Postupy zaměstnavatele ve ZP

oznamovací povinnost, placení pojistného

Kdy je zaměstnavatel povinen vystavit zaměstnanci potvrzení o příslušnosti ke zdravotní pojišťovně? V jaké výši platí stát v roce 2022 pojistné zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“? Kdy plní Společenství vlastníků povinnosti jako zaměstnavatel? Proč je pro zaměstnavatele důležitý zahraniční formulář A1?

Oznamování příslušných skutečností (změn) je řešeno v ustanovení § 10 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., které ukládá povinnosti:

a)  zaměstnavatelům, kteří oznamují zejména nástup zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, vznik nebo zánik nároku na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát a změnu zdravotní pojišťovny zaměstnancem,

b)  zaměstnancům, oznamujícím příslušnou skutečnost zdravotní pojišťovně tehdy, pokud zjistí, že ji zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nepostoupil, ačkoliv mu ji zaměstnanec řádně oznámil, nebo za situace, kdy tuto informaci svému zaměstnavateli vůbec nesdělil,

c)  pojištěncům, kteří oznamují zejména:

•    narození dítěte (u té zdravotní pojišťovny, u které je v den narození pojištěna jeho matka. Není-li matka narozeného dítěte zdravotně pojištěna podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, stává se dnem narození dítě pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je zdravotně pojištěn otec dítěte v den jeho narození),

•    zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti,

•    registraci v kategorii osoba bez zdanitelných příjmů,

•    vznik nebo zánik nároku na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát v situaci, kdy nejsou zaměstnanci.

V dalším textu se zaměříme na plnění oznamovací povinnosti a placení pojistného zaměstnavateli.

Oznamovací povinnost zaměstnavatele

Správný způsob přihlašování a odhlašování zaměstnanců včetně nutnosti dodržet zákonnou osmidenní lhůtu pro plnění oznamovací povinnosti představuje jednu z nejdůležitějších činností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. Nepřihlášením zaměstnané osoby, za kterou platí pojistné stát (je-li zaměstnavateli tato skutečnost známa), přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného za každého takového pojištěnce. A pokud zaměstnavatel osobu jako zaměstnance nepřihlásí vůbec, může způsobit zbytečný problém i samotnému zaměstnanci, který tak nemusí mít ve zdravotním pojištění řešen svůj pojistný vztah, což zdravotní pojišťovna časem v rámci výkonu své kontrolní činnosti snadno zjistí.

Ke splnění oznamovací povinnosti používají zaměstnavatelé formulář „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ včetně Poučení, ve kterém jsou blíže rozvedeny funkce jednotlivých písmenných kódů.

Plnění oznamovací povinnosti již (od 1. 1. 2008) není vázáno na účast zaměstnance na nemocenském pojištění, ale zdravotní pojištění má pro tento účel svoji speciální právní úpravu, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb.

U pracovního poměru (včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.

Správné přihlášení zaměstnance je důležité také pro placení pojistného zaměstnavatelem, protože povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3 cit. zákona) a zaniká dnem skončení zaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. Za nesplnění resp. porušení oznamovací povinnosti může být zaměstnavateli uložena zdravotní pojišťovnou pokuta až 200 000 Kč.

Příslušnost ke zdravotní pojišťovně

Za účelem zabezpečení řádného placení pojistného se musí zaměstnavatel (mzdová účetní či personalista) při nástupu do zaměstnání dotázat, u které zdravotní pojišťovny je zaměstnanec pojištěn. Jednou z povinností pojištěnce je totiž sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli příslušnost ke zdravotní pojišťovně, přičemž stejnou povinnost má zaměstnanec i v případě, kdy změní zdravotní pojišťovnu v době trvání zaměstnání – v případě přechodu k jiné zdravotní pojišťovně platí osmidenní lhůta pro oznámení této změny zaměstnavateli. Oznámení týkající se pojištění u zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně potvrdit [§ 12 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb.].

Plátce pojistného stát

Další dotaz zaměstnavatele by měl směřovat k tomu, zda přijímaný zaměstnanec není zařazen u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (poživatel některého z důchodů, žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené, student, osoba evidovaná na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání s předpokládaným měsíčním příjmem nepřesahujícím polovinu aktuální výše minimální mzdy apod.). Kompletní seznam „státních pojištěnců“ naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

Pokud je za zaměstnance plátcem pojistného stát, musí být tato skutečnost zdokumentována ve mzdové evidenci, například rozhodnutím o přiznání důchodu, potvrzením o studiu či pobírání rodičovského příspěvku aj. Zvýhodnění těchto osob se týká především odvodu pojistného zaměstnavatelem ze skutečné výše příjmu (tedy bez nutnosti provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu), přičemž se u těchto osob neberou v úvahu případně poskytnuté neplacené volno nebo vykázaná neomluvená absence, příjmy z jiných zaměstnání, současný výkon podnikatelské činnosti apod.

Postupy zaměstnavatele při plnění oznamovací povinnosti

Přihlášením zaměstnance (na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele) sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně, od kterého data bude za zaměstnance odvádět pojistné. Bude-li se jednat o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a za den skončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. Zaměstnavatel plní oznamovací povinnost pouze tehdy, považuje-li se osoba za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.

Ve smyslu zákona je zaměstnavatel povinen sdělit nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, zejména následující:

a)  oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. Pokud nelze zaměstnance začlenit do žádné z taxativně vyjmenovaných skupin (například u pracovní činnosti vykonávané pro společnost společníkem nebo jednatelem s.r.o. bez pracovněprávního vztahu), pak platí, že dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, kdy zaměstnanec začal vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce;

b)  oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavatele o této skutečnosti informoval. Stává se, že zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli v zákonné osmidenní lhůtě změnu zdravotní pojišťovny a zaměstnavatel tudíž následně neohlásí tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně. V důsledku tohoto zaměstnancova pochybení vzniká zaměstnavateli, neodvádějícímu pojistné na zdravotní pojištění správné (tj. nové) zdravotní pojišťovně, nedoplatek na pojistném, zakládající dále nárok na penále. Vyměří-li zdravotní pojišťovna zaměstnavateli penále z dlužné částky pojistného v důsledku zaměstnancova neoznámení (opožděného oznámení) změny zdravotní pojišťovny, je zaměstnavatel podle zákona oprávněn požadovat úhradu tohoto penále po zaměstnanci, který svým jednáním porušil zákon – pokud zaměstnavatel o prominutí penále nepožádal, resp. mu na základě podané žádosti nebylo penále v plné výši prominuto. Podotýkám, že zdravotní pojišťovnu lze standardní cestou změnit jednou za dvanáct měsíců k 1. 1. nebo k 1. 7. kalendářního roku;

c)  oznámení o skutečnostech rozhodných pro vznik (zánik) povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, jestliže povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. Pokud zaměstnanec zaměstnavateli nesdělí (a nedoloží) nárok na evidenci ve „státní kategorii“, pak je povinen podat tuto informaci zdravotní pojišťovně sám. Neoznámením zařazení zaměstnance do skupiny osob, za které platí pojistné stát, přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou platbu pojistného za tyto „státní pojištěnce“, což byla od 1. ledna 2022 částka 1 967 Kč měsíčně za každou takovou osobu. Novelou č. 260/2022 Sb. se s účinností od 31. 8. 2022 snížila tato platba na 1 487 Kč. 

Oznamování změn zaměstnavatelem

V rámci plnění oznamovací povinnosti je zaměstnavatel povinen sdělit zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěnce zaměstnává, obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platby pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, doplňuje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Pro tento účel vyplňuje zaměstnavatel formulář „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“ a současně přikládá doklad o právní formě podnikání (výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list aj). V praxi jsem zaznamenal spoustu případů, kdy zaměstnavatelé opomněli oznámit v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné, změnu těchto údajů. Tyto informace jsou důležité zejména z důvodu bezproblémové komunikace mezi zaměstnavatelem a zdravotní pojišťovnou a rovněž neoznámení příslušné změny je pod sankcí.

V případě porušení stanovených povinností je zdravotní pojišťovna oprávněna uložit nesvědomitému plátci pojistného pokutu, a to až do výše 50 000 Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení některé z povinností.

Některé situace a postup zaměstnavatele

Z hlediska používání některých kódů bychom chtěli zaměstnavatele upozornit na správný postup například v těchto situacích:

•    pokud je zaměstnanci přiznán důchod a rozváže současně pracovní poměr, použije zaměstnavatel k oznámení ukončení zaměstnání kód „O“ a na dalším řádku oznámí kódem „D“ začátek povinnosti státu platit pojistné;

•    je-li zaměstnanci přiznán důchod a osoba dál pokračuje v zaměstnání bez ukončení pracovního poměru, oznámí zaměstnavatel kódem „D“ pouze počátek povinnosti státu platit pojistné;

•    za situace, kdy žena nastupuje na mateřskou dovolenou a pracovní poměr neukončí, oznámí zaměstnavatel pouze nástup na mateřskou dovolenou kódem „M“;

•    v případě, že žena ukončí mateřskou nebo rodičovskou dovolenou (případně pobírání rodičovského příspěvku) a zůstane nadále zaměstnancem, oznámí zaměstnavatel pouze kódem „U“ ukončení povinnosti státu platit pojistné;

•    jestliže na mateřskou dovolenou bezprostředně (tj. bez přerušení) navazuje výplata rodičovského příspěvku, nemusí zaměstnavatel v této souvislosti oznámení provádět. Oznámí kódem „U“ až ukončení pobírání rodičovského příspěvku – pokud třeba netrvá rodičovská dovolená.

•    jestliže nastoupí student do zaměstnání o prázdninách mezi jednotlivými ročníky studia (např. na brigádu), oznámí to zaměstnavatel na jednom řádku kódem „P“ a na druhém řádku kódem „G“ za něj současně sděluje, že je nezaopatřeným dítětem, za které platí pojistné stát.

Bližší informace o používání ostatních (v této pasáži nevyjmenovaných) kódů lze nalézt na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven v Poučení k formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele.

Nástup v den pracovního klidu

V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. V případě sjednání pracovního poměru od 1. 5. 2022 vzniká účast na zdravotním pojištění tímto dnem a k tomuto datu přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě u zdravotní pojišťovny (tedy bez ohledu na to, že zaměstnanec třeba fakticky začal pracovat až v pondělí 2. 5.).

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu

Jestliže zaměstnanec nastoupí do zaměstnání:

•    1. dne v měsíci a

•    pracuje po celý tento kalendářní měsíc a

•    vztahuje se na něj (a tedy i na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu,

musí být zaměstnavatelem odvedeno v roce 2022 pojistné na zdravotní pojištění nejméně z vyměřovacího základu 16 200 Kč. 

Odlišně postupuje zaměstnavatel při placení pojistného v případě, kdy zaměstnanec nastoupí do zaměstnání například dne 21. 10. 2022. V této situaci nemusí být odvedeno pojistné z minima 16 200 Kč, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (PČminVZ) ve vazbě na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci říjnu následovně:

Pokud bude zaměstnanci zúčtován za 11 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci říjnu hrubý příjem alespoň 5 748,38 Kč, odvádí se pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima 16 200 Kč. To znamená, že výše příjmu může být za těchto podmínek reálně i nižší než 16 200 Kč. V opačném případě, tedy je-li za říjen hrubá mzda nižší než 5 748,38 Kč (typicky při zkráceném pracovním úvazku na základě pracovní smlouvy jako jediného zaměstnání), provádí zaměstnavatel dopočet a následný doplatek pojistného do této poměrné části minima ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) a § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p. U zaměstnanců vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu a doplatku do minima nebo do poměrné části minima.

Zvláštní skupiny zaměstnavatelů

Zaměstnavatelem se z pohledu zdravotního pojištění stává například i Společenství vlastníků (SV) za situace, kdy má placené členy výboru. Pokud by členové výboru za svoji práci žádnou odměnu nepobírali, pak SV problematiku zdravotního pojištění neřeší. Jestliže však bude SV alespoň jednomu členovi výboru odměnu (byť nepravidelně) vyplácet, musí se přihlásit do registru příslušné zdravotní pojišťovny jako zaměstnavatel s povinností placení pojistného podle zákona a rovněž přihlásit tyto placené členy jako zaměstnance.

Zaměstnanci ze zahraničí

Pohyb osob v „evropském prostoru“ za účelem výkonu výdělečné činnosti není v dnešní době jevem nijak mimořádným. Z pohledu českého zaměstnavatele je důležité, zda zaměstnává osoby ze států podléhajících režimu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo osoby z tzv. třetích zemí, případně ze zemí podléhajících režimu dvoustranných mezistátních smluv o sociálním zabezpečení.

Podle výše uvedených nařízení EU postupuje český zaměstnavatel u osob ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a případně také Spojeného království.

Pokud je zaměstnání občana z některé z těchto zemí u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území ČR jeho jediným zaměstnáním, je pro českého zaměstnavatele situace jednodušší, neboť na tuto osobu se pohlíží v podstatě jako na „běžného“ českého zaměstnance. Zaměstnavatel poprvé přihlašuje tohoto zaměstnance kódem „E“ u zvolené české zdravotní pojišťovny (do políčka číslo pojištěnce uvede pohlaví a datum narození) a pojistné odvádí této zdravotní pojišťovně podle českých právních předpisů včetně nároků této osoby a jejích nezaopatřených rodinných příslušníků na plnou zdravotní péči (hrazené služby) v ČR.

Zcela odlišný postup však musí zaměstnavatel uplatnit v případě, kdy je tato osoba současně zaměstnána v zemi bydliště (resp. v zemi pojištění) této osoby. Je-li tato osoba na základě principu jednoho pojištění pojištěna v příslušném státě, dokládá tuto skutečnost českému zaměstnavateli formulářem A 1, vystaveným institucí provádějící sociální zabezpečení v dané zemi.

Na základě této skutečnosti vstoupí český zaměstnavatel v kontakt s institucí provádějící zdravotní pojištění v příslušném státě, kde:

•    se přihlásí k placení pojistného jako zaměstnavatel (plnit veškeré povinnosti ve zdravotním pojištění lze alternativně i prostřednictvím zaměstnance),

•    bude odvádět pojistné podle právních předpisů platných v tomto státě ve zdravotním pojištění včetně platby pojistného v měně tohoto státu,

•    bude plnit všechny zákonné povinnosti za tohoto svého zaměstnance v oblasti zdravotního pojištění.

Pokud má český zaměstnavatel v úmyslu zaměstnat osobu z některého z výše uvedených států, pak je prioritně nanejvýš žádoucí dotaz, zda je zaměstnání této osoby u zaměstnavatele v ČR jejím jediným zaměstnáním, případně je vhodným řešením vyžádat si od zaměstnané osoby písemné potvrzení této skutečnosti, například dle vzoru:

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že moje zaměstnání u zaměstnavatele …................….. je mým jediným zaměstnáním ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009. Pokud dojde ke změně v příslušnosti k právním předpisům podle těchto nařízení, oznámím zaměstnavateli novou skutečnost do osmi dnů ode dne této změny.

Ve …….. dne………………       ……….

podpis

Tímto postupem se předejde dodatečnému odvádění pojistného do příslušného státu (tj. do státu pojištění) a souvisejícímu řešení přeplatku vzniklého u českého zaměstnavatele a české zdravotní pojišťovny.

Odlišně se postupuje při zaměstnávání osob ze „třetích zemí“, u kterých nejsou výše uvedená nařízení EU aplikována. Pro první přihlášení použije zaměstnavatel u zaměstnancem zvolené zdravotní pojišťovny kód „C“ a postupuje podle české právní úpravy zdravotního pojištění. Dnem skončení zaměstnání končí i účast této osoby v českém systému veřejného zdravotního pojištění, takže této osobě (na rozdíl od podmínek daných koordinačními nařízeními EU) nevzniká například nárok na českou podporu v nezaměstnanosti nebo nárok na nemocenské z titulu onemocnění v ochranné lhůtě.

ZÁKON o veřejném
zdravotním pojištění

citace na str. 68

§ 12

Pojištěnec je povinen:

a)  plnit oznamovací povinnost podle § 10,

b)  sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání; tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci nebo bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem,

c)  hradit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, pokud tento zákon nestanoví jinak,

d)  poskytnout součinnost při poskytování zdravotních služeb a kontrole průběhu individuálního léčebného postupu a dodržovat poskytovatelem stanovený léčebný režim,

e)  podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud tak stanoví tento zákon nebo obecně závazné právní předpisy,

f) dodržovat opatření směřující k odvrácení nemocí,

g)  vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví,

h)  prokazovat se při poskytování zdravotních služeb, s výjimkou poskytování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků, platným průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem vydaným příslušnou zdravotní pojišťovnou,

i) oznámit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce,

j) vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při

1. zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c);

2. změně zdravotní pojišťovny;

3. dlouhodobém pobytu v cizině podle § 8 odst. 4,

k)  oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo; pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje (dále jen „bydliště“),

l) při změně zdravotní pojišťovny předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou,

m) hradit poskytovateli regulační poplatky podle § 16a,

n)  oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, pokud jí dříve doložil podle § 16b odst. 1, že je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, skutečnost, že přestal být jeho poživatelem, a to do 8 dnů ode dne nabytí právní moci příslušného rozhodnutí, a doložit tuto skutečnost kopií příslušného rozhodnutí,

o)  oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, pokud jí dříve doložil podle § 16b odst. 1, že byl uznán invalidním ve druhém nebo třetím stupni, ale není poživatelem invalidního důchodu z jiných důvodů, změnu této skutečnosti, a to do 8 dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděl, a doložit ji kopií příslušného posudku o posouzení zdravotního stavu.

§ 8

Povinnost platit pojistné

citace na str. 68

(1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn, (dále jen „příslušná zdravotní pojišťovna“) s výjimkou záloh na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, a pojistného osoby samostatně výdělečné činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, jejichž placení upravuje zákon upravující daně z příjmů. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem:

a)  nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3);

b)  zahájení samostatné výdělečné činnosti [§ 5 písm. b)];

c)  kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. c);

d)  ke kterému se po návratu do České republiky pojištěnec přihlásil podle odstavce 4 u příslušné zdravotní pojišťovny;

e)  kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. d);

f) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995; uvedené skutečnosti je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně doložit;

g)  návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, jestliže ...