567. Ukončení podnikání s daňovou evidencí

Podnikatelka provozovala obchodní živnost a pro účely daně z příjmů vedla daňovou evidenci. Kvůli očekávání potomka skončila s podnikáním k 30. 9. 2023, kdy podle svých „papírů“ evidovala tyto položky:

l   hodnota pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, je 200 000 Kč, z toho:

–  pohledávky za dlužníky, kteří jsou v úpadku, činí 50 000 Kč,

l   hodnota dluhů (závazků), které by při úhradě byly daňovým výdajem, je 45 000 Kč, z toho:

–  přijaté zálohy činí 15 000 Kč,

l   cena nespotřebovaných zásob 100 000 Kč (neprodané zboží a provozní materiál na ­skladě).

Jako má podnikatelka v dané situaci postupovat?

Podnikatelka musí v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2023 upravit základ daně takto:

l   zvýšit o pohledávky, s výjimkou těch po­dle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP, tedy o + 150 000 Kč,

–  následná úhrada těchto pohledávek již nebude u podnikatelky podruhé předmětem zdanění,

l   snížit o dluhy alias závazky, s výjimkou přijatých záloh, tedy o – 30 000 Kč,

–  jejich následná úhrada (po 30. 9. 2023) již pro ni samozřejmě nebude daňově účinná,

l   zvýšit o nespotřebované „skladované“ a ještě provozně nevyužité zásoby, tedy o + 100 000 Kč,

–  pokud je prodá do pěti let od vyřazení z obchodního majetku, bude zdanitelným ostatním příjmem podle § 10 ZDP pouze případný „zisk“ z jejich prodeje nad zdaněnou hodnotu,

–  když tyto zásoby prodá až po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku, půjde již o příjem osvobozený od daně z příjmů v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. c) ZDP.

568. Dodanění zásob

Podnikatel – OSVČ podnikal do konce září 2023, kdy tzv. odešel do starobního důchodu, přičemž výdaje prokazoval daňovou evidencí. Podle inventury k 30. 9. 2023 zjistil tyto stavy nespotřebovaných zásob:

a) zboží nakoupené ještě v roce 2022 za 100 000 Kč, které je dnes již obtížně prodejné byť i s velkou slevou,

b) nakoupený materiál na výrobu v pořizovací ceně 60 000 Kč,

c) vlastní výrobky, jejichž ocenění vlastními náklady činí 200 000 Kč,

d) nedokončené výrobky, které již prošly dílčím zpracováním, v ocenění vlastními náklady 40 000 Kč.

Jako má podnikatel v případě ukončení činnosti postupovat?

Z důvodu ukončení činnosti musí podnikatel zvýšit základ daně z příjmů za rok 2023 o celkovou hodnotu nespotřebovaných zásob ad a) až d) v úhrnné výši 400 000 Kč. Další možný osud uvedených zásob:

a) všechno zboží bylo prodáno až v lednu 2024 pouze za polovinu pořizovací ceny, tedy v úhrnu jen za 50 000 Kč – protože nebylo dosaženo „zisku“, nejedná se ani zčásti o zdanitelný ostatní příjem,

b) koupený materiál si podnikatel ponechal pro soukromou potřebu – což nepodléhá dalšímu zdanění,

c) výrobky byly hned v říjnu 2023 prodány s malým ziskem za celkovou částku 220 000 Kč – jako zdanitelný ostatní příjem podle § 10 ZDP za rok 2023 poplatník uvede jen „zisk“ nad vlastní náklady, tedy 20 000 Kč,

d) nedokončené výrobky daroval vnukovi na „kutění“ – dar příbuznému je plně osvobozen od daně z příjmů.

Řešení č. 564 až 568 zpracoval Ing. Martin Děrgel (VIII/2023)

5.2

Účetnictví

569. Daň z příjmů – neuhrazené (neodvedené) pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění

Společnost ABC, s. r. o. poskytuje svým zaměstnancům roční odměny, a to na základě konkrétně dosažených výsledků jednotlivých zaměstnanců. Krátce po skončení roku vypočítá podle interního předpisu výši odměny pro jednotlivé zaměstnance. Na tuto odměnu mají zaměstnanci nárok. Výše odměn za rok 2022 byla vypočítána a schválena ředitelem společnosti v lednu 2023, ale bylo rozhodnuto, že výplata těchto odměn zaměstnancům bude provedena až s výplatou mezd za leden 2023, tj. v únoru 2023.

Do roku 2022 bylo zaúčtováno takto:

hrubé odměny 521/383 (účet výdaje příštích období)

sociální a zdravotní 33,8 % 524/383 – nedaňový náklad, § 24/2/f, pojistné nebylo odvedeno do 31. 1. 2023

Je zaúčtování na účet 383 správně?

Uvedený účetní předpis správný. Jde věcně o prémii či odměnu, u níž nárok na výplatu přechází do následujícího účetního období (roku 2023), jehož výše je přesně známá a vztahuje se k činnosti běžného účetního období (roku 2022). Jsou tedy naplněny obecně předpoklady pro uplatnění časového rozlišení tohoto nákladu formou nákladu příštích období. Nároková částka odměny zaměstnance proto bude, jak uvádí tazatel, zaúčtována do nákladů časově odpovídajícího účetního období roku 2022 účetním zápisem MD 521 / D 383, v přiznané hrubé výši. Dodejme, že pokud by ohledně výše odměny nebylo ještě zcela jasno, uplatnil by se dohadný účet pasivní. K zúčtování tohoto nároku coby peněžitého závazku (dluhu) vůči dotyčnému zaměstnanci dojde až v dalším účetním období, v únoru 2023, kdy bude zaměstnavatel účtovat na MD 383 / D 331.AÚ. Věcně obdobně je tomu rovněž ohledně souvisejícího nákladu zaměstnavatele za „jeho“ složku pojistného na veřejnoprávní pojištění, která se nákladově (MD 524) i časově vztahuje k roku 2022, ale hrazena bude až v roce 2023. Kde je ale nutno respektovat daňovou restrikci stanovenou v § 24 odst. 2 písm. f) zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. („ZDP“), takže v roce 2022 nepůjde o daňový výdaj.

Obecně jde o problém „zaúčtovaná“ versus „zúčtovaná“ mzda, čímž se věnoval koordinační výbor v příspěvku č. 393/20.02.13 Zúčtovaný příjem ze závislé činnosti, autorek: JUDr. Ing. Dana Trezziová, a JUDr. Marie Pelešková, daňoví poradci č. 0007 a 0683, datum vydání 4. 2. 2013. Navazují na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 1/2012 – 58 o ročních odměnách (bonusech) zaúčtovaných formou dohadné položky pasivní. ZDP nedefinuje „zúčtovaný“ příjem ze závislé činnosti, ačkoli od něj odvíjí povinnost plátce mzdy srazit zálohu na daň dle § 38h ZDP; k čemuž se váže také rozhodnutí NSS č. j. 1 Afs 81/­2008 – 68. Ve stručnosti k tomuto daňovému dilematu…

Pokud zaměstnanci vznikne na odměnu nárok a odměna je zaúčtována formou dohadné položky pasivní, nejde ještě o zúčtování mzdy, s nímž by byla spojena povinnost srazit zálohu na daň. Za relevantní „zúčtování“ příjmu ze závislé činnosti ve smyslu ZDP se dle autorky považuje situace, kdy příjem byl zaúčtován jako závazek zaměstnavatele vůči zaměstnanci na účet 33x. Což potvrzují zástupci finanční správy… Souhlas. Je skutečností, že ZDP definici pojmu „zúčtovaný příjem“ neobsahuje. Pro účely zdravotního pojištění byl v minulosti tento pojem vykládán jako příjem, který je uveden na mzdovém listu zaměstnance. Daňová praxe tuto definici převzala. (…) definici „zúčtovaného příjmu“ – poznámka: pro účely pojistného na sociální a zdravotní pojištění – nelze na ZDP aplikovat, neboť podle § 38h odst. 6 ZDP má zaměstnavatel povinnost srazit zálohu na daň při výplatě nebo připsání příjmu k dobru zaměstnanci, avšak provádí-li zúčtování mezd měsíčně, má povinnost srazit zálohu na daň při zúčtování.

V zákoně o daních z příjmů je pojem „zúčtování“ chápán v odlišném významu než pojem „připsání k dobru“, který je používán ve smyslu jiné formy výplaty mzdy spočívající v připsání nebo převedení peněžních prostředků na účet. Předpisy upravující povinné pojistné naopak pojem „připsání k dobru“ ztotožňují s pojmem „zúčtování mzdy“. Podle mne to platí nejen u oněch dohadných položek, ale rovněž v dotazovaném případě účtování o nároku na odměnu formou nákladu příštích období.