Postupy účtování

5.1     Účetnictví

5.1 Účtování o pořízení akcií

Účetní jednotka se rozhodla pořídit akcie dvou společností:

1. akcie společnosti ABC, které jsou obchodovány na burze přes makléře, za účelem dalšího prodeje,

2. akcie společnosti XYZ za nepeněžitý vklad výrobního zařízení, jako svou dlouhodobou investici.

Jaký je správný postup účtování?

5.2 Účtování o vyřazení CP

Volně navažme na předešlý účetní příklad a dokončeme možný konečný osud akcií firem ABC a XYZ.

Jak postupovat v případě účtování o vyřazení CP?

5.3 Záloha na cestovní náhrady

Pokud není zaměstnanci předána k použití firemní platební karta, měl by předem obdržet přiměřenou zálohu na předpokládané výlohy. Přesněji řečeno, na neposkytnutí zálohy se s ním musí zaměstnavatel předem dohodnout, viz § 183 odst. 1 ZDP. Pan Oto je zaměstnancem číslo 8 stavební firmy a často objíždí stavby, kde pobývá i více dní. Na jednu takovou (tuzemskou) pracovní cestu dostal zálohu na cestovní náhrady 1 000 Kč. Z jejího vyúčtování ovšem vyplynul nárok na cestovní náhrady v odlišné výši, variantně: a) 1 200 Kč, b) 900 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

5.4 Stavební práce v tuzemsku mezi plátci

Výrobní podnik Šrouby, a.s. si od stavební firmy Fachmani, s.r.o. (oba jsou měsíční plátci DPH) nechal opravit výrobní halu za 1 milion Kč bez DPH. V květnu 2025 byla poskytnuta záloha na tyto práce ve výši 600 000 Kč, a k dokončení opravy, a tím pádem rovněž k uskutečnění tohoto zdanitelného poskytnutí služby dojde v říjnu 2025. Předmětné stavební a montážní práce podléhají režimu přenesení daňové povinnosti. S ohledem na výrobní účel opravy haly je jasné, že odběratel (Šrouby, a.s.) má plný nárok na odpočet DPH na vstupu z tohoto přijatého zdanitelného plnění. Přičemž je i osobou povinnou přiznat daň na výstupu místo dodavatele (Fachmani, s.r.o.) – proto budou jak faktura (daňový doklad), tak i potvrzení o přijaté záloze uvedeny bez DPH.

Jaký je správný postup účtování?

5.5 Nájemné placené předem v účetnictví

Pronajímatel uzavřel s nájemcem smlouvu o nájmu kanceláře na 12 měsíců od
1. 9. 2024 do 31. 8. 2025 za nájemné 10 000 Kč měsíčně. Přičemž bylo dohodnuto, že nájemné za celou dobu nájmu je splatné již v 9. září 2024. Uzavřením nájemní smlouvy vznikla pronajímateli pohledávka (a nájemci dluh) na nájemné za celých 12 měsíců nájmu = 12 x 10 000 Kč = 120 000 Kč. Ovšem účetně i daňově je nutno tuto částku promítnout do výnosů (nákladů) rovnoměrně během celé doby nájmu, k čemuž dobře poslouží právě účty časového rozlišení. Pro znázornění účetní souměrnosti – nájemce versus pronajímatel – uvádíme nejen situaci nákladů, ale i výnosů.

Jak postupovat v dané situaci?

5.6 Náklady na dlouhodobou propagaci loga

Firma plánuje dlouhodobou propagaci své nově registrované obchodní značky. Celá propagační akce je naplánovaná na tři roky dopředu s tím, že prvý rok bude čistě ve znamení příprav a samotná kampaň na veřejnosti v různých mediích proběhne až v následujících dvou letech. Firmě vznikly s dlouhodobou propagací i vlastní mzdové a sociální náklady v prvém roce 80 000 Kč, a dále cestovní náklady 20 000 Kč.

Hlavní břemeno práce ale spočívá na externí organizující reklamní agentuře, která si za prvý rok řekla o 200 000 Kč, v dalších dvou letech – kdy kampaň probíhala – pak předložila faktury na částku á 50 000 Kč. Do komplexních nákladů příštích (dvou) období patří pouze prvně zmíněná platba, další odměny reklamní agentuře již mají povahu provozního nákladu příslušného běžného účetního období a není tak důvod je časově přesouvat.

Jak je to z pohledu účtování?

5.7 Prodej nemovitostí – účtování úroků

Společnost s r.o., která se zabývá realitní činností – zprostředkovává prodej nemovitostí. Rezervační smlouva má tři strany – prodávajícího, kupujícího a zprostředkovatele = realitní spol. s r.o. Realitka na základě této smlouvy obdrží od kupujícího rezervační poplatek, který je prodávajícím pověřena přijmout a do doby uzavření kupní smlouvy je pro prodávajícího opatrovat. Uvedený rezervační poplatek bude, v případě uzavření kupní smlouvy, v plné výši započten na kupní cenu nemovitosti. Smluvní strany se dohodly a zájemce souhlasí, že k okamžiku uzavření kupní smlouvy se započítává nárok realitní společnosti na provizi v odpovídající výši oproti nároku prodávajícího na vyplacení kupní ceny za nemovitost ve výši rezervačního poplatku. V den úhrady rezervačního poplatku vystavuji fakturu na kupujícího, který rezervační poplatek platí, je to i den DUZP (společnost je plátce DPH), účtuji na 311/602, 343. U prodávajících fyzických osob to nikomu nevadí, ale prodávající právnické osoby chtějí, aby rezervační poplatek byl vystaven na jejich firmu, protože odvádí DPH z celkové kupní ceny, ale peníze dostanou ponížené o rezervační poplatek, který zůstává realitní společnosti. Účtování pani účetní ponechala, jenom změnila na daňovém dokladu odběratele. Pro realitní společnost jde o rezervační poplatek od začátku až do konce. Pani účetní by chtěla, aby kupní cena byla vyčíslena bez rezervačního poplatku, pak by se žádný zápočet nedělal.

Otázkou je, zda je toto účtování správné. Společnost s r.o. zapůjčila slovenské společnosti 10 000 EUR, úrok 3 %.

Úrok se bude každý rok účtovat do výnosů a zdaňovat v ČR? Bude slovenská společnost úrok při výplatě zdaňovat na Slovensku?

Ad 1.

Realitní společnost je „pouhým“ prostředníkem, zprostředkovatelem kupní smlouvy mezi prodávajícím a kupujícím. Přičemž má v zásadě nárok pouze na sjednanou provizi za zprostředkování obchodu – za podmínek dohodnutých v příslušné smlouvě…, případně na náhradu vymezených nákladů, bylo-li to dohodnuto. Podstatné je, pro koho realitka pracuje – pro prodávajícího nebo kupujícího? A v návaznosti na to pak může samozřejmě jen po dotyčném jednom chlebodárci – zákazníkovi (zájemci) – požadovat úplatu (odměnu), nikoli po třetí osobě. Je ale možné dohodnout, že tento prostředník vybere určitou zálohu na kupní cenu, což ale nepředstavuje účetní ani zdanitelný výnos realitní firmy (nejde o odměnu za její službu), ale pouhý rozvahový zúčtovací vztah. Tyto peníze dluží jejich plátci, a to až do uzavření předmětné kupní smlouvy, kdy dojde k doplacení kupní ceny – která celá a priori náleží prodávajícímu. Záleží na smlouvě o zprostředkováni, kdy prostředníkovi vzniká nárok na provizi – např. až úspěšným zápisem v katastru nemovitostí – teprve pak může účtovat výnos ze své provize.

Ad 2.

Nebude. V případě dotazovaného přeshraničního zdanění příjmů jsou v souladu s mezinárodním právem stěžejní pravidla dohodnutá mezi dotčenými státy ve Smlouvě o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů uzavřené Českou republikou a Slovenskem, která u nás byla zveřejněna formou Sdělení č. 100/2003 Sb. m. s. Kde upravuje obecné rozložení mezinárodního práva na zdanění přeshraničních příjmů z úroků článek 11, výběr:

1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a skutečně vlastněné rezidentem druhého smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto druhém státě.

2. Výraz „úroky“, použitý v tomto článku, označuje příjmy z pohledávek jakéhokoli druhu…

3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže … pohledávka, za které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7.

4. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je … rezident tohoto státu. …

5. Jestliže částka úroků … přesahuje v důsledku zvláštních vztahů … částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna.

Jestliže se tedy zápůjčka (půjčka) nevztahuje ke slovenské stálé provozovně českého věřitele (rezidenta ČR) a sjednaný úrok není kvůli vzájemným zvláštním vztahům („spojené osoby“) stran vyšší než „obvyklý“, pak úroky z jistiny poskytnuté zápůjčky daňovým rezidentem Slovenska (dlužníkem) vůbec nepodléhá zdanění u zdroje příjmu – na Slovensku – ale jen ve státě rezidence poplatníka (věřitele), tedy pouze u nás v Česku. Přičemž není třeba pídit se po tom, co případně jinak uvádí slovenský zákon o místní (tamní) dani z příjmů, jelikož citovaná mezinárodní smlouva stojí nad národními zákony. Úrok ze zápůjčky podléhá jen české dani z příjmů.

Řešení č. 5.1 až 5.7 zpracoval Ing. Martin Děrgel (I/2025)

5.8 Účtování daru DHM u plátce DPH

Obchodní společnost (plátce DPH) se rozhodla darovat zdravotnickému zařízení dva přenosné počítače (notebooky). Jeden eviduje jako zboží určené k prodeji a druhý má v užívání jako dlouhodobý hmotný majetek (DHM), který doposud nebyl plně účetně odepsán. Při pořízení obou počítačů si firma uplatnila odpočet DPH.

Jaký je postup účtování daru DHM u plátce DPH?

Ing. Eva Sedláková (II/2025)

5.9 Účetní ocenění DHM pořizovací cenou

Malé pekařství Veka, s.r.o. koupilo malou dodávku v minimální výbavě za katalogovou cenu 300 000 Kč + DPH 63 000 Kč. Jelikož firma není plátcem DPH, nemůže si nárokovat odpočet (vrácení) této daně vůči finančnímu úřadu. Žádné další výlohy související s pořízením (koupí) tohoto vozidla firmě nevznikly. Pořizovací cenou investice (DHM) proto zůstane celková částka (úplata) odpovídající kupní ceně včetně daně 363 000 Kč.

Jak postupovat v případě účetního ocenění DHM pořizovací cenou?

Stejná tři auta od téhož prodejce koupila i firma Pekaři, a.s. Díky větší zakázce poskytl prodejce slevu na druhé vozidlo 20 000 Kč a na třetí 40 000 Kč, navíc do třetího bez navýšení ceny doplnil bezpečnostní zámek startéru v katalogové ceně 5 000 Kč. K prodejním cenám vozidel – tedy 300 000 Kč, 280 000 Kč a 260 000 Kč – musel prodejce připočíst 21 % DPH, kterou si ovšem kupující – plátce DPH – uplatnil plně k odpočtu. Proto pořizovacími cenami tří vozidel u firmy Pekaři, a.s. zůstanou kupní ceny v úrovni bez DPH: 300 000 Kč, 280 000 Kč a 260 000 Kč.

Majetková výhoda u třetího vozidla v podobě bezpečnostního zámku tzv. zdarma se v ocenění nijak nepromítne, neboť nešlo o žádný „dárek zdarma“, ale o jinou formu slevy. Pokud by nešlo o individuální slevy z jednotkových cen automobilů, ale prodejce by poskytl kupujícímu celkovou množstevní slevu 60 000 Kč, byla by ocenění pořizovací cenou každého ze tří vozidel stejná: (3 x 300 000 Kč – 60 000 Kč) / 3 = 280 000 Kč.

5.10 Limit významnosti TZ odpovídá limitu zhodnoceného DNM

Účetní jednotka má v souladu s účetními principy významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku stanoven svůj individuální účetní limit pro začlenění samostatného programového vybavení mezi DNM ve výši 60 000 Kč. Tento účetní limit proto automaticky návazně platí jako hodnotové kritérium rovněž pro TZ tohoto majetku, přičemž je určující celkový souhrn nákladů na takovéto zásahy do majetku za celé účetní období.

Jak postupovat v předmětném případě?

Firma eviduje jako DNM dva obsáhlé počítačové programy: „Smlouvy“ a „Personál“, u nich došlo v roce 2024 k rozšíření vybavenosti a použitelnosti). U programu „Smlouvy“ stál tento upgrade 50 000 Kč, zůstal tedy pod limitem účetní jednotkou pro DNM, a nejde tak o TZ, nýbrž o provozní náklady účtované na MD 518.

Software „Personál“ byl v roce 2024 postupně vylepšen dvakrát, v obou případech za á 35 000 Kč. Jelikož náklady – na rozšíření vybavenosti a použitelnosti tohoto SW – v úhrnu za účetní období přesáhly individuální účetní limit stanovený účetní jednotkou pro DNM (60 000 Kč), jedná se účetně o TZ programu „Personál“, o které proto bude zvýšeno jeho účetní ocenění (MD 013.AÚ), z něhož se počítají účetní odpisy SW.

5.11 Odhad spotřebované elektrické energie

Firma do termínu účetní závěrky za rok 2024 neobdržela od dodavatele elektřiny vyúčtování spotřeby za daný rok. Podle odečtu z elektroměru k 31. 12. 2024 a dosavadní ceny za kWh odhadla tuto cenu na 100 000 Kč. Bez faktury nemohla zaúčtovat klasický dluh, a tak do nákladů uzavíraného roku 2024 tuto spotřebu dané komodity zaúčtovala prostřednictvím přechodného „dohadného“ účtu pasivního: 100 000 Kč, MD 502 / D 389.

Jak správně postupovat v dané situaci?

Když posléze v únoru 2025 dorazila kýžená faktura, uváděla vyšší konečnou cenu 105 000 Kč. Účetní strana Dal je jasná: dluh patří na účet 321. Protiúčetem bude MD 389, avšak jen do odhadované částky 100 000 Kč.

Cenový rozdíl oproti odhadu je součástí již nového, běžného účetního období 2025, i když se týká spotřeby kWh za rok 2024. Protože cena dodavatele je vyšší než odhad, o 5 000 Kč, půjde o dodatečný náklad na MD 502.

Řešení č. 5.9 až 5.11 zpracovala Ing. Eva Sedláková (II/2025)

5.12 Tvorba daňových opravných položek podle § 8a zákona
       o rezervách a odpis pohledávky

Společnost ABC, s.r.o., má neuhrazenou pohledávku za dodané zboží za společností NEPLATIČ, s.r.o., ve výši 121 000 Kč, splatnost 17. 6. 2023. K pohledávce vytvořila společnost ABC k 31. 12. 2024 (po uplynutí 18 měsíců po splatnosti) daňovou opravnou položku (OP) podle zákona o rezervách § 8a ve výši 50 %, tj. 60 500 Kč (byly splněny všechny podmínky stanovené zákonem o rezervách).

V roce 2025 hodlá po uplynutí více než 30 měsíců po splatnosti (tzn. nejdříve
18. 12. 2025) vytvořit opravnou položku ve výši zbývajících 50 %, tzn. 60 500 Kč.

Pohledávka byla a je věřitelem řádně a včas vymáhána – soudem byla nařízena exekuce podle pravomocného a vykonatelného platebního rozkazu soudu k vymožení peněžité pohledávky a provedením exekuce pověřen soudní exekutor. Není ale předpoklad, že by pohledávka mohla být vymožena.

Může společnost po vytvoření zbývajících 50 % OP pohledávku v roce 2025 odepsat jako daňově uznatelný náklad a současně rozpustit vytvořenou OP?

Zrušení opravných položek k pohledávkám vytvořeným podle § 8a ZoR je možné provést, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud se pohledávka promlčela, popřípadě kdy nastaly důvody pro odpis pohledávky podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.

V tomto ustanovení se v bodě 6 uvádí, že v případě exekuce je tímto důvodem až výsledek provedené exekuce. Je tedy nutné vyčkat na její ukončení nebo promlčení pohledávky.

Ing. Jiří Nigrin (I/2025)

5.13 Nové osobní motorové vozidlo v majetku firmy

Společnost má v majetku firmy nové osobní motorové vozidlo, kterého cena včetně DPH je do 2 mil. Kč. Nákup byl realizován 31. 12. 2024 – KS, Fa, zaplacena nebo podpis úvěrové smlouvy, převozní značka. Registrace na DI – leden 2025. DPH si společnost uplatní v 12/2024.

Jak je to s odpisy r. 2024 vzhledem k registraci vozu v r. 2025? Jak je to z pohledu účtování?

Z hlediska účetnictví platí podle § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen vyhláška PVZÚ), platí, že dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Z hlediska daně z příjmů uvádí § 26 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. (dále jen „ZDP“), že hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání.

Co se týče zařazení osobního automobilu do obchodního majetku firmy (účtování na účet 022 MD), nutnou podmínkou není zaregistrování auta na registru silničních vozidel, tj. vybavení auta přidělenou registrační značkou. Firma může zařadit automobil do obchodního majetku a začít daňově odpisovat i v případě, že je automobil opatřen jen „převozní značkou“ (zvláštní registrační značkou pro jízdu z místa prodeje do místa registrace silničního vozidla).

Nový automobil, který firma pořídí ještě do konce r. 2024, který bude zaregistrován na registru silničních vozidel až v r. 2025, lze tedy do majetku zařadit ještě v roce 2024 a je možné za rok 2024 uplatnit také daňový odpis.

Co se týče odpisů, úhrada vozu na úvěr nehraje patrně žádnou roli. Předpokládáme, že podmínkou poskytnutí úvěru je sjednání převodu vlastnictví automobilu v důsledku zajištění dluhu převodem práva na věřitele. Automobil pak může odpisovat původní odpisovatel (úvěrový dlužník), pokud uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce automobilu na dobu zajištění dluhu převodem práva.

5.14 Účtování a zdanění finančního majetku

Klient – spol. s r.o. – nakoupila dlouhodobý finanční majetek. Tato společnost je dle velikosti účetních jednotek mikro. Tento majetek zaúčtovala i s poplatky na účty skupiny účtu 06. Na konec roku je jisté, že tento majetek – akcie – budou mít odlišnou hodnotu než při pořízení tohoto majetku. Dle dostupných postupů by postupovala:

Rozdíl oproti cenám pořízení: 414 / 06. tedy, aby se u klienta nezvýšily výnosy, popř. náklady, ale pouze rozvahově.

Jak danou skutečnost promítnout do daňového přiznání?

Předpokládáme, že nakoupený dlouhodobý finanční majetek – majetkové cenné papíry nejsou určené k obchodování. Dlouhodobý finanční majetek představuje položky vykázované v rozvaze spol. s r.o. v položkách „B.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba“ a “B.III.3. Podíly – podstatný vliv. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění p.p. (dále jen „ZÚ“), platí, že účetní jednotky oceňují majetek a závazky ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27 ZÚ. Toto ocenění je povinna zaznamenat v účetních knihách. Z jednotlivých složek majetku a závazků ke konci rozvahového dne se reálnou hodnotou oceňují např. mimo jiné cenné papíry (akcie), které představují podíl na základním kapitálu akciové společnosti.

Obecně platí, že k rozvahovému dni je třeba přecenit cenné papíry na reálnou hodnotu. Majetkové cenné papíry pod podstatným a rozhodujícím vlivem (tzn. podíly nad 20 % vliv) je obvykle třeba přeceňovat metodou ekvivalence, a to prostřednictvím kapitálového fondu 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků.

Ustanovení § 27 odst. 6 ZÚ uvádí, že pokud účetní jednotka u některého z podílů pod podstatným či rozhodujícím vlivem zvolí ocenění v ekvivalenci, tak tuto oceňovací metodu musí aplikovat na veškeré podíly pod podstatným, resp. rozhodujícím vlivem. V zadání uvedená spol. s r.o. je mikro účetní jednotka, to zn. že se na ni vztahuje § 27 odst. 7 ZÚ, který uvádí, že mikro účetní jednotky nepřeceňují své cenné papíry na reálnou hodnotu. Společnost s r.o. nepromítne ocenění do rozvahy ani do daňového přiznání.

Řešení č. 5.13 až 5.14 zpracoval Ing. Pavel Novák (I/2025)

5.15 Zdanění plateb do zahraničí

České firmě je ze zahraničí fakturováno za úroky z úvěru 100 000 Kč.

Jak postupovat v případě zdanění plateb do zahraničí?

Podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 4 a § 36 odst. 1 písm. b) bod 1 ZDP úroky podléhají v Česku srážkové dani 15 %, ale Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi Českem a státem daňové rezidence věřitele umožňuje státu zdroje (zde ČR) např. pouze 10 % daň:

•    Faktura za dlužné úroky z provozního úvěru za běžné účetní období: 100 000 Kč, MD 562 / D 325,

•    Srážka daně u zdroje plátcem v ČR (dlužník sníží dluh vůči věřiteli o jeho daň): 10 000 Kč, MD 325 / D 342,

•    Úhrada přijaté faktury věřiteli do zahraničí za úroky po sražení české daně: 90 000 Kč, MD 325 / D 221,

•    Odvod tzv. srážkové daně sražené z úrokového příjmu nerezidenta plátcem: 10 000 Kč, MD 342 / D 221.

Ing. Eva Sedláková (II/2025)

5.16 Nákup nemovitostí

Společnost s r.o. koupila nemovitost – Rodinný dům s garáží a pozemkem za cca 2 miliony Kč. Nemovitost je obyvatelná, ale v tuto chvíli jediný společník řeší, zda nemovitost zrekonstruuje na nemovitost pro podnikání, kde bude mít sklad, dílnu a kancelářský prostor nebo zda nemovitost zbourá a postaví nově sklad, dílnu a kancelář. Otázkou je, kdy má společnost s r.o. navést nemovitost do majetku a od kdy je možné ji odpisovat; v případě nákladů na rekonstrukci, jak tyto náklady evidovat a kdy je bude možné připočítat do ceny k nemovitosti; lze z nákladů na rekonstrukci nárokovat DPH, případně za jakých podmínek; v tuto chvíli jsou s nákupem spojeny pouze správní poplatky, ty může dát rovnou do nákladů nebo budou součástí ceny pořízení; nákup nemovitosti byl financován prostřednictvím úvěru, úroky lze účtovat do nákladů.

Jaké je správné řešení dané situace?

Rodinný dům je stavba určená pro bydlení. Více než polovina podlahové plochy musí odpovídat požadavkům na trvalé rodinné bydlení. Prostory pro podnikání, kde bude sklad, dílna a kancelářský prostor, požadavky na trvalé rodinné bydlení nesplňují. Co se týče zařazení do majetku s.r.o. z účetního hlediska platí, že dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy (např. stavební zákon ad.) pro užívání (způsobilost k provozu – např. kolaudace, rekolaudace). Stanoví tak § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. K datu provedení návrhu na vklad do katastru nemovitostí je možné RD zařadit do majetku. Účetně je možné odepisovat dle vnitřní směrnice účetní jednotky (např. od prvého dne následujícího měsíce od měsíce pořízení). V případě, že není používán objekt k dosažení, zajištění a udržení příjmů, není možné uplatňovat daňové odpisování. V případě, že bude objekt používán k dosažení, zajištění a udržení příjmů jen z části je třeba daňové odpisy podle vhodného kritéria krátit (např. dle podlahových ploch apod.). V případě nákladů na rekonstrukci je vhodné položky výdajů evidovat na účtu „pořízení dlouhodobého majetku“ – 042 MD. „Připočítat“ je do ceny k nemovitosti je správné až po dokončení (např. rekolaudace).

Nárokovat si DPH z nákladů na rekonstrukci lze, a to zejména za podmínek § 75 odst. 7 až 9 a násl. ZDPH (poměrné krácení, úprava odpočtu). S nákupem rodinného domu spojené správní poplatky jsou součástí ceny pořízení. Co se týče úroků z úvěru, tak jsou součástí ocenění dlouhodobého majetku nebo jeho části a technického zhodnocení, pokud tak účetní jednotka rozhodne ve své vnitřní účetní směrnici (§ 47 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Pokud tak nerozhodne, jsou úroky do okamžiku zařazení majetku součástí ocenění dlouhodobého majetku, po zařazení majetku do užívání jsou nákladem.

Ing. Pavel Novák (I2025)

5.17 Vztah mezi jednatelem a jeho s.r.o.

Podnikající fyzická osoba je zároveň jednatelkou společnosti s r.o., která má dva jednatele. Otázkou je, zda může podnikající fyzická osoba fakturovat společnosti s r.o. daňové poradenství, personální poradenství a vedení účetnictví, když je zároveň jednatelkou společnosti.

Jaké je správné řešení?

Může! Soukromoprávní subjekty obecně mohou konat vše, co jim zákon nezakazuje. Navíc, vždyť není jednoznačné ani to, co se míní „fakturováním“. Pracujeme pouze s tzv. obchodní zvyklostí, v souladu s níž jde zpravidla o vystavování formalizovaného písemného nebo elektronického požadavku na uhrazení sjednané částky za určité obvykle již uskutečněné (poskytnuté) plnění. Přičemž tazateli nepochybně nejde ani tak o tuto samotnou fakturaci – tj. vystavení faktury coby požadavku na úhradu… – jde mu hlavně o to, zda vůbec může vzniknout platný právní vztah mezi jednatelkou a její obchodní společností, jehož důsledkem má fakturace být.

Vztah mezi jednatelem a jeho s.r.o. by měl být upraven smlouvou o výkonu funkce, jak předpokládá § 59 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích,ve znění p.p. („ZOK“); stručný výběr toho hlavního:

•    Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího voleného orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona plyne něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se nepoužijí.

•    Smlouva o výkonu funkce se … sjednává písemně a schvaluje ji … nejvyšší orgán společnosti …

•    Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti obsahuje také tyto údaje o odměňování a) vymezení všech složek odměn, … b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby, c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku… d) údaje o výhodách nebo odměnách člena voleného orgánu...

•    Jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce … nebo z vnitřního předpisu … lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen.

Z praktického hlediska je podstatné, proč vlastně má s.r.o. svého/své jednatele. Správně, jde přece o její statutární orgán, jak normuje § 44 odst. 5 ZOK. Dobrá, a ten je k čemu? No řídí vše ve firmě! Učeněji řečeno je tomu dle § 163 občanského zákoníku tak, že statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

To jsou ale pořád samé teorie, užitečnější sdělení vyčteme v § 195 a § 196 ZOK, z nichž je stěžejní:

•    Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti.

•    Jednatel zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví,...

Účetní a související evidenci – včetně daňové – musí jednatel „pouze“ zajistit, ovšem není povinen ji osobně vykonávat, k tomu si může volně „najmout lidi“ nebo dodavatelské firmy. Ledaže by to bylo jednateli výslovně uloženo ve smlouvě o výkonu jeho funkce v s.r.o., tedy že musí osobně i vést (účtovat) všechny účetní případy firmy i osobně řešit všechny její daňové povinnosti… Pak by se jednalo o povinnost z titulu jednatele, kterou by zřejmě nemohl přehodit (delegovat úkoly) na externí dodavatele. Nicméně zpravidla smlouva o výkonu funkce takto osobně jednatele neúkoluje, musí jen zajistit splnění všech provozních úředních aj. povinností, takže klidně může sjednat obchodní smlouvu na splnění těchto úkolů s externí firmou. Může jít také o podnikatelský subjekt samotného jednatele v roli OSVČ, nebude-li porušen střet zájmů dle § 54 až § 56 a § 199 ZOK, což se ale podle § 57 ZOK netýká smluv uzavíraných v rámci běžného obchodního styku.

Ing. Martin Děrgel (I/2025)

5.18 Stavební práce v tuzemsku mezi plátci

Výrobní podnik Šrouby, a.s. si od stavební firmy Fachmani, s.r.o. (oba jsou měsíční plátci DPH) nechal opravit výrobní halu za 1 milion Kč bez DPH. V lednu 2025 byla poskytnuta záloha na tyto práce ve výši 600 000 Kč, a k dokončení opravy, a tím pádem rovněž k uskutečnění tohoto zdanitelného poskytnutí služby došlo v dubnu 2025.

Jak postupovat v dané situaci?

Předmětné stavební a montážní práce podléhají režimu přenesení daňové povinnosti. S ohledem na výrobní účel opravy haly je jasné, že odběratel (Šrouby, a.s.) má plný nárok na odpočet DPH na vstupu z tohoto přijatého zdanitelného plnění. Přičemž je zde také osobou povinnou přiznat daň na výstupu místo dodavatele.

Obecně platí, že DPH je nutno přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění – tedy obvykle při dodání zboží nebo poskytnutí služby – anebo již u dřívějšího přijetí úplaty (např. zálohy), je-li dostatečně určitá, jak velí § 20a ZDPH. Ovšem zmíněný režim přenesení daňové povinnosti na odběratele je jednou z výjimek, kdy se přiznává DPH vždy až ke dni uskutečnění plnění, a tedy nikoli již při dřívější úplatě.

5.19 Daňová evidence pro DPFO

§ 7b ZDP upravuje daňovou evidenci OSVČ jen po její (minimální) obsahové stránce. Formu a způsob vedení nechává v režii každého poplatníka. Obvykle v praxi přetrvává přístup obdobný dřívějšímu jednoduchému účetnictví OSVČ, takže je stěžejní tzv. peněžní deník, v němž se v časovém sledu (chronologicky) v rámci více či méně podrobně členěné tabulky evidují jednotlivé příjmy a výdaje. Přičemž je praktické zachycovat do něj nejen klasické peněžní příjmy a výdaje, ale i ty nepeněžní, které jsou obecně rovněž předmětem daně z příjmů (§ 3 odst. 2 ZDP). Typické, prakticky orientované možné členění peněžního deníku naznačuje dlouhá tabulka, kterou lze věcně rozdělit do tří částí: základní sloužící k obecné identifikaci daného případu, daňově účinná a nedaňová.

Jak může vypadat daňová evidence pro DPFO

Tento základní výkaz doplňuje kniha vystavených pohledávek a přijatých dluhů (závazků) týkajících se podnikání dotyčného poplatníka, které plátci DPH obvykle přizpůsobí speciálním evidenčním požadavkům § 100 zákona o DPH (viz následující kapitola), aby byla návaznost na přiznání k DPH. A s ohledem na rozsah a druh činnosti jsou dále případně vedené ještě knihy daňově odpisovaného hmotného majetku (§ 26 ZDP), skladové evidence zásob (obvykle je OSVČ začnou vést až po daňové kontrole…) a mzdové listy zaměstnanců (§ 38j ZDP).

5.20 Účetně již pro TZ není stěžejní limit 80 000 Kč

Výrobní závod s obratem stovek milionů a dlouhodobým majetkem 50 milionů má stanoven účetní limit DHM pro hmotné movité věci ve výši 100 000 Kč. Paní Jana je OSVČ provozující živnost vedení účetnictví, a protože jí účtování baví, je dobrovolně účetní jednotkou. Její obrat činí 2 miliony a v obchodním majetku má techniku v úhrnu za 200 000 Kč, účetní limit DHM pro hmotné movité věci si stanovila na 20 000 Kč.

Jaké je řešení dané situace?

Obě účetní jednotky si pro vlastní dlouhodobé využívání koupí přenosný počítač (notebook) za 50 000 Kč. Pro velkou výrobní firmu bude představovat pouze tzv. drobný hmotný majetek, o kterém bude účtovat jako o zásobě (materiálu), tedy ihned do nákladů při vydání do užívání. Naproti tomu pro paní Janu půjde o účetní DHM, který do nákladů promítne postupně formou účetních odpisů v souladu se stanoveným odpisovým plánem.

5.21 Účtování doměrku daně z příjmů a související sankce

Daňová kontrola u podnikatele odhalila poměrně častou chybu poplatníků, a to že výdaje charakteru technického zhodnocení (tzv. investiční náklad) mylně považoval za výdaje na opravu (běžný provozní náklad).

Jak postupovat v předmětném případě?

Výsledkem byla doměřená daň z příjmů za předminulý rok ve výši 100.000 Kč, kterou poplatník zaúčtoval do běžného (probíhajícího) účetního období na MD 595 / D 341, načež jí uhradil (MD 341 / D 221).

Po úhradě doměrku bylo poplatníkovi platebním výměrem vyměřeno i sankční penále a úrok z prodlení od původní splatnosti daně. O těchto „nedaňových sankcích účtoval na MD 545 Ostatní pokuty a penále / D 341.

Řešení č. 5.18 až 5.20 zpracovala Ing. Eva Sedláková (II/2025)

5.22 Individuální podnikatel

Pani účetní vede účetnictví pro OSVČ, který nemá zaměstnance a ani on sám si nebere mzdu. Vždy na začátku roku přeúčtuje VH z účtu 431 na účet 491. Když podnikatel potřebuje hotovost, tak si přepošle z firemního účtu peníze na svůj soukromý účet a pani účetní to zaúčtuje jako úbytek na účtu 491. Když na účtu 491 již stav vyčerpá a OSVČ si zase vezme peníze z firemního účtu, zaúčtuje to jako přírůstek do pokladny na účet 211. Tam se ji pak peníze ale hromadí a účetní si není jistá, zda by si mohl podnikatel vzít pro soukromé účely i peníze z účtu 211. 

Jak postupovat v dané situaci?

V souladu s bodem 3.5. ČÚS č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky fyzické osoby v účtové skupině 49 – Individuální podnikatel zachycují:

–   osobní vklady, včetně vkladu na začátku podnikatelské činnosti (např. 221, 211, 0xx / 491),

–   výběry individuálního podnikatele (491 / 221, 211),

–   při otevírání účetních knih se na tento účet převede zisk, popřípadě ztráta za předcházející účetní období se souvztažným zápisem na účtu určeném k zaúčtování výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení (zisk 431 / 491, popř. 491 / 431).

Tento účet může nabýt pasivní, popřípadě i aktivní zůstatek. Odděleně se sledují na analytických účtech převedený zisk nebo ztráta. Konečný zůstatek tohoto účtu se převádí do dalšího účetního období.

Výběry podnikatele z běžného účtu účtujete správně 491 / 221, takto je třeba účtovat i v případě, kdy účet 491 má aktivní zůstatek. Není to nic neobvyklého, individuální podnikatel může dosáhnout opakovaně ztráty, zadlužit se. Rozhodně není správné o tomto výběru účtovat jako o převodu do pokladny, do pokladny tyto peníze nejdou, pokladna podléhá inventarizaci a tyto peníze by tam chyběly.

Dlouhodobě aktivní zůstatek účtu 491 samozřejmě nesvědčí o dobrém hospodaření individuálního podnikatele. O této špatné hospodářské situaci pak budou vypovídat i jeho účetní výkazy (záporný vlastní kapitál).

Ing. Miroslav Bulla (I/2025)

5.23 Tvorba daňových opravných položek podle § 8c zákona
       o rezervách a odpis pohledávky

Společnost ABC, s.r.o., má neuhrazenou pohledávku za dodané zboží za společností DLUŽNÍK, s.r.o., ve výši 12 100 Kč (rozvahová hodnoty pohledávky), splatnost 17. 2. 2024. K pohledávce hodlá společnost ABC po uplynutí 12 měsíců po splatnosti, 18. 2. 2025, vytvořit daňovou opravnou položku (OP) podle zákona o rezervách § 8c ve výši 100 %, tj. 12 100 Kč (jsou splněny všechny podmínky stanovené zákonem o rezervách). Na upomínky dlužník nereaguje, společnost ABC nehodlá pohledávku soudně vymáhat, chce pohledávku odepsat jako daňově uznatelný náklad a současně rozpustit OP.

Kdy je možno daňový odpis pohledávky a rozpuštění OP nejdříve provést? Je pro daňový odpis pohledávky nutné soudní vymáhání?

V daném případě není podmínkou pro tvorbu opravné položky soudní vymáhání. Její tvorba se provádí podle § 8c ZoR za podmínky, že od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců, tedy nejdříve 18. 2. 2025.

Pokud jde o daňový odpis pohledávky, není podstatnmé, zda se odpis provede k datu 18. 2. 2025 nebo 31. 12. 2025. Rozhodující je, že se bude jednat o daňový náklad roku 2025, za který se bude podávat daňové přiznání. Pouze je třeba pamatovat na to, že u téhož poplatníka, lze v témže zdaňovacím období takto postupovat pouze do celkové výše pohledávek 30 000 Kč.

Ing. Jiří Nigrin (I/2025)

5.24 Náklady za poskytnuté záruky

Podnikatel koupil osobní podnikatelské auto, které bylo v lednu 2025 uvedeno do provozu. Dva roky zákonná záruka, začátek smlouvy na prodlouženou záruku
21. 1. 2027 – konec 20. 1. 2029 – max. 200 000 km, cena bez DPH 30 745 Kč.

Je třeba časově rozlišovat, jak?

Podle § 47 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele, jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku mimo jiné také náklady za poskytnuté záruky.

Pokud je prodloužená záruka zakoupena již ve fázi pořizování automobilu, jsou náklady na tuto dodatečnou záruku součástí jeho pořizovací ceny. Půjde tedy o součást pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku (účtována: 042, 343 / 321).

Tato služba nebude spotřebovávána hned, do nákladů bude zahrnuta v průběhu životnosti automobilu prostřednictvím odpisů při jeho odpisování.

Časově by se rozlišovala případná dodatečně pořízená prodloužená záruka, a to po dobu platnosti této prodloužené záruky (518, 381 / 325).

Ing. Miroslav Bulla (I/2025)