Postupy zaměstnavatele na přelomu let

Ve kterých situacích nemusí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ? Jak postupuje ve zdravotním pojištění bývalý zaměstnanec v případě, kdy je mu vypláceno plnění ve formě konkurenční doložky? Lze nalézt situaci, ve které se nebude platit pojistné z příjmu zúčtovaného po skončení zaměstnání?

Nejen na přelomu let vycházejí zaměstnavatelé primárně z právní úpravy zdravotního pojištění, dané především zákony č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Protože však zdravotní pojištění nepůsobí izolovaně, ale je navázáno na další právní předpisy, jsou důležitými například zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nebo zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, všechny zákony ve znění p.p.

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

U pracovní smlouvy nebo také u odměn za výkon funkce podléhá odvodu pojistného každá částka příjmu. Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den.

Změna zdravotní pojišťovny

Den 1. 1. 2023 je standardním termínem pro změnu zdravotní pojišťovny. Z právní úpravy zdravotního pojištění vyplývá povinnost pojištěnce (jako zaměstnance) oznámit zaměstnavateli do osmi dnů případnou změnu zdravotní pojišťovny. V této souvislosti bych doporučil zaměstnavateli nechat si (třeba ve druhé polovině ledna) zaslat od zdravotní pojišťovny seznam zaměstnanců, u ní pojištěných k datu 1. 1. 2023, a tento si porovnat s vlastní evidencí, čímž se předejde nesprávnému odvodu pojistného již za měsíc leden.

Obzvláštní pozornost by pak měli zaměstnavatelé vždy věnovat příjmům zúčtovaným po skončení zaměstnání, neboť v takovém případě se informace o změně zdravotní pojišťovny nemusí k zaměstnavateli dostat. Takovým příjmem může být buď „klasická“ odměna zúčtovaná bývalému zaměstnanci nebo třeba plnění z titulu konkurenční doložky, což může trvat až dvanáct měsíců, během nichž jsou v podstatě dva termíny pro změnu zdravotní pojišťovny a jeden z nich může bývalý zaměstnanec využít.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Již za leden 2023 musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného z vyměřovacího základu zaměstnance alespoň 17 300 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.

Toto minimum naopak nemusí dodržet v těchto situacích:

•    zaměstnanec by měl ještě jiného zaměstnavatele, který by potvrzením doložil, že za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu,

•    zaměstnanec by v jiném zaměstnání dosáhl příjmu, který by v součtu zajistil dodržení minimálního vyměřovacího základu – zaměstnavatelé by si navzájem dokladovali výši příjmu v daném měsíci a žádný z nich by neprováděl dopočet do minimálního vyměřovacího základu,

•    zaměstnanec by zároveň podnikal jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, což by zaměstnavateli dokladoval čestným prohlášením,

•    zaměstnanec by spadal do některé ze skupin osob, pro které minimální vyměřovací základ neplatí podle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Postupy zaměstnavatele při řešení různých situací na přelomu let 2022/2023

Příklad 1

Zaměstnanec pracuje v měsíci lednu 2023 na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek s hrubým příjmem 16 400 Kč. 

Zaměstnavatel provede dopočet a doplatek pojistného do zvýšeného minima 17 300 Kč takto:

-   z částky příjmu 16 400 Kč činí 13,5 % pojistného 2 214 Kč, jedna třetina (738 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (1 476 Kč) hradí zaměstnavatel,

-   pojistné z rozdílové částky 900 Kč ve výši 122 Kč bude sraženo zaměstnanci (nejedná se o některou ze situací uvedených v § 207 až 209 zákoníku práce).

Stejně by zaměstnavatel postupoval i v případě, kdyby byla na částku 16 400 Kč uzavřena jako jediné zaměstnání dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.

Při příjmu 16 400 Kč za prosinec 2022 by se pojistné odvedlo standardním způsobem, to znamená, že celková výše pojistného by činila 2 214 Kč, zaměstnanci by bylo sraženo 738 Kč, zaměstnavatel by uhradil1 476 Kč. 

Příklad 2

Firma zaměstnává v pracovním poměru zaměstnance s hrubým příjmem v rozpětí od 10 000 Kč do 13 000 Kč. Kromě toho ještě tento zaměstnanec současně prováděl na dohodu o pracovní činnosti, uzavřenou od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022, drobné pomocné práce, kde se jeho měsíční příjem pohyboval v rozpětí od 3 000 Kč do 4 000 Kč. Tato dohoda nebyla k datu 1. 1. 2023 obnovena. Je za této situace povinností zaměstnavatele dopočítávat pojistné do minimálního vyměřovacího základu? Jak se posuzuje vedlejší příjem z dohody o pracovní činnosti?

Pro účel stanovení vyměřovacího základu zaměstnance se v rozhodném období kalendářního měsíce sčítají příjmy zakládající povinnost placení pojistného.

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je zapotřebí uvést, že každý (míněno typově odlišný) pracovněprávní vztah se posuzuje samostatně. Z této skutečnosti vyplývá, že zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci vždy odvede pojistné z pracovního poměru ze skutečně dosaženého příjmu a dále v roce 2022 připočetl příjem zúčtovaný na dohodu o pracovní činnosti tehdy, pokud jeho výše činila alespoň 3 500 Kč. Jinými slovy, pokud nebylo na dohodu o pracovní činnosti dosaženo částky příjmu alespoň 3 500 Kč, odvedl zaměstnavatel v roce 2022 pojistné pouze z příjmu na základě pracovní smlouvy.

Pokud nebylo výší příjmu (příjmů) dosaženo částky alespoň 16 200 Kč (do prosince 2022), prováděl zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této výše minimálního vyměřovacího základu. Tento dopočet a doplatek každopádně provádí počínaje zúčtováním mzdy za leden 2023. Zákonné minimum nemusí být dodrženo pouze u osob uvedených v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. – u těchto zaměstnanců je vyměřovacím základem vždy skutečně dosažený příjem, bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, období nemoci apod.

I když příjem na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhl v některém měsíci roku 2022 částky 3 500 Kč, neprováděl zaměstnavatel odhlášení zaměstnance na takový měsíc, neboť zaměstnanec byl trvale přihlášen z titulu uzavřeného pracovního poměru. V tomto směru zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje ani skutečnost, že dohoda o pracovní činnosti k datu 31. 12. 2022 skončila.

S účinností od 1. ledna 2023 se konkrétně u dohody (dohod) o pracovní činnosti zvýšila rozhodná částka příjmu z 3 500 Kč na 4 000 Kč.

Příklad 3

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem „záskok“, kdy s ním uzavřel dohodu o pracovní činnosti na období od 12. 12. do 10. 1. Do měsíce prosince mu zúčtoval 9 800 Kč, do měsíce ledna pak 3 999 Kč.

Z hlediska zdravotního pojištění nezajímá zaměstnavatele výše zúčtovaného příjmu za měsíc leden (nedosahuje 4 000 Kč), u příjmu za měsíc prosinec ve výši 9 800 Kč platí následující:

-   patří-li tento zaměstnanec do některé ze skupin, uvedených v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (jedná se o osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ), odvede zaměstnavatel pojistné z příjmu 9 800 Kč v částce 1 323 Kč,

-   v opačném případě provádí dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu, tedy do částky 10 451,61 Kč [(20:31) x 16 200], kde hodnota 20 představuje počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci prosinci,

-   v rámci plnění oznamovací povinnosti použije zaměstnavatel kódy „P“ (k datu 12. 12.) a „O“ (k datu 31. 12.),

-   zaměstnanec bude za prosinec započten do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.

Za těchto podmínek neřeší v měsíci lednu sjednaná dohoda o pracovní činnosti pojistný vztah této osoby.

Příklad 4

Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od pátku 2. 12. 2022a do práce opět nastoupil dne 6. 1. 2023. Vyměřovací základ za měsíc prosinec, fakticky tedy za odpracovaný den 1. 12., činil 1 280 Kč.

V kalendářních měsících prosinci a lednu bude zaměstnavatel přihlížet k povinnosti zajistit odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.

Za měsíc prosinec musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za jeden kalendářní den (tj. za období mimo nemoc) ve výši 522,58 Kč [(1:31) x 16 200]. Protože dosažený příjem převyšuje tuto hodnotu, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc prosinec částka 1 280 Kč. Celkové pojistné činí 173 Kč. Srážka zaměstnanci je 58 Kč, zaměstnavatel hradí 115 Kč. Žádný dopočet se neprovádí.

Za měsíc leden bude muset být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum 14 509,67Kč za celkem 26 kalendářních dnů trvání výkonu práce v tomto měsíci [(26:31) x17 300], tj. mimo období nemoci.

Příklad 5

Zaměstnavatel ukončil se zaměstnancem pracovní poměr ke dni 31. 12. 2022. Od ledna 2023 je bývalému zaměstnanci vypláceno po dobu dvanácti měsíců plnění na základě konkurenční doložky, uzavřené mezi oběma smluvními stranami podle § 310 zákoníku práce. Jaké podmínky platí pro zaměstnavatele, pokud zaměstnanci zúčtovává plnění z titulu konkurenční doložky?

V případě konkurenční doložky je z pohledu zdravotního pojištění postup zaměstnavatele i pojištěnce následující:

-   zaměstnanec je odhlášen u zdravotní pojišťovny k datu 31. 12. 2022,

-   plnění z titulu konkurenční doložky má povahu příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci po skončení zaměstnání podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., proto se pojistné na zdravotní pojištění odvádí,

-   protože se jedná o bývalého zaměstnance (tedy o osobu, která již není zaměstnancem zaměstnavatele), nezapočítává se od ledna do celkového počtu zaměstnanců na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, částka zúčtovaná na základě sjednané konkurenční doložky a příslušné pojistné však na tento Přehled patří, odvodu pojistného tudíž podléhá,

-   zaměstnavatel by si měl zároveň prověřit, zda bývalý zaměstnanec nezměnil k datu 1. 1. 2023 (nebo eventuálně k datu 1. 7. 2023) zdravotní pojišťovnu, kterou lze změnit jednou za dvanáct měsíců,

-   na základě této skutečnosti nemá osoba od ledna 2023 řešen svůj pojistný vztah, což znamená, že musí být od tohoto kalendářního měsíce evidována u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ – s respektováním podmínek konkurenční doložky, nebo jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát. Pokud není využita ani jedna z těchto možností, stává se pojištěnec osobou bez zdanitelných příjmů s povinností platit měsíční pojistné v částce2 336Kč.

Alternativně by přicházelo v úvahu i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to například z důvodu výkonu výdělečné činnosti v zahraničí podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo splnění podmínek dlouhodobého pobytu v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb.

Příklad 6

Zaměstnanec ukončil zaměstnání k datu 31. 12. 2021. Firma měla v úmyslu vyplatit bývalému zaměstnanci odměnu 10 000 tak, aby ji měl k dispozici ještě před vánočními svátky 2022. Osoba nepobírá žádný důchod. Odvedlo by se z takto zúčtované odměny pojistné na zdravotní pojištění?

Pokud osoba nepobírá žádný důchod, pak se pojistné vždy odvede. Jinak by se však postupovalo tehdy, kdyby byl pojištěnec v měsíci zúčtování odměny poživatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. V takovém případě by se pojistné neodvedlo tehdy, pokud by se jednalo o plnění, které bylo poskytnuto poživateli některého z těchto dvou druhů důchodů po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Jinými slovy, pokud by byla odměna zúčtována do listopadu a vyplacena v prosinci, nebyla by naplněna dikce osvobození od platby pojistného dle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.

Avšak při zúčtování odměny do prosince 2022 a vyplacením v lednu 2023 by se pojistné na zdravotní pojištění již neplatilo, neboť tento příjem byl poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně poskytnut po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Příklad 7

Pojištěnec (věk 57 let) ukončil k 31. 12. 2022 podnikání. Od ledna 2023 bude pouze najímat sklad za 40 000 Kč měsíčně. Platí se z příjmů z nájmu zdravotní pojištění?

Pokud pojištěnec ukončí podnikání k datu 31. 12. 2022, oznámí zdravotní pojišťovně do osmi dnů ukončení samostatné výdělečné činnosti, ještě za měsíc prosinec zaplatí příslušnou zálohu a v roce 2023 podá jako OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2022.

Jelikož se z příjmů z nájmu u věci nezapsané v obchodním majetku neplatí zdravotní pojištění, musí si dotyčná osoba řešit od ledna 2023 svůj pojistný vztah. To znamená, že pokud nebude zaměstnána nebo nebude mít nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, přihlásí se u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a bude platit měsíční pojistné 2 336 Kč.

Příklad 8

Zaměstnanec si po celý rok 2022 platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 2 187 Kč měsíčně. Na den 28. 12. 2022 uzavřel dohodu o provedení práce s příjmem 12 000 Kč. 

Uzavření této jednodenní dohody o provedení práce (při příjmu převyšujícím 10 000 Kč) mění u pojištěnce jeho situaci v měsíci prosinci tím způsobem, že se v prosinci stává zaměstnancem a tudíž nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území ČR, která nemá v rámci kalendářního měsíce zajištěnu svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění některou z variant výdělečné činnosti anebo není osobou, za kterou platí pojistné stát. Jinak také řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná anebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Na základě této skutečnosti se pojištěnec na měsíc prosinec odhlásí jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů. Pokud si na prosinec zaplatil pojistné, což fakticky mohl učinit až do 9. 1. 2023, požádá zdravotní pojišťovnu o vrácení provedené úhrady 2 187 Kč. Pojistné placené do listopadu 2022 měsíčně v částce 2 187 Kč je v pořádku. Kdyby byl pojištěnec od ledna 2023 nadále osobou bez zdanitelných příjmů, musel by zvýšit platbu pojistného na částku 2 336 Kč.

Bez ohledu na délku trvání zaměstnání musí zaměstnavatel přihlédnout k výši příjmu, která v příslušném kalendářním měsíci založila účast na zdravotním pojištění. V případě jednodenního zaměstnání slouží k přihlášení zaměstnance kód „Q“, který se například používá k přihlášení svědka u soudu. Z pohledu zdravotního pojištění také platí, že pokud příjem na dohodu o provedení práce zakládá účast na zdravotním pojištění (je vyšší než 10 000 Kč), je takovým zaměstnáním řešen v daném kalendářním měsíci pojistný vztah dotyčné osoby.

Příklad 9

S poživatelem starobního důchodu byla na období 1. 6. 2022 – 31. 12. 2022 uzavřena dohoda o pracovní činnosti s měsíčním příjmem maximálně 3 499 Kč. Od 1. 1. 2023 byla uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti s příjmem 4200 Kč, do práce nastoupil tento důchodce dne 2. 1. 2023.

Výší příjmu v roce 2022 nezaložila tato dohoda účast na zdravotním pojištění, proto se zaměstnavatel touto situací z pohledu zdravotního pojištění nemusel zabývat. Jelikož však částka 4 200 Kč, dohodnutá po 1. 1. 2023, již účast na zdravotním pojištění zakládá, musí zaměstnavatel:

-   v zákonné osmidenní lhůtě přihlásit zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 2. 1. 2023 a

-   odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.

Kdyby v měsíci lednu nebylo (například z důvodu nemoci) dosaženo částky vyměřovacího základu alespoň 4 000 Kč, provedl by zaměstnavatel storno této přihlášky kódem „O“ k datu 2. 1. 2023 a zaměstnanceby přihlásil k 1. dni toho kalendářního měsíce, ve kterém příjem dosáhne alespoň 4 000 Kč. V průběhu trvání dohody v roce 2023 by zaměstnavatel zaměstnance odhlásil na příslušný kalendářní měsíc i tehdy, kdyby příjem poklesl pod „rozhodnou“ částku 4 000 Kč.Je sice pravdou, že neodhlášením by zaměstnanci nevznikl problém v souvislosti s řešením jeho pojistného vztahu, nicméně zaměstnavatel by tímto postupem porušil oznamovací povinnost.

ZÁKON o pojistném
na veřejné zdravotní pojištění

Vyměřovací základ

§ 3

(1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

(2) Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o

a)  náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b)  odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c)  věrnostní přídavek horníků,

d)  plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e)  jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

(3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.

(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil ...