Ochranné brýle	501.D	221 (321)
Dioptrické brýle – benefit pro zaměstnance	501.N (528.N)	221 (321)

 

Ing. Miroslav Bulla (II/2022)

437. Sociální výpomoc – nenávratná

V loňském roce postihlo zaměstnance firmy z obce Moravská Nová Ves tornádo. Pro tuto obec byl vyhlášen hejtmanem Jihomoravského kraje stav nebezpečí. Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci nenávratný příspěvek (sociální výpomoc) ve výši 50 000 Kč.

Jak se bude chovat tento příspěvek z hlediska daňového? Jak ho lze zaúčtovat, případně jaké podklady k zaúčtování jsou potřeba?

Předpokládejme, že zaměstnavatelem je obchodní společnost nebo družstvo. Svým zaměstnancům postiženým povodněmi mohou tyto účetní jednotky poskytnout ze sociálního fondu, zisku po zdanění či jiných zdrojů (podle typu společnosti):

1. Peněžní dar na základě darovací smlouvy. Z daňového hlediska dar zaměstnavatele vlastnímu zaměstnanci je považován za příjem a není osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

2. Pomoc formou sociální výpomoci (návratná nebo nenávratná), sociální půjčky a půjčky na bytové účely. Výše sociální výpomoci nebo půjčky a výše půjčky na bytové účely není žádným právním předpisem limitována, záleží pouze na finančních možnostech poskytovatele. Sociální půjčka a půjčka na bytové účely se poskytuje na základě písemné smlouvy.

K bodu 2 z daňového hlediska k problematice uváděné v dotazu podrobněji:

Sociální výpomoc (nenávratná) na řešení následků povodně na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, je v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. osvobozena od daně z příjmu – § 6 odst. 9 písm. o): příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav (čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR – nouzový stav vyhlašuje vláda ČR), za předpokladu, že tyto příjmy jsou vyplaceny z fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 310/1995 Sb., o FKSP, a § 11 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP) nebo ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Pokud v souvislosti s tornádem nebyl vládou vyhlášen stav nouze, je sociální výpomoc poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci u zaměstnance zdanitelným příjmem.

Zaúčtování takto poskytnuté nenávratné sociální výpomoci bude:

a) Je-li zřízen sociální fond

   MD 427 / D 333 (dle smlouvy) a výplata MD 333 / D 221 (dle výpisu z bankovního účtu)

b) Není-li zřízen sociální fond:

border-right:none;padding:2.0pt 0cm 0cm 0cm;margin-left:17.0pt;margin-right:

- z nedaňových nákladů MD 528 / D 333 a výplata MD 333 / D 221

- ze zisku po zdanění MD 428 / D 333 a výplata MD 333 / D 221

Ing. Jiří Koch (II/2022)

438. Vlastní akcie z pohledu účtování

Akciová společnost kupuje 2 ks vlastních akcií od svého akcionáře za celkovou cenu 4 mil. Kč.

Není jasné, jak tento případ zaúčtovat:

1. nákup a. s. vlastních akcií z účtu společnosti za cenu 4 mil. Kč,

2. pokud se mají evidovat na účtu 252, v rozvaze se ale nevykazují v aktivech, nýbrž v pasivech se znaménkem minus, jakým způsobem se toto překlopí do pasiv a jak se zajistí vyrovnanost rozvahy, finance jsou na straně aktiv a vykazování nákupu vlastních akcií na straně pasiv, i když se znaménkem minus (položka A.I.2.),

3. proč na rozdíl od účetního postupu uvedeného v odst. 2) se v § 316 ZOK 90/2012 Sb. v odst. 1 stanoví, že společnost, která vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie, vytvoří ve stejné výši zvláštní rezervní fond, jaký má význam toto ustanovení, proč by měla tedy a. s. vykazovat vlastní akcie v aktivech, kdy se tedy mají vlastní akcie vykazovat v aktivech nebo pasivech a jak případně celý tento postup dle § 316 zaúčtovat.

Jaký je správný postup účtování v případě, že a. s. koupí své vlastní akcie?

Vlastní akcie jsou specifickou položkou krátkodobého finančního majetku. Mají majetkovou povahu, ale jsou vykazovány jako úprava základního kapitálu emitenta, tzn. účetní jednotky – akciové společnosti. Vykazují se dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. v pasivech účetní jednotky v položce A.I.2. Vlastní podíly. Není třeba vlastní akcie z účtu 252 někam přeúčtovávat, pouze se tento účet eviduje na straně pasiv se záporným znaménkem (je třeba nastavit v příslušném účetní SW v účtové osnově či v nastavení Rozvahy), tj. zůstatek účtu 252 snižuje základní kapitál. Aktiva se při nákupu vlastních akcií sníží o 4 mil. Kč (úbytek prostředků na bankovním účtu), o tuto částku se zároveň sníží i pasiva (snížení základního kapitálu), rovnost aktiv a pasiv tedy zůstane zachována.

Podle § 316 odst. 1 ZOK společnost, která vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie, vytvoří ve stejné výši zvláštní rezervní fond. Tato povinnost vyplývá z požadavků unijního práva, dle českých účetních předpisů se vlastní akcie v rozvaze vykazují v pasivech (viz výše), tzn. již uvedením vlastních akcií v pasivech zápornou hodnotou je zajištěno snížení částky vlastního kapitálu, není tedy již třeba vlastní kapitál snižovat prostřednictvím rezervního fondu. Pokud tedy společnost sestavuje rozvahu v souladu s českými účetními předpisy, nevzniká povinnost zřídit zvláštní rezervní fond podle § 316 ZOK. Pouze pokud by účetní předpisy dodrženy nebyly a vlastní akcie byly vykázány v aktivech, bylo by nutné zřídit zvláštní rezervní fond.

O vlastních akciích se účtuje např. následujícím způsobem:

Popis účetního případu		MD	DAL
Nákup vlastních akcií	4 mil. Kč	259	221
Zařazení vlastních akcií do majetku	4 mil. Kč	252	259
Vyřazení vlastních akcií v důsledku prodeje		561	252
Vyřazení vlastních akcií zničením		419	252

 

Ing. Miroslav Bulla (II/2022)

439. Finanční majetek

Firma vlastní už asi 10 let akcie ČEZ, které pořídila jako krátkodobý majetek z volných zdrojů. Tyto akcie každoročně přeceňovala vždy k 31. 12. aktuální cenou – buď do nákladů, nebo do výnosů. Na základě predikce vývoje ceny energie uvedené v říjnu 2021 v Hospodářských novinách firma převedla akcie z účtu 25. na účet 06. jako dlouhodobý finanční majetek.

Je nutné při změně majetku z krátkodobého na dlouhodobý provést přepočet na aktuální cenu? Jaké jiné dopady tento postup přináší na základ daně?

V tržním prostředí není nijak výjimečné, že účetní jednotky na podkladě nových skutečností na trhu nebo při změně obchodní politiky či zkrátka z jiných důvodů změní své dřívější rozhodnutí. Od toho přirozeně nejsou uchráněny ani cenné papíry („CP“), kde může u majitelů dojít např. k následujícím relevantním změnám:

- účetní jednotka rozhodne, že CP pořízený původně jako dlouhodobý bude krátkodobou investicí, a naopak,

- účast, resp. vliv akcionáře může klesnout z pozice ovládající/řídící osoby na podstatný nebo ještě nižší vliv,

- původně minoritní vliv akcionáře naopak zesílí na podstatný vliv nebo se stane až ovládající/řídící osobou,

- majitel dlužných CP přehodnotí své dřívější rozhodnutí a nebude, resp. začne čekat až do jejich splatnosti.

V návaznosti na tyto a obdobné změny zařazení cenného papíru z jedné účetní kategorie do druhé se nabízí otázka, jak účetně řešit možné přesuny mezi jednotlivými skupinami CP. Podle bodu 2.5. Českého účetního standardu pro podnikatele 008 – Operace s cennými papíry a podíly platí následující závazný postup:

- Při přesunech mezi jednotlivými skupinami cenných papírů se postupuje podle Českého účetního standardu pro finanční instituce č. 108 Cenné papíry, v účinném znění, není-li zákonem, vyhláškou č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo Českými účetními standardy pro podnikatele stanoveno jinak.

Odkazovaný Český účetní standard pro finanční instituce má sice právní základ ve vyhlášce č. 501/2002 Sb., provádějící zákon o účetnictví pro banky a jiné finanční instituce, ve znění p. p., ovšem speciálně pro přesuny CP mezi jednotlivými účetními kategoriemi se vztahuje i na „běžné“ podnikatele, které nejsou finanční institucí. Nepoužijí tedy všech 24 bodů dlouhého Českého účetního standardu pro finanční instituce č. 108 Cenné papíry, ale pouze 15. a 16, týkající se právě přesunů CP mezi jejich jednotlivými účetními kategoriemi:

15. Pro přesuny mezi cennými papíry oceňovanými reálnou hodnotou, realizovatelnými cennými papíry a cennými papíry drženými do splatnosti, platí následující ustanovení:

a) přesuny do a z cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou nejsou přípustné,

b) přesuny z realizovatelných cenných papírů do cenných papírů držených do splatnosti jsou uskutečňovány buď při změně záměru, nebo po uplynutí lhůty podle písm. d), v níž nebylo povoleno zařazovat cenné papíry do cenných papírů držených do splatnosti,

c) přesuny z cenných papírů držených do splatnosti do realizovatelných cenných papírů jsou uskutečňovány, dojde-li ke změně záměru nebo schopnosti držet cenné papíry do splatnosti,

d) jestliže dojde k prodeji (včetně prodeje na základě uplatnění prodejní opce) nebo k přesunu více než nevýznamné části cenných papírů držených do splatnosti, účetní jednotka přesune zbývající část všech cenných papírů do splatnosti do realizovatelných cenných papírů. Do konce účetního období, v němž se uskutečnil prodej (včetně prodeje na základě uplatnění prodejní opce) nebo přesun více než nevýznamné části cenných papírů držených do splatnosti do realizovatelných cenných papírů a po dobu následujících dvou účetních období nesmí jednotka zařadit žádné cenné papíry do cenných papírů držených do splatnosti,

e) ustanovení podle písm. d) se nevztahuje na případy:

1. uskutečněné do 3 měsíců před splatností nebo datem možného uplatnění kupní opce ze strany emitenta, kdy změna úrokových měr by neměla významně ovlivnit hodnotu těchto cenných papírů,

2. uskutečněné poté, co účetní jednotka přijala od emitenta kromě naběhlých kuponů za dobu držby těchto cenných papírů také alespoň 90 % pořizovací ceny těchto cenných papírů,

3. ke kterým došlo v důsledku ojedinělé události, jež nemohla být účetní jednotkou předpokládána nebo kterou účetní jednotka nemohla ovlivnit (např. v důsledku výrazného zhoršení rizikovosti emitenta, v důsledku změn daňových předpisů, které redukují výhody plynoucí z daňově osvobozených příjmů z těchto cenných papírů, v důsledku změn regulatorních předpisů).

16. Při přesunu cenného papíru ze skupiny realizovatelných cenných papírů do skupiny cenných papírů držených do splatnosti se reálná hodnota k okamžiku přesunu považuje za novou naběhlou hodnotu, která je dále zvyšována o nabíhající úrokové výnosy. Změny reálné hodnoty zachycené ke dni přesunu v rozvaze (účtová skupina 56) zůstanou v rozvaze a odúčtovány budou až při prodeji, v případě dluhového cenného papíru budou odúčtovány postupně po dobu do splatnosti takového cenného papíru. Při přesunu cenného papíru ze skupiny cenných papírů držených do splatnosti do skupiny realizovatelných cenných papírů je cenný papír k okamžiku přesunu oceněn reálnou hodnotou se současným zachycením rozdílu z ocenění způsobem, kterým se zachycují změny reálné hodnoty realizovatelných cenných papírů. Pokud je k přesunovanému cennému papíru zařazenému do skupiny cenných papírů držených do splatnosti vytvořena opravná položka, je před přesunem zrušena zúčtováním na účet cenných papírů držených do splatnosti.

Pro účetní jednotku je tedy stěžejní úplně první část citace odstavce 15 písmene a) dtto, tedy že není přípustný přesun cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (tj. krátkodobých určených k obchodování s nimi) do jiné účetní kategorie, tedy ani do dlouhodobých CP realizovatelných.

Přiznám se bez mučení, že nedokážu posoudit možnost využití odstavce 23 ČÚS pro finanční instituce č. 108 Cenné papíry, který odkazuje na možné uplatnění mezinárodních standardů…

Ing. Martin Děrgel (II/2022)

440. Realizovatelné cenné papíry

V roce 2017 společnost podepsala smlouvu o obstarávání obchodů s cennými papíry investičních fondů s Komerční bankou a nakoupila podílové listy. V účetnictví založila bankovní účet, na který dle výpisu částku převedla a žádné další účetní operace neprovedla. V roce 2018 dle výpisu k 31. 12. zaúčtovala snížení kapitálové hodnoty na účet 568/221. V roce 2019 dle výpisu k 31. 12. zaúčtovala zvýšení kapitálové hodnoty na účet 221/668. V roce 2020 došlo také k navýšení kapitálové hodnoty a bylo účtováno stejně jako v roce 2019. Zaúčtování ovlivnilo hospodářský výsledek v každém roce.

Účetní jednotka měla převést podílové listy v roce 2017 na účet 259 a poté na účet 251. V roce 2018 asi převést na účet 061. Společnost v roce 2018, 2019 a 2020 nesprávně účtovala o výnosech a nákladech.

Jak správně postupovat v daném případě? Je daná úvaha správná?

S ohledem na údaje uvedené v dotazu budeme vycházet z předpokladu, že záměrem účetní jednotky bylo držet cenné papíry dlouhodobě, popř. že záměr nebyl při jejich pořízení znám, a jde o podíly s nižším jak podstatným vlivem (tzv. realizovatelné cenné papíry).

Použitým účtem je v tomto případě účet 063 – Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly.

Tyto cenné papíry se oceňují:

–  K okamžiku uskutečnění účetního případu – v tomto případě ke dni nákupu dlouhodobého cenného papíru. Zde se postupuje dle § 25 odst. 1 písm. f) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, tj. pořizovací cenou.

–  Ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, reálnou hodnotou v souladu s § 27 odst. 1 písm. a) zákona o účetnictví.

Změna reálné hodnoty se dle § 51 vyhlášky č. 500/2002 Sb. zaúčtuje na zvláštní analytický účet příslušného účtu dlouhodobého finančního majetku (tj. účtu 063) se souvztažným zaúčtováním na účet vlastního kapitálu 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků, v rozvaze vykazovaným v položce A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/–). Pouze v případě trvalého znehodnocení realizovatelných cenných papírů se snížení hodnoty zúčtuje na účty finančních nákladů, což není případ z dotazu.

Z povinnosti přecenění na reálnou hodnotu jsou podle § 27 odst. 7 zákona o účetnictví vyjmuty mikro účetní jednotky; to neplatí pro obchodníky s cennými papíry, platební instituce, investiční společnosti a fondy apod. Vzhledem k uváděnému předmětu podnikání a typu obchodní společnosti, měly být podílové listy zaúčtovány v pořizovací ceně na účtu 063 – Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly, a to až dosud.

Opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o významných položkách nákladů a výnosů v minulých účetních obdobích jsou účtovány v běžném účetním období rozvahově, a to na účty účtové skupiny 42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodařené (účet 426 – Jiný výsledek hospodaření minulých let) a komentovány v příloze účetní závěrky. Vykazovány jsou v rozvahové položce A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–), kterou specifikuje § 15a vyhlášky. Nejsou-li uzavřeny účetní knihy a schválena účetní závěrka za rok 2021, lze tímto způsobem zaúčtovat opravu nesprávností minulých let do účetního období roku 2021.

 

Konkrétně doporučujeme provést opravu v r. 2021 ve dvou krocích:

- U rozvahových účtů, a to MD 063 D 221 (AÚ zřízený v r. 2017), Kč ve stavu účtu 221 po provedených přeceněních.

- Výsledkového účtování minulých let, a to transparentně podle jednotlivých let, tj.:

border-right:none;padding:2.0pt 0cm 0cm 0cm;margin-left:17.0pt;margin-right:

za rok 2018            MD 063           D 426  Kč hodnota účtovaného přecenění

za rok 2019            MD 426           D 063  Kč hodnota účtovaného přecenění

za rok 2020            MD 426           D 063  Kč hodnota účtovaného přecenění

Tato problematika má ještě rozměr daňový, kdy je nutno pro narovnání stavu podat dodatečná daňová přiznání za roky 2018–2020 a provést opravu formou připočitatelných a odpočitatelných položek.

Ing. Jiří Koch (II/2022)

441. Rozpis záloh za elektřinu a plyn

Firma měla doposud měsíční fakturaci. Od ledna 2022 se ocitla v DPI, od února 2022 bude mít opět měsíční fakturaci od jiného dodavatele energií.

Jak správně zaúčtovat rozpis záloh za elektřinu a plyn s DPH z DPI?

Dodavatel poslední instance („DPI“) je z účetního hlediska stejným dodavatelem, respektive prodejcem elektřiny, jako byl ten předchozí a bude ten po něm následující. Odlišnosti se týkají jen jeho právního postavení, jelikož nejde o smluvního (dobrovolně vybraného), ale zákonem určeného přechodného dodavatele elektřiny. Z účetního hlediska je stěžejní, za jaké období bude dotyčná účetní jednotka podléhat tomuto režimu DPI. Ze zadání vyplývá, že to bylo pouze za kalendářní měsíc leden 2022, přičemž předpokládáme, že ÚJ má standardní účetní období odpovídající kalendářnímu roku. Proto bude příslušná spotřeba elektřiny fakturovaná dodavatelem DPI za leden 2022 zaúčtována do provozních nákladů roku 2022. A to obvyklým účetním zápisem MD 502 / D 321, na základě konečného vyúčtování (faktury) od DPI za leden 2022. Záloha hrazená tomuto dodavateli před konečným vyúčtováním se zaúčtuje obvyklým způsobem, například MD 314 / D 221. Načež při konečném vyúčtování odběratel podle přijaté faktury od DPI zúčtuje zaplacenou zálohu na úhradu ceny za spotřebovanou elektřinu v lednu 2022 následovně: MD 321 / D 314 a případný nedoplatek uhradí MD 321 / D 221, nebo naopak bude posléze účtovat o vrácení přeplatku od DPI takto: MD 221 / D 314.

V případě, že jde o plátce DPH, může za standardních podmínek – tedy obecně v souladu s § 72 až § 76 ZDPH – nárokovat odpočet DPH na vstupu z dodané elektřiny, protože ji využil pro svou ekonomickou činnost… A to i z platby (zálohy) před uskutečněním tohoto dodání zboží, k němuž dojde zjištěním konečné spotřeby za období DPI, zde tedy za leden, což bude zřejmě zkraje února 2022. K tomu potřebuje daňový doklad vystavený dodavatelem – plátcem DPH. Způsobů účtování o odpočtu DPH u odběratele v případě záloh (úplat) před uskutečněným plněním, existuje celá řada, záleží na interní účetní směrnici dotyčné účetní jednotky. Nejčastěji se lze v praxi setkat s následujícími pěti variantami:

–  DPH ze zálohy snižující závazek plynoucí ze zálohy (resp. u odběratele pohledávku plynoucí ze zálohy),

–  DPH ze zálohy coby samostatná pohledávka (respektive u odběratele samostatný závazek),

–  využití pomocného účtu (395 – Vnitřní zúčtování),

–  analytické evidování na účtu 343 – DPH (do doby uskutečnění zdanitelného plnění či zrušení plnění),

–  analytické účty k závazku plynoucímu ze zálohy (resp. u odběratele k pohledávce plynoucí ze zálohy).

V praxi asi nejrozšířenější je poslední varianta, která nejvíce vyhovuje právním souvislostem případu, přitom je dostatečně názorná a poskytuje maximum podstatných a minimum zbytných údajů ve vazbě na daňové doklady a uzavřené obchodní smlouvy. Lze ji proto doporučit pro širší využití v praxi.

- Platba zálohy na elektřinu v lednu 2022 například 12 100 Kč (celkem) MD 314.1 / D 221

- Přijatý daňový doklad od DPI k záloze předem:

o  Základ daně (bez DPH) 10 000 Kč, MD 314.2 / D 314.1

o  Odpočet DPH na vstupu ze zálohy 2 100 Kč, MD 343 / D 314.1

- Přijatý daňový doklad od DPI při uskutečnění plnění za spotřebu elektřiny v lednu 2022:

o  Údaje týkající se celého zdanitelného plnění:

–  Konečná cena bez DPH 15 000 Kč, MD 502 / D 321

–  DPH z konečné ceny 3 150 Kč, MD 343 / D 321

o  Odpočet již zdaněné zálohy předem:

–  Základ daně ze zálohy (s minusem) – 10 000 Kč, MD 314.2 / D 321

–  DPH ze zálohy (rovněž s minusem) – 2 100 Kč, MD 343 / D 321

- Doplatek vyšší ceny spotřeby, než byla záloha: 6 050 Kč, MD 321 / D 221

Výhodou této metodiky je přehlednost účtování, působící jako prevence proti nesprávným údajům. Nevýhodou je, že v případě doplatku se neúčtuje přímo o jeho základu daně (5 000 Kč) a DPH z něj (1 050 Kč). Pokud by účetní chtěl zajistit návaznost na daňový doklad při uskutečnění plnění, může zvolit tuto podvariantu.

- Přijatý daňový doklad od DPI při uskutečnění plnění za spotřebu elektřiny (alternativně):

o  Údaje týkající se již zdaněné zálohy předem:

–  Základ daně ze zálohy 10 000 Kč, MD 502 / D 321

–  DPH ze zálohy 2 100 Kč, MD 314.2 / D 321

–  Započtení celé zálohy na úhradu za elektřinu 12 100 Kč, MD 321 / D 314.2

o  Údaje týkající se doplatku ceny za spotřebovanou elektřinu od DPI:

–  Základ daně z doplatku (viz § 37a ZDPH) 5 000 Kč, MD 502 / D 321

–  Odpočet DPH už pouze z doplatku ceny 1 050 Kč, MD 343 / D 321

Při této metodice účtování nejsou problémem ani situace, kdy zdanitelná záloha, případně úhrn záloh, je vyšší než konečná cena (celková úplata), takže vzniká přeplatek a dodavatel bude odběrateli část peněz vracet. Pro úplnost dodejme, že se nejedná o tzv. opravu základu daně a výše daně dle § 42 ZDPH, tedy žádný dobropis.

Ing. Martin Děrgel (II/2022)

442. Proplacení antigenních testů

Není jasné, jak správně účtovat žádost o proplacení antigenních testů z roku 2021, peníze byly přijaty v roce 2022.

MD/D	Datum	Suma
388/346	31. 12. 2021	10 000 Kč
346/648	31. 12. 2021	10 000 Kč
221/388	21. 02. 2022	9 900 Kč	skutečně přijaté peníze 21. 2. 2022
548/388	21. 02. 2022	100 Kč

 

Je dané účtování správné?

Jedná se o účetní zobrazení příspěvků na nákup samoodběrných testů na COVID-19, o které oprávněná osoba požádala pro své zaměstnance na základě usnesení vlády č. 191 ze dne 24. 2. 2021.

Samotný nákup testů účetní jednotkou, která je podnikatelem, lze účtovat jako osobní náklad na účet skupiny 52 (např. 527 – Zákonné sociální náklady). Podáním žádosti o příspěvek na testování a při splnění podmínek čerpání příspěvků vzniká pohledávka, která bude účtována obdobně jako provozní dotace, tj. do výnosů MD 336/D 648. U účtu 336 – Zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění lze doporučit zřídil samostatný analytický účet. Takto vzniklý výnos je součástí základu daně podle § 24 odst. 2 písm. p) ZDP, z hlediska zaměstnanců se jedná o příjem, který není předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. e) ZDP.

 

Příklad účtování:

V roce 2021:

–  Nákup testovacích sad                                                 MD 527/D 321, 211

–  nebo: Nákup většího množství testovacích sad do zásob     MD 112/D 321, 211

–  pak: Provedení testů                                                    MD 527, 501/D 112

–  Podání žádosti o příspěvek s vyúčtováním testů zdravotní pojišťovně         MD 336/D 648

V roce 2022:

–  Příjem peněz 221/336

Za předpokladu existence nejistoty v úhradě za nákup testů, o kterou účetní jednotka požádala zdravotní pojišťovnu, lze účtovat o dohadné položce aktivní.

Příklad účtování:

V roce 2021:

–  Podání žádosti o příspěvek s vyúčtováním testů zdravotní pojišťovně         MD 388/ D 648

V roce 2022:

–  Zúčtování dohadné položky na základě potvrzení nebo úhrady od zdravotní
pojišťovny                                                                   MD 336/D 388

–  Příjem peněz                                                                MD 221/D 336

–  Zúčtování rozdílu, jestliže dohadná položka byla nižší ve srovnání se skutečně přiznanou úhradou od zdravotní pojišťovny                                         MD 388 minus/ D 648 minus

443. Proplacení karantény od ÚP

Není jasné, jak správně účtovat žádost o proplacení karantény od ÚP, když peníze jsou přijaty v roce 2022.

MD/D	Datum	Suma
388/648	31. 12. 2021	8 000Kč
221/346	17. 01. 2022	8 000 Kč,	skutečně přijaté peníze 21. 2. 2022
346 /388	17. 01. 2022	8 000 Kč

 

Je dané účtování správné? Musí se používat účet 346?

Jedná se pravděpodobně o příspěvek z programu Antivirus režim A. Obecně, o dotaci se účtuje v okamžiku schválení dotace, v rámci programu Antivirus se zaměstnavateli po podání vyúčtování žádné potvrzení o schválení dotace neposílá. Výše poskytovaného příspěvku je však předem známa.

Je potřeba postupovat podle ČÚS č. 017 Zúčtovací vztahy a v souladu s interpretaci I-14 Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace. Podle bodu 11 dodatku k interpretaci I-14: „Příspěvky poskytované Úřady práce dle zákona č. 435/2004 Sb. vznikají na základě dohody, ve které je vyjádřen závazek Úřadu práce, a proto při splnění dohodnutých podmínek musí být účtováno o pohledávce do období vzniku nákladů, které jsou dotovány.“ Při účtování tohoto příspěvku je tedy nutné dodržet věcnou a časovou souvislost, příspěvek tak účtujeme do výnosů v měsíci, ve kterém jsou zaúčtovány mzdové náklady, které jsou „dotovány“ (346 / 648).

Nárok na příspěvek z programu Antivirus náleží až po úhradě příslušné náhrady mzdy a odvodů pojistného (nezpochybnitelný nárok na dotaci) – pokud byly tyto podmínky např. za 12/2021 splněny 17. 1. 2022, tak se nárok na příspěvek zaúčtuje až k datu 17. 1. 2022 (378 / 346).

O účetních případech souvisejících s programem Antivirus lze účtovat například následujícím způsobem:

Datum	Popis účetního případu	MD	DAL	Typ dokladu
31. 12. 2021	Hrubá mzda (náhrada mzdy) za 12/2021	521	331	interní doklady
31. 12. 2021	Pojistné (zaměstnavatel) za 12/2021	524	336	interní doklady
31. 12. 2021	Použití příspěvku	346	648.D	interní doklady
17. 1. 2022	Nárok na příspěvek od ÚP	378	346	ostatní pohledávky
21. 2. 2022	Úhrada příspěvku od ÚP (přijetí dotace)	221	378	bankovní výpisy

 

V praxi se však používá i zjednodušené účtování 346/648 (31. 12. 2021) a 221/346 (den připsání příspěvku na bankovní účet).

Řešení č. 442 až 443 zpracoval Ing. Miroslav Bulla (III/2022)