Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti a z nájmu

V současné době se již pro řadu poplatníků daně z příjmů fyzických osob blíží povinnost podat daňové přiznání. Před vyplněním vlastního tiskopisu daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r. 2023, je třeba zjistit výši zdanitelných příjmů a k nim příslušných daňových výdajů.

Daňové přiznání k dani z příjmů
fyzických osob za r. 2023

je podle § 38g zákona o daních z příjmů povinen podat mimo jiné poplatník:

•    jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

•    jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (poplatník s příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu).

Počínaje r. 2023 se v § 38g odst. 1 zákona zvyšuje minimální roční výše zdanitelných příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob pro vznik povinnosti podat daňové přiznání na 50 000 Kč.

Počínaje r. 2023 v § 38g odst. 2 se zvyšuje minimální výše příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti jakožto jedna z podmínek, za kterých poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podávat daňové přiznání, a to z 6 000 na 20 000 Kč. 

Poplatník s příjmy
ze samostatné činnosti

Jedná-li se o příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů, je třeba zejména pamatovat na příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění s tím, že poplatník toto oprávnění nemá. Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D – 59 k § 7 příjmy z činnosti poplatníka, kterou poplatník vykonává bez podnikatelského oprávnění, přestože k této činnosti podnikatelské oprávnění potřeba je, jsou podřazeny pod § 7 odst. 1 písm. c) zákona, tj. pod příjmy z jiného podnikání neuvedeného v § 7 odst. 1 písm. a) a b) zákona. Poplatník může k těmto příjmům uplatnit výdaje ve výši 40 % z těchto příjmů, maximálně ve výši stanovené zákonem.

Za příjmy ze samostatné činnosti se dále považují také příjmy z krátkodobého ubytování spočívající v pronájmu nemovité věci, který má krátkodobý charakter, činnost je poskytována za účelem rekrea­ce, je spojena s dalšími ubytovacími službami (výměna ložního prádla, úklid, hygienické prostředky aj.).

Paušální výdaje může poplatník za r. 2023 uplatnit v souladu s § 7 odst. 7 zákona ve výši:

a)  80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000Kč,

b)  60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,

c)  30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

d)  40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.

Příklad 1

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti má dva obory podnikání. Z jedné činnosti lze odečítat výdaje 40 % a u druhé 60 % z dosažených příjmů. Příjem z podnikání s výdaji 40 % činí 800 000 Kč a příjem s výdaji 60 % činí 700 000 Kč. Otázkou je, zda lze stanovit výdaje k jednotlivým příjmům, nebo se musí vypočítat procentové poměry jednotlivých příjmů a podle nich potom vypočítat výdaje.

Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D – 59 k § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů má-li poplatník v jednom zdaňovacím období různé druhy příjmů podle § 7 zákona, u kterých uplatňuje daňové výdaje rozdílným procentem podle druhu příjmů, musí vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši.

Má-li poplatník příjem z podnikání 800 000 Kč, pak 40 % paušální výdaje činí 800 000 x 0,4 = 320 000 Kč, a dále příjem z podnikání 700 000 Kč, pak 60 % paušální výdaje činí 700 000 x 0,6 = 420 000 Kč. Celkové paušální výdaje poté činí 320 000 + 420 000 = 740 000 Kč.

Příklad 2

Podnikatel uplatňuje za r. 2023 výdaje paušálem ve výši 60 %. Má spolupracující manželku, na kterou rozděluje 50 % příjmů a 50 % výdajů. Příjmy bude mít cca 2 500 000 Kč. Otázkou je, zda musí uplatnit výdaje pouze ve výši 1 200 000 Kč, tzn. ještě před rozdělením příjmů na spolupracující osobu, nebo zda lze počítat paušál až z rozdělených příjmů 1 250 000 Kč, který by činil 750 000 Kč na osobu.

Zákon v § 13 stanoví mimo jiné, že příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti mohou být, při splnění zákonem stanovených podmínek, rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby. Jde-li o výdaje paušální 60 % z dosažených příjmů, lze rozdělit pouze výdaje omezené § 7 odst. 7 zákona, tj. ve výši 1 200 000 Kč. V daném případě bude podnikatel na spolupracující osobu rozdělovat celkové příjmy ve výši 2 500 000 Kč a celkové daňové výdaje ve výši 1 200 000 Kč. Částka, o kterou příjmy na straně spolupracující manželky mohou převýšit výdaje, může činit maximálně 540 000 Kč.

Příklad 3

Dva společníci (dříve účastníci sdružení bez právní subjektivity) provozují živnostenské podnikání, kde si uplatňují 60 % paušální výdaje. V r. 2023 dosáhli při společné činnosti příjmy 4 300 000 Kč, na každého připadne 2 150 000 Kč s tím, že i skutečné výdaje si rozdělují na polovinu. Otázkou je, jaké mohou uplatnit paušální výdaje, tj. každý 1 200 000 Kč, nebo oba dohromady pouze 1 200 000 Kč.

Každý ze společníků může za r. 2023 uplatnit paušální výdaje ve výši 1 200 000 Kč.

Poplatník s příjmy z nájmu

Jedná-li se o nájem, je třeba pamatovat, že v občanském zákoníku je zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému i pacht (§ 2332 a násl). Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se vztahuje též na pacht, § 21c odst. 3 zákona stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht.

Od výše uvedených příjmů z nájmu je třeba odlišit příjmy za ubytovací služby, které jsou příjmem podle § 7 zákona, tj. příjmem ze samostatné činnosti, a které lze provozovat na základě živnostenské oprávnění, pokud tuto činnost provozovatel vykonává soustavně.

Jde-li o pronajímatele s příjmy podle § 9 zákona, může za r. 2023 uplatnit paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů z nájmu, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.

Příklad 4

Poplatník si na hypotéku koupil byt, který pronajímá. Otázkou je, zda k příjmu z nájmu lze uplatnit do daňových výdajů výdaje na hypotéku, tj. poplatek za uzavření smlouvy a úroky z hypotéky.

K příjmům z nájmu bytové jednotky si pronajímatel může uplatnit výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Poplatky za uzavření hypotéčního úvěru, tj. smlouvy, a úroky z úvěru na pořízení pronajímané bytu, jsou provozním daňovým výdajem.

Pokud se jedná o vlastní koupi bytové jednotky, výdaje spojené s její koupí nejsou výdaji daňovými při jejich úhradě, do daňových výdajů je poplatník zahrne až prostřednictvím odpisů podle § 26 až 33 zákona o daních příjmů.

Dále jsou daňovým výdajem pronajímatele výdaje spojené s opravami a údržbou bytové jednotky, daň z nemovitých věcí, pojištění apod.

Ing. Eva Sedláková

ZÁKON č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů

§ 7

Příjmy ze samostatné činnosti

(1) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je

a)  příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

b)  příjem ze živnostenského podnikání,

c)  příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,

d)  podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.

(2) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je dále

a)  příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b)  příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,

c)  příjem z výkonu nezávislého povolání.

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33.

(4) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.

(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.

(6) Příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a).

(7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění ...