Poskytování zaměstnaneckých benefitů

zásady a výhody

Poskytování zaměstnaneckých benefitů, tedy různých peněžních nebo nepeněžních plnění zaměstnancům jejich zaměstnavatelem nad rámec sjednané mzdy, přispívá k motivaci zaměstnanců, k jejich spokojenosti s pracovními podmínkami u zaměstnavatele a k posílení pozitivního vztahu zaměstnance k zaměstnavateli. Balíček poskytovaných benefitů je jedním z významných rozhodovacích faktorů pro zaměstnance, kteří zvažují více pracovních nabídek.

Formy zaměstnaneckých benefitů v současnosti

Zaměstnanecké benefity můžeme rozdělit do skupin:

•    zdravotní benefity,

•    důchodové benefity,

•    benefity poskytované na pracovišti,

•    benefity zaměřené na využití pracovního volna,

•    benefity směřující ke vzdělání,

•    platové a finanční benefity,

•           benefity směřující k vybavení zaměstnance.

V současnosti jsou benefity zaměřeny i k posílení rovnováhy pracovního a soukromého (rodinného) života zaměstnance. Za tím účelem se klade důraz i na tzv. volnočasové aktivity zaměstnance. Stále častější je nabídka firemních benefitů zaměřených na podporu zdraví a sportování zaměstnanců. Firmy si totiž uvědomují, že podpora aktivní relaxace a péče o zdraví zaměstnanců je přínosná i pro ně, protože přispívá ke snížení nemocnosti a ke zlepšení výkonnosti.

V žebříčku současných zaměstnaneckých benefitů se do popředí dostávají:

•    příspěvky související s home officem (práce z domova),

•    benefity související s péčí o zdraví,

•    příspěvky na penzijní a soukromé pojištění,

•    poskytování stravenek a stravenkového paušálu.

K žádaným benefitům patří i nadále bezplatné poskytování služebního auta i pro soukromé účely, i zvýhodněné zápůjčky poskytnuté zaměstnancům.

Mezi zaměstnanecké benefity můžeme zahrnovat i další výhody poskytované zaměstnavatelem,

které umožňuje zákoník práce, jako např. nadstandardní délka dovolené, vyšší výše odstupného při rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem, volno pro zařizování soukromých potřeb zaměstnance, zavedení pružného rozvržení pracovní doby, zavedení konta pracovní doby, umožnění práce z domova (home office), příplatek k výši nemocenských dávek do výše běžné mzdy zaměstnance, poskytování nadlimitní výše stravného při tuzemských pracovních cestách a nadlimitní výše stravného a kapesného při zahraničních pracovních cestách u zaměstnavatele podnikatelské sféry, zřizování firemních mateřských školek ad.

V současné době by měl poskytovaný benefit nabízet nejen atraktivní výběr služeb a volnočasových aktivit, ale měl by být rovněž moderním produktem, který umožňuje zaměstnancům svobodnou volbu výběru benefitu. To lze nabídnout nejen způsobem „cafeteria“, ale i tzv. předplacenou benefiční kartou, která představuje vhodný způsob čerpání benefitů v oblasti volnočasových aktivit zaměstnance, poskytování poukazů Flexi pass, kdy na základě poskytnutého poukazu Flexi pass jako nepeněžního plnění zaměstnavatele si mohou zaměstnanci vybrat použití tohoto poukazu na čerpání různých forem volnočasových služeb dle svého výběru ze seznamu poskytovatelů těchto služeb. Protože jde o nepeněžní plnění zaměstnavatele, lze na tento benefit plně aplikovat osvobození od daně z příjmů u zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP. K poskytnutí nepeněžního plnění na benefity může zaměstnavatel využít i tzv. Flexi pass CARD neboli platební kartu, kterou předá zaměstnavatel zaměstnanci jako určitý druh benefitu a touto platební kartou pak může zaměstnanec hradit vybrané volnočasové benefity podle svého výběru u příslušných poskytovatelů těchto služeb.

Lze očekávat, že v ČR se směr poskytování benefitů z dosavadních převážně krátkodobých benefitů (stravenky a stravenkový paušál, manažerské vozidlo, mobil, notebook apod.) přesune ve prospěch benefitů dlouhodobého charakteru (penzijní pojištění, životní pojištění, zdravotní pojištění apod.), jako je tomu již ve vyspělých zemích EU.

Zaměstnanecké benefity poskytované zaměstnavatelem

mohou být:

-         u zaměstnance

•    osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti,

•    nezahrnovány nebo zahrnovány do vyměřovacího základu zaměstnance pro stanovení odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění,

•    zdaňovány daní z příjmů ze závislé činnosti,

-         u zaměstnavatele

•    poskytovány na vrub daňově uznatelných výdajů (nákladů),

•    poskytovány na vrub nedaňově uznatelných výdajů (nákladů),

•    poskytovány z FKSP, ze sociálního nebo obdobného fondu tvořeného ze zisku po jeho zdanění.

Za optimální řešení lze považovat takové zaměstnanecké benefity, které jsou na straně zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti a nezahrnují se do vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění a současně jsou na straně zaměstnavatele daňově účinným výdajem (nákladem), který snižuje základ daně z příjmů.

Zaměstnanecké benefity mohou být zaměstnavatelem poskytovány:

•    všem zaměstnancům firmy – např. příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření a na soukromé životní pojištění, příspěvky na stravování, příspěvky na rekreaci zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, příspěvky na sportovní a kulturní akce, příspěvky na vzdělávací kurzy a školení, nepeněžní plnění ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného a hygienického charakteru od zdravotnických zařízení, nepeněžní plnění ve formě pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, zvýhodněné zápůjčky, dary k životním a jiným výročím, prodej produktů firmy za cenu nižší, než je cena obvyklá (tržní), poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti, občerstvení na pracovišti, příspěvky na tištěné knihy ad.,

•    pouze vybrané skupině zaměstnanců – např. používání služebního auta i pro soukromé účely (manažerské auto), zajišťování nebo hrazení dopravy do zaměstnání a ze zaměstnání, poskytnutí bezplatného přechodného ubytování, opční akciové programy pro manažery, poskytování zaměstnaneckých akcií,

•    popř. mohou být poskytovány individuálně zaměstnancům – podpory při neštěstí v rodině, při živelní pohromě, při dlouhodobé nemoci, při nepříznivé finanční či sociální situaci zaměstnance.

Výhodnost benefitu oproti
zvýšení mzdy pro zaměstnance
i zaměstnavatele

Správně zvolené zaměstnanecké benefity mohou být jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele výhodnější než vlastní zvýšení mzdy o stejnou částku. Uvedeme si to na příkladu, kdy ve variantě A zaměstnavatel (právnická osoba) zaměstnanci vyplatí mimořádnou odměnu ve výši 35 000 Kč a ve variantě B zaměstnavatel uhradí zaměstnanci v rámci zaměstnaneckého benefitu jednorázový příspěvek na jeho soukromé životní pojištění ve stejné výši 35 000 Kč.

Varianta A – Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci mimořádnou odměnu ve výši 35 000 Kč (např. za měsíc listopad 2022)

Řešení u zaměstnance

Odměna za měsíc listopad 2022

Zvýšení zálohy na daň o částku (15 %)

Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %)

Předpokládáme, že se na zaměstnance vztahuje sazba daně z příjmů ve výši 15 % a nikoliv ve výši 23 % dle § 16 odst. 1 písm. b) ZDP.

Řešení u zaměstnavatele

Odměna (mzdový náklad)
za listopad 2022

Sociální a zdravotní pojištění
z odměny (33,80 %)

Daňový náklad zaměstnavatele

U zaměstnavatele dojde ke zvýšení jeho daňově uznatelných nákladů o částku 46 830 Kč a o stejnou částku ke snížení základu daně, takže při sazbě daně z příjmů právnických osob 19 % činí snížení daně z příjmů o částku 46 830 Kč × 0,19 = 8 898 Kč.

Varianta B – Zaměstnavatel uhradí zaměstnanci 35 000 Kč/rok na jeho soukromé životní pojištění

Řešení u zaměstnance

Podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena výše 50 000 Kč ročně na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření, na penzijní pojištění a na soukromé životní pojištění při splnění podmínek uvedených v tomto ustanovení zákona.

Řešení u zaměstnavatele

Pokud je poskytnutí příspěvku na životní pojištění zaměstnance obsaženo v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, je jakákoliv výše příspěvku daňovým nákladem zaměstnavatele s odvoláním na § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.

U zaměstnavatele dojde ke zvýšení jeho daňově uznatelných nákladů o částku 35 000 Kč a o stejnou částku ke snížení základu daně, takže při sazbě daně z příjmů právnických osob 19 % činí snížení daně z příjmů o částku 35 000 Kč × 0,19 = 6 650 Kč.

Ing. Ivan Macháček