Postupy účtování

Účetnictví

5.1 Daňové a účetní odpisy

Společnost s r. o. vlastní několik nemovitostí. V roce 2024 toto s. r. o. nabylo podíl v jiném s. r.o. ve výši 50 %. Dosud byly nemovitosti pronajímány a byly uplatňovány daňové a účetní odpisy. Společně se smlouvou o převodu podílu (nabytí podílu na jiném s.r.o.) byla sepsána smlouva o poskytnutí příplatku mimo základní kapitál z původní s.r.o. do nově nabytého podílu na jiném s.r.o. Jde o dobrovolný nepeněžitý příplatek, jehož předmětem jsou nemovité věci, které vlastní původní s.r.o., hodnota příplatku bude určena na základě znaleckého posudku zpracovaného znalcem pro tento účel. Na katastr nemovitostí byly dokumenty založeny 20. 12. 2024, došlo k zaplombování výše uvedených nemovitost. Dne 9. 1. 2025 katastrální úřad vydal ostatní procesní rozhodnutí. Dne 22. 1. 2025 bylo katastrem nemovitostí zveřejněno zamítnutí návrhu na vklad.

Jaké daňové a účetní odpisy se mohou uplatnit v roce 2024? Jaký dopad a v jakém účetním období bude mít příplatek mimo základní kapitál?

Pro vkládající společnost s.r.o. tento vklad znamená, že se změní povaha majetku, a to z hmotného na finanční. V rámci poskytnutí příplatku mimo základní kapitál z původní s.r.o. (mateřská společnost) do jiné s.r.o. (dceřiné společnosti) bude hodnota pořizovací ceny a oprávek, tj. účetní zůstatková cena, přeúčtována na finanční majetek.

Co se týče převodu nemovitých věcí na přelomu roku, kdy byl návrh na vklad proveden (20. 12. 2024), tak jak vyplývá z § 56 odst. 10 vyhlášky č. 500/2002 Sb., o provedení zákona o účetnictví, při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se o této nemovité věci účtuje ke dni doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Jinými slovy právní účinky vkladu nastávají zpětně ke dni podání návrhu na vklad. Na druhé straně dne 22. 1. 2025 bylo katastrem nemovitostí zveřejněno zamítnutí návrhu na vklad, to zn. ke vkladu nedošlo. K převodu vlastnictví nedošlo, protože nedošlo k právním účinkům vkladu a vlastníkem nemovité věci k 31. 12. 2024 je stale vkládající společnost (do sestavení účetní závěrky je tato skutečnost účetní jednotce známa).

Navíc jak plyne z judikatury Nejvyššího správního soudu (9 Afs 70/2009), daňové odpisy u obchodní společnosti, do níž je vklad proveden, je možné uplatňovat až na základě převodu vlastnických práv (tedy vázáno na vložení do katastru nemovitostí). Vklad do KN byl zamítnut, a proto nemovitá věc není v právním vlastnictví dceřiné společnosti, a proto není u ní možné uplatňovat daňové odpisy.

Mateřská společnost uplatní v prosinci 2024 účetní odpis. Daňový odpis provede v plné roční výši. V roce 2025, jakmile dojde k právním účinkům opakovaného vkladu do katastru nemovitostí, proúčtuje vyřazení majetku 021 D a 081 MD proti 061, a to zápisy:

061 MD / 021 Dal, 081 MD / 061 Dal.

Dceřiná společnost zaúčtuje v roce 2025: 021 MD / 413 Dal.

Zákon o účetnictví stanoví v § 25 odst. 1 písm. l), že při bezúplatném nabytí je majetek oceňován reprodukční cenou, tj. v našem případě je to ve výši znaleckého ocenění. Způsob účetního odpisování si dceřiná společnost zvolí dle své účetní směrnice. Co se týče daňového odepisování, tak zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů tyto případy řeší v § 30 odst. 10, písm. b) bodu 1. tak, že nabyvatel pokračuje v odpisování předchozího vlastníka. To zn., že přebírá od mateřské společnosti jak původní vstupní cenu, tak i dosud uplatněné odpisy. Pro daně je tedy použit jiný postup než v účetnictví, a to jak v ocenění majetku, tak i při stanovení výše odpisů. Rozdíl ve výši odpisů uvede dceřiná společnost ve svém daňovém přiznání.

Ing. Pavel Novák (VI/2025

5.2 Archivace dokladů OSVČ

Fyzická osoba – OSVČ, plátce DPH. Otázkou je, který rok v roce 2025 může skartovat.

Jak přesně se těch 10 let počítá?

Daňovou evidenci je nutné archivovat po celou dobu, po kterou neskončila lhůta pro vyměření daně. Základní lhůta je stanovena na 3 roky po uplynutí roku, v němž vznikla daňová povinnost. Tato lhůta se prodlužuje jednak v případě přijetí investiční pobídky formou poskytnutí slevy na dani na celou dobu uplatňování této slevy dále při uplatňování ztráty minulých let, včetně roku vzniku ztráty a při nesplnění podmínek pro uznání nákladů u finančního leasingu, kdy začíná lhůta pro doměření daně běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto podmínek.

V případě vykázání ztráty z podnikání je tedy nutno pamatovat na ustanovení § 38r odst. 2 ZDP, podle něhož je možné provést daňovou kontrolu i po výše stanovené lhůtě. Maximální lhůta se v případě vykázání daňové ztráty totiž počítá až od posledního zdaňovacího období, za které bylo možno daňovou ztrátu nebo její část uplatnit.

Prodloužení lhůty pro možnost doměření daně může také nastat, pokud si poplatník pořizuje hmotný majetek formou finančního leasingu. Lhůty pro doměření daně z důvodu nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného jako daňového výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.

Kromě toho na dobu úschovu daňové evidence se vztahují i některé další právní předpisy, jako např. zákon o pojistném na sociální zabezpečení, který v § 22c stanoví povinnost uchovávat záznamy o údajích potřebných pro stanovení výše a odvod pojistného po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, jehož se týkají.

Pokud jde o uchovávání daňových dokladů z hlediska ZDPH, jsou obecné podmínky pro uchovávání daňových dokladů vymezeny v § 35 zákona. Daňové doklady se, podle tohoto ustanovení, uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.

Ing. Jiří Nigrin (VI/2025)

5.3 Úprava základu daně

Podnikatel vede daňovou evidenci a dosáhl v roce 2024 obrat 26 miliónů Kč. Z důvodu překročení limitujícího obratu se stal účetní jednotkou od 1. 1. 2025. V roce 2025 pokračuje ještě ve vedení daňové evidence. Od 1. 1. 2026 je povinen přejít z vedení daňové evidence na vedení účetnictví. Na základě provedené inventarizace má k 31. 12. 2025 zásoby ve výši 240 000 Kč, neuhrazené pohledávky ve výši 380 000 Kč a nezaplacené dluhy ve výši 200 000 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2026 bude podnikatel při stanovení základu daně vycházet z výsledku hospodaření. Mimoúčetně v daňovém přiznání upraví základ daně následovně:

–   zvýšení základu daně o (240 000 Kč + 380 000 Kč) = 620 000 Kč

–   snížení základu daně o 200 000 Kč

Podnikatel se však může například rozhodnout, že za zdaňovací období roku 2026 zvýší základ daně pouze o částku 100 000 Kč zásob a 100 000 Kč pohledávek a sníží základ daně o nezaplacené dluhy 200 000 Kč, takže úprava základu daně z příjmů bude v tomto zdaňovacím období daňově neutrální. O zbývající výši zásob a neuhrazených pohledávek 420 000 Kč pak bude zvyšovat postupně dle svého rozhodnutí základ daně v následujících zdaňovacích obdobích, nejpozději do roku 2034.

Ing. Ivan Macháček (VI/2026)

5.4 Externí služba likvidace autovraku

Společnost obdržela fakturu od likvidace auta – že je to slovenská společnost a auto je v dlouhodobém majetku české firmy. Na faktuře vystavili 23 % slovenskou DPH. Otázkou je, jak tuto fakturu zaúčtovat 551/082 nebo 548/082; v jakém řádku DPH se bude faktura vykazovat, protože tam je slovenská DPH česká společnost si ji nechce nárokovat ze Slovenska.

Je možné fakturu zaúčtovat celou do nákladů a nevykazovat v DPH?

Externí služba likvidace autovraku rozhodně nemůže být účtována první zvažovanou souvztažností MD 551 / D 082. Takto se totiž účtují pouze odpisy (oprávky) a zůstatková účetní cena, tedy obecně účetní hodnota předmětného dlouhodobého hmotného majetku – firemního vozidla. O dodavatelských službách – pokud nejsou součástí ocenění pořizovaného majetku – se zpravidla účtuje v rámci účtové skupiny 51 – Služby. Takže služba likvidace automobilu by se případně mohla zaúčtovat na MD 518 – Ostatní služby / D 321 – Dluhy z obchodních vztahů. Podle mne je ale účtová skupina 51 určena především pro běžné provozní náklady účetní jednotky, což zcela výjimečná likvidace vozidla není. Proto bych spíše doporučoval její zachycení v rámci účtové skupiny 54 – Jiné provozní náklady, z níž asi nejvhodnější bude „zbytkový“ blíže věcně nevymezený účet 548 – Ostatní provozní náklad, případně účet 547 – Mimořádné provozní náklady. Upřímně řečeno na volbě konkrétního účtu – zda to bude 518, 548 nebo 547 – až tak moc vlastně nezáleží, „problém“ by si tím případně mohl mít patrně jen účetní auditor. Z hlediska kontorního orgánů správce daně jde o nepodstatnou záležitost, nemá totiž vliv ani na hlavní účetní zásady a metody, a už vůbec nehraje roli při stanovení základ daně z příjmů, potažmo daň z příjmů.

Slovenskou DPH uplatněnou tamním podnikatelem u přijaté služby (likvidace vraku) s místem plnění (tj. i zdanění) na Slovensku rozhodně nepatří do daňového přiznání k české DPH. Nedivím se tazateli (plátci české DPH), že kvůli relativně nízké částce nehodlá podstoupit administrativní martýrium spojené se žádostí o vrácení této DPH z jiného státu EU, jak plátcům obecně umožňuje minule zmíněný § 82 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p.

Požádat o vrácení slovenské DPH je právo českého plátce, ne povinnost. Pokud se tohoto práva vzdá, pak je na tom ohledně té slovenské DPH obdobně jako kdyby nebyl plátcem. Tedy tato daň uplatněná dodavatelem se stává součástí hodnoty (pořizovací ceny) přijaté služby a tím pádem bude o ni také tak účtováno na MD 511, nebo 548, případně 547 a stane se v rámci celkové ceny přijaté služby související s podnikáním dotyčné české firmy daňově uznatelným nákladem na poli daně z příjmů. Fakturovanou slovenskou DPH – kterou plátce nechce vrátit – nebude vykazovat ve svém českém daňovém přiznání k DPH, a celou fakturovanou cenu služby – včetně této slovenské DPH – si zaúčtuje do daňově uznatelných nákladů.

5.5 Vypořádací podíl

Výrobní družstvo uzavřelo dohodu o zániku členství svého člena s tím, že mu vyplatí vypořádací podíl ve výši 1 200 000 Kč. Vše schválila členská schůze. Družstvo má základní kapitál 50 000 Kč, nedělitelný fond 727 000 Kč, základní členský vklad tohoto člena družstva 16 000 Kč.

Jaké bude účetní a daňové řešení daného případu?

Odcházejícímu družstevníkovi – s výjimkou prodeje družstevního podílu – vzniká vůči družstvu nárok na vypořádací podíl, coby určitá obdoba odstupného zaměstnanců. Související účetní problematiku neřeší účetní předpisy ani bezpečná metodika Českých účetních standardů. Naštěstí se tématu věnovala Národní účetní rada, která svá doporučení včetně vysvětlení uvedla v Interpretaci I-46 ze dne 18. června 2021 nazvané „Účetní řešení uvolněného a vypořádacího podílu v s.r.o. a vypořádacího podílu v družstvu“; volně dostupné na www.nur.cz. Z obsáhlého materiálu citujeme příslušné pasáže, ale tazatel by se měl obeznámit s celým dokumentem…

„(…) Zánik podílu (postup dle § 215 odst. 1 ZOK druhá část věty)

•    11. Zanikne-li uvolněný podíl z důvodu, že nedošlo k jeho přechodu na zbývající společníky …, základní kapitál se sníží o vklad společníka, jemuž zanikla účast. Případná zbývající účetní hodnota uvolněného podílu, o níž nebylo možné ponížit základní kapitál, poníží ostatní položky vlastního kapitálu, které takto ponížit lze (např. nerozdělené zisky minulých let, ostatní kapitálové fondy, ážio, případně rezervní fondy, není-li to v rozporu se stanovami nebo zákonem; dále také „dostupné položky vlastního kapitálu“)… Zánik uvolněného podílu, resp. vznik vypořádacího podílu nesmí být vykázán jako náklad běžného období.

•    12. Pokud budou vyčerpány všechny dostupné položky vlastního kapitálu, zbývající částka se vykáže jako ztráta minulých let. (…)

Družstva

•    17. Účetní řešení zániku podílu člena družstva a vzniku jeho nároku na vypořádací podíl je analogií zániku uvolněného podílu popsaného v odst. 11 resp. 13. K datu zániku členství tak družstvo zachytí dluh z vypořádacího podílu vypočteného dle § 36, § 623, § 625 a § 748 ZOK a zároveň ve stejné výši zaznamená snížení vlastního kapitálu buď v souladu s odstavci 11 a 12 nebo odstavci 13 až 16.

•    18. Z terminologického pohledu se základní kapitál se v případě družstev nesnižuje o „vklad“, ale o příslušnou část připadající na člena družstva, jehož podíl zaniká. (…)“

Vypořádací podíl je příjmem plynoucím odcházejícímu družstevníkovi, který je předmětem daně z příjmů. Poplatník se ale o zdanění nemusí příliš starat, je totiž úkolem plátce příjmu, dotyčného družstva – je v postavení „plátce daně“. Zdanění je stejné pro fyzické i právnické osoby – tzv. srážková daň 15 %, jak uvádí § 36 odst. 2 písm. e) ZDP.

Základem srážkové daně je příjem – vypořádací podíl – snížený o nabývací cenu podílu, je-li plátci poplatníkem prokázána! Určení nabývací ceny podílu upravuje § 24 odst. 7 ZDP a záleží na řadě okolností, zejména však na způsobu nabytí daného podílu, např. u peněžitých vkladů se jedná o hodnotu splaceného peněžitého vkladu. Kdy má družstvo v roli plátce srazit a posléze odvést svému finančnímu úřadu srážkovou daň, stanoví § 38d ZDP.

Výjimka se může týkat pouze poplatníků, kteří nejsou daňovými rezidenty ČR. Žádné osvobození od daně zde nepřichází do úvahy, a druhově jde o tzv. ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. g) ZDP. Díky zdanění plátcem tzv. srážkovou daní již poplatník příjem neuvádí do daňového přiznání, jak vyplývá z § 38g odst. 1 ZDP a návazně dle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP poplatník nemůže daňově uplatnit žádné související výdaje (náklady).

Řešení č. 5.4 až 5.5 zpracoval Ing. Martin Děrgel (VI/2025)