Poradenské služby ve školách
a školských zařízeních

Školská poradenská zařízení pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a přípravě na budoucí povolání.

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

nabyla účinnosti 17. 2. 2005. Od té doby byla celkem pětkrát novelizována, naposledy vyhláškou č. 607/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, která nabyla účinnosti 1. 1. 2021. Školská poradenská zařízení v souladu s § 116 ŠZ vykonávají v rámci poskytování školských služeb celou řadu činností, z nichž pouze některé lze věcně podřadit pod pojem podpůrného opatření podle § 16 odst. 2 písm. a) ŠZ – poskytování poradenské pomoci dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Pod pojem podpůrná opatření lze podřadit pouze ty služby a úkony, které jsou specificky poskytovány pouze žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, resp. v souvislosti s diagnostikou těchto speciálních vzdělávacích potřeb (za účelem zaručení jejich rovnoprávného postavení v rámci vzdělávacího systému). Tyto služby a úkony poskytují školská poradenská zařízení všech zřizovatelů bezplatně v souladu s § 16 odst. 1 ŠZ.

Hranice mezi školskými poradenskými službami, které mají ze své povahy a charakteru podobu podpůrného opatření poskytovaného dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami, a ostatními činnostmi spadajícími do předmětu činnosti školských poradenských zařízení (a jež mohou školská poradenská zařízení neveřejných zřizovatelů v souladu s § 123 odst. 3 ŠZ i nadále poskytovat klientům za úplatu), není zcela ostrá a způsobuje v praxi aplikační nejasnosti. K jejímu odlišení také směřovala poslední novela vyhlášky.

Podle školského zákona zajišťují školská poradenská zařízení

pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a přípravě na budoucí povolání. Školská poradenská zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a rodinu, poskytovateli zdravotních služeb, popřípadě s dalšími orgány a institucemi.

Na školská zařízení tohoto druhu odkazuje zákon zejména v těch částech, které popisují nastavení podmínek pro vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Příjemci služeb školských poradenských zařízení však v souladu s tímto ustanovením jsou i další subjekty (školy a školská zařízení, orgány sociálně-právní ochrany dětí, zdravotnická zařízení a další). Školská poradenská zařízení mají plnit především diagnostickou a výchovnou preventivní funkci. Jako konkrétní typy těchto školských zařízení jsou prováděcím předpisem vymezeny pedagogicko-psychologická poradna a sociálněpedagogické centrum.

V návaznosti na změny v ustanoveních týkajících se vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a konsolidaci systému školského poradenství bylo již v r. 2016 odstraněno nesystémové podřazení středisek výchovné péče zařízení pod množinu školských poradenských zařízení. Také výjimka středisek výchovné péče z prováděcí právní úpravy se též stala nadbytečnou.

PORADENSKÁ POMOC ŠKOLSKÉHO PORADENSKÉHO ZAŘÍZENÍ - Školský zákon obsahuje speciální úpravu činnosti školského poradenského zařízení výlučně ve vztahu k poskytování podpůrných opatření žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Nadále však zůstává v platnosti ustanovení zákona, které upravuje obecné druhy činnosti školských poradenských zařízení a opravňuje je k poskytování poradenských služeb školám, pedagogickým pracovníkům atd. Žák může být podroben vyšetření nebo jiným postupům školského poradenského zařízení vyžadujícím jeho součinnost pouze na svoji žádost nebo žádost zákonného zástupce.

Pro praxi je důležité, že zákon také ukládá školským poradenským zařízením poskytovat poradenskou pomoc dítěti, žákovi, studentovi nebo zákonnému zástupci nejen na základě jejich žádosti, ale rovněž na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci. Tímto orgánem může být soud nebo příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Obecní úřad obce s rozšířenou pravomocí jako orgán sociálně-právní ochrany dětí může uložit rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte povinnost využít odbornou poradenskou pomoc ve školském poradenském zařízení rozhodnutím, které vydává podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, anebo v rámci rozhodnutí o uložení výchovného opatření. Soud je oprávněn dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu povinnost využít odbornou poradenskou pomoc ve školském poradenském zařízení na základě rozsudku o uložení výchovného opatření podmínkou toho, aby orgán sociálně-právní ochrany dětí mohl rozhodnout o uložení povinnosti využít odbornou pomoc poskytovanou školským poradenským zařízením, je podle zákona skutečnost, že rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nevyužili této odporné poradenské pomoci dobrovolně na základě předchozího doporučení orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

Podnětem k zahájení řízení o uložení povinnosti využít odbornou pomoc školského poradenského zařízení může být také oznámení školy o tom, že zákonní zástupci nevyhledali pomoc školského poradenského zařízení na základě předchozího doporučení školy.

Zákon dále stanoví povinnost školy nebo školského zařízení doporučit v odůvodněných případech zákonnému zástupci návštěvu školského poradenského zařízení, neboť zákonný zástupce nemusí být vždy schopen poznat, že je takový postup zapotřebí a že je v zájmu dítěte. Pokud zákonný zástupce doporučení nerespektuje a hrozí-li v důsledku neposkytnutí poradenských služeb dítěti nebo žákovi vážná újma, má škola povinnost informovat o tom orgán sociálně-právní ochrany dětí. Současně je vymezena povinnost spolupráce škol a školských zařízení se školskými poradenskými zařízeními, zřizovateli, lékaři a orgány sociálně-právní ochrany dětí před přiznáním podpůrného opatření, přičemž postupy jsou konkretizovány ve vyhlášce.

POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB - Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních stanoví, že poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních jsou poskytovány dětem, žákům, studentům, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením. Zároveň vyhláška stanoví, že školská poradenská zařízení a školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytují bezplatně standardní poradenské služby v rozsahu uvedeném v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce, a to na žádost žáků, jejich zákonných zástupců, škol nebo školských zařízení nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci. Jedná se o tzv. služby standardní, tj. bezplatně poskytované (odkaz na výčet standartních činností v přílohách vyhlášky). Standardní činnosti vymezené v těchto přílohách zahrnují poradenské služby nutné, a proto hrazené státem. Jedná se o sužby, které v rámci svého rozpočtu zajišťují všechny pedagogicko-psychologické poradny, všechna sociálně-pedagogická centra příslušného typu a všichni pracovníci školských poradenských pracovišť (výchovní poradci, školní metodici prevence, školní psychologové, školní speciální psychologové). Každá poradna, resp. centrum zajistí ve spolupráci se zřizovatelem výkon všech standardních činností vymezených v příloze č. 1, resp. č. 2. Školy zajišťují výkon standardních činností výchovného poradce, školního metodika prevence, případně školního psychologa nebo školního speciálního psychologa, pokud jsou tito odborníci školou zaměstnáváni. Standardní činnosti školy jsou vymezeny v příloze č. 3. Východiskem pro stanovení standardních činností poraden, center a škol byly výzkumy a analýzy zaměřené na obsah činností poradenského systému a mapování potřeb jeho uživatelů. V přílohách uvedené vymezení standardních činností je výsledkem širokého koncensu odborné veřejnosti. Všechny uvedené přílohy vyhlášky jsou nově koncipovány s účinností od 1. září 2016.

Poslední novela vyhlášky vložila do § 1 vyhlášky nový odstavec, podle kterého jiná školská poradenská zařízení a jiné školy nad rámec původních úkolů poskytují bezplatně poradenskou pomoc směřující k:

•    zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb nebo mimořádného nadání žáka,

•    doporučení vhodných podpůrných opatření a vyhodnocení poskytování podpůrných opatření žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a žákům mimořádně nadaným,

•    doporučení zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle školského zákona nebo zařazení nebo převedení do vzdělávacího programu odpovídajícího vzdělávacím potřebám žáka a

•    podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných ve školách a školských zařízeních, jakož i zmírňování důsledků znevýhodnění a prevenci jeho prohlubování.

Tím vyhláška upravila pro školská poradenská zařízení a školy neveřejných zřizovatelů povinnost bezplatného poskytování podpůrných opatření stanovenou zákonem. Upřesňuje se, které poradenské služby a úkony jsou specificky poskytovány pouze žákům se speciálními vzdělávacími potřebami za účelem zaručení jejich rovnoprávného postavení v rámci vzdělávacího systému, resp. v souvislosti s diagnostikou těchto speciálních vzdělávacích potřeb, a tedy které jsou podpůrným opatřením podle zákona.

Vyhláška dále vymezuje práva uživatelů poradenských služeb a podmínky, za jakých jsou tyto služby poskytovány (vymezení informovaného souhlasu, podmínku souhlasu zákonných zástupců nezletilého s poskytováním poradenských služeb a podmínky poskytnutí poradenské služby bez jejich souhlasu).

Vyhláška vztahuje podmínku žádosti (a písemného souhlasu) žáků a jejich zákonných zástupců jednoznačně na poskytnutí poradenské služby. Přitom příloha č. 3 této vyhlášky vymezuje ve standardní činnosti školního metodika prevence celkem tři oblasti: metodické a koordinační činnosti, informační činnosti a právě poradenské činnosti. Výše uvedenou podmínku předchozí žádosti a písemného souhlasu je tedy nutno vztahovat právě a jen na tuto třetí oblast činnosti školního metodika prevence. U ostatních dvou oblastí jeho činnosti právní předpis předchozí žádost ani písemný souhlas žáků, resp. jejich zákonných zástupců nevyžaduje. Totéž platí i výkon metodických a informačních činností výchovného poradce, metodické a vzdělávací činnosti školního psychologa a metodické, koordinační a vzdělávací činnosti speciálního pedagoga, protože ty jsou logicky primárně určeny ostatním pedagogům a ne žákům nebo jejich zákonným zástupcům.

Tato okolnost dobře vynikne, uvědomíme-li si obsah jednotlivých činností školního metodika prevence, jak jej vymezuje příloha č. 3. Poradenské činnosti zahrnují mimo jiné:

•    vyhledávání a orientační šetření žáků, jejichž vývoj a vzdělávání vyžadují zvláštní pozornost a příprava návrhů na další péči o tyto žáky, včetně spolupráce na přípravě, kontrole a evidenci plánu pedagogické podpory pro žáky s potřebou podpůrného opatření v 1. stupni,

•    příprava podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole, koordinace poskytování poradenských služeb těmto žákům školou a školskými poradenskými zařízeními a koordinace vzdělávacích opatření u těchto žáků.

Jde tedy opravdu o činnosti, které mají charakter šetření, a tedy zásahu do soukromí žáka. Pak je předchozí žádost a písemný souhlas namístě. Naopak u činností, které tvoří obsah metodických, koordinačních a informačních činností, se aktivní vyšetřování konkrétního jedince nepředpokládá. Jejich seznam je obsahem přílohy č. 3.

Pokud jde o formu žádosti a písemného souhlasu s poskytnutím poradenských služeb výchovného poradce a preventisty sociálněpatologických jevů, právní předpis žádný konkrétní způsob nestanoví. Je proto možné postupovat i takovým způsobem, že je rodičům na začátku školního roku dána nabídka jednotlivých poradenských služeb a vyžádán jejich písemný souhlas s poskytováním služeb v uvedeném rozsahu.

Příloha č. 5 nazvaná „Informovaný souhlas“ s poskytnutím poradenské služby a se zpracováním a uchováním osobních údajů ve školském poradenském zařízení je společným vzorem jak pro školská poradenská zařízení, tak i pro školy. V případě škol se ale netýká každé poradenské služby, nýbrž jen psychologické a sociálněpedagogické služby s výjimkou krizové poradenské intervence. Pro tyto služby lze doporučit upravit tento společný vzor tak, aby z textu vypadly odkazy na pedagogicko psychologickou poradnu a sociálněpedagogické centrum, které by v případě poskytnutí poradenské služby školou působily zmatečně.

Je třeba upozornit, že bylo zrušeno časové omezení doporučení, jež je výsledkem psychologické nebo sociálněpedagogické diagnostiky, které v případě žáků se zdravotním postižením nesmělo přesáhnout dobu jednoho roku. Nyní bez výjimky platí, že platnost takového doporučení je dána po dobu odpovídající účelu vydaného doporučení.

ÚČEL A OBSAH PORADENSKÝCH SLUŽEB - V úvodu vyhlášky se vymezuje účel a tím i obsah poradenských služeb, které jsou poskytovány školami a školskými poradenskými zařízeními. Činnosti naplňující účel služeb jsou podrobně specifikovány v přílohách č. 1 až 5 vyhlášky. Všechny zmiňované přílohy vyhlášky jsou nově koncipovány s účinností od 1. září 2016.

V samostatných ustanoveních jsou zvlášť stanovena pravidla poskytování poradenských služeb a pravidla poskytování psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky. Pravidla vychází z respektu k integritě každého člověka a z etických principů poradenské práce. Do textu vyhlášky byly vloženy informace požadované zákonem pro oblast práce s diagnostickými nástroji, základní zásady pro práci s nimi. Ustanovení zejména stanoví podmínky práce se standardizovanými nástroji, postupy a metodami. Pro oblast psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky jsou využívány zejména ty metody a postupy, které mají prokazatelný přínos pro posouzení vzdělávacích potřeb žáka a pro intervenční práci se žákem v domácím i školním prostředí. Uživatelé diagnostických metod musí mít pro užívání těchto metod odpovídající vzdělání, které odpovídá jednak jejich profesnímu zaměření a dále požadavkům, vyplývajícím z nároků na užívání metod. Současně je ošetřen i postup práce se získanými údaji, které jsou východiskem pro další poradenskou práci.

V dalším ustanovení vyhlášky nazvaném „Školská poradenská zařízení“ jsou specifikovány dva typy školských poradenských zařízení, a to:

•    pedagogicko-psychologickou poradnu,

•    speciálně pedagogické centrum.

Dále se stanoví právo jednotlivých pracovníků a odborných týmů školských poradenských zařízení a škol na příjem odborné podpory. Ustanovení o poskytování odborné podpory je dostatečně obecné, aby bylo možné ji nabízet např. jednotlivým školám bez obavy z konfliktu s ustanoveními o kompetencích ředitele školy.

Zároveň se specifikuje povinná dokumentace školských poradenských zařízení. Pro práci s osobními údaji v rámci vedení této dokumentace platí pochopitelně platné právní předpisy (např. zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a GDPR).

V důsledku loňské novely vyhlášky byl výčet dokumentů povinně vedených školským poradenským zařízením rozšířen (původně vyhláška hovořila pouze o záznamech o vyšetření a péči a záznamech o spolupráci se školami). Kromě tohoto byla přidána povinnost školy vést dokumentaci o poradenských službách poskytovaných školním psychologem, speciálním pedagogem, metodikem prevence a výchovným poradcem.

Změnu ve výčtu povinné dokumentace vedené jednotlivými pedagogy v rámci školského poradenského pracoviště základní, střední a vyšší odborné školy přinesla novela vyhlášky již v r. 2016, takže je v praxi známá. Základním, středním a vyšším odborným školám tak vznikla povinnost zpracovat program poradenských služeb ve škole, který zahrnuje popis a vymezení rozsahu činností pedagogických pracovníků školského poradenského pracoviště, preventivní program školy včetně strategie předcházení školní neúspěšnosti, šikaně a dalším projevům rizikového chování.

Poradna poskytuje služby

pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství a pedagogicko-psychologickou a speciálně pedagogickou pomoc při výchově a vzdělávání žáků a činnost poradny se uskutečňuje ambulantně na pracovišti poradny a návštěvami zaměstnanců právnické osoby vykonávající činnost poradny ve školách a školských zařízeních. Vyhláška v ustanovení věnovaném poradnám vymezuje základní směr služeb poskytovaných poradnami, jsou specifikována místa výkonu činnosti poradny. Základním cílem přitom je zajistit rovný přístup k pedagogicko-psychologickým a speciálněpedagogickým poradenským službám dětem, žákům, studentům, zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení a dále uplatnit mechanismy, které pomohou zajistit srovnatelnou úroveň poradenských služeb ve všech krajích v ČR (nastavení jednotných a transparentních kritérií pro poskytování poradenských služeb pomocí standardů).

Toto ustanovení také dává poradně kompetenci ovlivňovat poskytování vzdělávacích služeb školou (tedy vstupovat do kompetence ředitele školy), jak ostatně vyplývá přímo ze zákona.

Centrum poskytuje poradenské služby zejména

při výchově a vzdělávání žáků s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, vadami řeči, souběžným postižením více vadami nebo autismem. Jedno centrum poskytuje poradenské služby v rozsahu odpovídajícím jednomu nebo více druhům znevýhodnění v souladu s částí II přílohy č. 2 k této vyhlášce. Žákům škol zřízených podle zákona jsou poradenské služby centra poskytovány pouze v rámci diagnostické péče. Centrum poskytuje žákům přímé speciálně pedagogické a psychologické intervence, nemůže-li tyto služby zajistit škola nebo školské zařízení, kde je žák zařazen.

Speciálněpedagogická centra byla podle předchozí právní úpravy součástí systému speciálního školství. Protože je nyní poskytování vzdělávání dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami součástí celého systému vzdělávání (nevyčleňuje se již pouze do selektivní části soustavy škol), stala se tato centra i formální součástí školských poradenských zařízení. Jsou vymezeni uživatelé služeb centra.

Ve srovnání s předchozí právní úpravou lze zaznamenat mimo jiné následující změny:

•    jsou zařazeny i služby související se vzděláváním žáků s hlubokým mentálním postižením,

•    je vypuštěn termín „děti osvobozené od povinné školní docházky“,

•    není již uvedeno, že centrum zajišťuje především péči o děti a žáky jednoho typu postižení, což dává možnost zajistit, podle potřeb, dostupnost služeb pro žáky s různými druhy zdravotního postižení či znevýhodnění. Je tím zohledněna i skutečnost, že se zvyšuje počet žáků s kombinovaným postižením.

Dostupnost služeb centra je podpořena možností poskytovat služby nejen ambulantně, ale i návštěvami pracovníků centra ve školách a školských zařízeních, příp. v rodinách a zařízeních pečujících o žáky se zdravotním postižením.

Ředitel základní, střední a vyšší odborné školy zabezpečuje

poskytování poradenských služeb ve škole školním poradenským pracovištěm, ve kterém působí zpravidla výchovný poradce a školní metodik prevence, kteří spolupracují zejména s třídními učiteli, učiteli výchov, případně s dalšími pedagogickými pracovníky školy. Poskytování poradenských služeb ve škole může být zajišťováno i školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem.

Ve škole jsou zajišťovány poradenské služby v rozsahu odpovídajícím počtu a vzdělávacím potřebám žáků školy zaměřené zejména na:

•    poskytování podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami,

•    sledování a vyhodnocování účinnosti zvolených podpůrných opatření,

•    prevenci školní neúspěšnosti,

•    kariérové poradenství spojující vzdělávací, informační a poradenskou podporu k vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšímu profesnímu uplatnění,

•    podporu vzdělávání a sociálního začleňování žáků z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami,

•    podporu vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných,

•    průběžnou a dlouhodobou péči o žáky s výchovnými či vzdělávacími obtížemi a vytváření příznivého sociálního klimatu pro přijímání kulturních a jiných odlišností ve škole a školském zařízení,

•    včasnou intervenci při aktuálních problémech u jednotlivých žáků a třídních kolektivů,

•    předcházení všem formám rizikového chování včetně různých forem šikany a diskriminace,

•    průběžné vyhodnocování účinnosti preventivních programů uskutečňovaných školou,

•    metodickou podporu učitelům při použití psychologických a speciálně pedagogických postupů ve vzdělávací činnosti školy,

•    spolupráci a komunikaci mezi školou a zákonnými zástupci,

•    spolupráci školy při poskytování poradenských služeb se školskými poradenskými zařízeními.

Ustanovení nastavuje základní úlohu škol v poskytování poradenských služeb. V souvislosti se změnami ve školství, které se odrážejí mimo jiné v potřebě změny v přístupu k problémovým žákům, začali na řadě škol pracovat školní psychologové nebo školní speciální pedagogové. S tímto záměrem pracuje také Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání v ČR, který specifikuje podmínky pro zavádění těchto odborníků do škol.

Smyslem vymezení poradenských služeb poskytovaných školami je vymezit změny v poradenských činnostech výchovných poradců a školních metodiků prevence s ohledem na proces integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Zároveň je evidentně sledován cíl podpořit poradenskou práci škol stanovením základního zaměření poradenských činností, na jejichž realizaci by měla participovat celá škola, zejména třídní učitelé a učitelé občanské výchovy. Vyhláška umožňuje různé varianty personálního uspořádání poradenských služeb ve školách podle regionálních potřeb, velikosti škol a rozpočtových možností.

Vyhláška zavedla pojem „školské poradenské pracoviště“ jako obligatorní způsob poskytování poradenských služeb školám a zahrnující činnost výchovného poradce a metodika prevence, popř. školního psychologa a školního speciálního pedagoga.

Standardní poradenská činnost školy (a tedy právě školského poradenského pracoviště) je tradičně vymezena přílohou č. 3.

JUDr. Eva Dandová

§ 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb.
CItace na straně 63

Poskytování poradenských služeb

(1) Poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních jsou poskytovány dětem, žákům, studentům (dále jen „žák“), jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením.

(2) Školská poradenská zařízení a školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytují bezplatně standardní poradenské služby v rozsahu uvedeném v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce, a to na žádost žáků, jejich zákonných zástupců, škol nebo školských zařízení nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci.

(3) Jiná školská poradenská zařízení a jiné školy než uvedené v odstavci 2 poskytují bezplatně poradenskou pomoc směřující k

a) zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb nebo mimořádného nadání žáka,

b) doporučení vhodných podpůrných opatření a vyhodnocení poskytování podpůrných opatření žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a žákům mimořádně nadaným,

c) doporučení zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona nebo zařazení nebo převedení do vzdělávacího programu odpovídajícího vzdělávacím potřebám žáka a

d) podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných ve školách a školských zařízeních, jakož i zmírňování důsledků znevýhodnění a prevenci jeho prohlubování.

(4) Podmínkou poskytnutí psychologické nebo speciálně pedagogické poradenské služby je předání informace podle odstavce 5 a písemný souhlas žáka nebo jeho zákonného zástupce. Souhlasu není třeba v případech stanovených jinými právními předpisy.

(5) Škola nebo školské poradenské zařízení musí předem srozumitelně informovat žáka a v případě žáka, který má zákonného zástupce, také...