• Pomocník mzdové účetní k 1.?1. 2026
• Obsah publikace

1.3.2 Pojistné na zdravotní pojištění

     Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů

Vlivem zvýšení minimální mzdy se zvýšilo i minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců.

Poznámka

Týká se pouze osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a osob bez zdanitelných příjmů.

Minimální měsíční záloha na pojistné OSVČ: ........................ 3 306 Kč

(v roce 2025 činila 3 143 Kč)

Výše měsíčního pojistného za osoby, za které je plátcem
pojistného stát: ...................................................................... 2 188 Kč

(v roce 2025 činilo 2 127 Kč)

–  toto pojistné platí stát (nikoliv zaměstnavatel)

Výše měsíčního odpočtu za poživatele invalidního důchodu: 16 206 Kč

(v roce 2025 činilo 15 749 Kč)

–  týká se pouze úzké skupiny zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením

Další změny v oblasti zdravotního pojištění:

- Zaměstnavatelé musí skutečnosti týkající se zaměstnanců oznamovat zdravotním pojišťovnám pouze elektronicky. Jedná se především o tzv. přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele (PPZ) a hromadná oznámení zaměstnavatele (HOZ).

- Pojistné a jeho příslušenství je možné hradit už jen pouze bezhotovostně.

- Zákon o zdravotním pojištění mění podmínky zařazení osob mezi státní pojištěnce na základě péče o děti. Nově budou do této kategorie patřit pouze ti, kdo pečují o jedno či více dětí do 7 let věku. Dosud do této kategorie spadali i osoby pečující o dvě a více dětí až do 15 let věku. Minimální vyměřovací základ se i nadále neuplatní u zaměstnance, který celodenně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let.

- Za zaměstnance se nově nepovažují a pojištění se nemusí odvádět za člena družstva mimo pracovněprávní vztah a člena SVJ, kteří vykonávají pro družstvo či SVJ práci a nedosáhli započitatelného příjmu a rovněž za osobu, které bylo přiznáno svědečné či náhrada ušlého výdělku za účast v řízení.

- Zaměstnavatelé budou ze skutečností rozhodných pro platbu státem povinně oznamovat pouze mateřskou a rodičovskou dovolenou.

     Přehled zdravotních pojišťoven

1.4   Náhrada mzdy a dávky nemocenského pojištění

V oblasti náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění došlo k 1. 1. 2026 k pravidelnému navýšení redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku (dále jen „PHV“) při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a pro redukci denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“) při výplatě dávek nemocenského pojištění (Sdělení MPSV č. 397/2025 Sb.).

1.4.1 Náhrada mzdy, nemocenské

     Náhrada mzdy

–  poskytuje ji zaměstnavatel,

–  poskytuje se od 1. pracovního dne DPN či karantény po dobu prvních 14 dnů trvání DPN či karantény, a to pouze za pracovní dny.

Zákoník práce nestanoví pravidla pro zaokrouhlování dílčích částek ani výsledného redukovaného PHV. V praxi, zvláště při ručním výpočtu, je možné zaokrouhlit (na dvě desetinná místa nahoru) i redukované PHV v jednotlivých etapách redukce i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu.

Maximální náhrada mzdy v roce 2026 tak při standardní náhradě 80 hodin dočasné pracovní neschopnosti (10 dnů × 8 hodin) činí 22 628 Kč (80 hod. × 282,84 Kč), v roce 2025 to bylo pouze 21 511 Kč.

Náhrada mzdy při průměrné mzdě 48 300 Kč v roce 2026 při standardní náhradě 80 hodin dočasné pracovní neschopnosti (10 dnů × 8 hodin) činí 11 997 Kč (80 hod. × 149,96 Kč), v roce 2025 náhrada mzdy při této mzdě činila 11 910 Kč.

     Nemocenské

–  poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel,

–  poskytuje se od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Maximální nemocenské v roce 2026 tak za měsíc (31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci, kdy je nemocenské nejvyšší) činí 60 140 Kč (31 × 1 940 Kč), v roce 2025 to bylo pouze 57 164 Kč. Na toto nemocenské však může dosáhnout pouze zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou převyšující cca 148 900 Kč.

Nemocenské při průměrné mzdě 48 300 Kč v roce 2026 za měsíc (opět 31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci) činí 31 930 Kč (31 × 1 030 Kč), v roce 2025 nemocenské při této mzdě činilo 31 682 Kč.

     Výpočet náhrady mzdy a nemocenského

Zaměstnanec je z důvodu nemoci práce neschopný od 13. 1. 2026 do 18. 2. 2026. Průměrný hodinový výdělek činí v rozhodném období 320,50 Kč (4. čtvrtletí 2025), neredukovaný denní vyměřovací základ činí 1 798,90 Kč. Zaměstnanec má klasickou pracovní dobu, tj. pracuje 40 hod. v týdnu, 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu.

Jaký je správný postup?

Náhradu mzdy tak bude zaměstnavatel poskytovat za 10 pracovních dnů, tj. za 80 hodin (10 dnů × 8 hodin). Nemocenské bude příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) vyplácet celkem za 23 dnů (37 dnů – 14 dnů).

1.  Náhrada mzdy

–  vyplácí zaměstnavatel

Redukovaný PHV = 90 % z 285,78 + 60 % z (320,50 – 285,78) = 257,20 + 20,83 = 278,03 Kč

V souladu s kalkulačkou pro výpočet výše náhrad mzdy na internetových stránkách MPSV zde zaokrouhluji (na dvě desetinná místa matematicky) redukované PHV v jednotlivých etapách redukce i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Celkovou náhradu mzdy zaokrouhluji na celé koruny nahoru.

2.  Nemocenské

–  vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ)

Redukovaný DVZ = 90 % z 1 633 + 60 % z (1 798,90 – 1 633) = 1 469,70 + 99,54 = 1 569,24 Kč = 1 570 Kč (zaokrouhleno nahoru)

Zaměstnanec tedy obdrží od zaměstnavatele při zúčtování mzdy za leden 2026 náhradu mzdy 13 346 Kč a od příslušné OSSZ (PSSZ, MSSZ) v průběhu února a března nemocenské v celkové výši 22 331 Kč.

Mzdovým účetním a pojištěncům lze pro praktické využití doporučit kalkulačky pro výpočet výše náhrad mzdy a nemocenských dávek, které jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), záložka Působnost MPSV – Nemocenské pojištění.

     Podpůrčí doba a ochranná lhůta

1.4.2 Ošetřovné

–  poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel,

–  poskytuje se již od 1. kalendářního dne ošetřování,

–  poskytuje se nejvýše po dobu 9 kalendářních dnů, popř. 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.

Maximální ošetřovné (standardní) tak v roce 2026 činí při ošetřování v délce 9 dnů 14 553 Kč (9 × 1 617 Kč), v roce 2025 to bylo pouze 13 833 Kč. Při ošetřování v délce 16 dnů 25 872 Kč (16 × 1 617 Kč), v roce 2025 to bylo pouze 24 592 Kč.

Ošetřovné (standardní) při průměrné mzdě 48 300 Kč v roce 2026 při ošetřování v délce 9 dnů činí 7 722 Kč (9 × 858 Kč), v roce 2025 toto ošetřovné činilo 7 668 Kč. Při ošetřování v délce 16 dnů pak 13 728 Kč (16 × 858 Kč), v roce 2025 toto ošetřovné činilo 13 632 Kč.

1.4.3 Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská)

PPM poskytuje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel.

Maximální PPM tak v roce 2026 za měsíc (31 dnů) činí 62 000 Kč (31 × 2 000 Kč), v roce 2025 to bylo pouze 58 962 Kč.

PPM při průměrné mzdě 48 300 Kč v roce 2026 za měsíc (31 dnů) činí 34 472 Kč (31 × 1 112 Kč), v roce 2025 PPM při této mzdě činila 34 162 Kč.

     Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství (podpůrčí doba)

     Ochranná lhůta

1.4.4 Otcovská poporodní péče (otcovské)

Nárok na dávku má otec dítěte, který o dítě pečuje a osoba (muž nebo žena), která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů. Nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne jeho převzetí, jestliže takové dítě nedosáhlo 7 let věku.

–  poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel,

–  poskytuje se po dobu 14 po sobě jdoucích kalendářních dnů,

Maximální otcovské tak v roce 2026 činí 28 000 Kč za 14 dnů (14 × 2 000 Kč), v roce 2025 to bylo pouze 26 628 Kč.

Otcovské při průměrné mzdě 48 300 Kč v roce 2026 činí 15 568 Kč (14 × 1 112 Kč), v roce 2025 otcovské při této mzdě činilo 15 428 Kč.

1.4.5 Dlouhodobé ošetřovné

Účelem nemocenské dávky dlouhodobého ošetřovné je řešit po přechodnou dobu potřebu ošetřování osoby potřebující celodenní péči. Je určeno k ošetřování osoby, u které došlo k závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžadoval alespoň 4denní hospitalizaci v nemocnici a v den propuštění bude potvrzeno, že potřeba celodenní péče bude trvat nejméně dalších 30 dnů. Podmínka hospitalizace neplatí u osob vyžadujících celodenní dlouhodobou péči (nevyléčitelně nemocní).

–  poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel,

–  poskytuje se maximálně 90 kalendářních dnů.

Maximální dlouhodobé ošetřovné tak v roce 2026 za měsíc (31 dnů) činí 50 127 Kč (31 × 1 617 Kč), v roce 2025 to bylo pouze 47 647 Kč.

Dlouhodobé ošetřovné při průměrné mzdě 48 300 Kč v roce 2026 činí 26 598 Kč (31 × 858 Kč), v roce 2025 dlouhodobé ošetřovné při této mzdě činilo 26 412 Kč.

1.4.6 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením. Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl mezi DVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Vyrovnávací příspěvek se vyplácí od data převedení na jinou práci do doby nástupu na PPM.

Vyrovnávací příspěvek poskytuje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel.

1.5   Cestovní náhrady

Stejně jako každý rok došlo i v roce 2026 k úpravám výše cestovních náhrad při tuzemských pracovních cestách, tak i některých sazeb stravného při zahraničních pracovních cestách.

     Stravné za kalendářní den při tuzemské pracovní cestě

Stravné pro tyto skupiny zaměstnavatelů je upraveno v § 163 resp. § 176 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a ve Vyhlášce MPSV č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.

     Sazby základních náhrad za použití vlastního vozidla na 1 km jízdy

Sazby základních náhrad za 1 km jízdy jsou upraveny v § 157 odst. 4 a 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a ve zmíněné Vyhlášce MPSV č. 573/2025 Sb.

     Průměrné ceny pohonných hmot

Výši průměrných cen pohonných hmot upravuje rovněž zmíněná Vyhláška MPSV č. 573/­2025 Sb.

     Základní sazby zahraničního stravného

Tyto sazby jsou pro rok 2026 stanoveny ve Vyhlášce MF č. 489/2025 Sb. Uvádím zde sazby jen pro vybrané (nejčastěji navštěvované) země (seřazeno abecedně). Z těchto zemí se sazby od 1. 1. 2026 zvýšily o 5 EUR pro Německo a Slovensko, resp. o 5 USD pro USA.

Následující tabulka uvádí 18 zemí, u kterých došlo v roce 2026 ke změně oproti roku 2025. Ke změně (výše stravného nebo měny stravného) oproti roku 2025 došlo u 18 zemí, u všech zemí se sazba zvyšuje o 5 EUR resp. 5 USD. V případě Keňské republiky došlo ke změně měny z EUR na USD.

     Zahraniční stravné a kapesné a jejich krácení

Krácení zahraničního stravného je upraveno v § 170 (pro zaměstnance v podnikatelské sféře) a § 179 zákoníku práce (nepodnikatelská sféra), kapesné je pak upraveno v § 180 zákoníku práce.

Sjedná-li zaměstnavatel nebo určí před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu základní sazbu zahraničního stravného, musí tato základní sazba činit v celých měnových jednotkách, s přihlédnutím k podmínkám zahraniční pracovní cesty a způsobu stravování:

–  nejméně 75 %,

–  u členů posádek plavidel vnitrozemské plavby nejméně 50 %

základní sazby zahraničního stravného stanovené pro příslušný stát (§ 170 odst. 2 ZP).

Zaměstnanci přísluší zahraniční stravné (§ 170 odst. 3 ZP):

–  V plné výši základní sazby, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin.

–  Ve výši 2/3 základní sazby, trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin.

–  Ve výši 1/3 základní sazby, trvá-li doba strávená mimo území České republiky 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území ČR právo na stravné podle § 163 nebo § 176 ZP.

–  Zahraniční stravné se neposkytuje, trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu.

Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu (§ 170 odst. 5 ZP):

–  70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby,

–  35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby,

–  25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby.

Zaměstnavatel může podle § 180 ZP zaměstnanci poskytnout kapesné do výše 40 % zahraničního stravného poskytnutého zaměstnanci podle § 170 odst. 3 ZP a § 179 odst. 1 a 2 ZP. Tj. kapesné se počítá z výše zahraničního stravného podle doby trvání zahraniční pracovní cesty v daném kalendářním dni před jeho snížením o bezplatně poskytnuté jídlo.

     Tabulka krácení zahraničního stravného a kapesného

Následující tabulka obsahuje výpočty stravného v závislosti na době trvání zahraniční pracovní cesty v daném kalendářním dni a v závislosti na počtu bezplatně poskytnutých jídel. Tabulka obsahuje rovněž maximální sazby kapesného, které jsou na straně zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů a dalších odvodů.

Přesný způsob krácení zahraničního stravného a kapesného závisí také na tom, zda se jedná o zaměstnavatele z podnikatelské či nepodnikatelské sféry, stanovení základní sazby zahraničního stravného zaměstnavatelem, stanovení míry krácení atd. V souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel – podnikatelský subjekt samozřejmě může zahraniční stravné vyplácet i ve vyšších částkách, pak je však třeba nadlimitní část stravného a kapesného zatížit daní z příjmů FO a odvést z ní pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.

1.6   Srážky ze mzdy

Při provádění srážek z mezd se postupuje mj. podle ustanovení § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Od 1. 1. 2026 dochází v této oblasti k těmto změnám (nařízením vlády č. 548/2025 Sb.):

- Mění se výpočet nezabavitelné částky, která nesmí být sražena dlužníkovi z měsíční mzdy při srážkách ze mzdy. Nezabavitelné minimum se dosud počítalo ze součtu životního minima samotného dospělého a normativu na bydlení pro jednu či dvě osoby. Po zavedení superdávky byly normativní náklady na bydlení nahrazeny normativním nájemným a energetickým paušálem.

- Nezabavitelná částka na osobu povinného se stanoví jako 85 % ze součtu zmíněných částek a životního minima. Nezabavitelná částka za každou další vyživovanou osobu bude činit ¼ z nezabavitelné částky na osobu povinného.

- Bez omezení se mohlo dosud srážet z výdělku nad 1,5násobek součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení. Nově to bude z výdělku nad 1,9násobek součtu částek životního minima jednotlivce, normativního nájemného a energetického paušálu.

- Při výpočtu nezabavitelné částky a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, se v roce 2026 obdobně jako v roce 2025 použijí částky životního minima jednotlivce, normativního nájemného a energetického paušálu po celý rok z jejich výše platné k 1. 1. 2026. Nebude se tedy vycházet z aktuální hodnoty těchto parametrů.

   Pozor