Poplatník s příjmy ze samostatné
činnosti a z nájmu

– ukončení roku z pohledu ZDP

Na konci roku 2025 se musí poplatník s příjmy ze samostatné činnosti rozhodnout, jakým způsobem uplatní daňové výdaje. Ty může uplatnit ve skutečné doložené výši nebo paušální částkou z dosažených příjmů.

Poplatník s příjmy
ze samostatné činnosti

Paušální výdaje může poplatník za r. 2025 uplatnit ve výši:

a)  80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,

b)  60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,

c)  30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

d)  40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6 (tj. společníků v.o.s. a komplementářů k.s. a příjmů zdaňovaných srážkou); nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Uplatnění výdajů paušální částkou nelze zpětně měnit. To znamená, že pokud za r. 2025 uplatní poplatník výdaje paušální částkou, nemůže je již dodatečným daňovým přiznáním změnit na skutečné v doložené výši. Opačný postup zákon nezakazuje. V případě uplatnění výdajů paušální částkou jsou součástí těchto výdajů i odpisy hmotného majetku, které poplatník musí vést evidenčně.

Jedná-li se o příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů, je třeba ještě pamatovat, že příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona jsou příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění.

Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D– 59 k § 7 příjmy z činnosti poplatníka, kterou poplatník vykonává bez podnikatelského oprávnění, přestože k této činnosti podnikatelské oprávnění potřeba je, jsou podřazeny pod § 7 odst. 1 písm. c) zákona, tj. pod příjmy z jiného podnikání neuvedeného v § 7 odst. 1 písm. a) a b) zákona. Poplatník může k těmto příjmům uplatnit výdaje ve výši 40 % z těchto příjmů, maximálně do limitu 800 000 Kč.

Za příjmy ze samostatné činnosti se považují také příjmy z krátkodobého ubytování spočívající v pronájmu nemovité věci, který má krátkodobý charakter, činnost je poskytována za účelem rekreace, je spojena s dalšími ubytovacími službami (výměna ložního prádla, úklid, hygienické prostředky aj.).

Příklad 1

Dva společníci (dříve účastníci sdružení bez právní subjektivity) provozují živnostenské podnikání, kde si uplatňují 60 % paušální výdaje. V r. 2025 dosáhli při společné činnosti příjmy 4 500 000 Kč, na každého připadne částka 2 250 000 Kč s tím, že i skutečné výdaje si rozdělují na polovinu. Otázkou je, jaké mohou uplatnit paušální výdaje, tj. každý 1 200 000 Kč, nebo oba dohromady pouze 1 200 000 Kč.

Každý ze společníků může za rok 2025 uplatnit paušální výdaje ve výši 1 200 000 Kč.

Příklad 2

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti má dva obory podnikání. Z jedné činnosti lze odečítat výdaje 80 % (příjmy činily 1 000 000 Kč) a u druhé 40 % (příjmy činily 500 000 Kč) z dosažených příjmů. Otázkou je, zda lze stanovit výdaje k jednotlivým příjmům, nebo se musí vypočítat procentové poměry jednotlivých příjmů a podle nich potom vypočítat výdaje.

Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D– 59 k § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů má-li poplatník v jednom zdaňovacím období různé druhy příjmů podle § 7 zákona, u kterých uplatňuje daňové výdaje rozdílným procentem podle druhu příjmů, musí vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši.

Z příjmů 1 000 000 Kč uplatní poplatník výdaje ve výši 1 000 000 x 0,8 = 800 000 Kč a u příjmů 500 000 Kč uplatní výdaje ve výši 500 000 x 0,4 = 200 000 Kč. Celkem uplatní daňové výdaje ve výši 800 000 + 200 000 = 1 000 000 Kč.

Příklad 3

Podnikatel, jehož manželka pečuje doma o dvě nezletilé děti ve věku 1 a 2 roky, a sama nemá žádné vlastní příjmy, bude mít za r. 2025 příjem 2 000 000 Kč s tím, že výdaje uplatňuje 60 % paušální částkou z dosažených příjmů. Otázkou je, jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů.

Podnikatel uplatní paušální výdaje ve výši 2 000 000 x 0,6 = 1 200 000 Kč.

Vypočtenou daň sníží o základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč, o slevu na manželku, se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti spolu s vyživovaným dítětem, které nedovršilo věku 3 let, (tj. 24 840 Kč) a daňové zvýhodnění na vyživované děti (tj. 15 204 + 22 320 Kč).

Příklad 4

Podnikatel uplatňuje za r. 2025 výdaje paušálem ve výši 60 %. Má spolupracující manželku, na kterou rozděluje 50 % příjmů a 50 % výdajů. Příjmy bude mít cca 3 000 000 Kč. Otázkou je, zda musí uplatnit výdaje pouze ve výši 1 200 000 Kč, tzn. ještě před rozdělením příjmů na spolupracující osobu, nebo zda lze počítat paušální výdaje až z rozdělených příjmů 1 500 000 Kč, které by činily 900 000 Kč na osobu.

Zákon v § 13 stanoví mimo jiné, že příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti mohou být, při splnění zákonem stanovených podmínek, rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby. Jde-li o výdaje paušální 60 % z dosažených příjmů, lze rozdělit pouze výdaje omezené § 7 odst. 7 zákona, tj. ve výši 1 200 000 Kč. V daném případě bude podnikatel na spolupracující osobu rozdělovat celkové příjmy ve výši 3 000 000 Kč a celkové daňové výdaje ve výši 1 200 000 Kč, přičemž částka, o kterou příjmy na straně spolupracující manželky mohou převýšit výdaje, může činit maximálně 540 000 Kč.

Poplatník s příjmy z nájmu

Ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku stanoví, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Jedná-li se o nájem, je třeba pamatovat, že v občanském zákoníku je zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému i pacht (§ 2332 a násl). Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se vztahuje též na pacht, § 21c odst. 3 zákona o daních z příjmů stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht.

Od výše uvedených příjmů z nájmu je třeba odlišit příjmy za ubytovací služby, které jsou příjmem podle § 7 zákona, tj. příjmem ze samostatné činnosti, a které lze provozovat na základě živnostenské oprávnění, pokud tuto činnost provozovatel vykonává soustavně.

Jde-li o pronajímatele s příjmy podle § 9 zákona o daních z příjmů, může za r. 2025 uplatnit paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů z nájmu, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.

Příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů se v souladu s § 9 odst. 2 zákona zdaňují jen u jednoho z nich. To platí i v případě, že plynou z více druhů pronajatých nemovitých nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (např. dům, byt, chata, garáž, pozemek).

Příklad 5

Dva spoluvlastníci bytového domu mají příjmy z nájmu, které si rozděluji na polovinu, tj. podle spoluvlastnických podílů. Jeden spoluvlastník vlastní vozidlo, které používá nejenom pro záležitosti spojené s nájmem. Otázkou je, zda je možné, aby vlastník vozidla uplatnil do svých daňových výdajů krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč, anebo vzhledem k výši spoluvlastnictví na domě, pouze 2 000 Kč. 

Pokud spoluvlastník nemovité věci vlastní vozidlo (nejedná se o vozidlo ve spoluvlastnictví), které používá kromě soukromého účelu i pro záležitosti spojené s nájmem, je možné, aby při splnění zákonných podmínek daných § 24 odst. 2 písm. zt) zákona, uplatnil do daňových výdajů paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč. V daném případě se jedná o individuální výdaj nikoliv o společný výdaj, který by se rozděloval mezi spoluvlastníky nemovité věci (takovým společným výdajem by mohl být např. výdaj na opravu dané nemovité věci, pojištění předmětné věci apod.).

Příklad 6

Poplatník si na hypotéku koupil byt, který pronajímá. Otázkou je, zda k příjmu z nájmu lze uplatnit do daňových výdajů výdaje na hypotéku, tj. poplatek za uzavření smlouvy a úroky z hypotéky.

K příjmům z nájmu bytové jednotky si pronajímatel může uplatnit výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Poplatky za uzavření hypotéčního úvěru, tj. smlouvy, a úroky z úvěru na pořízení pronajímané bytu, jsou provozním daňovým výdajem.

Pokud se jedná o vlastní koupi bytové jednotky, výdaje spojené s její koupí nejsou výdaji daňovými při jejich úhradě, do daňových výdajů je poplatník zahrne až prostřednictvím odpisů podle § 26 až 33 zákona o daních příjmů.

Dále jsou daňovým výdajem pronajímatele výdaje spojené s opravami a údržbou bytové jednotky, daň z nemovitých věcí, pojištění apod.

Ing. Eva Sedláková