Postupy účtování

5.1     Účetnictví

Nákup cenných papírů

Společnost s r.o., která má dva majitele, oba mají 50 % podíl, nakoupila v prosinci přes společnost WOOD Company Financial Services, a.s. investiční akcie jednak zde v tuzemsku, potom v Polsku a dále dluhopisy DIRECT. Účetní založila tři účty 061 a provedla: pořízení 043/379, provize 043/379, úhrada 379/221 a založení do majetku 061/043.

Jak postupovat v případě nákupu cenných papírů?

Při pořizování dlouhodobého finančního majetku se veškeré výdaje související s jeho pořízením účtují zpravidla na účet 068 – Pořízení dlouhodobého finančního majetku, dříve se používal pro tyto účely zmiňovaný účet 043. Účtuje se zde pouze o pořizování finančního majetku dlouhodobé povahy nikoliv o pořizování krátkodobého finančního majetku (ten se účtuje prostřednictvím účtu 259).

Účet 061 se používá v praxi zpravidla při účtování o podílech představující účasti s rozhodujícím vlivem na jiných účetních jednotkách. Při účtování o podílech představujících „menšinové“ majetkové účasti na jiných účetních jednotkách se používá zpravidla účet 063 – Realizovatelné cenné papíry a podíly. Pro evidenci dluhopisů držených dlouhodobě a do splatnosti (tj. déle než jeden rok) se používá v praxi zpravidla účet 065 – Dluhové cenné papíry držené do splatnosti. Ale je samozřejmě na účetní jednotce, jaké syntetické účty si zvolí pro účtování těchto operací v rámci skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek ze směrné účtové osnovy stanovené Vyhláškou č. 500/2002 Sb. Je vhodné analytické členění dle jednotlivých cenných papírů, jak se zmiňujete v dotazu.

V účtové skupině 06 se účtuje o cenných papírech dlouhodobé povahy nikoliv o krátkodobých cenných papírech, které se účtují v účtové skupině 25 – Krátkodobý finanční majetek.

O zmíněných operacích se pak účtuje například následujícím způsobem:

Sleva na pojistném na SZ za zaměstnance

Hrubé mzdy – vyměřovací základ SP za všechny zaměstnance
za únor 2023 činí:       379 800 Kč

SP zaměstnavatel:       94 191 Kč (bez uplatnění slevy).

Firma zaměstnává jednoho zaměstnance na zkrácený úvazek 20 hod/týden, osoba se zdravotním postižením – invalidita II. stupeň, měsíční mzda: 17 300 Kč.

Vyměřovací základ tohoto zaměstnance za 2/2023 činí: 17 300 Kč.

Sleva na pojistném 5 %:                                                             865 Kč.

Účtování mezd 2/2023: SP zaměstnavatel:

SP firma: MD 524 100/DAL 336100 94 191 Kč

Sleva na pojistném: MD 524100/DAL 336100 – 865 Kč

Je daný postup účtování správný?

Sleva na pojistném byla zavedena s účinností od 1. 2. 2023 zákonem č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Jedná se o slevu na pojistném na sociální zabezpečení placeném zaměstnavatelem ve výši 5 % při zaměstnávání některých skupin zaměstnanců.

Při účtování této slevy na pojistném lze použít v dotazu zmíněný postup účtování. O účetních případech souvisejících se slevou na pojistném lze tedy účtovat například následujícím způsobem:

Ing. Miroslav Bulla (IV/2023)

Půjčka zaměstnanci ze sociálního fondu

Společnost poskytla zaměstnanci půjčku ze sociálního fondu firmy na 4 roky.

Jak správně zaúčtovat půjčku zaměstnanci ze sociálního fondu firmy s.r.o.?

Účetní jednotka může tvořit ostatní fondy (např. pro sociální účely), tyto fondy tvoří účetní jednotka podle vlastního uvážení a potřeb. Účetní jednotka je může vytvářet dle svého uvážení cíleně ke konkrétnímu účelu, např. k řešení nahodilých událostí (pracovní úrazy, odškodnění úmrtí atd.), jako fond odměn, na příspěvky na stravování, poskytovat z fondu zápůjčky atd.

O poskytnutí a splácení zápůjčky ze sociálního fondu lze účtovat např. následujícím způsobem:

Při tomto způsobu účtování se hodnota sociálního fondu zachycená ve finančním účetnictví (účet 427) nezměnila, půjčka je totiž vratná. Je možné v rámci účtu 427 vést evidenci čerpaných zápůjček zaměstnanců (427 / 427.1), tj. účet 427.1 zachycuje stav čerpaných zápůjček, to stačí evidovat např. pouze k 31. 12., příp. tento stav evidovat pouze mimoúčetně.

Lze použít i další způsoby účtování, např. zmíněný 427/221 – poskytnutí zápůjčky, 221/427 – splátka zápůjčky, pak ovšem v účetnictví nebude zachycena pohledávka za zaměstnancem a splacení zápůjčky bude třeba hlídat jiným způsobem.

Řešení č. 435 až 437 zpracoval Ing. Miroslav Bulla (IV/2023)

Co je a co není DNM

Kvůli slovíčku „zejména“ mohou mezi tzv. ocenitelná práva – a tedy i do DNM – patřit případné další technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti. Obecně půjde zpravidla o souhrn konkrétních teoretických vědomostí a praktických zkušeností. Do této skupiny se řadí např. tzv. know-how („vědět, jak na to“) a projekty.

Co je a co není DNM?

Pojem „projekt“ není nikde přesně vymezen, v praxi se jím míní většinou návrh, postup nebo plán na budoucí realizaci, který je zaznamenán na materiálním nosiči, který je smysluplný a hospodářsky potenciálně využitelný. Proto pouhou představu, kterou nosíme v hlavě, nebo návrh na perpetuum mobile, nelze považovat za DNM. Často ale projekty z DNM vyřadí časová podmínka – doba použitelnosti přes rok – což např. z principu nesplňuje marketingový projekt na výprodej sezónního zboží nebo na uvedení na trh nové řady výrobků apod.

Naopak příklady projektů, které mohou být DNM jsou výrobní postupy, typové stavební projekty, technická dokumentace (není-li součástí ocenění nějakého konkrétního hmotného majetku), projekt výzkumu a vývoje, „nadčasové“ marketingové projekty, logistické plány optimálních materiálových toků, projekty přeměn (fúzí, rozdělení) společností, odborné studie využití finančních prostředků nebo odměňování zaměstnanců apod.

Kritéria DNM naproti tomu nenaplní různé posudky znalců a jiných odborníků, vyjádření auditora, doporučení daňového poradce, obvyklé ani marketingové studie reagující na konkrétní a zpravidla jedinečnou situaci na trhu a u dané firmy, návrhy propagačních akcí, všemožné průzkumy trhu a podobně.

Ing. Martin Děrgel (IV/2023)

Odpis pohledávek

Společnost s r.o. půjčilo jinému s.r.o. 2 000 000 Kč, splatné k 31. 12. 2020. Nezaplacené úroky jsou 580 000 Kč, vzhledem k tomu, že firmy nejsou ekonomicky ani jinak propojeny, byly úroky zdaněny. Pohledávka byla vymáhána přes exekutora a ten ji zastavil pro nevymožitelnost.

Jakým způsobem lze pohledávky odepsat do daňově uznatelných nákladů?

Podmínky, kdy lze odpis pohledávek považovat za daňový náklad jsou uvedeny v ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) ZDP. Mimo jiné je zde uvedeno, že u poplatníků, kteří vedou účetnictví, je daňově uznatelným nákladem jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně obchodní korporace, a to za předpokladu, že lze k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene § 24 odst. 2 písm. i) ZDP. Dále platí dle § 24 odst. 1 písm. y) ZDP, že je možné při odpisu pohledávky jako daňově uznatelný náklad uznat jmenovitou hodnotu pohledávky nebo její část, a to do výše kryté použitím opravné položky vytvořené podle ZoR. Je tedy u pohledávky z titulu zápůjčky splněna podmínka, že lze k této pohledávce lze uplatnit opravné položku podle písmene § 24 odst. 2 písm. i) ZDP? Tj. nutná podmínka pro daňový odpis pohledávky? Odpověď zní: Není.

Aby se totiž dala vytvořit daňově účinná opravná položka k pohledávce, musí pohledávka splňovat dle § 2 odst. 2 ZoR následující podmínky, a to všechny současně. U pohledávky z titulu zápůjčky (dlužná jistina ve výši 2 000 000 Kč) není splněna podmínka:

zaúčtování pohledávky dle zákona o účetnictví ve prospěch výnosů a

že výnos této pohledávky byl zdaněn v základu daně z příjmů právnických osob.

Proto je možné ji odepsat pouze účetně. Jiná situace je ovšem u pohledávky z titulu dlužných úroků ze zápůjčky (580 000 Kč).

U pohledávky z titulu úroků, jsou všechny čtyři nutné podmínky pro tvorbu opravné položky dle § 2 odst. 2 ZoR splněny současně. Je tedy možný postup, že v jednom zdaňovacím období (2023) se zaúčtuje zákonná opravná položka k pohledávce z titulu dlužných úroků (100 %) a ve stejném zdaňovacím období poplatník pohledávku daňově odepíše a poté vytvořenou zákonnou opravnou položku rozpustí. Postup je v souladu se ZoR a ZDP. Není nutné tvorbu opravné položky a odpis pohledávky a rozpuštění opravné položky rozkládat do více zdaňovacích období. Je třeba to provést před promlčením pohledávky, tj. do 30. 12. 2023.

Ing. Pavel Novák (V/2023)

Význam hlavní funkce na zařazení do užívání

V prosinci 2022 spediční společnost A pořídila nový nákladní automobil. Dne 22. 12. 2022 obdržela od prodejce tabulku zvláštní registrační značky pro jednorázové použití za účelem vykonání potřebné jízdy do místa registrace vozidla. Osvědčení o registraci v centrálním registru silničních vozidel bylo uděleno 3. ledna 2023.Firma A si pořídila automobil s cílem využít ho při přepravě zásilek klientů, proto je jeho hlavní funkční charakteristikou běžné provozování na pozemních komunikacích.

Jaký je význam hlavní funkce na zařazení do užívání?

Zemědělská firma B pořídila již v září 2022 nový vyorávač brambor od zahraničního dodavatele, který je dle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích tzv. zvláštním vozidlem. Dokumentace potřebná pro registraci vozidla byla předána příslušnému dopravnímu inspektorátu v říjnu 2022, přičemž ale kvůli vyžádání si úřadem dalších podrobnějších technických podkladů bylo povolení k provozu na pozemních komunikacích uděleno až v lednu 2023. Vyorávač brambor ovšem firma využila aktivně na polích již na podzim 2022, kam jej převezla na korbě své traktorové vlečky, kterou má registrovánu k provozu. Firma B nepořídila vyorávač brambor pro dosahování výnosů z jeho provozu na pozemních komunikacích, ale s cílem jeho používání při zemědělských pracích na poli – tedy mimo pozemní komunikace.

Díky převozu na traktorové vlečce jej takto reálně a legálně začala provozovat a využívat ke generování výnosů už od září 2022. Povolení k provozu na pozemních komunikacích se vztahuje pouze k vedlejším funkčním charakteristikám DHM a nemá odkladný účinek na zařazení do používání již v září 2022, kdy byly splněny technicko-ekonomické podmínky.

Daňové posouzení DNM u účetní jednotky

Společnost ABC, s.r.o. má stanoven interní limit významnosti pro zahrnutí DNM ve výši 60 000 Kč. V roce 2023 zakoupila dva obsáhlé počítačové programy: „Účtař“ za pořizovací cenu 72 000 Kč a „Daňař“ za 55 000 Kč.

Jaké je daňové posouzení DNM?

Levnější software „Daňař“ nesplňuje hodnotovou podmínku pro zařazení mezi DNM, a proto byl coby tzv. drobný nehmotný majetek (§ 6 odst. 2 písm. b) VÚ) zaúčtován jednorázově do účetních nákladů (MD 548). Toto účetní řešení se v souladu s § 23 odst. 2 a 10 ZDP uplatní i pro daň z příjmů, jelikož ZDP nestanoví jinak.

Dražší software „Účtař“ splňuje hodnotovou podmínku a je tedy DNM. Podle interního odpisového plánu firmy bude účetně odpisován 6 let, resp. 72 měsíců rovnoměrnými účetními odpisy 1 000 Kč měsíčně. Toto účetní řešení se v souladu se speciálním ustanovením § 24 odst. 2 písm. v) bod 2 ZDP uplatní i pro daň z příjmů.

Řešení č. 440 až 441 zpracoval Ing. Martin Děrgel (IV/2023)