Postupy účtování

5.1       Účetní závěrka

163. Rozvrhování nepřímých nákladů

Firma vyrábí dva druhy výrobků – A, B na jednom stroji, kterým se A zpracovává dvakrát déle než B. Ovšem B naopak potřebuje třikrát více lidské práce, proto jsou jeho jednicové přímé mzdy třikrát vyšší než u A. Výrobní prostory tvoří pracoviště: z 50 % společná pro A i B, ze 40 % sloužící jen pro A, z 10 % výlučně pro B. Měsíčně dotyčný závod vyprodukuje 1 000 kusů výrobku A, a pouze 100 kusů pracnějšího B.

Jaké je řešení daného případu?

Měsíční účetní odpisy (nebo nájem) stroje činí 3 000 Kč, z čehož se rozvrhují ad výše 2.000 Kč na 1 000 ks A, tj. 2 Kč/ks, a zbylý 1 000 Kč (polovina vůči A) na 100 kusů B, t.j. 10 Kč/ks. Mzda vedoucího provozu 20 000 Kč, z čehož se rozvrhuje 5 000 Kč na 1 000 ks A, t.j. 5 Kč/ks, a 15 000 Kč (třikrát více než u A) na 100 kusů B, tj. 150 Kč/ks. Měsíční nájemné, případně účetní odpisy dílen ve výši 10 000 Kč se rozpočítají: 6 500 Kč (polovina z 5 000 + 4 000) na 1 000 ks A, tj. 6,50 Kč/ks, a 3 500 Kč (polovina z 5 000 + 1 000) na 100 kusů B, t.j. 35 Kč/ks.

S vyčíslením vlastních nákladů – ať už nedokončené výroby, polotvarů nebo hotových výrobků – je holt trápení. Zvláště oproti účetní idylce s pořizovací cenou… Když třeba stůl stojí v obchodě 2 000 Kč, bude jeho účetní ocenění – pořizovací cenou – stejné u všech, kdo si jej tam koupí; neuvažujeme-li přepravní náklady. Naproti tomu účetní ocenění tohoto stolu u jeho výrobců – vlastními náklady – se bude více nebo méně lišit.

Ing. Martin Děrgel (XI/2022)

164. Odložený daňový dluh – v prvním roce

Otázkou je, jaké jsou základní účetní souvztažnosti vztahující se k účtování o odložené dani v prvním roce (u odloženého daňového dluhu).

Jaký je postup účtování v případě odložené dani v prvním roce?

Ing. Vladimír Hruška (X/2022)

165. Podíl na zisku (dividenda) u kapitálové společnosti

V souvislosti s držbou podílu na obchodní společnosti, v případě akciové společnosti s držbou akcií, mohou plynout společníkovi podíly na zisku (dividendy). Jejich výše závisí na výsledku hospodaření společnosti a do schválení účetní závěrky, popř. rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku není známá její výše. Právo akcionáře na podíl na zisku vyplývá z ustanovení § 348 odst. 1 ZOK, v případě společníka společnosti s ručením omezeným nalezneme úpravu v ustanovení § 161 ZOK. O rozdělení zisku na základě schválené účetní závěrky rozhoduje, v mezích zákona, valná hromada.

Jak je to v případě podílu na zisku u kapitálové společnosti?

Obchodní společnosti mohou vzniklý zisk z předchozího účetního období rozdělit následujícími způsoby:

–   na vyrovnání ztráty z minulých období,

–   na převod do fondů,

–   na nerozdělené zisky minulých let,

–   na výplatu společníkům (případně jiným osobám).

Výplata podílu na zisku

Příklad účtování u společnosti, která vyplácí dividendu (podíl na zisku)

*)  Dluhy vůči společníkům se účtují k datu rozhodnutí valné hromady o výplatě dividend (podílů na zisku)

**)       Výplata v čisté výši. Srážková daň musí být sražena a odvedena při výplatě nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí valné hromady. Sražená daň se odvede do konce následujícího měsíce, kdy vznikla povinnost daň srazit (§ 38d ZDP).

Příklad účtování u společníka, který nabývá dividendy

*)  pohledávka vůči společnosti se účtuje k datu rozhodnutí valné hromady o výplatě dividend (podílů na zisku)

166. Snížení základního kapitálu společnosti s r.o. snížením vkladů
       společníků s výplatou společníkům

Společnost s ručením omezeným má základní kapitál 2 000 000 Kč. Valná hromada společnosti s ručením omezeným rozhodla o snížení základního kapitálu

a)  základní kapitál se snižuje o částku 1 000 000 Kč, tj. o 50 % (z výše 2 000 000 Kč na výši 1 000 000 Kč),

b)  výše vkladu jednotlivých společníků se snižuje celkem o částku 1 000 000 Kč, tj. o 50 % (výše vkladu každého z 5 společníků se snižuje z částky 400 000 Kč na částku 200 000 Kč),

c)  částka odpovídající snížení základního kapitálu bude vyplacena jednotlivým společníkům podle jejich podílu na základním kapitálu, tj. každému z 5 společníků částka 200 000 Kč.

Jak postupovat v případě snížení základního kapitálu?

*)  Podle bodu 3.2. ČÚS č. 012 – Změny vlastního kapitálu použije společnost s ručením omezeným při snižování základního kapitálu postup přiměřeně jako a. s. s ohledem na příslušná ustanovení zákona.

167. Vrácení emisního ážia, popř. vkladového ážia, společníkovi

Podle § 36 odst. 1 písm. b) bod 1 ZDP a § 36 odst. 2 písm. e) ZDP podléhá příjem z vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění srážkové dani, tento příjem se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Pokud plynou tyto příjmy poplatníkovi – rezidentovi ČR z území ČR, podléhá tento příjem srážkové dani v souladu s ustanovením § 36 odst. 2 písm. e) ZDP, a to ve výši 15 %. Základem daně je příjem snížený o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána.

Srážku daně je povinen provést plátce podle ustanovení § 38d odst. 2 ZDP a o tuto srážkovou daň snížit výplatu příjmu poplatníkovi. Daňová povinnost poplatníka se tím považuje za splněnou a získaný příjem se v souladu s ustanovením § 23 odst. 4 písm. a) ZDP nezahrnuje do základu daně.

Řešení č. 165 až 167 zpracovala Ing. Dalimila Mirčevská (XI/2022)

168. Vyúčtování daně z přidané hodnoty

Za období leden 2022 provádí obchodní korporace MĚSÍC s.r.o. – měsíční plátce DPH, vyúčtování daně z přidané hodnoty. Pro zjednodušení uvažujme s tím, že společnost má pouze tuzemská zdanitelná plnění bez nutnosti krácení odpočtu daně na vstupu a v našem příkladu nepočítáme s daňovou povinností či nadměrným odpočtem za předcházející zdaňovací období.

Obratová předvaha za leden 2022 vypadá následně:

Evidence daní (pro naše účely opět výrazně zjednodušená) společnosti MĚSÍC a.s. za leden 2022 vypadá následujícím způsobem:

1.  Uskutečněná zdanitelná plnění:

2.  Přijatá zdanitelná plnění:

Výsledná daňová povinnost činí 64 108 Kč.

Jakým způsobem tuto povinnost zaúčtujeme?

A jak tedy bude vypadat obratová předvaha po zaúčtování daňové povinnosti daně z přidané hodnoty za 1/2022?

Analytické účty 343.15 a 343.21 jsou vyrovnány pomocí účtu 343.40 a na zvláštním účtu 343.60 je vidět daňová povinnost vůči finančnímu úřadu.

169. Účtování rezervy na daň z příjmů

K rozvahovému dni účetní jednotka vykazuje zaplacené zálohy na splatnou daň z příjmů ve výši 2 000 tis. Kč, předpokládá daňovou povinnost ve výši 1 600 tis. Kč. Skutečná daňová povinnost je 1 400 tis. Kč.

Jaký je správný postup účtování?

Pokud účetní jednotka zaúčtuje rezervu na daň z příjmů, nevykáže položku „C.II.2.4.3. Stát – daňové pohledávky“ v celkové výši, ale sníženou o předpokládanou daň do výše uhrazených záloh na daň z příjmů. Účetní jednotka popíše tuto skutečnost v příloze v účetní závěrce.

Poznámka

Naznačujeme uzavření a otevření příslušného účtu vykazovaného v rozvaze k rozvahovému dni.

170. Odložený daňový dluh – běžné období

Otázkou je, jaké jsou základní účetní souvztažnosti vztahující se k účtování o odložené dani (u odloženého daňového dluhu).

Jako má účetní jednotka postupovat?

171. Odložená daňová pohledávka – v prvním roce

Otázkou je, jaké jsou základní účetní souvztažnosti vztahující se k účtování o odložené dani v prvním roce (u odložené daňové pohledávky)

Jaké je správné řešení?

Řešení č. 168 až 171 zpracoval Ing. Vladimír Hruška (X/2022)

172. Nedokončená výroba k datu účetní závěrky

Od října 2022 do února 2023 stavební s.r.o. izolovala fasádu bytového domu zákazníka. Účetní období je kalendářní rok a o zásobách účtuje průběžným způsobem A. Jde o plátce s plným nárokem na odpočet DPH.

Jaký je postup účtování nedokončené výroby?

Ing. Martin Děrgel (XI/2022)

173. Odložený daňová pohledávka – běžné období

Otázkou je, jaké jsou základní účetní souvztažnosti vztahující se k účtování o odložené dani (u odložené daňové pohledávky).

Jaký je postup účtování?

Ing. Vladimír Hruška (X/2022)

174. Rozdílnost vlastních nákladů u stejného výrobku

Tři firmy – A, B, C – vyrábí stejný produkt, a nemusíme se nutně omezovat na nedokončenou výrobu, protože to platí obecně pro veškeré vlastní produkty. Jejich pracovní postupy, výrobní zařízení, ceny vstupů i lidí se navzájem více či méně liší. Co však můžeme v tržních podmínkách pokládat za srovnatelné – v našem příkladu za shodné – je pořizovací cena výchozího materiálu (1 000 Kč) a prodejní cena konečného produktu (2 000 Kč).

Jak postupovat v dané situaci?

Z údajů tabulky můžeme (s velkým zjednodušením) o srovnatelných výrobcích vyčíst tyto odlišnosti:

•    Firma A využívá více dodavatele služeb, má starší nebo levnější výrobní zařízení a je na hraně ziskovosti.

•    Firma B zvládá výrobu svépomocí, měla by optimalizovat vysoké přepravní náklady.

•    Firma C využívá novou (drahou ale výkonnou) techniku, nepotřebuje tolik pracovní síly a je vysoce zisková.

Za daných podmínek (pomineme-li jiné vlivy a další skutečností) bude ziskovost produkce a tím i prosperita jednotlivých firem záviset zejména na dvou údajích:

•  vlastní náklady (jednotkové) – čím nižší, tím vyšší je jednotkový zisk, což představuje konkurenční výhodu,

•  objem výroby (prodejný!) – čím vyšší, tím lépe, a lze tím příp. zčásti kompenzovat i vyšší výrobní náklady.

Ing. Martin Děrgel (XI/2022)