Poskytnutí odstupného

(§ 67 ZP)

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné.

Zaměstnavatel: .......................................................................................................................

IČ:                   .......................................................................................................................

DIČ:                .......................................................................................................................

se sídlem:        .......................................................................................................................

zastoupený:     .......................................................................................................................

(dále jako „Zaměstnavatel“)

Zaměstnanec:  .......................................................................................................................

Vzhledem k tomu, že Vám byla dána výpověď z pracovního poměru z důvodu organizačních změn § 52. písm. c) zákoníku práce, náleží Vám odstupné podle § 67 zákoníku práce. Odstupné Vám náleží ve výši trojnásobku průměrného výdělku a bude Vám vyplaceno při posledním výplatním termínu.

                                                                                                    . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

                                                                                                                zaměstnavatel

Poznámka

Při skončení pracovního poměru má zaměstnanec v určitých případech nárok na odstupné.

Odstupné představuje jednorázový příspěvek uvolňovanému zaměstnanci, kterým se neřeší jeho zabezpečení v době po uvolnění, ale jde o určitou formu odškodnění za ztrátu zaměstnání bez vlastního zavinění. Není vůbec rozhodné, zda uvolňovaný zaměstnanec nastoupí po skončení pracovního poměru do nového zaměstnání, zda začne soukromě podnikat nebo zda odejde do starobního důchodu.

Na odstupné mají podle § 67 ZP nárok všichni zaměstnanci, u nichž dochází při organizačních změnách k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů.

V případě skončení pracovního poměru výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. d) (zdravotní důvody v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí), přísluší odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu je možné zvýšit odstupné o další násobky průměrného výdělku. Je rovněž možné stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci přísluší zvýšené odstupné. Touto formou může zaměstnavatel zohlednit skončení pracovního poměru z důvodu snižování počtu zaměstnanců v důsledku hospodářských problémů. Může např. zvýhodnit starší zaměstnance, jejichž uplatnění na trhu práce je obtížnější. Nesprávná praxe by byla, kdyby zvýšení odstupného odůvodnil sociálními hledisky, např. počtem vyživovaných osob, zdravotním handicapem apod.

Odstupné přísluší zaměstnanci při délce zaměstnání u zaměstnavatele následovně:

  méně než 1 rok = 1 průměrný měsíční výdělek,

  alespoň 1 rok a méně než 2 roky = 2 průměrné měsíční výdělky,

  alespoň 2 roky = 3 průměrné měsíční výdělky.

Uvedené hranice nároku na odstupné jsou stanoveny jako minimální, zaměstnavatel může samozřejmě poskytnout více.

Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.