Postupy zaměstnavatele

na přelomu let

Proč je pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění důležitá výše příjmu zaměstnance u pracovní smlouvy a u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Ve kterých situacích, souvisejících s placením pojistného, musí brát zaměstnavatel zřetel na možnou změnu zdravotní pojišťovny zaměstnancem? Jakým způsobem může ovlivnit postupy zaměstnavatele odměna zúčtovaná zaměstnanci po skončení dohody?

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění p.p., je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

U pracovní smlouvy nebo u odměn za výkon funkce podléhá odvodu pojistného každá částka příjmu. Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den.

Plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem

Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců, má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p. Z pohledu zdravotního pojištění platí, že u pracovní smlouvy se kód „P“ používá ke dni, který je uveden v pracovní smlouvě jako den nástupu zaměstnance do práce (což může být třeba státní svátek), v podstatě tedy bez ohledu na to, kdy zaměstnanec začne skutečně pracovat. V tomto případě zdravotní pojištění návazně vychází z ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce.

Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Minimální vyměřovací základ

Kromě plnění oznamovací povinnosti musejí zaměstnavatelé odvádět pojistné na zdravotní pojištění za své zaměstnance v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Pojistné se tedy platí:

•    z každého příjmu na základě pracovní smlouvy. Co se týká výkonu funkce, je výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká a pojistné se neplatí u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl za kalendářní měsíc příjmu 3 500 Kč,

•    u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 3 500 Kč,

•    u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Minimální vyměřovací základ tak řeší zaměstnavatelé:

•    u pracovní smlouvy vždycky,

•    u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 3 500 Kč a 

•    u dohody o provedení práce až od data 1. 1. 2017, ovšem až při příjmu vyšším než 10 000 Kč.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (a také dodržení zákonného minima) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Minimální vyměřovací základ naopak nemusí být dodržen u osob vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., například se jedná o zaměstnance, za které je plátcem pojistného stát. U těchto osob je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem, tedy relevantně částka i nižší než minimální mzda.

Pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Zaměstnání vždy řeší pojistný vztah, neboli pokud je pojištěnec zaměstnán, nemůže mu vzniknout ve zdravotním pojištění problém z hlediska řešení pojistného vztahu, tedy pojištění u zdravotní pojišťovny.

Den 1. ledna 2022 je standardním termínem pro změnu zdravotní pojišťovny

Z právní úpravy zdravotního pojištění vyplývá povinnost pojištěnce (jako zaměstnance) oznámit zaměstnavateli do osmi dnů případnou změnu zdravotní pojišťovny. V této souvislosti bych doporučil zaměstnavateli nechat si, třeba ve druhé polovině ledna, zaslat od zdravotní pojišťovny (zdravotních pojišťoven) seznam zaměstnanců, u ní (nich) pojištěných k datu 1. 1. 2022, a tento si porovnat s vlastní evidencí. Tímto postupem se předejde případnému nesprávnému odvodu pojistného již za měsíc leden.

Obzvláštní pozornost by pak měli zaměstnavatelé vždy věnovat příjmům zúčtovaným po skončení zaměstnání, neboť v takovém případě se informace o změně zdravotní pojišťovny nemusí k zaměstnavateli dostat. Takovým příjmem může být „klasická“ odměna zúčtovaná bývalému zaměstnanci. Příjmem po skončení zaměstnání je i plnění z titulu konkurenční doložky, což může trvat až dvanáct měsíců, během nichž jsou v podstatě dva termíny pro změnu zdravotní pojišťovny (tj. ještě k 1. 7.), přičemž jeden z nich může bývalý zaměstnanec využít – zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za dvanáct měsíců.

Podívejme se formou příkladů na postupy zaměstnavatele, případně pojištěnce, na přelomu let 2021/2022.

Příklad 1

Dohoda o provedení práce jako jediné zaměstnání končí k datu 31. 12. 2021. Za měsíc listopad byl zaměstnanci zúčtován příjem 13 000 Kč a za měsíc prosinec 9 000 Kč. Od 3. 1. 2022 byla tato dohoda obnovena za podmínky, že zúčtovaný příjem bude činit maximálně 10 000 Kč.

Jelikož vyměřovací základ zaměstnance nepřevýšil za měsíc prosinec 10 000 Kč, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u jeho zdravotní pojšťovny k datu 30. 11. 2021. Další oznámení již neprovádí, neboť sjednaný příjem nebude za prosinec 2021 a ani v roce 2022 převyšovat částku 10 000 Kč. Připomínám, že za listopad 2021 musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč.

Pro pojištěnce tato skutečnost znamená, že od měsíce prosince nemá ve zdravotním pojištění řešen tímto zaměstnáním svůj pojistný vztah. Z tohoto důvodu musí být od kteréhokoli dne měsíce prosince registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, nebo může začít podnikat jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, což je v roce 2021 částka 2 393 Kč. Od 1. 1. 2022 se minimální záloha zvyšuje na 2 627 Kč. Dalšími možnostmi jsou registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát (například jako uchazeč o zaměstnání), případně i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění. K tomuto kroku se může pojištěnec odhodlat tehdy, pokud se rozhodne začít vykonávat výdělečnou činnost ve státech Evropské unie, případně v dalších státech, na které se vztahuje působnost koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině, kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

Příklad 2

Dohoda o provedení práce skončila k datu 31. 12. 2021, příjem za prosinec činil 12 000 Kč. Počínaje dnem 14. 1. 2022 byla uzavřena nová dohoda o provedení práce, přičemž není zaměstnavateli zřejmé, zda příjem za leden 2022 převýší 10 000 Kč.

Za měsíc prosinec provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Co se týká dalšího přihlášení zaměstnance, doporučuji zaměstnavateli zvážit postup s ohledem na očekávanou realitu. Tedy jako první možnost zaměstnance k datu 14. 1. přihlásit, a pokud příjem nepřevýší stanovenou částku, pak jej zpětně kódem „O“ ke stejnému datu odhlásit (s poznámkou „storno přihlášky zaměstnance“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele). Alternativou je zaměstnance nepřihlásit v situaci, kdy je zaměstnavatel „skálopevně“ přesvědčen o tom, že příjem za leden nepřevýší 10 000 Kč, a poté, jakmile bude známa výše příjmu, zaměstnance neprodleně se zpětnou platností přihlásit, pokud taková potřeba vznikne.

Příklad 3

Zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 31. 12. 2021. Souběžně se zaměstnáním (které bylo v tomto souběhu hlavním zdrojem příjmů) podnikal, takže od ledna 2022 se stala jeho samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů. Na základě výsledků podnikatelské činnosti za rok 2020 vznikla této osobě povinnost platit od ledna 2022 zálohy ve výši 2 822 Kč. V březnu 2022 bude podán Přehled s povinností placení zálohy 3 659 Kč od tohoto měsíce. Ke dni 15. 5. 2021 bude této osobě přiznán starobní důchod.

Při tomto souběhu byla samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, proto nebylo jeho povinností platit do konce roku 2021 zálohy jako OSVČ. Od ledna 2022 však již zálohy v částce 2 822 Kč musejí být placeny, od března se záloha zvyšuje na 3 659 Kč. Přiznání důchodu nemá vliv na výši zálohy, nicméně při zúčtování roku 2022 nebude muset být u OSVČ dodržen minimální vyměřovací základ v měsících červen – prosinec 2022.

Poznámka: od června 2022 by mohla být záloha nižší než alespoň povinně minimálních 2 627 Kč placena pouze v situaci, kdyby to vycházelo z dosažených výsledků roku 2021.

Příklad 4

Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti je nemocen od 12. 1. do 18. 5. 2022.

Protože nemoc zaměstnance trvala po celé kalendářní měsíce únor až duben, kdy příjem za tyto měsíce byl nulový, provede zaměstnavatel jeho odhlášení kódem „O“ k datu 31. 1. a opětovné přihlášení kódem „P“ k datu 1. 5. – za podmínky, že vyměřovací základ činil v měsících lednu a květnu (v každém z těchto měsíců) alespoň 3 500 Kč. Období měsíců února až dubna tedy nemá pojištěnec kryté tímto zaměstnáním na základě dohody o pracovní činnosti, proto se musí sám postarat o řešení svého pojistného vztahu. Buď:

-   může mít jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění nebo

-   může současně podnikat jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 2 627 Kč nebo

-   bude mít nárok na zařazení do některé ze „státních kategorií“ (blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.), například jako příjemce dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání

Není-li osoba zařazena do některé z výše uvedených kategorií, stane se na měsíce únor až duben osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se v osmidenní lhůtě u zdravotní pojišťovny do této kategorie a zaplatit měsíční pojistné ve výši 13,5 % z minimální mzdy. Na tento postup může zaměstnavatel osobu upozornit.

Příklad 5

Protože zaměstnanci nebyla opakovaně vyplacena mzda, zrušil k datu 14. 1. 2022 pracovní poměr podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Vzhledem k rozvázání pracovního poměru dle tohoto ustanovení má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Odvádí se z tohoto plnění pojistné na zdravotní pojištění?

Do konce roku 2011 se z plnění této povahy pojistné neodvádělo, neboť v takovém případě měl zaměstnanec podle § 67 odst. 1 zákoníku práce nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. S účinností od 1. 1. 2012 se však již nejedná o odstupné, ale o náhradu mzdy, zdaňovanou podle § 6 zákona o daních z příjmů. Protože toto plnění nelze zahrnout do některé ze zákonných výjimek, pojistné se odvede.

Příklad 6

Zaměstnanec ukončil zaměstnání k datu 31. 12. 2020. Firma měla v úmyslu vyplatit bývalému zaměstnanci odměnu 10 000 tak, aby ji měl k dispozici ještě před vánočními svátky 2021. Osoba nepobírá žádný důchod. Odvedlo by se z takto zúčtované odměny pojistné na zdravotní pojištění?

Pokud osoba nepobírá žádný důchod, pak se pojistné vždy odvede. Jinak by se však postupovalo tehdy, kdyby byl pojištěnec v měsíci poskytnutí odměny poživatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. V takovém případě by se pojistné neodvedlo tehdy, pokud by se jednalo o plnění, které bylo poskytnuto poživateli některého z těchto dvou druhů důchodů po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Jinými slovy, pokud by byla odměna v roce 2021 zúčtována do listopadu a vyplacena v prosinci, nebyla by naplněna dikce osvobození od platby pojistného dle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. Avšak při zúčtování odměny do prosince 2021 a vyplacením v lednu 2022 by se pojistné na zdravotní pojištění již neplatilo, neboť tento příjem byl poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně poskytnut po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Příklad č. 7

Pojištěnec si po celý rok 2021 platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 2 052 Kč. Na den 30. 12. 2021 uzavřel (jednodenní) dohodu o provedení práce s příjmem 12 000 Kč.

Uzavření této jednodenní dohody o provedení práce (při příjmu převyšujícím 10 000 Kč) mění u pojištěnce jeho situaci v měsíci prosinci tím způsobem, že se v prosinci stává zaměstnancem a tudíž nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území ČR, která:

-   nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a 

-   není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb.) a ani

-   není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Na základě této skutečnosti se pojištěnec na měsíc prosinec odhlásí jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů. Pokud si na prosinec zaplatil pojistné, což fakticky mohl učinit až do 10. 1. 2022 (8. 1. připadá na sobotu), požádá zdravotní pojišťovnu o vrácení provedené úhrady 2 052 Kč. Pokud by předpokládal, že nadále bude v roce 2022 osobou bez zdanitelných příjmů, nemusel by o vrácení této platby žádat. Pojistné placené do listopadu 2021 měsíčně v částce 2 052 Kč je v pořádku.

Bez ohledu na délku trvání zaměstnání musí zaměstnavatel přihlédnout k výši příjmu, která v příslušném kalendářním měsíci založila účast na zdravotním pojištění. V případě jednodenního zaměstnání slouží k přihlášení zaměstnance kód „Q“, který se například používá k přihlášení svědka u soudu. Z pohledu zdravotního pojištění také platí, že pokud příjem na dohodu o provedení práce zakládá účast na zdravotním pojištění (je vyšší než 10 000 Kč), je takovým zaměstnáním řešen v daném kalendářním měsíci pojistný vztah dotyčné osoby.

Příklad 8

Zaměstnanci byla za prosinec vyplacena hrubá mzda ve výši 28 000 Kč a v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru obdržel odstupné ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. V měsíci lednu uzavřel s jiným zaměstnavatelem jednorázovou dohodu o pracovní činnosti na provedení odborných prací v období od 11. 1. do 25. 1. a za provedenou práci obdržel 14 000 Kč.

Zaměstnavatel, se kterým zaměstnanec rozvazuje pracovní poměr, odvede pojistné pouze z hrubé mzdy ve výši 28 000 Kč, z odstupného, na které vznikl nárok podle zákoníku práce (což je tento případ), se pojistné neplatí.

Za měsíc leden bude zaměstnavatelem odvedeno pojistné z dosaženého příjmu včetně přihlášení a odhlášení zaměstnance u zdravotní pojišťovny k uvedeným datům 11. 1. resp. 25. 1.

I když zaměstnání netrvalo v měsíci lednu po celý kalendářní měsíc, má osoba ještě v tomto měsíci vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.

Příklad 9

Dohoda o provedení práce byla sjednána na období od 1. 8. 2021 do 31. 12. 2021. s měsíčním příjmem 8 000 Kč. Do měsíce ledna 2022 byla na základě této dohody zúčtována odměna 5 000 Kč. Za měsíce srpen až prosinec 2021 si pojištěnec měsíčně platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 2 052 Kč.

Příjem 8 000 Kč nezakládal u zaměstnání v období srpen až prosinec 2021 účast na zdravotním pojištění, zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašoval a pojistné se z dosaženého příjmu neodvádělo.

Dodatečně zúčtovaná odměna však ukládá zaměstnavateli tyto povinnosti:

-   v posledním měsíci trvání této dohody vzniklo zaměstnání, proto musí být osoba jako zaměstnanec na tento měsíc přihlášena u zdravotní pojišťovny s použitím kódů „P“ k datu 1. 12. 2021 a „O“ k datu 31. 12. 2021,

-   podat za měsíc prosinec opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém však bude pouze navýšen počet zaměstnanců,

-   za měsíc leden 2022 odvést pojistné z částky vyměřovacího základu 13 000 Kč ve výši 1 755 Kč. Úhradu je zapotřebí provést v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance nejpozději do 21. 2. 2022 (20. 2. je v neděli), a to již připsáním platby na účet příslušné zdravotní pojišťovny.

-   pojištěnec požádá zdravotní pojišťovnu (s patřičným vysvětlením) o vrácení částky 2 052 Kč za měsíc prosinec 2021, ve kterém dodatečně vzniklo zaměstnání, případně o paltbu žádat nemusí.

Vzhledem k tomu, že 1. leden 2022 je datem, ke kterému lze standardní cestou změnit zdravotní pojišťovnu, upozorňuji zaměstnavatele, aby této okolnosti věnovali zvýšenou pozornost. Kdyby zaměstnanec skutečně změnil k uvedenému datu zdravotní pojišťovnu (tuto variantu je zapotřebí prověřit), provedl by zaměstnavatel odvod částky pojistného ve výši 1 755 Kč ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k 1. 1. 2022 přestoupil.

Příklad 10

Pojištěnec (věk 56 let) ukončil podnikání k 31. 12. 2021. Od roku 2020 je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně. Od ledna 2022 bude najímat sklad za 50 000 Kč měsíčně. Platí se z příjmů z nájmu zdravotní pojištění? A jak bude mít od ledna řešené zdravotní pojištění?

Pokud pojištěnec ukončí podnikání k datu 31. 12. 2021, oznámí zdravotní pojišťovně do osmi dnů ukončení samostatné výdělečné činnosti. Ještě za měsíc prosinec zaplatí příslušnou zálohu a v roce 2022 podá jako OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2021.

Z příjmů z nájmu u věci nezapsané v obchodním majetku se zdravotní pojištění neplatí. Pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, řeší od ledna 2021 registrace v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

Příklad 11

Občan Slovenska ukončil zaměstnání u českého zaměstnavatele k 31. 12. 2021 a poté onemocněl v ochranné sedmidenní lhůtě. Může nastat situace, kdy zdravotní pojištění cizince v ČR trvá, i když s ním zaměstnavatel ukončil pracovní poměr?

V tomto případě rozhoduje, zda se jedná o osobu podléhající režimu koordinačních nařízení Evropské unie (viz dále) nebo o cizince z tzv. třetí země. Jde-li o osobu ze státu Evropské unie, případně z dalších zemí, na které se v souvislosti s jejich výdělečnou činností v České republice vztahuje působnost koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 (viz dále uvedená Poznámka), pak pojištění pracovníka z některé z těchto zemí trvá v ČR po skončení pracovního poměru i nadále, pokud tato osoba:

-   je evidována na Úřadě práce s nárokem na českou podporu v nezaměstnanosti;

-   čerpá peněžitou pomoc v mateřství nebo má nárok na nemocenské;

Účastni českého systému veřejného zdravotního pojištění jsou i zaměstnanci z tzv. třetích zemí, tedy ze zemí, na které se nevztahují výše uvedená koordinační nařízení EU a ani dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení. V těchto případech jsou zdravotně pojištěny osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Tyto osoby jsou z pohledu zdravotního pojištění považovány za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. v případech, kdy sjednaný pracovněprávní vztah, případně zúčtovaný příjem (svojí výší nebo povahou) zakládají účast na zdravotním pojištění.

Na rozdíl od podmínek platných podle koordinačních nařízení Evropské unie:

-   nejsou s těmito zaměstnanými osobami pojištěni jejich nezaopatření rodinní příslušníci

-   ukončením zaměstnání končí i účast těchto osob v českém systému veřejného zdravotního pojištění, což znamená, že takové osobě nevznikají po skončení zaměstnání žádné další nároky (například při onemocnění v ochranné lhůtě).

Podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009 postupují osoby a instituce ze států Evropské unie a dále z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska a ze Spojeného království.

Příklad 12

S poživatelem starobního důchodu byla na období 1. 10. 2021 – 31. 12. 2021 uzavřena dohoda o pracovní činnosti s měsíčním příjmem 3 499 Kč. Tato dohoda byla obnovena k datu 1. 1. 2022 s příjmem 4 000 Kč, do práce nastoupil tento důchodce dne 18. 1. 2022.

Výší příjmu v roce nezaložila tato dohoda v roce 2021 účast na zdravotním pojištění, proto se zaměstnavatel touto situací z pohledu zdravotního pojištění nemusel zabývat. Jelikož však částka 4 000 Kč, dohodnutá od 1. 1. 2022, již účast na zdravotním pojištění zakládá, musí zaměstnavatel:

-   přihlásit zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 18. 1. 2022

-   odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.

Kdyby v měsíci lednu nebylo (například z důvodu nemoci nebo výkonu práce pouze po část měsíce) dosaženo částky vyměřovacího základu alespoň 3 500 Kč, provedl by zaměstnavatel storno této přihlášky kódem „O“ k datu 18. 1. 2022 a zaměstnance by přihlásil prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém příjem dosáhne v roce 2022 alespoň 3 500 Kč. V průběhu trvání dohody v roce 2022 by zaměstnavatel zaměstnance odhlásil na příslušný kalendářní měsíc i tehdy, kdyby příjem poklesl pod „rozhodnou částku“ 3 500 Kč. Je sice pravdou, že neodhlášením by zaměstnanci nevznikl problém v souvislosti s řešením jeho pojistného vztahu, nicméně zaměstnavatel by tímto postupem porušil oznamovací povinnost.

Příklad 13

Pojištěnec – student vysoké školy – ukončil zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti k 31. 12. 2021. Současně však již delší dobu podniká. Při souběhu se zaměstnáním nebylo jeho povinností platit zálohy a pojistné vždy doplatil jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu. Změnila se nějak skončením zaměstnání situace OSVČ? Je povinností placení záloh?

OSVČ není povinna platit zálohy v případě, kdy je zároveň zaměstnancem a své zdravotní pojišťovně prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. V těchto případech se pojistné uhradí do 8 dnů po podání Přehledu za uplynulý kalendářní rok. Jiným důvodem, kdy OSVČ není povinna platit zálohy je například skutečnost, že OSVČ byla po dobu celého kalendářního měsíce uznána neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Podnikající osoby, za které je zároveň po celý kalendářní měsíc či rok plátcem pojistného stát (a nejsou zaměstnány), musejí zálohy platit. Výhoda těchto osob spočívá ve skutečnosti, že se na ně nevztahuje minimální vyměřovací základ. V podávaném Přehledu takový podnikatel vyznačí, ve kterých měsících mu nebyl stanoven minimální vyměřovací základ a z jakého důvodu (v tomto případě s použitím varianty „plátcem pojistného byl i stát“). Zálohy se platí ve výši vypočtené na základě skutečných příjmů po odpočtu výdajů, resp. daňového základu. Pojistné se pak zaplatí formou případného doplatku po podání Přehledu včetně stanovení záloh pro další období – zálohy se platí tehdy, pokud je v předcházejícím roce dosaženo kladného výsledku podnikatelské činnosti. Zálohy na pojistné neplatí „státní pojištěnci“ pouze v kalendářním roce, ve kterém svoji podnikatelskou činnost zahajují, anebo tehdy, pokud jsou za předcházející kalendářní rok „v mínusu“. Při placení záloh může být výsledkem podnikatelské činnosti i přeplatek na pojistném.

Od ledna 2022 je povinností studenta zálohy platit, a to ve výši vypočtené v Přehledu za rok 2020. I kdyby zálohy představovaly velmi nízké měsíční částky, musí je OSVČ platit. K další změně výše zálohy pak dojde od měsíce podání Přehledu v roce 2022 (za rok 2021).

Příklad 14

Pojištěnec, který je zaměstnán na základě některé z dohod s příjmem zakládajícím povinnost placení pojistného zaměstnavatelem, se v lednu 2022 rozhodl současně začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Zaměstnání je v tomto souběhu hlavním zdrojem příjmů.

Nejpozději do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti se musí pojištěnec přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ, bez ohledu na to, zda bude v daném souběhu podnikání hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. V případě osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost alternativně splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Z hlediska placení pojistného je pak rozhodující, zda bude pro tohoto pojištěnce jeho samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů.

Protože je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, musí být při odvodu pojistného zaměstnavatelem dodržen minimální vyměřovací základ, a to třeba i formou dopočtu a doplatku pojistného do zákonného minima.

Skutečnost, zda je při souběhu příjmů samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, oznamuje pojištěnec zdravotní pojišťovně při zahájení podnikání, a také při podání Přehledu. Zatržením těch kalendářních měsíců, kdy pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ, dává pojištěnec zdravotní pojišťovně najevo, že v daném období není podnikání při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem jeho příjmů.

Podotýkám, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.

Zvýšení odpočtu od dosaženého příjmu

Nařízením vlády č. 253/2021 Sb. se od 1. ledna 2022 zvyšuje částka odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance na 14 570 Kč. Nárok na odpočet může podle ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Nárok na odpočet nemají žádní jiní „státní pojištěnci“ a ani osoby samostatně výdělečně činné.

Kdyby takový zaměstnavatel zúčtoval poživateli invalidního důchodu v měsících prosinci 2021 i lednu 2022 třeba 14 000 Kč, pak by za měsíc prosinec byla vyměřovacím základem částka 912 Kč (14 000 – 13 088) s celkovou výší pojistného 124 Kč. Ovšem za měsíc leden by již žádné pojistné odvedeno nebylo, neboť částka odpočtu (14 570 Kč) převyšuje dosažený příjem 14 000 Kč.

ZÁKON o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Vyměřovací základ

§ 3

(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a)  zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

b)  zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,

c)  zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).

(10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu ...