Postupy účtování

Účetnictví

5.1 Stavební práce v tuzemsku mezi plátci

Výrobní podnik Šrouby, a.s. si od stavební firmy Fachmani, s.r.o. (oba jsou měsíční plátci DPH) nechal opravit výrobní halu za 1 milion Kč bez DPH. V lednu 2026 byla poskytnuta záloha na tyto práce ve výši 600 000 Kč, a k dokončení opravy, a tím pádem rovněž k uskutečnění tohoto zdanitelného poskytnutí služby došlo v dubnu 2026.

Jaké je správné řešení?

Předmětné stavební a montážní práce podléhají režimu přenesení daňové povinnosti. S ohledem na výrobní účel opravy haly je jasné, že odběratel (Šrouby, a.s.) má plný nárok na odpočet DPH na vstupu z tohoto přijatého zdanitelného plnění. Přičemž je zde také osobou povinnou přiznat daň na výstupu místo dodavatele.

DPH je nutno přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění – tedy obvykle při dodání zboží nebo poskytnutí služby – anebo již u dřívějšího přijetí úplaty (např. zálohy), je-li dostatečně určitá, jak velí § 20a ZDPH. Ovšem zmíněný režim přenesení daňové povinnosti na odběratele je jednou z výjimek, kdy se přiznává DPH vždy až ke dni uskutečnění plnění, a tedy nikoli již při dřívější úplatě.

5.2 Záloha na cestovní náhrady

Pokud není zaměstnanci předána k použití firemní platební karta, měl by předem obdržet přiměřenou zálohu na předpokládané výlohy. Přesněji řečeno, na neposkytnutí zálohy se s ním musí zaměstnavatel předem dohodnout, viz § 183 odst. 1 ZDP. Pan Oto je zaměstnancem číslo 8 stavební firmy a často objíždí stavby, kde pobývá i více dní. Na jednu takovou (tuzemskou) pracovní cestu dostal zálohu na cestovní náhrady 1 000 Kč. Z jejího vyúčtování ovšem vyplynul nárok na cestovní náhrady v odlišné výši, variantně: a) 1 200 Kč, b) 900 Kč.

Jaké je správné řešení?

5.3 Účetně již pro TZ není stěžejní limit 80 000 Kč

Výrobní závod s obratem stovek milionů a dlouhodobým majetkem 50 milionů má stanoven účetní limit DHM pro hmotné movité věci ve výši 100 000 Kč. Paní Jana je OSVČ provozující živnost vedení účetnictví, a protože jí účtování baví, je dobrovolně účetní jednotkou. Její obrat činí 2 miliony a v obchodním majetku má techniku v úhrnu za 200 000 Kč, účetní limit DHM pro hmotné movité věci si stanovila na 20 000 Kč.

Jak postupovat v daném případě?

Obě účetní jednotky si pro vlastní dlouhodobé využívání koupí přenosný počítač (notebook) za 50 000 Kč. Pro velkou výrobní firmu bude představovat pouze tzv. drobný hmotný majetek, o kterém bude účtovat jako o zásobě (materiálu), tedy ihned do nákladů při vydání do užívání.

Naproti tomu pro paní Janu půjde o účetní DHM, který do nákladů promítne postupně formou účetních odpisů v souladu se stanoveným odpisovým plánem.

5.4 Zahraniční pracovní cesta se zálohou a doplatkem

Zaměstnanec byl v březnu 2026 vyslán na třídenní zahraniční pracovní cestu do Rakouska od středy 14 hodin do pátku 14 hodin, kde u zákazníka prováděl montáž dodané výrobní linky. Přičemž zaměstnanci vznikl nárok pouze na zahraniční stravné a od něj odvozené kapesné. K přepravě totiž využil firemní automobil, ubytování hradil zákazník a jiné výlohy zaměstnanci nevznikly. Žádné bezplatné jídlo od zaměstnavatele nebylo.

Ve středu byla zaměstnanci vyplacena z valutové pokladny záloha na cestovní náhrady 100 EUR. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům zahraniční stravné přesně dle vyhlášky č. 489/2025 Sb. (základní denní sazba zahraničního stravného pro Rakousko pro rok 2026 činí 45 Eur), a kapesné ve výši 40 % z této částky.

•    Zahraniční stravné (výpočet stanovuje § 170 ZP) = 90 EUR:

–   Středa: 10 hodin (od 14 do 24), 1/3 sazby zahraničního stravného (45 Eur) = 15 Eur,

–   Čtvrtek: 24 hodin (od 00 do 24), plná sazba zahraničního stravného (45 Eur) = 45 Eur,

–   Pátek: 14 hodin (od 00 do 14), 2/3 sazby zahraničního stravného (45 Eur) = 30 Eur.;

•    Kapesné (výpočet stanovuje § 180 ZP ve vazbě na § 170 ZP) = 36 EUR:

–   40 % zahraničního stravného (před případným krácením za jídlo) = 0,4 x 90 Eur = 36 Eur.

Jaký je správný postup účtování?

Zaměstnavatel podle své vnitropodnikové účetní směrnice uplatňuje v účetnictví:

•    aktuální denní kursy ČNB, které např. byly:

–   ve středu, kdy započala zahraniční pracovní cesta a kdy rovněž byla zaměstnanci poskytnuta záloha na cestovní náhrady v cizí měně, 24,00 Kč/Eur,

–   v pátek, kdy skončila zahraniční pracovní cesta, 23,80 Kč/Eur;

•    jako den uskutečnění pracovní cesty den, kdy zaměstnanec předloží její vyúčtování.

Celkový nárok zaměstnance činí 126 Eur, a jelikož je do limitu „veřejného sektoru“ ve smyslu § 6 odst. 7 písm. a) ZDP, nepodléhá zdanění. Pro zaměstnavatele jde plně o daňový výdaj dle § 24 odst. 1 písm. zh) ZDP.

Vyúčtování pracovní cesty předložil zaměstnanec hned po návratu ze zahraniční pracovní cesty v pátek. Nárok zaměstnance na zahraniční stravné v eurech se pro zaúčtování přepočte na Kč účetním kursem dne uskutečnění účetního případu, kterým je den předložení vyúčtování pracovní cesty zaměstnancem, což byl pátek.

Doplatek cestovních náhrad 26 Eur – záloha 100 Eur je totiž nižší než nárok na cestovné 126 Eur – bude zaměstnanci uhrazen v Kč. K této situaci dodejme, že dle § 183 odst. 4 ZP se při vyúčtování zálohy použije kurz vyhlášené ČNB platný v den vyplacení zálohy – tj. středeční kurs. Částka se zaokrouhlí na koruny nahoru. Pokud by zaměstnanec doložil kurz, kterým poskytnutou zálohu v zahraničí směnil – uplatní přednostně tento jeho kurz.

Pokud by se zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem, mohl by být doplatek uhrazen v eurech. Což by se účtovalo 26 Eur s kursem 23,80 Kč/Eur = 618,80 Kč (MD 333 / D 211.2), pak by vznikla kursová ztráta 20 Kč.

5.5 Účetní ocenění DHM pořizovací cenou

Malé pekařství Veka, s.r.o. koupilo malou dodávku v minimální výbavě za katalogovou cenu 300 000 Kč + DPH 63 000 Kč. Jelikož firma není plátcem DPH, nemůže si nárokovat odpočet (vrácení) této daně vůči finančnímu úřadu. Žádné další výlohy související s pořízením (koupí) tohoto vozidla firmě nevznikly.

Jaké je správné řešení?

Pořizovací cenou investice (DHM) proto zůstane celková částka (úplata) odpovídající kupní ceně včetně daně 363 000 Kč.

Stejná tři auta od téhož prodejce koupila i firma Pekaři, a.s. Díky větší zakázce poskytl prodejce slevu na druhé vozidlo 20 000 Kč a na třetí 40 000 Kč, navíc do třetího bez navýšení ceny doplnil bezpečnostní zámek startéru v katalogové ceně 5 000 Kč. K prodejním cenám vozidel – tedy 300 000 Kč, 280 000 Kč a 260 000 Kč – musel prodejce připočíst 21 % DPH, kterou si ovšem kupující – plátce DPH – uplatnil plně k odpočtu. Proto pořizovacími cenami tří vozidel u firmy Pekaři, a.s. zůstanou kupní ceny v úrovni bez DPH: 300 000 Kč, 280 000 Kč a 260 000 Kč.

Majetková výhoda u třetího vozidla v podobě bezpečnostního zámku tzv. zdarma se v ocenění nijak nepromítne, neboť nešlo o žádný „dárek zdarma“, ale o jinou formu slevy. Pokud by nešlo o individuální slevy z jednotkových cen automobilů, ale prodejce by poskytl kupujícímu celkovou množstevní slevu 60 000 Kč, byla by ocenění pořizovací cenou každého ze tří vozidel stejná: (3 x 300 000 Kč – 60 000 Kč) / 3 = 280 000 Kč.

5.6 Stavební práce v tuzemsku mezi plátci

Výrobní podnik Šrouby, a.s. si od stavební firmy Fachmani, s.r.o. (oba jsou měsíční plátci DPH) nechal opravit výrobní halu za 1 milion Kč bez DPH. V květnu 2026 byla poskytnuta záloha na tyto práce ve výši 600 000 Kč, a k dokončení opravy, a tím pádem rovněž k uskutečnění tohoto zdanitelného poskytnutí služby dojde v říjnu 2026.

Jaké je správné řešení?

Předmětné stavební a montážní práce podléhají režimu přenesení daňové povinnosti. S ohledem na výrobní účel opravy haly je jasné, že odběratel (Šrouby, a.s.) má plný nárok na odpočet DPH na vstupu z tohoto přijatého zdanitelného plnění. Přičemž je i osobou povinnou přiznat daň na výstupu místo dodavatele (Fachmani, s.r.o.) – proto budou jak faktura (daňový doklad), tak i potvrzení o přijaté záloze uvedeny bez DPH.

5.7 Účtování doměrku daně z příjmů a související sankce

Daňová kontrola u podnikatele odhalila poměrně častou chybu poplatníků, a to že výdaje charakteru technického zhodnocení (tzv. investiční náklad) mylně považoval za výdaje na opravu (běžný provozní náklad).

Jak postupovat v dané situaci?

Výsledkem byla doměřená daň z příjmů za předminulý rok ve výši 100.000 Kč, kterou poplatník zaúčtoval do běžného (probíhajícího) účetního období na MD 595 / D 341, načež jí uhradil (MD 341 / D 221).

Po úhradě doměrku bylo poplatníkovi platebním výměrem vyměřeno i sankční penále a úrok z prodlení od původní splatnosti daně. O těchto „nedaňových sankcích účtoval na MD 545 Ostatní pokuty a penále / D 341.

5.8 Zdanění plateb do zahraničí

České firmě je ze zahraničí fakturováno za úroky z úvěru 100 000 Kč.

Jak postupovat v předmětné situaci?

Podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 4 a § 36 odst. 1 písm. b) bod 1 ZDP úroky podléhají v Česku srážkové dani 15 %, ale Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi Českem a státem daňové rezidence věřitele umožňuje státu zdroje (zde ČR) např. pouze 10 % daň:

•    Faktura za dlužné úroky z provozního úvěru za běžné účetní období: 100.000 Kč, MD 562 / D 325,

•    Srážka daně u zdroje plátcem v ČR (dlužník sníží dluh vůči věřiteli o jeho daň): 10.000 Kč, MD 325 / D 342,

•    Úhrada přijaté faktury věřiteli do zahraničí za úroky po sražení české daně: 90.000 Kč, MD 325 / D 221,

•    Odvod tzv. srážkové daně sražené z úrokového příjmu nerezidenta plátcem: 10.000 Kč, MD 342 / D 221.

Řešení č. 5.1 až 5.8 zpracoval Ing. Martin Děrgel (IV/2026)

5.9 Účtování o dohadných položkách aktivních

V důsledku havárie došlo v listopadu 2025 ke škodě na firemním autě. Ve shodě s podmínkami pojistné smlouvy účetní jednotka ohlásila pojistnou událost pojišťovně, do konce roku 2025 však nebyla pojišťovnou poskytnuta pojistná náhrada a ani v průběhu provádění účetní závěrky nebyla potvrzena výše náhrady. Účetní jednotka provedla odhad pojistného plnění podle nákladů na opravu auta a na základě sjednaných podmínek v pojistné smlouvě na částku 80 tis. Kč. V dubnu 2026 po sestavení účetní závěrky a po uzavření účetních knih pojišťovna oznámila účetní jednotce přiznané pojistné plnění ve výši 75 tis. Kč a vzápětí tuto částku zaslala na její bankovní účet.

Jaký je správný postup účtování?

Ing. Jiří Koch (I/2026)

5.10 Účtování daru DHM u plátce DPH

Obchodní společnost (plátce DPH) se rozhodla darovat zdravotnickému zařízení dva přenosné počítače (notebooky). Jeden eviduje jako zboží určené k prodeji a druhý má v užívání jako dlouhodobý hmotný majetek (DHM), který doposud nebyl plně účetně odepsán. Při pořízení obou počítačů si firma uplatnila odpočet DPH.

Jak je to z pohledu účtování?

Ing. Martin Děrgel (IV/2026)

5.11 Malá účetní jednotka

Účetní jednotka Beta s.r.o. má stále stejné hodnoty v kalendářních letech 2022 až 2025: aktiva celkem ve výši 115 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu 210 mil. Kč a průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců 49. Pro sestavení účetní závěrky za rok 2024 je střední účetní jednotkou. Díky novele zákona o účetnictví začíná plnit kritéria pro kategorizaci malá prvně k 31. 12. 2024. Malou účetní jednotkou se tak stane až pro účetní období roku 2026.

Do jaké kategorie bude účetní jednotka zařazena?

5.12 Kategorie účetní jednotky

Účetní jednotka Gama s.r.o. má v letech 2020–2022 hodnotu aktiv 67 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu 77 mil. Kč a průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců 49. Od roku 2023 do roku 2026 má hodnotu aktiv 79 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu 84 mil. Kč a průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců 49.

Do jaké kategorie bude účetní jednotka zařazena? Vztahuje se na tuto účetní jednotku audit?

Povinnost auditu pro konsolidovanou účetní závěrku zůstává beze změny, tedy platí, že konsolidovaná účetní závěrka podléhá auditu (§ 22 zákona o účetnictví) a povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku má obecně střední a velká skupina účetních jednotek.

Ing. Vladimír Hruška (I/2026)

5.13 Trojí účetní zachycení software

Účetní jednotka, např. XY, s.r.o., koupila 3 počítačové programy (případně jen licence k jejich využití).

Jaký je správný postup?

1. Za 100 000 Kč komplexní program sloužící k účtování, vedení skladu, mzdové agendě, efektivní správě pohledávek, apod. V tomto případě není pochyb, že se jedná o majetek dlouhodobé povahy, který účetní jednotka zaúčtuje na příslušný účet DNM, a to zpravidla na účet 013 – Software. Její účetní náklady proto neovlivní jednorázově při pořízení, ale postupně nepřímo přes účetní odpisy (oprávky) stanovené na základě odhadu doby použitelnosti interní účetní směrnicí – odpisový plán, v souladu s § 28 odst. 6 ZÚ a § 56 VÚ.

2. Za 10 000 Kč antivirový program, který bude chránit firemní data v počítači před nechtěnými zásahy tzv. počítačových pirátů (hackerů) zvenčí prostřednictvím internetu. Tentokrát nebude software, resp. dvouletá licence na jeho využití posouzena jako dlouhodobý majetek, ale s ohledem na relativně nízkou cenu se bude jednat o DrNM, který firma jednorázově zaúčtuje do provozních nákladů (zpravidla na MD účtu 518).

3. Spolu s novým počítačem (který stál 50 000 Kč) byl za dalších 10 000 Kč koupen k němu operační systém ve verzi tzv. OEM, která je použitelná pouze ve spojení s tímto konkrétním počítačem. V tomto případě nelze ohledně software hovořit o „samostatném“ majetku, protože jeho využitelnost je omezena a podmíněna existencí jiného majetku – konkrétního počítače, bez něhož nelze operační systém používat (ani na jiném počítači). Proto se toto programové vybavení stává součástí účetního ocenění předmětného počítače.

5.14 Odhad spotřebované elektrické energie

Firma do termínu účetní závěrky za rok 2025 neobdržela od dodavatele elektřiny vyúčtování spotřeby za daný rok. Podle odečtu z elektroměru k 31. 12. 2025 a dosavadní ceny za kWh odhadla tuto cenu na 100 000 Kč.

Jaké je správné řešení?

Bez faktury nemohla zaúčtovat klasický dluh, a tak do nákladů uzavíraného roku 2025 tuto spotřebu dané komodity zaúčtovala prostřednictvím přechodného „dohadného“ účtu pasivního: 100 000 Kč, MD 502 / D 389.

Když posléze v únoru 2026 dorazila kýžená faktura, uváděla vyšší konečnou cenu 105 000 Kč.

Účetní strana Dal je jasná: dluh patří na účet 321. Protiúčetem bude MD 389, avšak jen do odhadované částky 100 000 Kč. Cenový rozdíl oproti odhadu je součástí již nového, běžného účetního období 2026, i když se týká spotřeby kWh za rok 2025. Protože cena dodavatele je vyšší než odhad, o 5 000 Kč, půjde o dodatečný náklad na MD 502.

5.15 Účtování o vyřazení CP

Volně navažme na předešlý účetní příklad a dokončeme možný konečný osud akcií firem ABC a XYZ.

Jaký je správný postup účtování o vyřazení CP?

5.16 Limit významnosti TZ odpovídá limitu zhodnoceného DNM

Účetní jednotka má v souladu s účetními principy významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku stanoven svůj individuální účetní limit pro začlenění samostatného programového vybavení mezi DNM ve výši 60 000 Kč. Tento účetní limit proto automaticky návazně platí jako hodnotové kritérium rovněž pro TZ tohoto majetku, přičemž je určující celkový souhrn nákladů na takovéto zásahy do majetku za celé účetní období.

Jak postupovat v dané situaci?

Firma eviduje jako DNM dva obsáhlé počítačové programy: „Smlouvy“ a „Personál“, u nich došlo v roce 2026 k rozšíření vybavenosti a použitelnosti). U programu „Smlouvy“ stál tento upgrade 50 000 Kč, zůstal tedy pod limitem účetní jednotkou pro DNM, a nejde tak o TZ, nýbrž o provozní náklady účtované na MD 518.

Software „Personál“ byl v roce 2026 postupně vylepšen dvakrát, v obou případech za á 35 000 Kč. Jelikož náklady – na rozšíření vybavenosti a použitelnosti tohoto SW – v úhrnu za účetní období přesáhly individuální účetní limit stanovený účetní jednotkou pro DNM (60 000 Kč), jedná se účetně o TZ programu „Personál“, o které proto bude zvýšeno jeho účetní ocenění (MD 013.AÚ), z něhož se počítají účetní odpisy SW.

5.17 Účtování o pořízení akcií

Účetní jednotka se rozhodla pořídit akcie dvou společností:

1. akcie společnosti ABC, které jsou obchodovány na burze přes makléře, za účelem dalšího prodeje,

2. akcie společnosti XYZ za nepeněžitý vklad výrobního zařízení, jako svou dlouhodobou investici.

Jak je to z pohledu účetnictví?

Řešení č. 5.13 až 5.17 zpracoval Ing. Martin Děrgel (III/2026)

5.18 Účtování o dohadných položkách aktivních (u odběratele)
       a časovém rozlišení (u dodavatele)

Dodavatel náhradních dílů na osobní auta (plátce DPH) ve smlouvě poskytuje svému odběrateli (plátci DPH), bonus za překročení limitu odběru náhradních dílů za kalendářní rok. Do okamžiku sestavení účetní závěrky a uzavření účetních knih nebyl dodavatelem vystaven opravný daňový doklad na množstevní slevu za překročení limitu odběru za r. 2025. Odběratel provedl svůj propočet bonusu ve výši 100 tis. Kč. V dubnu 2026 vystavil dodavatel příslušný opravný daňový doklad na bonus za r. 2025 ve výši 127 050 Kč (bonus 105 000 + 21 % DPH 22 050 Kč) a ve lhůtě splatnosti přiznaný bonus odběrateli uhradil.

Jak postupovat v dané situaci?

Ing. Jiří Koch (III/2026)

5.19 Zaúčtování koupě závodu od společníka (OSVČ)

Pan Novák léta podnikal jako OSVČ, ale nyní by se už rád věnoval svým zálibám a tak vyslyšel nabídku konkurenční firmy ABC, s.r.o. a prodal ji celý svůj obchodní závod – ano má jej i podnikající živnostník.

Jaký je správný postup účování?

Ukažme si možné účtování koupě závodu u kupce – ABC, s.r.o. – který jednotlivé položky nabývaných aktiv a pasiv ocenil individuálními cenami stanovenými znalcem. Znalecké ocenění dílčích položek závodu – coby hromadné věci – nemohlo vyjádřit tržní hodnotu kupované firmy s ohledem na její renomé, dobré jméno u zákazníků a obchodních partnerů. Za tento „goodwill“ byl stranami dohodnut tržní příplatek za koupi zavedené živnosti 1 milion Kč.

5.20 Nájemné placené předem v účetnictví

Pronajímatel uzavřel s nájemcem smlouvu o nájmu kanceláře na 12 měsíců od 1. 9. 2025 do 31. 8. 2026 za nájemné 10 000 Kč měsíčně. Přičemž bylo dohodnuto, že nájemné za celou dobu nájmu je splatné již v 9. září 2025. Uzavřením nájemní smlouvy vznikla pronajímateli pohledávka (a nájemci dluh) na nájemné za celých 12 měsíců nájmu = 12 x 10 000 Kč = 120 000 Kč.

Jak postupovat v případě placení nájemného předem?

Účetně i daňově je nutno tuto částku promítnout do výnosů (nákladů) rovnoměrně během celé doby nájmu, k čemuž dobře poslouží právě účty časového rozlišení. Pro znázornění účetní souměrnosti – nájemce versus pronajímatel – uvádíme nejen situaci nákladů, ale i výnosů.

5.21 Význam hlavní funkce na zařazení do užívání

Spediční společnost A pořídí nový nákladní automobil v prosinci 2024. Dne 23. 12. 2024 obdržela od prodejce tabulku zvláštní registrační značky pro jednorázové použití za účelem vykonání potřebné jízdy do místa registrace vozidla. Osvědčení o registraci v centrálním registru silničních vozidel bylo uděleno 3. ledna 2025.

Firma A si pořídila automobil s cílem využít ho při přepravě zásilek klientů, proto je jeho hlavní funkční charakteristikou běžné provozování na pozemních komunikacích. Což ale není možné dříve než 3. ledna 2025, až od tohoto okamžiku může být používán k dosahování výnosů, jde proto o okamžik jeho zařazení do používání.

Zemědělská firma B pořídila již v září 2024 nový vyorávač brambor od zahraničního dodavatele, který je dle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích tzv. zvláštním vozidlem.

Jak postupovat v dané situaci?

Dokumentace potřebná pro registraci vozidla byla předána příslušnému dopravnímu inspektorátu v říjnu 2024, přičemž ale kvůli vyžádání si úřadem dalších podrobnějších technických podkladů bylo povolení k provozu na pozemních komunikacích uděleno až v lednu 2025. Vyorávač brambor ovšem firma využila aktivně na polích již na podzim 2024, kam jej převezla na korbě své traktorové vlečky, kterou má registrovánu k provozu. Firma B nepořídila vyorávač brambor pro dosahování výnosů z jeho provozu na pozemních komunikacích, ale s cílem jeho používání při zemědělských pracích na poli – tedy mimo pozemní komunikace. A díky převozu na traktorové vlečce jej takto reálně a legálně začala provozovat a využívat ke generování výnosů už od září 2024.

Povolení k provozu na pozemních komunikacích se vztahuje pouze k vedlejším funkčním charakteristikám DHM a nemá odkladný účinek na zařazení do používání již v září 2024, kdy byly splněny technicko-ekonomické podmínky.

5.22 Náklady na dlouhodobou propagaci loga

Firma plánuje dlouhodobou propagaci své nově registrované obchodní značky. Celá propagační akce je naplánovaná na tři roky dopředu s tím, že prvý rok bude čistě ve znamení příprav a samotná kampaň na veřejnosti v různých mediích proběhne až v následujících dvou letech. Firmě vznikly s dlouhodobou propagací i vlastní mzdové a sociální náklady v prvém roce 80 000 Kč, a dále cestovní náklady 20 000 Kč.

Jak je to z pohledu účetnictví?

Hlavní břemeno práce ale spočívá na externí organizující reklamní agentuře, která si za prvý rok řekla o 200 000 Kč, v dalších dvou letech – kdy kampaň probíhala – pak předložila faktury na částku á 50 000 Kč. Do komplexních nákladů příštích (dvou) období patří pouze prvně zmíněná platba, další odměny reklamní agentuře již mají povahu provozního nákladu příslušného běžného účetního období a není tak důvod je časově přesouvat.

Řešení č. 5.19 až 5.22 zpracoval Ing. Martin Děrgel (III/2026)