Postupy účtování

4.1     Účetnictví

298. Vymezení DHM

Firma pořizuje nový inventář, většinou jsou to stoly, židle, skříně v hodnotě 2 000 až 30 000 Kč. Bude zařazovat do účetnictví 028 xxx / 321 001, 511xxx / 082xxx. Hodnota pořízeného majetku bude přes 1 milion korun. Není jasné, zda musí DDHM časově rozlišit. Bude zařazovat kuchyňskou linku s hodnotou 72 000 Kč přes pořízení 042 / 321 a posléze po montáži aktivuje na 022 xxx / 042. Součástí kuchyňské linky bude vestavěná myčka, chladnička, dřez a sporák.

Jak postupovat v daném případě? Zařadit přístroje samostatně?

Poplatník v příkladě mylně směšuje dvě odlišné účetní kategorie. Jedna věc je vymezení dlouhodobého hmotného majetku („DHM“), kde v případě hmotných movitých věcí mají účetní jednotky určitý subjektivní manévrovací prostor daný § 7 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb., provádějící zákon o účetnictví pro podnikatele, ve znění p. p. („VÚ“). Účetní položka „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“ totiž (kromě předmětů z drahých kovů bez ohledu na ocenění) zahrnuje „hmotné movité věci a jejich soubory… s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku“. Účetní předpisy již nestanovují – pro věci movité – žádný pevný limit významnosti, od něhož by se již muselo vždy jednat o účetně odpisovaný DHM. Na rozdíl od daní z příjmů, kde platí pevný limit 80 000 Kč. Účetní jednotka si proto může nastavit účetní hodnotový limit významnosti pro zařazení samostatných hmotných movitých věci do účetní kategorie DHM dle svého uvážení libovolně, například již na 10 000 Kč nebo naopak vysoko na 100 000 Kč. A všechny movité věci v nižším ocenění pak budou považovány účetně za zásoby (materiál) a nebude je proto třeba účetně odpisovat.

Přičemž z historicky daných důvodů se v praxi rozlišuje podmnožina účetního DHM, která zahrnuje hmotné movité věci do – daňového – limitu pro odpisovaný hmotný majetek, tj. nyní do 80 000 Kč včetně, o níž se hovoří jako o „drobném DHM“ („DrDHM“), který je však účetně plnohodnotným DHM, nejde o „zásoby“.

Hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané v položce „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“ se považují za drobný hmotný majetek („DrHM“), o němž účetní jednotka účtuje jako o zásobách. Jedná se tedy o hmotné movité věci sice tzv. dlouhodobé spotřeby – použitelnost přes 1 rok –, jejichž ocenění je pod limitem významnosti stanovený účetní jednotkou pro DHM (včetně drobného DHM). Nejde tedy o účetně odpisovaný DHM, ale v souladu s § 9 odst. 1 písm. g) VÚ spadá do položky „C.I.1. Materiál“, protože jde o „hmotné movité věci a jejich soubory s dobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázané v položce „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“, považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách“.

Například si firma nastaví účetní limit pro DHM 30 000 Kč. Pak inventář – jde-li o samostatné hmotné movité věci, a nikoli o ucelený soubor hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením! – s jednotkovým nižším oceněním, třeba 29 000 Kč, nebude DHM, ale půjde o zásobu (materiál), který lze ihned zaúčtovat do provozních nákladů (MD 501). Naproti tomu případný kancelářský stůl koupený za nadlimitních 31 000 Kč by již představoval DHM, a proto by nešlo o zásobu. Podstatné je, že jde-li o DHM – včetně DrDHM –, pak se jeho účetní ocenění rozpouští do nákladů v souladu s odpisovým plánem dotyčné účetní jednotky. Což z podstaty věci – jde přece o „dlouhodobý“ majetek ve smyslu § 19 odst. 8 zákona o účetnictví – znamená, že stanovené účetní odpisování nemůže být kratší než 12 měsíců, protože by mělo a priori vycházet z předpokládané doby jeho použitelnosti, která definičně nemůže být kratší. Takže není možný jednorázový odpis, resp. žádný DHM (ani drobný DHM) nelze účetně odepsat v rámci jednoho účetního období 12 měsíců…

V rámci účtování o zásobách – jsme tak již mimo DHM! – totiž může účetní jednotka rozhodnout, že pro zjednodušení nebude o některých položkách vůbec účtovat v rámci účtové třídy 1 – Zásoby, ale rovnou do spotřeby. Obvykle se jedná o drobné kancelářské potřeby, jako je papír nebo toner do tiskárny, o nichž se proto vůbec neobtěžuje s účtováním jako o majetku, ale jednou provždy jej zaúčtuje do spotřeby již při pořízení. Právní oporu najdeme v Českém účetním standardu pro podnikatele č. 015 – Zásoby („ČÚS č. 015“) pod bodem 4.4.4.: „Účetní jednotka může stanovit svým předpisem vždy pro příslušné účetní období normy přirozených úbytků zásob a též rozhodne o druzích materiálu, o kterých účtuje přímo do spotřeby, tj. bez zaúčtování na sklad, vždy však se zřetelem k tomu, že spotřeba materiálu vykázaná v účetní závěrce musí odpovídat skutečné spotřebě materiálu.“ Při uzávěrkových pracích by měl být prověřen i tento materiál, zda byl skutečně spotřebován, a pokud ne, pak je třeba jej zaúčtovat na sklad.

O účetně podlimitních „investicích“ – DrHM nespadající mezi DHM – se účtuje jako o zásobách. Což má skrytou návaznost… Zejména je nutno postupovat v souladu s interní účetní směrnicí účtování o zásobách – způsobem A versus B. Navíc, bude třeba vyhodnotit i obecně platné účetní hledisko časového rozlišování nákladů, do kterého mj. spadá také zařazení většího rozsahu drobného hmotného majetku. Jak vyplývá z bodu 3.11.1. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 017 – Zúčtovací vztahy:

•    „Na příslušném účtu vykazovaném v položce C.II.3.1. Náklady příštích období, respektive „D.1. Náklady příštích období“, se zaúčtují výdaje běžného účetního období, jež se týkají nákladů v příštích obdobích, např. náklady na zařazení většího rozsahu drobného nehmotného nebo hmotného majetku do používání…“

Takže by se s ohledem na princip časového rozlišení měl významně větší rozsah drobného hmotného majetku (zásob) rozpouštět do účetních – a návazně i daňových – nákladů postupně, k čemuž se uplatní účet nákladů příštích období, na který se zachytí vydání drobného hmotného majetku do používání (MD 381 / D 112), a posléze v souladu s interní účetní směrnicí o časovém rozlišení se teprve v dalším kroku hodnota majetku promítne do nákladů (MD 501 / D 381).

„Větší rozsah“ by měl odpovídat poměrům dotyčné účetní jednotky – v případě pochybností lze doporučit konzultaci s účetním auditorem dobře obeznámeným s firemními reáliemi…

A nyní ještě k dotazované kuchyňské lince. Zpravidla nejde o samostatnou hmotnou movitou věc, což si lze představit asi jen u jejího výrobce či prodejce, který hotovou sestavenou linku na ukázku vystaví v prodejně k obhlédnutí potenciálními zákazníky. Má-li být linka využívána k běžnému provozu, pak totiž samozřejmě musí být pevně připojená s příslušnými rozvody vody, odpadu, plynu a elektřiny. Čímž zpravidla naplní znaky tzv. technického zhodnocení příslušného budovy. Takže do dokončení toto technické zhodnocení zvýší účetní i daňové ocenění tímto „zhodnocené“ stavby a kuchyňská linka se pak návazně odpisuje v rámci účetního, resp. daňového (zvýšeného) ocenění této stavby na účtu 021, a nikoli samostatně na svém účtu 022. Podrobnosti k účetnímu vymezení technického zhodnocení tazatel vyčte zejména z § 47 odst. 4 a 5 VÚ a ohledně daňového posouzení v § 33 spolu s § 29 odst. 3 ZDP.

Ing. Martin Děrgel (XII/2021)

299. Provoz restaurace – program podpory

Neziskovka (z. s.) má jako vedlejší činnost provoz restaurace. V rámci Výzvy k programu podpory podnikatelů postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 „COVID – Gastro – Uzavřené provozovny“ si požádala o provozní dotaci z MPO, kterou obdržela. Jedná se o dotaci na skutečně vynaložené uznatelné náklady.

Jakým způsobem proúčtovat hospodářský výsledek u neziskovky?

Zapsaný spolek je právnickou osobou, která nebyla založena za účelem podnikání a je považována za veřejně prospěšného poplatníka. Pro veřejnoprávní poplatníky platí zvláštní režim stanovení základu daně. Pokud zapsaný spolek není poskytovatelem zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, pak příjmy z dotací z veřejných rozpočtů nejsou předmětem daně z příjmů dle § 18a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. V § 25 odst. 1 písmenu i) téhož zákona je pak uvedeno, že daňově neuznatelným výdajem jsou výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně. Z výše uvedeného vyplývá, že v daňovém přiznání k dani z příjmu právnických osob:

a)  vyloučíte na řádku 101 mj. i výnosy z přijaté dotace z daňových příjmů,

b)  vyloučíte na řádku 40 mj. i náklady kryté z přijaté dotace z daňových nákladů, a to ve stejné výši jako v bodu a).

Spolky účtující v podvojném účetnictví účtují podle vyhlášky 504/2002 Sb. a Českých účetních standardů řady 4XX. V ČÚS 413 odstavci 4.1. písmenu d) je uvedeno, že ve prospěch účtu v účtové skupině 90 – Vlastní jmění se účtuje „o převodu zisku (nebo jeho části) za minulé účetní období z příslušného účtu účtové skupiny 93 – Výsledek hospodaření, pokud se nepřevádí do fondů“.

Takto se účtuje o převodu celkového hospodářského výsledku dosaženého za příslušné účetní období po zdanění v součtu za hlavní i podnikatelskou činnost.

Ing. Jiří Turoň (XII/2021)

300. Změna společníků účetní jednotky

V zemědělské společnosti s r. o., jejímiž vlastníky byly dvě FO, došlo v listopadu ke změně společníků, tak že 50% podíl vlastní jedna FO a druhý 50% podíl nově akciová společnost. Jedná se o malou ÚJ bez auditu.

Jaký vliv má dané na účetní závěrku? Bude mít tato změna vliv i na posouzení velikosti ÚJ dané společnosti? 

Změna společníků (členů) účetní jednotky – dotazované s. r. o. – nemá přímý vliv na zařazení dotyčné účetní jednotky do příslušné velikostní kategorie ve smyslu § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění p. p. („ZÚ“). Tyto velikostní kategorie jsou definovány na základě objektivních kritérií – aktiva, obrat a počet zaměstnanců, které se změnou ve složení společníků (členů) dané obchodní korporace přece nijak nezměnilo…

Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z těchto hraničních hodnot:

a)  aktiva celkem 9 000 000 Kč,

b)  roční úhrn čistého obratu
18 000 000 Kč,

c)  průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z těchto hraničních hodnot:

a)  aktiva celkem 100 000 000 Kč,

b)  roční úhrn čistého obratu
200 000 000 Kč,

c)  průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z hraničních hodnot níže. Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty, resp. velkou účetní jednotkou je vždy subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka:

a)  aktiva celkem 500 000 000 Kč,

b)  roční úhrn čistého obratu
1 000 000 000 Kč,

c)  průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Co se ale mohlo změnit příchodem nového společníka – který je akciovou společností –, že dotazovaná firma (s. r. o.) se nově stane tzv. konsolidovanou účetní jednotkou, načež bude spolu s konsolidující účetní jednotkou spadat do – malé, střední nebo velké – skupiny konsolidovaných účetních jednotek podle § 1c ZÚ. Přičemž případná povinná tzv. konsolidovaná účetní závěrka za celou skupinu je povinně ověřována auditorem.

Jde o to, že podle § 22 ZÚ má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku – až na stanovené výjimky – účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv; tato se označuje jako „konsolidující účetní jednotka“. A ruku v ruce s tím jde samozřejmě zrcadlová povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky, kterou je zavázána:

a)  ovládaná osoba („konsolidovaná účetní jednotka“); s výjimkou ovládaných osob, ve kterých je vykonáván společný vliv, kterým je vliv, kdy osoba v konsolidačním celku spolu s jednou či více jinými osobami ovládají jinou osobu, přitom osoba vykonávající společný vliv samostatně nevykonává rozhodující vliv v této jiné osobě,

b)  osoba, ve které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka vykonává společný vliv, nebo

c)  osoba, ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv.

Pravidla konsolidace ovšem provází řada výjimek uvedených zejména v § 22a, § 22aa ZÚ, zejména: Malá skupina účetních jednotek nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, ledaže zahrnuje subjekt veřejného zájmu. Konsolidující účetní jednotka nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud ovládá pouze – jednotlivě i v úhrnu – účetní jednotky nevýznamné nebo vyloučené z konsolidace… Konsolidující účetní jednotka nemusí sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud je současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby – jsou-li splněny stanovené podmínky…

Co se týče smluvního vztahu s. r. o. a jejího jednatele, je obvykle sjednána smlouva o výkonu funkce dle § 59 až § 62 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění p. p. Přičemž: „Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného.“ Jedná se tedy o občansko, resp. obchodněprávní smluvní vztah, a nikoli pracovněprávní, proto na výkon funkce jednatele s. r. o. nelze uzavřít klasickou pracovní smlouvu, natožpak dohody. Podle § 59 odst. 3 dtto platí, že není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, je výkon funkce jednatele bezplatný… Lze doporučit probrat návrh smlouvy o výkonu funkce jednatele s právníkem zabývajícím se touto problematikou…

301. Insolvence

Společnost má pohledávky za firmou XY, na kterou byla loni vyhlášena insolvence. Vše se řešilo přes insolvenčního správce a soudy. Společnost si loni své pohledávky přihlásila u soudu, soudem byly všechny uznány, a také vytvořila opravnou položku na tyto pohledávky ve výši 100 % rozvahové hodnoty. V letošním roce se rozhoduje o reorganizaci nebo konkurzu.

Dne 26. 2. 2021 byl vydán reorganizační plán, ve kterém se píše: „Přestože lze předpokládat, že většina věřitelů natvořila OP ve výši nominální hodnoty dle § 8 zákona o rezervách, není vyloučen ani postup podle § 8a téhož zákona. Případné schválení reorganizačního plánu by mělo za následek povinnost snížit natvořené OP na výši jejich nové nominální hodnoty.“ Dále se zde píše, že by společnostem jako nezajištěným věřitelům ze všech pohledávek vyplatili 0,7179 %. Dne 18. 8. 2021 nabylo právní moci Usnesení o schválení reorganizačního plánu.

Není jasné, zda nyní zrušit původní OP (100% rozvah. hodnota pohledávek) a vytvořit OP dle § 8a zákona o rezervách a jak účtovat případnou částečnou úhradu těchto pohledávek – jako částečnou úhradu pohledávky a následně o tuto částku ponížit natvořenou opravnou položku.

Jak má společnost vyřešit danou situaci?

Podle § 24 odst. 2 písm. y) bodu 2 ZDP lze daňově účinně odepsat pohledávku za dlužníkem v úpadku na základě výsledku insolvenčního řízení, čímž se v případě řešení úpadku reorganizací rozumí splnění reorganizačního plánu podle § 364 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění p. p. (dále jen „IZ“). Což je ještě dost daleko. Druhou možností daňově účinného odpisu pohledávky stanoví § 24 odst. 2 písm. y) za bodem 6 ZDP, tedy do výše kryté zákonnou opravnou položkou k ní vytvořenou v souladu se zákonem č. 596/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění p. p. („ZoR“). Zde je ale poněkud potíž s účetním odpisem pohledávky, jelikož Český účetní standard – byť nejde o závazný právní předpis, ale „jen o bezpečnou metodiku“ pro podnikatele č. 005 „Opravné položky“, v bodě 4.4.3. uvádí, že odpis pohledávky není možný za dlužníky v insolvenčním řízení.

Z právního hlediska je pro tazatele stěžejní souhra těchto dvou ustanovení insolvenčního zákona:

•    § 341 odst. 1 písm. a) IZ: „Reorganizaci lze provést zejména prostřednictvím těchto opatření a) restrukturalizací pohledávek věřitelů, spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství nebo v odkladu jejich splatnosti…“

•    § 356 odst. 1 IZ: „Není-li tímto zákonem nebo reorganizačním plánem stanoveno jinak, zanikají účinností tohoto plánu práva všech věřitelů vůči dlužníkovi, a to i v případě, že svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásili; za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv.“

Když věřitel dlužníkovi v úpadku promine část dluhu (tedy část své pohledávky), dochází tímto právně k zániku příslušné části jeho pohledávky (majetku) bez náhrady. V daném případě k tomuto zániku části pohledávek věřitelů dojde zmíněnou účinností reorganizačního plánu. Od tohoto okamžiku proto již věřitel nemá vůči dlužníkovi v úpadku (řešeném reorganizací) původní výši pohledávky 100 %, ale pouze její příslušnou část vyplývající ze schváleného reorganizačního plánu, např. jen 25 %. Této změně výše své oprávněné pohledávky proto musí přizpůsobit rovněž k ní vytvořenou zákonnou (resp. obecně jakoukoli, i čistě účetní) opravnou položku. Což plyne obecně z § 2 a § 8 ZoR, jelikož se zákonné opravné položky tvoří zásadně jen k neuhrazené rozvahové hodnotě nepromlčené pohledávky, přičemž právním postupem uvedeným výše došlo de facto ke snížení jmenovité hodnoty pohledávky např. na oněch 25 %.

Protože jde fakticky o odpis pohledávky (MD 546 / D 311) kryté zákonnou opravnou položkou, je zřejmě možno toto snížení pohledávky daňově uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP. Současně bude účtováno o adekvátním snížení zákonné opravné položky (MD 391 / D 558), což naopak základ daně zvýší. Stále půjde o „insolvenční“ opravnou položku ve smyslu § 8 ZoR, není důvod ji měnit na „časovou“ opravnou položku dle § 8a ZoR. Zbylá část pohledávky by měla být věřiteli postupně splácena dlužníkem v rámci jeho reorganizace v souladu se schváleným reorganizačním plánem. O čemž bude účtovat standardně rozvahově (MD 221 / D 311), přičemž tímto samozřejmě klesá neuhrazená hodnota pohledávky, takže bude věřitel opět adekvátně tomu snižovat k ní vytvořenou zákonnou „insolvenční“ opravnou položku.

302. Prostředky z FKSP

Společnost je právnickou osobou, spol. s r. o., a má stimulační fond účet 427, kde jí momentálně leží nevyužité finanční prostředky, a ráda by je rozpustila formou benefitů mezi zaměstnance.

1.  Letos má společnost jubileum 30 let a ráda by zaměstnancům poděkovala za spolupráci.

Může společnost čerpat z účtu 427 mimořádné odměny? V tom případě by peněžní dar musel jít do výplat a musel by se zdanit a odvést SP, ZP?

2.  Jako druhá možnost přichází v úvahu fond FKSP.

Může společnost, jakožto právnická osoba, s. r. o., mít fond FKSP, protože běžné je to převážně u státních organizačních složek a státních institucí?

3.  Fond je možné doplnit prostředky z účtu 428 zisk minulých let, kdyby to bylo schváleno valnou hromadou.

Jak má společnost postupovat?

Ad 1)

Každý rád dostává dárky, zaměstnance nevyjímaje, proto mnozí zaměstnavatelé podporují loajalitu a pracovní motivaci formou příležitostných prezentů. Nejčastějšími důvody darů zaměstnancům jsou jejich životní a pracovní jubilea, případně vstup do manželství, narození potomka či odchod do důchodu. Určité sociální cítění má také daň z příjmů umožňující – ale pouze ve velmi omezeném rozsahu – osvobodit, a tak nezdanit nepeněžité dary zaměstnancům, jsou-li splněny stanovené podmínky. Tato vstřícnost se netýká zaměstnavatelů, pro které jde vždy o daňově neuznatelné výdaje podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. Přičemž dary od zaměstnavatele patří mezi příjmy ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP coby příjem související se současným výkonem závislé činnosti poplatníka (tj. s jeho zaměstnáním), který podléhá i pojistnému na veřejnoprávní pojištění.

Ovšem mezi příjmy ze závislé činnosti je řada daňově zvýhodněných příjmů osvobozených od daně, včetně darů. Je to ovšem spíše jen symbolická daňová výhoda zaměstnance, protože její podmínky i rozsah jsou značně omezené.

Konkrétně jde o ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP, podle kterého je osvobozena hodnota nepeněžitých darů, resp. obecně nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného zaměstnavatelem, který je:

•    organizační složkou státu, příspěvkovou organizací státní nebo zřízenou územním samosprávným celkem:

–   z fondu kulturních a sociálních potřeb dle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně v souladu s možnostmi § 14 této vyhlášky:

→ za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky,

→ při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele; lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů, ale nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr,

→ při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku,

→ při prvním odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně;

•    jiným subjektem, tedy zejména jedná-li se o zaměstnavatele z řad podnikatelů:

–   ze sociálních fondů, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, nebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů),

–   za obdobných podmínek jako u organizačních složek státu, viz výše (jiné důvody darů nejsou uznány);

•    a to v obou případech až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého jednotlivého zaměstnance.

Příklad – Daňové řešení darů u zaměstnanců

•    Panu Petrovi při příležitosti jeho 60. narozenin daroval zaměstnavatel zlatou minci koupenou za 6 000 Kč:

–   Nepeněžitý dar splňuje podmínky pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti, ale pouze do výše limitní částky
2 000 Kč, proto zbývající hodnota daru (4 000 Kč) bude zahrnuta do základu pro výpočet zálohy na daň zaměstnance Petra v měsíci poskytnutí daru, tedy bude zdaněna a rovněž zpojistněna.

•    Paní Petře dal zaměstnavatel jako svatební dar domácí elektrospotřebič, např. kuchyňský robot, za
2 000 Kč:

–   Svatba zaměstnance nepatří mezi relevantní důvody pro poskytnutí daru z fondu kulturních a sociálních potřeb, který se v tomto směru vztahuje také na podnikatelské subjekty. Proto nelze ani zčásti uplatnit osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti a celý dar 2 000 Kč bude Petře zdaněn i zpojistněn.

•    Panu Pavlovi při příležitosti jeho 30letého působení ve firmě poskytl zaměstnavatel peněžitý dar 2 000 Kč:

–   Obdobná situace jako u paní Petry, daňovou překážkou osvobození od daně je ale peněžitá forma daru.

Zaměstnavatelé z řad podnikatelů při osvobození darů zaměstnancům chybují ve dvou věcech. Zaprvé přehlédnou podmínku, že musí jít o – nepeněžní – dar, resp. bezúplatné plnění, a zadruhé se necítí být vázáni vyjmenovanými několika málo důvody uvedenými v a priori veřejnoprávní vyhlášce, která se jich přece netýká. Bohužel v tomto případě ale skutečně i podnikatelé pro daňové účely jsou ve stejném režimu jako příspěvkové organizace – od daně osvobozené tituly darů také pro ně stanoví zmíněná veřejnoprávní vyhláška. Výslovně to potvrdilo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Afs 109/2010-56, které řešilo darování vánočních kolekcí zaměstnancům, což zaměstnavateli navíc ukládala kolektivní smlouva, dostupné na www.nssoud.cz.

Ad 2)

Fond kulturních sociálních potřeb ve smyslu zmíněné vyhlášky č. 114/2002 Sb. se týká jen veřejného sektoru, viz výše. Podnikatelé (včetně s. r. o.) mohou ovšem klidně tvořit věcně obdobný „sociální fond“, přičemž pro daňové účely je stěžejní splnění věcných podmínek, nikoli formální status fondu tvořeného ze zisku firmy…

Ad 3)

Ano, sociální fond určený pro benefity zaměstnanců je možno tvořit ze zisku zaměstnavatele (zde jde o s. r. o.) po zdanění daní z příjmů právnických osob. Tazatelem uvedené účtování je správné – 428 (431) / D 427. V praxi je ale častější, že jde o účelový „statutární fond“ mající svůj „status“ ve vnitřním předpise firmy, čemuž pak odpovídá použití syntetického účtu 423, ovšem konkrétní označení účtů je dnes v dispozici účetní jednotky.

Řešení č. 300 až 302 zpracoval Ing. Martin Děrgel (XII/2021)