Poskytovatelé platebních služeb

nové povinnosti

Jaké nové povinnosti platí pro poskytovatele platebních služeb? Jaké údaje budou nově oznamovat? K čemu slouží Centrální elektronický systém platebních informací (dále jen „CESOP nebo CentralElectronic System of Payment Information“)?

S účinností od 1. ledna 2024 byly zavedeny novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH), nové povinnosti poskytovatelů platebních služeb. Důvodem novely ZDPH (zákon č. 417/2023 Sb., kterým se mění ZDPH a další související zákony) byla harmonizace s evropskou legislativou. Novela ZDPH implementuje Směrnici Rady (EU) 2020/284 ze dne 18. února 2020, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb.

Směrnice zavádí povinnost poskytovatelů platebních služeb vést evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích a údaje z této evidence oznamovat správci daně. Cílem této směrnice je umožnit správcům daně odhalovat podvody v oblasti DPH a bojovat proti nim.

Novela ZDPH zavádí s účinností
od 1. 1. 2024

pro poskytovatele platebních služeb novou povinnost evidence a reportingu přeshraničních plateb. Povinné subjekty budou povinně vést evidenci přeshraničních plateb a jejich příjemců, jakmile budou naplněny zákonné podmínky. Oznamovací povinnost se aktivuje při překročení 25 přeshraničních plateb pro jednoho příjemce za kalendářní čtvrtletí. Údaje z této evidence musí povinné subjekty následně pravidelně poskytovat správci daně (v ČR Specializovanému finančnímu úřadu), a to v zákonem předepsané formě a vždy do konce měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí, za které povinnost vznikla. Obdržené informace český správce daně přenese do centralizované evropské databáze – Centrálního elektronického systému platebních informací (CESOP neboli Central Electronic System of Payment Information), kde budou analyzovány odborníky členských států na boj proti daňovým podvodům. Evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích je upravena v ustanoveních § 110zz a násl. ZDPH.

Poskytovatel platební služby
ve vztahu k CESOP

je osoba oprávněná podle zákona upravujícího platební styk poskytovat evidovanou platební službu s výjimkou České národní banky. Povinnosti týkající se evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích se týkají rovněž i těch poskytovatelů platebních služeb, kteří nemají v České republice sídlo (domovský stát), avšak mají v tuzemsku pobočku nebo pověřeného zástupce, skrze něž poskytnou příslušné služby, anebo poskytnou příslušné služby jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce (Česká republika je hostitelský stát).

Mezi poskytovatele evidované platební služby ve vztahu k CESOP patří subjekty zařazené na seznam České národní banky (dále jen ČNB) v následujících kategoriích:

•    banky a pobočky zahraničních bank,

•    družstevní záložny,

•    zahraniční finanční nebo úvěrové instituce a pobočky zahraničních finančních nebo úvěrových institucí poskytující přeshraniční služby v ČR,

•    platební instituce a pobočky zahraničních platebních institucí,

•    poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu,

•    instituce elektronických peněz a pobočky zahraničních institucí elektronických peněz,

•    vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu,

•    zahraniční platební instituce poskytující přeshraniční služby v ČR,

•    zahraniční instituce elektronických peněz poskytující přeshraniční služby v ČR.

Poskytovatelům evidované platební služby, kteří jsou zařazeni v tomto seznamu v daných kategoriích a jejichž domovským členským státem je ČR podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění p.p., bude zpřístupněna možnost podat oznámení o přeshraničních platbách a jejich příjemcích automaticky. Registrační řízení jako takové pro účely CESOP neprobíhá.

Pro komunikaci se správcem daně týkající CESOP bude použita e-mailová adresa. Lze uvést až dvě e-mailové adresy. U těch subjektů ze seznamu ČNB, které nemají v systémech FS uvedenu e-mailovou adresu, bude primárně zadána e-mailová adresa ze seznamu ČNB. Tuto e-mailovou adresu bude správce daně používat pro komunikaci včetně validačních nebo statusových zpráv CESOP.

Evidovanou platební službou

je jakákoli z podnikatelských činností uvedených v bodech 3 až 6 přílohy I směrnice (EU) 2015/2366, které zní následovně:

•    provádění platebních transakcí, včetně převodu peněžních prostředků, na platebním účtu vedeném u poskytovatele platebních služeb uživatele nebo u jiného poskytovatele platebních služeb:

-   provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa,

-   provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku,

-   provádění úhrad, včetně trvalých příkazů,

•    provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

-   provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa,

-   provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku,

-   provádění úhrad, včetně trvalých příkazů,

•    vydávání platebních prostředků nebo akceptace platebních transakcí,

•    poukazování peněz.

Přeshraniční platba

je taková platební transakce podle zákona upravujícího platební styk, která probíhá od příkazce (příkazcem je plátce dle zákona o platebním styku) v jednom členském státě EU k příjemci v jiném členském státě EU, nebo od příkazce v jednom členském státě EU k příjemci ve třetí zemi. Platba iniciovaná příkazcem ve třetí zemi k příjemci v členském státě EU není předmětem evidenční ani oznamovací povinnosti.

Státem usazení příkazce nebo příjemce se pro tyto účely považuje stát odpovídající identifikátoru IBAN platebního účtu příkazce nebo příjemce nebo jinému identifikátoru, který jednoznačně označuje příkazce nebo příjemce a jejich stát usazení, a pokud takový identifikátor neexistuje, stát odpovídající kódu BIC nebo jinému obdobnému identifikačnímu kódu, který jednoznačně označuje poskytovatele platební služby nebo obdobného poskytovatele podle právních předpisů jiného státu, který jedná jménem příkazce nebo příjemce.

Poskytovatel evidované platební služby je povinen vést evidenci

o přeshraničních platbách a jejich příjemcích, pokud v průběhu jednoho kalendářního čtvrtletí poskytne evidované platební služby odpovídající více než 25 přeshraničním platbám jednomu příjemci.

Poskytovatel evidované platební služby příjemce je povinen podat oznámení

obsahující údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích, pokud platební služby odpovídající těmto platbám poskytne v tuzemsku. Poskytovatel platební služby příkazce je povinen podat oznámení obsahující údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích, pokud v případě této platby není státem usazení žádného z poskytovatelů evidované platební služby příjemce ani obdobného poskytovatele podle právních předpisů jiného členského státu členský stát.

Povinně oznamované údaje poskytovatelem evidované platební služby

•    BIC/ID poskytovatele platebních služeb

•    název příjemce platby

•    DPH/DIČ příjemce

•    IBAN/jiné identifikační číslo účtu příjemce

•    BIC/ID poskytovatele platebních služeb příjemce, nemá-li příjemce platební účet

•    adresa příjemce

•    informace o vrácené platbě

•    datum/čas

•    částka

•    měna

•    členský stát původu platby/členský stát místa určení vrácené platby a informace o místě příkazce

•    identifikační kód transakce

•    přítomnost příkazce ve fyzických prostorách obchodníka při iniciování platby.

Způsob podávání oznámení

Elektronickým podáním prostřednictvím portálu Moje Daně (www.mojedane.cz). Oznamované údaje z evidence jsou přílohou formuláře a jsou podávány ve formátu XML.

Finanční správa doporučuje poskytovatelům evidovaných platebních služeb před podáním oznámení využít modul pro validaci XML souborů pro předběžnou kontrolu souladu oznámení s pravidly nastavenými v XSD User Guide (business rules, technical rules, soulad se strukturou XSD). Validační modul je možné stáhnout na stránce Dokumenty ke stažení (https://www.financnisprava.cz/cs/mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-spoluprace-a-dph/cesop/dokumenty-ke-stazeni).

Správce daně

V případě evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích je správcem daně Specializovaný finanční úřad.

Lhůty pro podání oznámení

Oznámení se podává vždy nejpozději k poslednímu dni následujícího měsíce po konci příslušného kalendářního čtvrtletí. ZDPH v tomto případě obsahuje v souladu se Směrnicí Rady (EU) 2020/284 speciální úpravu ve vztahu k daňovému řádu, pokud poslední den lhůty pro podání oznámení připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty tento den (§ 110zzf ZDPH).

Podání oznámení CESOP
– základní shrnutí

Oznámení údajů do systému CESOP se podává výhradně prostřednictvím daňového portálu „MOJE daně“ (www.mojedane.cz) a aplikaci „Elektronická podání pro Finanční správu“ (EPO) > Elektronické formuláře > Daň z přidané hodnoty > Oznámení CESOP platné od 1. 1. 2024.

Data ohledně příslušných přeshraničních plateb se podávají v rámci elektronického formuláře „Oznámení CESOP“ vždy jako jedna ZIP příloha tohoto e-formuláře do maximální velikosti 50 MB, která obsahuje jeden soubor s daty (XML – do 980 MB) ve formátu a struktuře stanovené podle dokumentů Evropské unie (dokument „XSD User Guide“ pro tvorbu příslušné přílohy s daty CESOP v aktuální verzi). Typy příloh CESOP dat ve formátu XML podle dokumentace EU:

•    CESOP100: Nová data za příslušné období.

•    CESOP101: Opravy dat k dříve odeslanému souboru za příslušné období.

•    CESOP102: Nulové – prázdné podaní za příslušné období.

Pokud je nutné podat více souborů s údaji pro CESOP za stanovené období, podá se každá příloha zvlášť prostřednictvím elektronického formuláře „Oznámení CESOP“ na daňovém portále „MOJE daně“ a aplikaci EPO. Správnost formátu a struktury souboru XML s daty pro CESOP systém generovaného a vytvořeného poskytovatelem platebních služeb lze ověřit prostřednictvím validačního modulu EU.

V případě, že poskytovatel platebních služeb nemá žádná data přeshraničních plateb k oznámení za dané čtvrtletí, tak podání tzv. nulového-prázdného oznámení CESOP není povinností subjektu, ale pouze možností podle dokumentu Evropské komise – XSD User Guide v platném znění – viz CESOP102).

Strukturu úvodního elektronického formuláře „Oznámení CESOP“ včetně popisu jeho položek lze nalézt na daňovém portále „MOJE daně“.Elektronická autorizace podání CESOP údajů je k dispozici podle standardních dostupných možností aplikace EPO.

Poznámka

Oznámení CESOP údajů nelze podat prostřednictvím datové schránky. Takové podání by bylo považováno za neúčinné v souladu s § 110zzh odst. 2 ZDPH.

     Stav podání CESOP:

Vzhledem k velikosti příloh oznamovaných údajů je Oznámení CESOP podáváno přes aplikaci EPO v „off-line režimu“. S ohledem na tento režim podání doporučuje finanční správa následně zkontrolovat správnost podání.

Po podání v režimu off-line aplikace EPO zobrazí údaje: číslo předání (ID předání) and heslo [dále aplikace EPO nabídne možnost ke stažení potvrzení podání, či úplný opis podání (pdf), nebo stažení přímo odeslaného souboru].

Pokud je výsledek validace pozitivní (bez chybového hlášení), vše proběhlo správně a zaslaná data budou předána do systému CESOP (EU). Pomocí akce „uložit potvrzení“ je možné uložit potvrzení o podání. V případě negativního výsledku se zobrazí seznam zjištěných chyb, které je nutné vyřešit a podat co nejdříve opravený soubor s daty CESOP.

Příklad 1

Vzniká poskytovateli evidované platební služby registrační povinnost u správ­ce daně?

Ne, registrační řízení se v případě evidence a oznamování údajů pro účely CESOP nevede.

Příklad 2

Vztahuje se povinnost evidence o přes­hraničních platbách i na příjemce fyzické osoby nepodnikající?

Ano. Směrnice Rady (EU) 2020/284 ani ZDPH nerozlišují, zda je příjemcem nebo příkazcem fyzická osoba, fyzická osoba podnikající nebo právnická osoba.

Příklad 3

Znamená definice přeshraniční platby dle Směrnice Rady (EU) 2020/284, že se platby, kdy je příkazce ze země mimo EU, neevidují, neoznamují a ani nevstupují do výpočtu pro prahovou hodnotu (více než 25 zahraničních plateb)?

Ano, přeshraniční platba je taková platba, kdy je příkazce v jednom členském státě a příjemce v jiném členském státě, nebo kdy je příkazce v jednom členském státě a příjemce ve třetí zemi. Platby od příkazce ve třetí zemi nejsou pro účely CESOP považovány za přeshraniční.

Příklad 4

Má poskytovatel evidované platební služby povinnost podat tzv. nulové oznámení, tj. oznámení o skutečnosti, že neexistují údaje v jeho evidenci, ke kterým by mu vznikla i oznamovací povinnost, nebo mu nevznikla ani povinnost vést evidenci?

Ne, poskytovatel evidované platební služby tuto povinnost nemá, nicméně je to možné a doporučené.

Příklad 5

Pokud poskytovatel evidované služby nesplní svoji povinnost oznámit údaje o přeshraničních platbách a jejich příjemcích, jaké to bude mít následky?

V případě nesplnění povinnosti řádně a včas oznámit údaje o přeshraničních platbách a jejich příjemcích může tomuto poskytovateli evidované platební služby správce daně uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle ustanovení § 247a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a to až do výše 500 000 Kč.

§ 110zzf ZDPH
ve znění účinném od 1. 1. 2024:

Povinnost poskytovat údaje
z evidence

(1) Poskytovatel evidované platební služby je povinen podat oznámení obsahující údaje z evidence o příhraničních platbách a jejich příjemcích správci daně do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí, kterého se tyto údaje týkají.

(2) Připadne-li poslední den lhůty podle odstavce 1 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den.

(3) Pokud poskytovatel evidované platební služby zjistí, že v oznámení podle odstavce 1 uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat správci daně následné oznámení, ve kterém tyto nedostatky napraví.

§ 110zzh ZDPH
ve znění účinném od 1. 1. 2024:

Způsob podání oznámení

(1) Oznámení podle § 110zzfa 110zzg jsou formulářovým podánímstím, že se činí elektronicky prostřednictvím informačního systému veřejné správy spravovaného za tímto účelem orgánem Finanční správy České republiky.

(2) Oznámení učiněné jiným způsobem než podle odstavce 1 je neúčinné. Pokud je oznámení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání oznámení.

ZÁKON č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty

Citace na str. 23

§ 110zz

Vymezení základních pojmů

Pro účely evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích se rozumí

a)  poskytovatelem evidované platební služby osoba oprávněná podle zákona upravujícího platební styk poskytovat evidovanou platební službu s výjimkou České národní banky,

b)  evidovanou platební službou platební služba s výjimkou služby

1. umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem platební služby,

2. umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem platební služby,

3. nepřímého dání platebního příkazu,

4. informování o platebním účtu,

c)  platbou platební transakce podle zákona upravujícího platební styk, je-li prováděna v rámci evidované platební služby,

d)  přeshraniční platbou platba, pokud je státem usazení příkazce členský stát a státem usazení příjemce odlišný členský stát nebo třetí země,

e)  příkazcem plátce podle zákona upravujícího platební styk,

f) příjemcem příjemce podle zákona upravujícího platební styk,

g)  platebním účtem platební účet podle zákona upravujícího platební styk,

h)  identifikátorem IBAN identifikátor IBAN podle nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovujícího technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech),

i) kódem BIC kód BIC podle nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovujícího technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech).

ZÁKON č. 280/2009 Sb.,
daňový řád

§ 247a

Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy

(1) Pokutu do 500 000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo

a)  nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně, nebo

b)  nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.

(2) Tomu, kdo na výzvu správce daně neodstraní vadu podání podle § 74 odst. 1 písm. c) nebo d), vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč.

(9) O povinnosti platit pokutu podle odstavce 2 rozhodne správce daně platebním výměrem. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

(4) Správce daně může rozhodnout o zvýšení pokuty podle odstavce 2 až na 50 000 Kč, pokud neodstranění vady podání podle § 74 odst. 1 písm. c) nebo d) závažně ztěžuje správu daní.

(5) Pokutu lze uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.

Ing. Pavel Novák