Postupy pojištěnce

při změně zaměstnavatele a ZP

Kdy zaměstnavatel neodvádí pojistné za člena statutárního orgánu? Z jakého důvodu je při souběhu zaměstnání (hlavní zdroj příjmů) s podnikáním důležité, aby zaměstnání trvalo celý kalendářní měsíc? Je povinností zaměstnavatele potvrdit zaměstnanci jeho sdělení o změně zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání?

Zaměstnáním má pojištěnec jako zaměstnanec řešen svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) pouze tehdy, pokud se daná činnost považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnání. Aby se jednalo ve zdravotním pojištění o zaměstnání, musejí být současně splněny tyto dvě podmínky: zaměstnanec musí pro zaměstnavatele vykonávat činnost a za tuto činnost mu musí být zúčtovaný příjem zdaňovaný podle § 6 zákona o daních z příjmů.

O zaměstnání se nejedná například:

•    u žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

•    tehdy, jsou-li odměňováni členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise plnící úkoly podle volebních zákonů,

•    při příjmu nižším než 4 000 Kč (od 1. 1. 2023) u:

-   osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele

-   člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), za kterou je jím odměňován,

-   dobrovolných pracovníků pečovatelské služby,

•    u členů statutárních orgánů bez příjmu,

•    při příjmu maximálně 10 000 Kč u dohody o provedení práce atd.

Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Pokud se občan jako zaměstnanec rozhodne změnit zaměstnavatele,

pak ve zdravotním pojištění vždy záleží především na tom, jak na sebe tato zaměstnání navazují. Situace je svým způsobem ideální tehdy, když jedno zaměstnání končí posledním dnem kalendářního měsíce a druhé zaměstnání začíná prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícího. Ovšem žádný problém nevznikne pojištěnci a ani zdravotní pojišťovně i v případě, když po sobě jdoucí zaměstnání netrvají celé kalendářní měsíce. Například, když jedno zaměstnání skončí třeba 17. 8. 2022 a druhé započne 20. 9. 2022, je tato situace v pořádku a zbylé kalendářní dny měsíců srpna a září (tedy mimo období zaměstnání) zdravotní pojišťovna neřeší, neboli za takové dny nebude požadována žádná úhrada pojistného.

Osoba není zaměstnancem – řešení pojistného vztahu

Jinak je však tomu tehdy, když období bez zaměstnání trvá déle než celý kalendářní měsíc. Skončí-li zaměstnání třeba 17. 10. a do dalšího zaměstnání nastoupí pojištěnec až 1. 12., musí si relevantně vyřešit zdravotní pojištění za měsíc listopad, ve kterém zaměstnání netrvalo.

V této souvislosti nabízí právní úprava zdravotního pojištění v podstatě tyto možnosti:

•    výkon samostatné výdělečné činnosti neboli podnikání ve zdravotním pojištění ve smyslu ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., které definuje, kdo se považuje ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou. Pokud by se v daném kalendářním roce jednalo o souběh zaměstnání s podnikáním, přičemž by samostatná výdělečná činnost byla vedlejším zdrojem příjmů, musela by si osoba na měsíc listopad (a také na měsíc říjen – zaměstnání netrvalo v říjnu celý kalendářní měsíc) zaplatit alespoň minimální zálohu, neboli musí v těchto měsících dodržet minimální vyměřovací základ, pokud pro ni tato povinnost platí. Aby pojištěnec nemusel při takovém souběhu platit jako OSVČ zálohy na pojistné, musejí být současně splněny tyto dvě podmínky: v zaměstnání musí být odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu a zaměstnání musí trvat celý kalendářní měsíc;

•    registraci v kategorii osob, za které platí pojistné stát, dle § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb. Pokud zaměstnání skončí a pojištěnec je třeba poživatelem některého z důchodů (například invalidního důchodu při jakémkoli stupni invalidity), má nadále řešen svůj pojistný vztah bez ohledu na to, kolik celých kalendářních měsíců bude bez zaměstnání. Standardním řešením je také přihlásit se na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, což je ve zdravotním pojištění taktéž „státní kategorie“. Vycházíme-li z výše uvedeného, pak při skončení zaměstnání dne 17. 8. se může pojištěnec zaevidovat jako uchazeč o zaměstnání kdykoli v měsíci září, čímž má vyřešeno zdravotní pojištění za každý (i necelý) kalendářní měsíc registrace uchazeče o zaměstnání;

•    přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a platit si pojistné jako tzv. samoplátce. Neboli, když zaměstnání skončí 17. 8. a v průběhu měsíce září nebude pojištěnec ani jeden den:

-   zaměstnancem v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění nebo

-   OSVČ anebo

-   osobou, za kterou platí pojistné stát,

musí se do 9. 9. přihlásit u své zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatit si v roce 2022 pojistné 2 187 Kč. Je také pravdou, že i když si pojištěnec platí měsíčně zmíněných 2 187 Kč, má podle zákona o veřejném zdravotním pojištění nárok na plný rozsah hrazených služeb stejně jako zaměstnanci nebo podnikatelé, kteří každý měsíc zaplatí třeba i několikanásobně více.

Netrvá-li zaměstnání celý kalendářní měsíc, zabývá se touto situací zaměstnavatel pouze v tom smyslu, že musí přihlédnout k tomu, aby byla při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu, a to podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v příslušném měsíci.

Dohoda bez povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění

Z praxe bych chtěl upozornit na situaci, kdy bylo sjednáno zaměstnání na základě dohody o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím v žádném z měsíců 10 000 Kč. Zaměstnavatel správně nepřihlašoval osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny, jakož ani neplnil žádné další povinnosti. Došlo k tomu, že po čase se dostavil do mzdové účtárny značně překvapený zaměstnanec s tím, že od zdravotní pojišťovny obdržel informaci, ve které je mu oznamováno, že po určité období – samozřejmě shodné se zaměstnáním na dohodu o provedení práce – nemá řešené své zdravotní pojištění. I když byla zaměstnanci vysvětlena příčina vzniklého stavu (totiž, že zaměstnáním na dohodu o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč nevzniklo ve zdravotním pojištění zaměstnání), měl se touto záležitostí primárně zabývat sám pojištěnec a svoji situaci si měl řešit, v podstatě placením pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů. Nicméně v takových a obdobných situacích, například i tehdy, pokud zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na jeden či více kalendářních měsíců odhlašuje u zdravotní pojišťovny proto, že při trvající dohodě poklesl příjem pod rozhodnou částku, je potřebné či vhodné, aby zaměstnavatel (mzdová účetní) o potřebě takového postupu zaměstnance informoval.

Při zaměstnání například na dohodu o provedení práce s příjmem maximálně 10 000 Kč popisovaný problém nevnikne tehdy, pokud trvá některá z těchto skutečností:

•    občan má ještě další zaměstnání, zakládající povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění,

•    příjem v jiném zaměstnání sice nedosahuje zákonného minima, avšak zaměstnavatel provádí příslušný dopočet,

•    pojištěnec je současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, což je v roce 2023 měsíčně částka 2 722 Kč,

•    pojištěnec patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. – například u osob, za které je plátcem pojistného stát.

Příslušnost ke zdravotní pojišťovně

Pro správné placení pojistného je důležité, aby zaměstnavatel věděl, u kterých zdravotních pojišťoven jsou jeho zaměstnanci pojištěni. Při nástupu do pracovního poměru (zaměstnání) má zaměstnanec povinnost sdělit zaměstnavateli zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání, kdy tuto povinnost splní do 8 dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí těchto sdělení je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit.

Platby „nové“ zdravotní pojišťovně

Podání informace o změně zdravotní pojišťovny má pro zaměstnavatele (i zaměstnance) klíčový význam, neboť zaměstnavatel musí následně přesměrovat platby pojistného zdravotní pojišťovně, ke které zaměstnanec k příslušnému datu přestoupil. Pokud zaměstnanec (a to i bývalý) tuto svoji zákonnou povinnost nesplní, vzniká zaměstnavateli – hromadnému plátci – u zaměstnancovy bývalé zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném. Naopak zdravotní pojišťovna, které platby řádně náležejí, bude po zaměstnavateli (neboť ten je v takovém případě partnerem zdravotní pojišťovny z hlediska placení pojistného) uplatňovat dlužné pojistné včetně penále. V této souvislosti nesmí zaměstnavatel opomenout přihlásit (odhlásit) zaměstnance u dotčených zdravotních pojišťoven prostřednictvím kódů „P“ („O“).

Častou příčinou nesprávného postupu zaměstnavatele při placení pojistného je tedy skutečnost, že zaměstnanec neoznámí svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě, případně oznámí tuto změnu opožděně. Je nabíledni, že na tuto skutečnost se v rámci desetileté promlčecí doby dříve či později přijde. Buď ji zjistí sám zaměstnavatel nebo zdravotní pojišťovna v rámci výkonu své kontrolní činnosti.

RADA!

•    Neoznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem způsobuje vznik přeplatku u jedné zdravotní pojišťovny (u té, které platby pojistného již nenáležejí) a současně vznik nedoplatku na pojistném včetně penále u té zdravotní pojišťovny, které úhrady správně patří. Aby zaměstnavatel předešel tomuto problému, doporučuji se průběžně vhodnou formou dotazovat všech zaměstnanců, zda nezměnili zdravotní pojišťovnu k datům 1. 1. resp. k 1. 7., což jsou standardní termíny pro změnu zdravotní pojišťovny. Zároveň je vhodné zaměstnance poučit v tom smyslu, že pokud by se v budoucnosti k takovému kroku odhodlali, nejedná se v případě zaměstnání o jejich soukromou záležitost, nýbrž je jejich povinností sdělit tuto novou skutečnost zaměstnavateli, a to nejpozději do osmi dnů ode dne změny.

•    Jiným řešením může být spolupráce se zdravotními pojišťovnami, kdy si může zaměstnavatel po dohodě nechat zaslat seznam zaměstnanců, evidovaných k určitému datu u příslušné zdravotní pojišťovny, který si následně porovná se svojí evidencí. Touto cestou se dají poměrně snadno a rychle identifikovat případné nesrovnalosti.

•    Při řešení přeplatku na pojistném nelze postupovat formou vzájemného vypořádání plateb mezi zdravotními pojišťovnami, neboť přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci za předpokladu, že tento nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek. Řešením vzniklé situace může být i započtení přeplatku s následnou platbou (platbami) pojistného, nejlépe po dohodě se zdravotní pojišťovnou. V této souvislosti závěrem uvádím důležitou zásadu, podle které platí zaměstnavatel pojistné na účet té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěnec (zaměstnanec) pojištěn v měsíci, do kterého je příjem zúčtován.

Ing. Antonín Daněk

ZÁKON o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

§ 3

(1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

(2) Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o

a)  náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b)  odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c)  věrnostní přídavek horníků,

d)  plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e)  jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

(3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.

(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil.

(6) Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.

(7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením11a) z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců osoba, které byl přiznán invalidní důchod11c), je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.

(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a)  zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

b)  zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,

c)  zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).

(10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací ...