Při použití přívěsu k motorovému vozidlu | 4,26 Kč (1,15 × 3,70 Kč) | |
| Nákladní automobily, autobusy, traktory | 7,40 Kč (2 × 3,70 Kč) | |
Sazby základních náhrad za 1 km jízdy jsou upraveny v § 157 odst. 4 a 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a ve zmíněné Vyhlášce MPSV č. 429/2011 Sb.
Průměrné ceny pohonných hmot pro zaměstnance
| Druh PHM | Průměrná cena za 1 litr PHM v Kč | |
| 2011 | 2012 | |
| Benzin automobilový 91 oktanů | 31,40 | již se neuvádí |
| Benzin automobilový 95 oktanů | 31,60 | 34,90 |
| Benzin automobilový 98 oktanů | 33,40 | 36,80 |
| Motorová nafta | 30,80 | 34,70 |
Výši průměrných cen pohonných hmot upravuje rovněž zmíněná Vyhláška MPSV č. 429/2011 Sb.
Základní sazby zahraničního stravného
Tyto sazby jsou pro rok 2012 stanoveny ve Vyhlášce MF č. 379/2011 Sb. Uvádím zde sazby jen pro vybrané (nejčastěji navštěvované) země, oproti roku 2011 u stravného pro tyto vybrané země k žádným změnám nedošlo (seřazeno abecedně):
| Země | Sazba stravného | Měna |
| Belgie | 45 | EUR |
| Francie | 45 | EUR |
| Itálie | 45 | EUR |
| Německo | 45 | EUR |
| Polsko | 35 | EUR |
| Rakousko | 45 | EUR |
| Rusko | 45 | EUR |
| Slovensko | 30 | EUR |
| Španělsko | 40 | EUR |
| Švýcarsko | 75 | CHF |
| USA | 50 | USD |
| Velká Británie | 40 | GBP |
6. Srážky ze mzdy
Při provádění srážek z mezd se postupuje mj. podle ustanovení § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).
Životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení jednotlivce
| Životní minimum | 3 410 Kč | (do 31. 12. 2011: 3 126 Kč) |
| Normativní náklady na bydlení | 5 352 Kč | (do 31. 12. 2011: 4 863 Kč) |
| Celkem | 8 762 Kč | (do 31. 12. 2011: 7 989 Kč) |
Nezabavitelné částky
A) Základní nezabavitelná částka
| na osobu povinného | 5 841,33 Kč | tj. 2/3 z 8 762 Kč | (do 31. 12. 2011: 5 326,00 Kč) |
| na další osoby | 1 460,33 Kč | tj. 1/4 z 5 841,33 Kč | (do 31. 12. 2011: 1 331,50 Kč) |
B) Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení 8 762 Kč
(po odečtení základní nezabavitelné částky)
- – jde o 100 % ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce (tj. 100 % z 8 762 Kč),
- – do 31. 12. 2011 to byla částka 7 989 Kč.
Příklad
Ženatý zaměstnanec s 2 dětmi má čistou mzdu 19 358 Kč. V jaké výši je možné provést srážku na přednostní pohledávku?
Základní nezabavitelná částka:
na osobu povinného 5 841,33 Kč
na manželku a 2 děti 4 380,99 Kč (3 × 1 460,33 Kč)
Celkem: 10 222,32 Kč
Po zaokrouhlení: 10 223 Kč
Tato základní nezabavitelná částka nesmí být sražena povinnému (zaměstnanci) z jeho měsíční mzdy.
Základní nezabavitelná částka:
na osobu povinného 5 841,33 Kč
na manželku a 2 děti 4 380,99 Kč (3 × 1 460,33 Kč)
Celkem: 10 222,32 Kč
Po zaokrouhlení: 10 223 Kč
Tato základní nezabavitelná částka nesmí být sražena povinnému (zaměstnanci) z jeho měsíční mzdy.
- – Odečet základní nezabavitelné částky od čisté mzdy povinného:
- 19 358 Kč – 10 223 Kč = 9 135 Kč
- – Částka, kterou je možné z čisté mzdy srazit bez omezení:
- 9 135 – 8 762 Kč = 373 Kč
- – Na přednostní pohledávku lze dále využít dvě třetiny z 8 760 Kč (8 762 Kč zaokrouhleno dolů na částku dělitelnou třemi):
- jedna třetina z 8 760 Kč = 2 920 Kč
- dvě třetiny z 8 760 Kč = 5 840 Kč (2 × 2 920 Kč)
K uspokojení přednostní pohledávky lze tedy srazit následující částky:
– částku zbytku mzdy přesahující 8 762 Kč 373 Kč
– dvě třetiny z částky 8 760 Kč 5 840 Kč
– dvě třetiny z částky 8 760 Kč 5 840 Kč
Maximální srážka ze mzdy celkem: 6 213 Kč
Nezabavitelnou (nepostižitelnou) část mzdy v uvedeném případě tvoří:
Nezabavitelnou (nepostižitelnou) část mzdy v uvedeném případě tvoří:
– základní nezabavitelná částka 10 223 Kč
– třetí třetina zbytku čisté mzdy 2 920 Kč
– drobná částka vzniklá zaokrouhlováním 2 Kč
– třetí třetina zbytku čisté mzdy 2 920 Kč
– drobná částka vzniklá zaokrouhlováním 2 Kč
Nezabavitelná část mzdy celkem: 13 145 Kč
Kontrola:
6 213 Kč (srážka ze mzdy) + 13 145 Kč (nezabavitelná část mzdy) = 19 358 Kč (čistá mzda)
6 213 Kč (srážka ze mzdy) + 13 145 Kč (nezabavitelná část mzdy) = 19 358 Kč (čistá mzda)
7. Důchody
Valorizace důchodů k 1. 1. 2012
Podle nařízení vlády č. 286/2011 Sb. se zvyšují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2012 od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2011. Podle nařízení vlády č. 287/2011 Sb. se zvyšují také příplatky k důchodu (poskytované perzekuovaným osobám z období komunistického režimu a účastníkům národního boje za vznik a osvobození Československa a některým pozůstalým po těchto osobách).
| Základní výměra | zvýšení o 40 Kč měsíčně |
| Procentní výměra | zvýšení o 1,6 % |
| Příplatky k důchodu | zvýšení o 1,6 % |
Výpočtové prvky v oblasti důchodů
Jsou stanoveny především zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a nařízeními vlády č. 286/2011 Sb.
| Všeobecný vyměřovací základ za rok 2010 | 24 526 Kč |
| Přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného VZ za rok 2010 | 1,0249 |
| Tzv. I. redukční hranice | 11 061 Kč |
| Tzv. II. redukční hranice | 29 159 Kč |
| Tzv. III. redukční hranice | 100 548 Kč |
| Výše základní výměry důchodu | 2 270 Kč |
| Výše procentní výměry důchodu | 1,5 % |
| Minimální výše procentní výměry důchodu | 770 Kč |
| Zvýšení procentní výměry při dovršení 100 let věku | o 2 000 Kč |
Od 30. 9. 2011 se přijetím důchodové reformy zvýšil počet redukčních hranic ze dvou na tři a změnil se výrazně postup při redukci osobního vyměřovacího základu.
Výpočtový základ pro výpočet důchodu se stanoví z osobního vyměřovacího základu následujícím způsobem:
Výpočtový základ pro výpočet důchodu se stanoví z osobního vyměřovacího základu následujícím způsobem:
- - plně se započítává částka do 11 061 Kč,
- - z částky přesahující 11 061 Kč, nejvýše však do 29 159 Kč, se započítává 28 %,
- - z částky přesahující 29 159 Kč, nejvýše však do 100 548, se započítává 16 %,
- - z částky přesahující 100 548 Kč se započítává 8 %.
Minimální výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění
Nejnižší měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění
- od 1. 1. 2012: 1 760 Kč
- V roce 2011 minimální výše pojistného na dobrovolné důchodové
- pojištění činila: 1 732 Kč
Důchodový věk
Důchodový věk je upraven především v § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a v příloze k zákonu č. 155/1995 Sb. – Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977.
Tabulka - stanovení důchodového věku
| Rok narození |
Muži (roky + měsíce) |
Ženy podle počtu vychovaných dětí (roky + měsíce) | ||||
| žádné dítě | 1 dítě | 2 děti | 3 a 4 děti | 5 a více dětí | ||
| do 1935 | 60r | 57r | 56r | 55r | 54r | 53r |
| 1936 | 60r + 2m | 57r | 56r | 55r | 54r | 53r |
| 1937 | 60r + 4m | 57r | 56r | 55r | 54r | 53r |
| 1938 | 60r + 6m | 57r | 56r | 55r | 54r | 53r |
| Rok narození |
Muži (roky + měsíce) |
Ženy podle počtu vychovaných dětí (roky + měsíce) | ||||
| žádné dítě | 1 dítě | 2 děti | 3 a 4 děti | 5 a více dětí | ||
| 1939 | 60r + 8m | 57r + 4m | 56r | 55r | 54r | 53r |
| 1940 | 60r + 10m | 57r + 8m | 56r + 4m | 55r | 54r | 53r |
| 1941 | 61r | 58r | 56r + 8m | 55r + 4m | 54r | 53r |
| 1942 | 61r + 2m | 58r + 4m | 57r | 55r + 8m | 54r + 4m | 53r |
| 1943 | 61r + 4m | 58r + 8m | 57r + 4m | 56r | 54r + 8m | 53r + 4m |
| 1944 | 61r + 6m | 59r | 57r + 8m | 56r + 4m | 55r | 53r + 8m |
| 1945 | 61r + 8m | 59r + 4m | 58r | 56r + 8m | 55r + 4m | 54r |
| 1946 | 61r + 10m | 59r + 8m | 58r + 4m | 57r | 55r + 8m | 54r + 4m |
| 1947 | 62r | 60r | 58r + 8m | 57r + 4m | 56r | 54r + 8m |
| 1948 | 62r + 2m | 60r + 4m | 59r | 57r + 8m | 56r + 4m | 55r |
| 1949 | 62r + 4m | 60r + 8m | 59r + 4m | 58r | 56r + 8m | 55r + 4m |
| 1950 | 62r + 6m | 61r | 59r + 8m | 58r + 4m | 57r | 55r + 8m |
| 1951 | 62r + 8m | 61r + 4m | 60r | 58r + 8m | 57r + 4m | 56r |
| 1952 | 62r + 10m | 61r + 8m | 60r + 4m | 59r | 57r + 8m | 56r + 4m |
| 1953 | 63r | 62r | 60r + 8m | 59r + 4m | 58r | 56r + 8m |
| 1954 | 63r + 2m | 62r + 4m | 61r | 59r + 8m | 58r + 4m | 57r |
| 1955 | 63r + 4m | 62r + 8m | 61r + 4m | 60r | 58r + 8m | 57r + 4m |
| 1956 | 63r + 6m | 63r + 2m | 61r + 8m | 60r + 4m | 59r | 57r + 8m |
| 1957 | 63r + 8m | 63r + 8m | 62r + 2m | 60r + 8m | 59r + 4m | 58r |
| 1958 | 63r + 10m | 63r + 10m | 62r + 8m | 61r + 2m | 59r + 8m | 58r + 4m |
| 1959 | 64r | 64r | 63r + 2m | 61r + 8m | 60r + 2m | 58r + 8m |
| 1960 | 64r + 2m | 64r + 2m | 63r + 8m | 62r + 2m | 60r + 8m | 59r + 2m |
| 1961 | 64r + 4m | 64r + 4m | 64r + 2m | 62r + 8m | 61r + 2m | 59r + 8m |
| 1962 | 64r + 6m | 64r + 6m | 64r + 6m | 63r + 2m | 61r + 8m | 60r + 2m |
| 1963 | 64r + 8m | 64r + 8m | 64r + 8m | 63r + 8m | 62r + 2m | 60r + 8m |
| 1964 | 64r + 10m | 64 + 10m | 64r + 10m | 64r + 2m | 62r + 8m | 61r + 2m |
| 1965 | 65r | 65r | 65r | 64r + 8m | 63r + 2m | 61r + 8m |
| 1966 | 65r + 2m | 65r + 2m | 65r + 2m | 65r + 2m | 63r + 8m | 62r + 2m |
| 1967 | 65r + 4m | 65r + 4m | 65r + 4m | 65r + 4m | 64r + 2m | 62r + 8m |
| 1968 | 65r + 6m | 65r + 6m | 65r + 6m | 65r + 6m | 64r + 8m | 63r + 2m |
| 1969 | 65r + 8m | 65r + 8m | 65r + 8m | 65r + 8m | 65r + 2m | 63 + 8m |
| 1970 | 65r + 10m | 65r + 10m | 65r + 10m | 65r + 10m | 65r + 8m | 64r + 2m |
| 1971 | 66r | 66r | 66r | 66r | 66r | 64r + 8m |
| 1972 | 66r + 2m | 66r + 2m | 66r + 2m | 66r + 2m | 66r + 2m | 65r + 2m |
| 1973 | 66r + 4m | 66r + 4m | 66r + 4m | 66r + 4m | 66r + 4m | 65r + 8m |
| 1974 | 66r + 6m | 66r + 6m | 66r + 6m | 66r + 6m | 66r + 6m | 66r + 2m |
| 1975 | 66r + 8m | 66r + 8m | 66r + 8m | 66r + 8m | 66r + 8m | 66r + 8m |
| 1976 | 66r + 10m | 66r + 10m | 66r + 10m | 66r + 10m | 66r + 10m | 66r + 10m |
| 1977 | 67r | 67r | 67r | 67r | 67r | 67r |
Důchodový věk se prodlužuje i pro narozené po roce 1977, a to vždy o 2 měsíce pro každý další ročník. Důchodový věk lze zjistit pomocí kalkulačky umístěné na internetových stránkách MPSV.
8. Podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci
Tato problematika je upravena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Výše podpory v nezaměstnanosti
| Období | 2012 |
|
První 2 měsíce Další 2 měsíce Pro zbytek podpůrčí doby |
65 % PMČV (VZ) 50 % PMČV (VZ) 45 % PMČV (VZ) |
| Při ukončení zaměstnání bez vážného důvodu ze strany zaměstnance nebo dohodou se zaměstnavatelem | 45 % PMČV (VZ) |
| Maximální výše podpory (za měsíc) | 13 762 Kč (2011: 13 528 Kč) |
PMČV – Průměrný měsíční čistý výdělek
VZ – Vyměřovací základ (u bývalé OSVČ)
Výše podpory při rekvalifikaci
| Období | 2012 |
| Podpora při rekvalifikaci | 60 % PMČV (VZ) |
| Maximální výše podpory (za měsíc) | 15 422 Kč (2011: 15 161 Kč) |
Výše podpory – neznámý PMČV či VZ
Jde o uchazeče o zaměstnání, kteří splnili podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, nebo nemohou bez svého zavinění doložit výši PMČV nebo VZ či u nich PMČV nebo VZ nelze stanovit.
| Období | způsob stanovení výše | 2011 | 2012 |
| První 2 měsíce | 0,15 násobek PMvNH | 3 499 Kč | 3 559 Kč |
| Další 2 měsíce | 0,12 násobek PMvNH | 2 799 Kč | 2 848 Kč |
| Pro zbytek podpůrčí doby | 0,11 násobek PMvNH | 2 566 Kč | 2 610Kč |
| Podpora při rekvalifikaci | 0,14 násobek PMvNH | 3 266 Kč | 3 322 Kč |
PMvNH – Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2011. Tato hodnota je stanovena ve Sdělení MPSV č. 435/2011 Sb. a činí 23 726 Kč.
Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti (podpůrčí doba)
| Věk nezaměstnaného | 2012 |
| Do 50 let | 5 měsíců |
| Od 50 let do 55 let | 8 měsíců |
| Nad 55 let | 11 měsíců |
9. Životní a existenční minimum
Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.
Životní ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.
Oproti roku 2011 došlo ke zvýšení životního i existenčního minima.
Životní minimum
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
Částky životního minima v Kč za měsíc
Částky životního minima v Kč za měsíc
| Životní minimum | 2011 | 2012 |
| Pro jednotlivce | 3 126 Kč | 3 410 Kč |
| Pro první dospělou osobu v domácnosti | 2 880 Kč | 3 140 Kč |
|
Pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti |
2 600 Kč | 2 830 Kč |
|
Pro nezaopatřené dítě ve věku: - do 6 let - 6 až 15 let - 15 až 26 let (nezaopatřené) |
1 600 Kč 1 960 Kč 2 250 Kč |
1 740 Kč 2 140 Kč 2 450 Kč |
Životní minimum osob, které se pro účely tohoto zákona posuzují společně, se stanoví jako úhrn částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.
Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc
| Typ domácnosti | Životní minimum v Kč za měsíc |
| Jednotlivec | 3 410 |
| 2 dospělí | 3 140 + 2 830 = 5 970 Kč |
| 1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let | 3 140 + 1 740 = 4 880 Kč |
| 2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let | 3 140 + 2 830 + 1 740 = 7 710 Kč |
| 2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let | 3 140 + 2 830 + 2 140 + 2 450 = 10 560 Kč |
| 2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let | 3 140 + 2 830 + 1 740 + 2 140 + 2 450 = 12 300 Kč |
Existenční minimum
Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve 3. stupni a u osoby starší 68 let.
Částka existenčního minima: 2 200 Kč/měsíc
(v roce 2011 činila 2 020 Kč)
10. Vybrané dávky státní sociální podpory
Jde o vybrané dávky poskytované na základě zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Oproti roku 2011 došlo ke změnám především u rodičovského příspěvku.
Přídavek na dítě
- - Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4 násobek částky životního minima rodiny.
- - Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok.
- - Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte:
| Věk nezaopatřeného dítěte v rodině | Výše přídavku na dítě v Kč / měsíc | |
| 2011 | 2012 | |
| do 6 let | 500 | |
| od 6 do 15 let | 610 | |
| od 15 do 26 let | 700 | |
Rodičovský příspěvek
Na rodičovský příspěvek má nárok rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině.
Oproti roku 2011 zde došlo k následujícím změnám:
Oproti roku 2011 zde došlo k následujícím změnám:
- - Rodiče mohou volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, maximálně však do 4 let věku dítěte.
- - Výši rodičovského příspěvku může rodič měnit 1 x za 3 měsíce, výše příspěvku je limitována výší PPM (tj. 70% z 30násobku DVZ), nejvýše však 11 500 Kč/měsíc.
- - U dětí starších 2 let bylo zcela zrušeno omezení nároku na rodičovský příspěvek dobou docházky do předškolních zařízení, u dětí do 2 let byl zaveden limit 46 hodin/měsíc pro umístění dítěte v zařízení pro děti.
- - Možnost volby výše měsíční částky rodičovského příspěvku má nově i rodič, který nebyl účasten nemocenského pojištění, ale jen v případě, že druhý z rodičů splnil podmínku nároku na PPM nebo nemocenské v souvislosti s porodem či převzetím dítěte.
- - V případě, že ani jeden z rodičů nebyl účasten na pojistném systému a tedy nesplnil podmínky pro volbu výše a délky pobírání rodičovského příspěvku, výše rodičovského příspěvku zůstává v pevných částkách:
| do konce 9. měsíce věku nemladšího dítěte | 7 600 Kč |
| od 10. měsíce věku do 4 let věku dítěte | 3 800 Kč |
Porodné
Nárok na porodné má žena, která porodila své první živé dítě resp. děti při porodu vícečat, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině 2,4 násobek životního minima. Nárok na porodné má při splnění uvedených podmínek rovněž otec prvního živě narozeného dítěte nebo dětí (při smrti rodičky) a osoba, která převzala dítě do 1 roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
Výše porodného činí:
na první živě narozené dítě 13 000 Kč
při vícečetném porodu19 500 Kč
Výše porodného činí:
na první živě narozené dítě 13 000 Kč
při vícečetném porodu19 500 Kč
Pohřebné
Pohřebné náleží i nadále pouze osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti (např. rodiči při pohřbu dítěte), nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte (tj. při pohřbu rodiče), a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR.
Výše pohřebného v těchto případech činí 5 000 Kč.
Další dávky státní sociální podpory
- - Příspěvek na bydlení
- - Dávky pěstounské péče
11. Jiné důležité osobní překážky v práci
Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno, nebo pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, je uveden v souladu s § 199 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.
11.1 Jiné důležité osobní překážky v práci s náhradou mzdy
Vyšetření nebo ošetření
- - pouze na nezbytně nutnou dobu, bylo-li provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud jej nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
- - bylo-li provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu, za kterou by náležela náhrada v případě nejbližšího zdravotnického zařízení.
Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce
Znemožnění cesty do zaměstnání
- - z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který používá těžce zdravotně postižený zaměstnanec (max. 1 den).
Svatba
- - pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu, náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den z těchto dnů,
- - rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte.
Narození dítěte
- - k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět.
Úmrtí
- - 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,
- - 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,
- - na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.
Doprovod
- - manžela, druha nebo dítěte, rodiče či prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu (má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, náhrada mzdy nepřísluší),
- - doprovod zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školských zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.
Pohřeb spoluzaměstnance
- - na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací.
Přestěhování
- - na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny, jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele.
Vyhledání nového zaměstnání
- - na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů (toto pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat).
11.2 Jiné důležité osobní překážky v práci bez náhrady mzdy
Vyšetření nebo ošetření
- - bylo-li provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu
- - náhrada mzdy nebo platu nepřísluší také za dobu přesahující dobu, za kterou by vyšetření nebo ošetření bylo provedeno v nejbližším zdravotnickém zařízení, které bylo možné provést mimo pracovní dobu.
Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků
- - nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.
Svatba
- - v případě poskytnutí pracovního volna na 2 dny na vlastní svatbu, za 1 den z těchto 2 dnů náhrada mzdy nebo platu nepřísluší,
- - 1 den dítěti při svatbě rodiče.
Narození dítěte
- - účast při porodu manželky (družky).
Přestěhování
- - na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení.
Vyhledání nového zaměstnání
- - na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců.
Doprovod
- - doprovod rodinných příslušníků mimo manžela, druha nebo dítěte, rodiče či prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení,
- - doprovod dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte.
Další překážky v práci na straně zaměstnance jsou uvedeny v § 191 –
§ 206 ZP (nemoc, karanténa, mateřská a rodičovská dovolená, překážky v práci z důvodu obecného zájmu atd.).
